19 C 256/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená: Mgr. jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručování adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do datum v kapitalizované výši částka. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky v části částka představuje žalovanou neuhrazené pojistné za období od datum do datum dle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, jejímž předmětem bylo životní pojištění. V části částka představuje jistina pohledávky žalovanou neuhrazený poplatek za upomínání dlužného pojistného.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 11. 2020, č. j. 19 C 256/2020-13, byla žalovaná vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalované prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Zásilka obsahující citované usnesení, výzvu k vyjádření a žalobu byla žalované doručena do vlastních rukou dne datum, lhůta pro vyjádření plynula do datum včetně. Žalovaná na výzvu soudu nijak nereagovala. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání přímo v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963, Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl věc bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně v postavení pojistitelky a žalovaná v postavení pojistníka uzavřely dne datum smlouvu číslo (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo životní pojištění žalované. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do datum s počátkem pojištění od datum. Dále bylo mezi účastnicemi sjednáno měsíční pojistné období a pojistné za pojistné období ve výši částka. K zániku pojištění došlo ke dni datum. Smluvní vztah účastnic se mj. řídil také sazebníkem poplatků, v němž byl k tíži žalované sjednán poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného upomínkou ze dne datum, odeslanou do dispozice žalované dne datum (upomínka byla neúspěšně doručována žalované datum s tím, že uvedeného dne byla uložena k vyzvednutí na příslušné pobočce pošty; zásilka se pak považuje za doručenou 10. den od uložení). Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek.

4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto pojistitelkou, a žalovanou, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojištění plynoucí z této smlouvy trvalo od datum do datum. Dle § číslo odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo žalobkyni právo na pojistné ve sjednané měsíční výši částka za každý měsíc, v němž pojištění trvalo. Žalované vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné vždy k prvnímu dni měsíčního pojistného období, tedy vždy k 12. dni v měsíci, po který pojistný vztah trval. Nárokovala-li žalobkyně toliko poměrnou část pojistného za dobu od datum do datum, náleží jí poměrná část pojistného ve výši částka (měsíční pojistné za celkem čtyři měsíční pojistná období). Pokud žalobkyně požadovala na pojistném za uvedené období částku částka, pak soud vzal nárok žalobkyně v tomto rozsahu za prokázaný. Nárokovala-li žalobkyně dále částku částka jakožto poplatek za upomínání, soud dospěl k závěru, že také v tomto případě je nárok žalobkyně oprávněný dle § 1721 o. z. ve spojení s § číslo odst. 2 a § 1789 o. z., neboť žalobkyně prokázala sjednání takovéhoto poplatku a vznik okolností zakládajících povinnost žalované k jeho zaplacení (odeslání upomínacího přípisu žalobkyní do dispozice žalované).

5. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na pohledávku specifikovanou pod bodem 4 rozsudku čehokoli uhradila, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná se dle § 1968 o. z. dostala do prodlení s úhradou pojistného splatného v částce částka dne datum, v částce částka dne datum, v částce částka dne datum, v částce částka dne datum a s úhradou poplatku ve výši částka splatného dne datum (upomínka byla neúspěšně doručována žalované datum s tím, že uvedeného dne byla uložena k vyzvednutí na příslušné pobočce pošty; zásilka se pak považuje za doručenou 10. den od uložení, tj. datum – splatnost nastala následující den). Žalobkyni proto vždy ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužné částky částka toliko za období datum do datum (ve správně vypočtené kapitalizované výši částka), soud žalobě také v tomto rozsahu vyhověl.

6. Soud shrnuje, že shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou (výrok I), s tím, že žalovaná je povinna tyto nároky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř..

7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši částka, odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši částka, neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši částka (výrok II). Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.