19 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení , LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši ročně odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka], částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení představuje částka [částka] žalovaným neuhrazenou půjčku, a to dle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitelka“), a žalovaným. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok v kapitalizované výši [částka] (který byl dle žalobkyně ve smlouvě označen jako souhrnný poplatek) a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že splatnost pohledávky dle žalobních tvrzení nastala dne [datum] (tj. marným uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, tj. po uplynutí 53 týdnů od data podpisu smlouvy). Pohledávka včetně příslušenství byla nejprve postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou pravomocí českého soudu k rozhodnutí. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Malty, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem Slovenské republiky (rovněž členského státu Evropské unie), který má bydliště na území České republiky. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou zápůjčku pak vyplývá z článku 17 odstavce 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner, může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), řídí českým hmotným právem (nadto žalobkyně vstoupila, jakožto postupník, do veškerých práv souvisejících s postoupenou pohledávkou, která se s ohledem na smluvní základ řídi taktéž českým právem).

4. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel s původní věřitelkou smlouvu o půjčce [číslo] (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly také Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit v hotovosti prostřednictvím 53 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka]. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na 7. den od uzavření smlouvy (tj. [datum]), splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli zaplatil na jistinu poskytnuté půjčky a že by na souhrnný poplatek zaplatil více než žalobkyní tvrzených [částka], přičemž soud s ohledem na uvedené vyšel z tvrzení žalobkyně o výši evidovaného dluhu žalovaného, tj. [částka] na jistině půjčky a [částka] na sjednaném poplatku. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžitý závazek žalovaného plynoucí ze smlouvy zanikl ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena nejprve na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněným v tomto řízení.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 3028 odst. 3 o. z. n není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Vzhledem ke změně právní úpravy s účinností od [datum] provedené zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, týkající se závazkových vztahů soud s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. aplikoval na práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o půjčce níže citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], tedy přede dnem účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 559 odst. 1 obč. zák. splněním dluh zanikne. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení dluh musí být splněn řádně a včas.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní [právnická osoba] S.á.r.l., která se v souladu s citovanými ustanoveními stala právní nástupkyní původní věřitelky.

14. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto dlužník, uzavřel a původní věřitelkou v písemné formě smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav (zejména pak zjištění o poskytnutí částky [částka] žalovanému v hotovosti původní věřitelkou) vznikl žalovanému z této smlouvy závazek k vrácení poskytnuté půjčky původní věřitelce dle § 657 obč. zák. V souladu se smluvními ujednáními dále vznikl žalovanému závazek zaplatit původní věřitelce částku [částka] (ve smlouvě označenou jako„ souhrnný poplatek“). S ohledem na obsah smlouvy a charakter„ souhrnného poplatku“ soud po právní stránce hodnotil takto sjednaný poplatek jako úrok, který lze dle § 658 odst. 1 obč. zák. za poskytnutí peněžité půjčky dohodnout. Žalovaný byl povinen závazky ze smlouvy plnit ve sjednaných 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka], a to počínaje od [datum] do [datum] (splatnost poslední splátky). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků (ve výši korespondující s žalobním žádáním) a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na jistinu pohledávky čehokoli uhradil a na sjednaný souhrnný poplatek plynoucí ze smlouvy o půjčce (soudem hodnocený jako sjednaný úrok) uhradil více, než žalobkyní tvrzených [částka], případně že by tyto závazky zanikly na základě jiných skutečností, soud dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k úhradě jistiny a sjednaného souhrnného poplatku (úroku) nadále trvá, a to nejméně v žalobkyní uplatněném rozsahu [částka] na jistině (z původní poskytnuté půjčky [částka]) a [částka] na souhrnném poplatku (úroku (z původní sjednané výše [částka])).

15. Jak již bylo shora odůvodněno, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku (jistinu půjčky) specifikovanou pod bodem 14 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Proto se žalovaný dle § 517 odst. 1 obč. zák. dostal do prodlení s úhradou poskytnuté půjčky splatné nejpozději dne [datum] (při splatnosti poslední splátky v uvedený den). Původní věřitelce proto ode dne následujícího vznikl dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení č. 163/2005 Sb., nárok na úrok z prodlení v roční výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Jelikož žalobkyně (na níž bylo společně s hlavní pohledávkou toto příslušenství postoupeno) požaduje úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení z částky [částka] ve výši, jak je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku.

16. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu zcela důvodnou, a proto jí výrokem I tohoto rozsudku v celém rozsahu vyhověl, přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně, které je žalovaný povinen uhradit, tedy činí [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.