19 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul . jméno příjmení , LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení jistina žalobou uplatněné pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazený úvěr poskytnutý mu společností [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitelka“); v části [částka] žalovaným neuhrazené a původní věřitelkou účelně vynaložené náklady na vymáhání a v části [částka] žalovaným neuhrazenou smluvní pokutu (přičemž v tomto rozsahu se jedná o náklady na vymáhání v části převyšující účelně vynaložené náklady), to vše dle úvěrové smlouvy ze dne [datum], [číslo] kterou účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dle žalobních tvrzení před poskytnutím finančních prostředků byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy odborně posouzena původní věřitelkou, a to na základě údajů o příjmech a výdajích žalovaného. Žalovaný se pak ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky vč. úroku ve výši 18,43 % ročně splácet původní věřitelce v pravidelných měsíčních splátkách počínaje [datum]. Jelikož žalovaný neplnil své platební povinnosti řádně a včas, původní věřitelka prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Žalobou uplatněné nároky ze smlouvy byly postoupeny původní věřitelkou na žalobkyni. Změna na straně věřitelky byla žalovanému oznámena, taktéž byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému plnění. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím zástupce žalovaného k úhradě žalobou uplatněných nároků.

2. Písemným podáním ze dne [datum] ve spojení s vyjádřením u jednání konaného dne [datum] žalovaný nároky uplatněné v žalobě v žádném rozsahu neuznal, nadto namítl promlčení žalobou uplatněných nároků. U jednání po provedeném dokazování žalovaný v rámci procesní obrany doplnil, že na smlouvu o úvěru je třeba nazírat jako na absolutně neplatnou, neboť původní věřitelka řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. V takovém případě by případné poskytnutí finančních prostředků mohlo na straně žalovaného představovat bezdůvodné obohacení, které je však s ohledem na termín podání žaloby také promlčené.

3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní pravomoci českého soudu k rozhodnutí. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Nizozemského království, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou zápůjčku pak vyplývá z článku 17 odstavce 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci mezinárodně příslušné (pravomocné) české soudy. Vztahy mezi účastníky se dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), řídí českým hmotným právem (nadto žalobkyně měla vstoupit jakožto postupník do veškerých práv souvisejících s postoupenou pohledávkou, která se s ohledem na smluvní základ řídí taktéž českým právem).

5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Ze smlouvy datované ke dni [datum] označeného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru“ [číslo] (dále jen„ smlouva“) ve spojení s dohledáním informací o činnosti klienta bylo zjištěno, že původní věřitelka a žalovaný (v postavení klienta) smlouvu uvedeného dne uzavřeli. Původní věřitelka se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem jakožto úhradu za cenu zboží Dualshock 4 [příjmení] [příjmení] (Sony PlayStation 4) pořízeného žalovaným. Kromě jiného se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit původní věřitelce poskytnuté finanční prostředky s úrokem ve výši 18,43 % ročně prostřednictvím 24 měsíčních splátek počínaje [datum].

6. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaný při uzavření smlouvy sdělil, že je od března 2016 zaměstnán u [právnická osoba], s r. o., s čistým měsíčním příjmem [částka]. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti k dětem a žije v podnájmu.

7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ve spojení s výpisem čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že původní věřitelka dne [datum] vyplatila úvěrové finanční prostředky ve výši [částka] v souladu se smlouvou.

8. Z listiny označené„ Postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitelka postoupila na žalobkyni za úplatu pohledávku za žalovaným ze smlouvy včetně příslušenství.

9. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka prohlásila veškeré závazky plynoucí ze smlouvy za okamžitě splatné.

10. Z předžalobní výzva ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne, bylo dále zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby.

11. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí v této věci.

12. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel s původní věřitelkou smlouvu [číslo] o obsahu uvedeném v bodě 5 odůvodnění tohoto rozsudku. Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému částku [částka] bezhotovostní formou, a to dne [datum]. Pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy původní věřitelka postoupila na žalobkyni. V řízení nebyla prokázána taková skutečnost, na jejímž základě by závazek žalovaného k úhradě žalobkyní poskytnuté částky byť částečně zanikl. Z provedeného dokazování soud dále nevzal za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím finančních prostředků žalovanému posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného.

13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

19. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ ZoSÚ“), se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

20. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

26. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

27. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

28. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

29. Podle § 629 o. z. odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky.

31. Soud dále dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto úvěrovaný, uzavřel s původní věřitelkou, jakožto úvěrující, v písemné formě smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 561 odst. 1 o. z. O uzavření smlouvy pak svědčí jak listina označená jako„ dohledání informací o činnosti klienta“ (z níž je patrný kontraktační proces na straně žalovaného), tak opis výpisu proplacení smlouvy ve spojení s výpisem čerpání, splátek a úhrad (z něhož je zřejmá výplata částky [částka] ze strany původní věřitelky). Za daných okolnostní pak soud vyhodnotil, že smlouva byla oběma smluvními stranami uzavřena (obdobně viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2016, č. j. 15 Co 875/2015 – 129, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2016, č. j. 15 Co 905/2015 – 57).

