19 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Janou Malou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem v kapitalizované výši [částka] a úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] (dále také jen„ žaloba“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že žalobkyně, jakožto věřitelka, uzavřela s žalovaným, jakožto dlužníkem, dne [datum] smlouvu o kontokorentu (dále také jen„ smlouva“). Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému v den podpisu bezhotovostní úvěrový rámec ve výši [částka], který žalovaný opakovaně vyčerpal, naposledy jej však splatil dne [datum]. Od uvedeného dne žalovaný vyčerpal celý úvěrový rámec [částka], a to prostřednictvím čerpání ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dále dne [datum] (na což uhradil dne [datum] toliko [částka]), a dále ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Z důvodu trvajícího prodlení žalovaného žalobkyně ke dni [datum] prohlásila veškeré závazky žalovaného plynoucí ze smlouvy za splatné. S ohledem na uvedené. S ohledem na uvedené tedy žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu [částka] na jistině úvěru a [částka] na sjednaných poplatcích (poplatek za upomínku ze dne [datum] ve výši [částka] a 3x poplatek ve výši [částka] za každou z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum]). Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 17,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení. Jelikož se žalovaný dle žalobních tvrzení dostal do prodlení s úhradami počínaje [datum], nárokuje žalobkyně také úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] (jistina a poplatky) od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému plnění. Dle žalobních tvrzení byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy před poskytnutím úvěru odborně posouzena, a to na základě údajů uvedených žalovaným (a žalobkyní ověřených) o osobních a majetkových poměrech, to vše s přihlédnutím k výsledkům lustrace osoby žalovaného v bankovních i nebankovních registrech.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vyhlášení rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z písemné Smlouvy o kontokorentu [číslo] (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva“), datované ke dni [datum], ve spojení s žádostí o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto věřitelka, a žalovaný, v postavení klienta, smlouvu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). Žalobkyně se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně finanční prostředky maximálně do výše [částka], a to na základě žádosti žalovaného. Úvěr byl sjednán jako neúčelový s tím, že žalovaný je oprávněn čerpat jej opakovaně prostřednictvím bankovního účtu zřízeného ve prospěch žalovaného (viz žádost o založení osobního účtu ze dne [datum]) a to při převodu peněžních prostředků z účtu převyšujících zůstatek na tomto účtu. V článku II. 1 smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni úrok ve výši 17,90 % ročně z vyčerpané částky kontokorentu, a to vždy ke konci kalendářního měsíce. Za tímto účelem se žalovaný zavázal zajistit na svém účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek peněžních prostředků k automatické úhradě měsíční splátky úroků. V článku II. 7 smlouvy účastníci sjednali, že splácení úvěru se bude uskutečňováno automaticky tím, jak žalovaný bude nakládat s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na účet dojde nejprve ke splacení vyčerpané části úvěru. V článku II. 5 smlouvy účastníci sjednali, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dlužné částky, je žalobkyně oprávněna žalovanému zasílat upomínky a výzvy, za což je žalovaný povinen zaplatiti poplatek ve výši [částka] za upomínku a ve výši [částka] za výzvu. Pro případ, že žalovaný do 30 dnů od upomenutí ze strany žalobkyně neuhradí dlužné částky, sjednaly strany smlouvy právo žalobkyně prohlásit jistinu za okamžitě splatnou ke dni uvedenému v oznámení (čl. II. 7 smlouvy).

4. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného na jméno žalované bylo zjištěno, že žalovaný opakovaně čerpal úvěrové prostředky ve výši [částka], které průběžně hradil a naposledy plně uhradil dne [datum]. Následně žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dále dne [datum] (na což uhradil dne [datum] částku [částka]), a dále ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Takto tedy žalovaný vyčerpal celý úvěrový rámec ve výši [částka], na který již ničeho neuhradil.

5. Z přípisu žalobkyně označeného„ [příjmení] [příjmení] účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru (1. upomínka) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky zahrnující také poplatek za tuto upomínku ve výši [částka]. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru. Upomínka byla odeslána obyčejnou poštovní zásilkou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

6. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto výzvu ve výši [částka]. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru.

7. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto výzvu ve výši [částka]. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru.

8. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] ve spojení s dodejkou od zásilky RR1637024181F bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto výzvu ve výši [částka]. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru. Zesplatňující přípis žalovaný osobně převzal dne [datum].

9. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] ve spojení s dodejkou od zásilky RR1637062689F bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek prohlásila všechny pohledávky plynoucí ze smlouvy za splatné ke dni [datum]. Zesplatňující přípis žalovaný osobně převzal dne [datum].

10. Z přípisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné pohledávky, a to mj. přípisem zaslaným na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

11. Z žádosti o úvěr ve spojení s informacemi z Credit Bureau, schvalovacím protokolem a výpisem CRIF bylo zjištěno, že žalovaný ke dni poskytnutí úvěru byl zaměstnán u [právnická osoba], s. r. o., s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], neměl jiné smluvní závazky, z nichž by mu plynuly platební povinnosti. Žalovaný bydlel u rodičů, společnou domácnost nesdílel s jinou osobou.

12. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí ve věci.

13. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru o obsahu uvedeném v bodě 3 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku [částka], a to prostřednictvím dílčích plnění v době od [datum] do [datum]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet tento konkrétní úvěr. Žalovaný neplnil svou povinnost hradit poskytnutý úvěr společně se sjednaným úrokem ve výši 17,9 % ročně, proto žalobkyně ke dni [datum] závazky žalovaného plynoucí ze smlouvy prohlásila v souladu se smluvními ujednáními za splatné. Před tím žalobkyně jednou upomínkou a třemi výzvami urgovala žalovaného o splácení, přičemž žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za každou jemu odeslanou upomínku ve výši [částka] a za každou jemu odeslanou výzvu ve výši [částka]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli uhradil na závazky plynoucí ze smlouvy (a uplatněné ve smlouvě). Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by tyto peněžité závazky žalovaného zanikly byť v dílčím rozsahu.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále také jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto úvěrovaný, uzavřel s žalobkyní, jakožto úvěrující, v písemné formě smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 ZoSÚ, a to konkrétně tak, že smlouvu o úvěru dne [datum] podepsali. Ze smlouvy vznikl žalobkyni mj. závazek poskytnout žalovanému opakovaně (vždy v návaznosti na splacení úvěru žalovaným) sjednaný kontokorentní úvěr ve výši [částka], který žalobkyně dle zjištěného skutkového stavu splnila v době od [datum] do [datum], neboť úvěr v celé sjednané výši poskytla žalovanému bezhotovostně prostřednictvím bankovního účtu vedeného ve prospěch žalovaného, a to prostřednictvím pěti dílčích čerpání. Žalovanému pak ze smlouvy vznikl především závazek k úhradě sjednaného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 17,9 % ročně a k vrácení úvěrové jistiny [částka], to vše za podmínek sjednaných mezi účastníky ve smlouvě (zejména stran podmínek splatnosti uvedených peněžitých závazků formou průběžného nakládání s finančními prostředky na bankovním účtu a formou úhrady úroků z čerpané výše úvěru vždy k poslednímu dni v měsíci – viz zjištění v odstavci 3 odůvodnění rozsudku). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků (ve výši odpovídající žalobnímu žádání) a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na jistinu pohledávky a úrok plynoucí ze smlouvy o úvěru čehokoli uhradil, případně že by tyto závazky zanikly na základě jiných skutečností, soud dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k úhradě jistiny a sjednaného úroku trvá, a to nejméně v žalobkyní uplatněném rozsahu [částka] na jistině a na úroku v sazbě 17,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení. Jde-li o žalobou uplatněný úrok z úvěru, tento odpovídá úroku smluvně jednanému v souladu s § 2395 o. z. ve výši 17,90 % ročně z nesplacené jistiny.

21. Jelikož se žalovaný dostal opakovaně do prodlení s úhradou smluvních závazků, žalobkyně žalovanému prokazatelně zaslala 1. upomínku k úhradě tehdy splatné části dluhu a dále urgovala platby třemi výzvami k úhradě. S ohledem na uvedené vznikl žalobkyni nárok (a žalovanému odpovídající povinnost) sjednaná v článku I. 5 smlouvy v souladu s § 1789 o. z. na poplatek ve výši [částka] (za 1. upomínku) a na poplatek ve výši [částka] za každou ze tří výzev (ze dne [datum], [datum] a [datum]). Proto je žaloba důvodná také v rozsahu uplatněných poplatků v souhrnné výši [částka].

22. K výše uvedenému soud komplexně shrnuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dostal opakovaně do prodlení s úhradou finančních závazků plynoucích ze smlouvy, nadto ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně obsahující také upozornění na riziko prohlášení celého závazku za okamžitě splatný svým finančním závazkům nedostál. Proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku II. 7 smlouvy prohlásila celou úvěrovou pohledávku za splatnou ke dni [datum], přičemž smluvně sjednaná podmínka spočívající v prodlení žalovaného trvající 30 dnů od první upomínky ze strany žalobkyně byla naplněna.

23. Smlouva o úvěru pak byla uzavřena platně také z hlediska spotřebitelského práva, neboť žalobkyně před poskytnutím úvěru v souladu s výše citovaným § 84 ZoSÚ s odbornou péčí posoudila úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru, a v souladu s informacemi zjištěnými (a dostatečně ověřenými) o poměrech žalovaného vyhodnotila schopnost žalovaného předmětný úvěr za sjednaných podmínek splácet.

24. Jak již bylo shora odůvodněno, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávky specifikované v odstavcích 20 a 21 rozsudku čehokoli uhradil, také nebylo prokázáno, že by tyto pohledávky zanikly jiným způsobem. Proto se žalovaný dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru a sjednaných poplatků. Žalobkyni proto vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny a poplatků, jak byl požadován žalobkyní. Proto soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

25. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu, přičemž platební povinnosti uvedené ve výroku I je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); výzva k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 7 bod 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že dle obsahu spisu žalobkyně dále učinila písemným podáním ze dne [datum] doplnění žaloby v rozsahu tvrzení a důkazů ve vztahu k žalobou uplatněným nárokům (doplnění tvrzení ohledně přezkoumatelného způsobu výpočtu dílčích nároků) a k posuzování uvěruschopnosti žalovaného, které žalobkyně učinila na výzvu soudu. Žalobkyni však ve smyslu § 101 a § 120 o. s. ř. tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, přičemž je na žalobkyni, aby sama a z vlastní iniciativy tvrdila všechny rozhodné skutečnosti. Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost a její prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (viz rozsudek ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C [číslo]). Potřeba tvrdit a dokazovat rozhodné skutečnosti týkající se jak výše požadovaného nároku, tak úvěruschopnosti (s ohledem na hmotněprávní následky dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 o. z. a povinnost soudu zabývat se v tomto rozsahu případnou ne/platností spotřebitelské smlouvy), pak existovala od počátku řízení, tedy žalobkyně měla (a zároveň) mohla rozhodné skutečnosti uvést již v samotné žalobě. Proto soud náklady řízení za doplňující podání ze dne [datum] žalobkyni nepřiznal, neboť tyto neshledal ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. účelnými.