19 C 169/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku v kapitalizované výši [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazenou zápůjčku (sjednanou a žalovanému poskytnutou v hotovosti ve výši [částka]) a v části [částka] žalovaným neuhrazený poplatek za hotovostní inkaso splátek (sjednaný ve výši [částka]), to vše dle smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitelka“) a žalovaným. Žalobkyně dále požadovala úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení; taktéž požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vyhlášení rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel s původní věřitelkou smlouvu [číslo] označenou jako„ smlouva o půjčce“ (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly Smluvní podmínky. Smluvní strany ujednaly, že smluvní vztahy plynoucí ze smlouvy se řídí českým právem. Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem ve výši [částka] (tvořeným v části [částka] poplatkem za administrativní činnost, v části [částka] kapitalizovaným úrokem ve výši 23,72 % ročně, v části [částka] poplatkem za žalovaným zvolené hotovostní inkaso splátek) vrátit v hotovosti prostřednictvím 58 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka]. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy (tj. [datum]), splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení. Před poskytnutím finančních prostředků původní věřitelka na základě údajů poskytnutých žalovaným a ověřených listinami hodnotila poměry žalovaného, který v době uzavření smlouvy pracoval jako skladník v expedici u [právnická osoba] Optika s čistým příjmem [částka] měsíčně; bydlel s rodiči s náklady [částka] měsíčně, dále hradil [částka] měsíčně za domácnost a [částka] měsíčně za telefon. Žalovaný byl bezdětný.

4. Dále nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že smluvní strany hodlaly ve smlouvě či ve smluvních podmínkách projevit vzájemnou a souladnou vůli sjednat závazek žalovaného k zaplacení jakéhokoli jiného úroku za poskytnutí zápůjčky, než úroku sjednaného v kapitalizované výši [částka] a zahrnutého do sjednaného poplatku v celkové výši [částka]. Jde-li o úrok, účastníci v článku 1.2 sjednali, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. V článku 9.7 smluvních podmínek pak bylo ujednáno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou (od podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky – tj. do [datum]). Pro případ prodlení žalovaného s jakoukoli úhradou dle smlouvy v okamžiku splatnosti poslední splátky se však účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

5. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na závazky plynoucí ze smlouvy čehokoli uhradil. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalovaného v jakémkoli rozsahu zanikly.

6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

12. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

13. Podle věty první § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.

14. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

15. Podle § 558 odst. 1 o. z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jakž má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.

16. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

17. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále jen„ ZoSÚ“), se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) citovaného ustanovení spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání; a dle písm. b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

18. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky.

22. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dále dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto vydlužitel, uzavřel s původní věřitelkou, jakožto zapůjčitelkou, v písemné formě smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z. (ač je tato smlouva ve svém písemném vyhotovení označena jako„ smlouva o půjčce“). S ohledem na zjištěný skutkový stav (zejména pak zjištění o poskytnutí částky [částka] žalovanému v hotovosti původní věřitelkou) vznikl žalovanému z této smlouvy závazek k vrácení poskytnuté zápůjčky původní věřitelce dle § 2390 o. z. a mj. k úhradě částky [částka] představující poplatek za hotovostní inkaso dle § 1789 o. z. Žalovaný byl povinen závazky ze smlouvy plnit ve sjednaných 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka], a to od [datum] do [datum] (splatnost poslední splátky). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků (ve výši přesahující žalobní žádání) a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na jistinu pohledávky a poplatků plynoucích ze smlouvy čehokoli uhradil, případně že by tyto závazky zanikly na základě jiných skutečností, soud dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k úhradě jistiny a sjednaných poplatků nadále trvá, a to nejméně v žalobkyní uplatněném rozsahu [částka] na jistině a [částka] na poplatku za hotovostní inkaso splátek.

23. Smlouva o zápůjčce pak byla uzavřena platně také z hlediska spotřebitelského práva, neboť původní věřitelka před poskytnutím zápůjčky v souladu s citovaným § 9 odst. 1 ZoSÚ s odbornou péčí posoudila úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k této konkrétní zápůjčce, a v souladu s informacemi o poměrech žalovaného vyhodnotila schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku za sjednaných podmínek splácet.

24. Jak již bylo shora odůvodněno, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na jistinu zápůjčky specifikované pod bodem 22 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Proto se žalovaný dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou poskytnuté zápůjčky splatné nejpozději dne [datum]. Původní věřitelce proto ode dne následujícího, tj. od [datum], vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, který byl na žalobkyni postoupen. Proto soud shledal žalobu důvodnou (výrok I) také v rozsahu úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení.

