19 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dle žalobních tvrzení představuje jistina pohledávky v části částka žalovaným neuhrazené pojistné za období od datum do datum a v části částka žalovaným neuhrazený poplatek za odeslání upomínky, to vše dle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi původní věřitelkou právnická osoba, a žalovaným. Pohledávka byla na žalobkyni převedena původní věřitelkou v rámci převodu pojistného kmene.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupkyně svou neúčast u jednání omluvily a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba, v postavení pojistitelky, a žalovaný v postavení pojistníka uzavřeli dne datum smlouvu, číslo (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného tovární značky Ford, typu Galaxy Trend, registrační značka, příjmení kód WF0GXXPSSG1M64422. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od datum. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pojistné za první pojistné období ve výši částka ročně po slevě a roční pojistné období. Splatnost pojistného pak bylo sjednáno ve čtyřech čtvrtletních splátkách ve výši à částka. V mezidobí došlo k přechodu práv a povinností plynoucích ze smlouvy z původní věřitelky na žalobkyni, a to na základě převodu pojistného kmene. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek plynoucích ze smlouvy.

4. Soud nemá za prokázané, že by nastala skutečnost, se kterou právní řád nebo smlouva spojuje zánik pojistného vztahu (nebylo prokázáno, že by se informace o zániku pojistného dostala do dispozice žalovaného) nebo z něj plynoucí povinnosti žalovaného platit sjednané pojistné. V řízení dále nebylo prokázáno, že by původní věřitelka s žalovaným sjednala povinnost žalovaného k úhradě jakýchkoli nákladů spojených s upomínáním. Konečně v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na pojistné uplatněné v tomto řízení čehokoli uhradil, nebo že by tento nárok byť v částečném rozsahu zanikl z jiného důvodu.

5. Na základě výše uvedených zjištění soud předně dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto řízení dána na základě § 105b odst. 1 věty první zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Dále soud uzavřel, že mezi původní věřitelkou, jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojištění plynoucí z této smlouvy trvalo od datum. Dle § číslo odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo žalobkyni právo nejméně na pojistné za první a druhé čtvrtletí trvání pojistné smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však uhradit. V souladu s § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo roční pojistné splatné vždy ve čtyřech splátkách à částka se splatností k 20. 5., 20. 8., 20. 11. a 20. 2. každého roku, po který pojistný vztah trval. Nárokovala-li žalobkyně toliko poměrnou část pojistného za dobu od datum do datum, náleží jí poměrná část pojistného ve výši částka (první splátka ročního pojistného ve výši částka + druhá splátka pojistného ve výši 1 757 Kč/92 dnů za příslušné čtvrtletí x 19 dnů (tj. od datum do datum)). Jelikož žalobkyně požadovala na pojistném toliko částka (tedy prokázala vznik pohledávky ve výši přesahující žalobní žádání), soud žalobě v rozsahu částky částka vyhověl (výrok I).

6. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 5 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou pojistného ve výši částka splatného dne datum a pojistného ve výši částka (resp. žalobkyní požadovaného ve výši částka) splatného dne datum. Žalobkyni proto ode dne následujícího po splatnosti vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně (nikoli však na úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně, jak nárokovala žalobkyně) z částky částka a na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka. Jelikož však žalobkyně požadovala úrok z prodlení z pojistného toliko za období od datum do zaplacení, soud žalobě vyhověl, pokud jde o počátek běhu úroku z prodlení (výrok I); co do sazby 0,25 % ročně z částky částka však úrok z prodlení žalobkyni nepřiznal, neboť v tomto rozsahu přesahuje vyhláškou stanovenou sazbu.

7. Pokud žalobkyně požadovala poplatek za upomínku ve výši částka, pak soud nevzal tento nárok za prokázaný, neboť z žádné žalobkyní předložené listiny totiž nelze uzavřít, že by žalovanému vznikla na základě smluvních ujednání povinnost k úhradě jakéhokoli poplatku. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II).

8. Soud shrnuje, že shledal žalobu důvodnou co do částky částka, úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I) s tím, že žalovaný je povinen tyto nároky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II).

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 84,28 % (úspěch žalobkyně 92,14 % (vyjádřený částkou částka) po odečtení jejího neúspěchu 206,72 % (vyjádřeného částkou částka) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši částka, odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka) a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši částka, neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy částka, z nich soud žalobkyni přiznal 84,28 %, tj. částka (výrok III). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.