19 C 296/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje dlužnou část pojistného za období od datum do datum dle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi právnická osoba, a žalovaným (jakožto fyzickou osobou podnikající) s počátkem pojištění od datum. Roční sjednané pojistné bylo splatné jednou ročně. Sjednané pojištění zaniklo dle tvrzení žalobkyně ke dni datum.

2. V průběhu řízení došlo nejprve s účinností ke dni datum ke změně obchodní firmy původní věřitelky z„ právnická osoba“ na„ právnická osoba“. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 3. 7. 2020, č. j. EPR 267283/2019-12, pravomocným od 29. 8. 2020, pak bylo vyhověno návrhu na vstup právnická osoba, do řízení na místo dosavadní žalobkyně. Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána na základě § 105b odst. 1 věty první zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, neboť právnická osoba, převedla s účinností od datum na právnická osoba, část pojistného kmene (jehož součástí byla i pojistná smlouva řešená v tomto řízení, v rámci níž právnická osoba, vstoupila do všech práv a povinností pojišťovny).

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 12. 2020, č. j. 19 C 296/2020-21, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne datum, žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla jak v místě trvalého pobytu žalovaného, tak v místě sídla žalovaného (žádná jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., ani v jednom případě nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) za doručenou dne datum, tj. 10. dnem od datum, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (při zohlednění státních svátků a víkendu). Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 12. 2020, č. j. 19 C 296/2020-21, bylo tedy žalovanému doručeno dne datum, lhůta pro vyjádření plynula do datum včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání.

4. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost s původní právnická osoba (následně právnická osoba) jakožto pojišťovna a žalovaný, jakožto fyzická osoba podnikající, v postavení pojistníka uzavřeli dne datum smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od datum. Dále bylo mezi účastníky sjednáno roční pojistné období a pojistné ve výši částka s tím, že pojistné bude hrazeno jednou za rok. K zániku pojištění došlo ke dni datum. Před podáním návrhu právnická osoba, prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě mj. dlužného pojistného. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku uplatněnou v tomto řízení čehokoli uhradil, případně že by pohledávka, byť částečně, zanikla na základě jiné skutečnosti.

5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právnická osoba (následně právnická osoba), jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného. Dle § číslo odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo pojistitelce právo na pojistné ve sjednané roční výši částka splatné vždy k prvnímu dni ročního pojistného období, v němž pojištění trvalo (tj. vždy k 7. dni měsíce listopadu). Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. Jelikož pojištění plynoucí z předmětné smlouvy trvalo od datum do datum, pojistitelce vzniklo právo na pojistné v poměrné výši částka ( (pojistné za roční období částka /365 dnů za roční období) x 154 dnů od datum do datum). Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. S ohledem na uvedené soud v rozsahu pojistného vyhověl. Jde-li pak o aktivní legitimaci žalobkyně, soud odkazuje na odstavec 2 odůvodnění tohoto rozsudku.

6. Pokud žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky odpovídající pojistnému, pak soud žalobkyni přiznal tyto náklady ve výši částka v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ze vzájemného závazku podnikatelů právě částka. Pro úplnost soud doplňuje, že elementární podmínka stanovená v citovaném ustanovení je beze zbytku splněna, neboť smlouva byla uzavřena mezi účastníky, kteří ve smluvním vztahu vystupovali jako osoby podnikající.

7. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 5 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou pojistného požadovaného žalobkyní. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné v rozsahu částka ke dni datum, tedy žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky částka dne datum. Žalobkyni proto vždy ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky částka toliko od datum do zaplacení, soud žalobě také v této části vyhověl.

8. Na podkladě výše uvedeného soud shrnuje, že shledal žalobu zcela důvodnou (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši částka, odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši částka, neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy částka (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.