25. Jde-li o žalobou uplatněný úrok v kapitalizované výši [částka] a smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II), neboť žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že vůle žalovaného a původní věřitelky, jakožto smluvních stran smlouvy, směřovala ke vzniku závazku žalovaného zaplatit na základě smlouvy o zápůjčce jakýkoli úrok přesahující částku [částka] (odpovídající pevně sjednanému úroku). Účastníci smlouvy předně sjednali na straně 1 smlouvy závazek žalovaného zaplatit původní věřitelce úrok stanovený pevnou částkou [částka]. Ve smluvních podmínkách smluvní strany sjednaly, že zápůjčka je úročena pevnou úrokovou sazbou (článek 1.1) stanovenou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně (článek 1.2). Sjednanou dobu trvání smlouvy pak smluvní strany dle věty první článku 9.7 smluvních podmínek rozuměly dobu určitou s tím, že účinnost smlouvy počíná ode dne podpisu smlouvy (tj. od [datum]) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (tj. do [datum]). Ve větě druhé článku 9.7 smluvních podmínek smluvní strany zároveň ujednaly pro případ jakéhokoli prodlení žalovaného trvajícího ke dni splatnosti poslední splátky (tj. ke dni [datum]), stejně jako pro případ prodlení žalovaného s úhradou poslední sjednané splátky, prodloužení účinnosti smlouvy, a to výslovně„ do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky“. V článku 1.2 smluvních podmínek smluvní strany pro případ prodloužení doby trvání smlouvy dle věty druhé článku 20 smluvních podmínek ujednaly, že„ v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena“.

26. Jelikož byla smlouva o půjčce uzavřena písemně, je dle § 556 odst. 1 o. z. nezbytné její obsah vykládat jak podle jazykového vyjádření, tak podle úmyslu jednajících. Jazykový výklad článku 1.2 smluvních podmínek ve spojení se stranou 1 smlouvy svědčí pro vůli smluvních stran limitovat úročení půjčených finančních prostředků, a to v časovém úseku ve smlouvě označeném jako„ původně sjednána doba trvání smlouvy“. Jazykovým výkladem ve spojení s výkladem systematickým a logickým aplikovaným na jednotlivá smluvní ujednání (zejména pak větu první článku 9.7 smluvních podmínek ve spojení s první stranou smlouvy) lze dospět k závěru, že smlouva byla sjednána na dobu od [datum] do [datum], a pro takto sjednanou délku trvání smlouvy byl smluvními stranami dohodnut pevný úrok v částce [částka]. Ujednání smluvních stran o prodloužení délky trvání smlouvy obsažené ve větě druhé článku 9.7 smluvních podmínek je pak i přes kontext ostatních smluvních ujednání nejednoznačné, neboť po provedeném dokazování nelze učinit jednoznačný závěr o vůli smluvních stran ve vztahu k trvání smlouvy (její účinnosti) pro případ prodlení žalovaného. Slovní spojení„ prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky“ uvedené v článku 9.7 smluvních podmínek v souvislosti s prodlením žalovaného (a s ohledem na adhezní charakter smlouvy zcela jistě prvotně užité a formulované původní věřitelkou), je pak vnitřně rozporné, neboť existence prodlení žalovaného vylučuje řádnou úhradu jeho závazků. Žalobkyně však žádné další skutečnosti ohledně vůle smluvních stran vztahující se k prolongaci trvání smlouvy a na ni navazujícímu úročení poskytnuté zápůjčky netvrdila, ani nenavrhla důkazy k prokázání takových skutečností. Na smlouvu o zápůjčce je pak dle jejího charakteru nezbytné nahlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, v níž ve smyslu § 419 o. z. žalovaný vystupuje v postavení spotřebitele. Proto soud za popsané situace aplikoval v souladu s § 1812 odst. 1 o. z. ve spojení s § 558 odst. 1 o. z. výklad smlouvy a smluvních podmínek příznivější pro žalovaného jakožto spotřebitele, tedy jazykově přípustný výklad, dle kterého smluvní strany hodlaly sjednat pevný úrok za poskytnutí zápůjčky za dobu od poskytnutí půjčky do [datum] ve výši [částka] s tím, že pro případ prodloužení trvání smlouvy po uvedeném datu z důvodu prodlení žalovaného nebude nesplacená část jistiny dále jakkoli úročena.

27. V intencích uvedeného soud shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v tomto rozsahu jí vyhověl (výrok I) s tím, že žalovaný je povinen tyto nároky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylé části odpovídající úroku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 16,64 % (úspěch žalobkyně 58,32 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 41,68 % (vyjádřeného částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy [částka], z nich soud žalobkyni přiznal 16,64 %, tj. [částka] (výrok III). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

29. Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.