32. Soud také dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi původní věřitelkou a žalovaným je dle svého obsahu smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. a dle své povahy je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouva byla z hlediska spotřebitelského práva uzavřena platně. Dle shora citovaného § 9 odst. 1 ZoSÚ tížila původní věřitelku povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet úvěr ve výši [částka] Touto povinností je třeba rozumět takovou činnost původní věřitelky, jejímž výstupem je zjištění, zda v tomto konkrétním případě žalovaný v postavení spotřebitele bude schopen dostát svým smluvním finančním závazkům. Odbornou péčí lze pak v souladu s § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 28. 12. 2015, chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti Na podkladě uvedeného je třeba posuzování schopnosti žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru (obecně spotřebitelského úvěru) provádět nejen v rovině příjmů a výdajů samotné žalovaného, ale také v širších souvislostech ve vztahu k osobním a celkovým majetkovým poměrům žalovaného. Jak bylo opakovaně dovozeno také judikaturou vyšších soudů (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018), věřitel dostojí své povinnosti tím, že při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vyjde z objektivně doložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů spotřebitele. Pouhá prohlášení spotřebitele (bez jakéhokoli relevantního podkladku) o jeho poměrech mohou být shledána dostatečnými pouze pro odmítnutí poskytnutí spotřebitelského úvěru, nikoli pro vyhovění jeho žádosti o úvěr. Odborná péče věřitele tak v sobě zahrnuje povinnost objektivně ověřit údaje uvedené spotřebitelem, přičemž ani pouhá absence negativních údajů o spotřebiteli v databázích dlužníků není sama o sobě dostatečně relevantní informací, na jejímž podkladě lze spotřebitelský úvěr poskytnout (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

33. V rozhodované věci žalobkyně pouze obecně tvrdila, že před tím, než původní věřitelka žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka], zkoumala možnosti a schopnosti žalovaného dostát smluvním finančním závazkům plynoucím pro něj ze smlouvy následně uzavřené dne [datum]. Provedeným dokazováním bylo toliko zjištěno, že žalovaný ke své osobě při uzavření smlouvy uvedl, že žije v nájmu (bez dalšího sdělení o výši nákladů na bydlení), dále uvedl svého zaměstnavatele, výši příjmů ze zaměstnání. Ničeho více o procesu prověřování úvěruschopnosti žalovaného nebylo z žádné z žalobkyní předložené a k důkazu soudem provedené listiny (přičemž jiné důkazy žalobkyně nenavrhovala) zjištěno. Taktéž nebylo zjištěno, že by původní věřitelka žalovaným sdělené údaje jakkoli ověřila.

34. Soud tedy uzavírá, že smlouva ze dne [datum] nebyla dle § 9 odst. 1 ZoSÚ uzavřena platně, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného předmětný úvěr za sjednaných podmínek splácet (z důvodu absence kvantitativně i kvalitativně dostatečných informací o poměrech žalovaného nebylo možno odborně posoudit schopnost žalovaného zápůjčku splácet). Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost žalovaného a proces jejího prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (shodně viz závěry rozsudku ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C [číslo]). Neúčastí u jednání (s tím, že soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce) se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení břemena tvrzení a důkazního břemena poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

35. Neplatnost smlouvy je pak v souladu s citovaným § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatností absolutní, která nastává přímo ze zákona, a tedy soud je povinen se takovouto neplatností zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost přitom způsobuje neplatnost právního jednání od samého počátku, tedy na absolutně neplatné právní jednání je nazíráno, jakoby nikdy nevzniklo. S ohledem na uvedené pak účastníkům neplatného právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013), tedy původní věřitelce mj. nevznikl nárok náklady na vymáhání ([částka]), smluvní pokutu ([částka]), smluvní úrok v sazbě 18,43 % ročně a úrok z prodlení odvozený ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení úvěru, to vše obsažené ve smlouvě o úvěru.

36. Plnění, která si smluvní strany mezi sebou poskytly právě na základě absolutně neplatného právního jednání, představují v souladu s § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodná obohacení, která jsou si účastníci povinni vzájemně vydat. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy bezhotovostně finanční prostředky ve výši [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný z titulu absolutně neplatné smlouvy čehokoli uhradil. Proto se soud dále zabýval nárokem ve výši [částka], který na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. (s tím, že v tomto rozsahu bylo žalobní žádání nižší, než částka původní věřitelkou žalovanému poskytnutá).

37. Žalovaný v řízení namítl promlčení nároku. Jelikož původní věřitelka již v době poskytnutí částky [částka] žalovanému nejméně měla a mohla vědět, že spotřebitelská smlouvy (smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] mezi původní věřitelkou a žalovaným) je absolutně neplatná pro porušení povinností právě ze strany původní věřitelky, nejméně mohla a měla od téhož okamžiku vědět, že se žalovaný převzetím bezhotovostních finančních prostředků bezdůvodně obohatil na úkor původní věřitelky. Ode dne [datum] byly tedy kumulativně splněny podmínky § 621 o. z. pro počátek běhu promlčecí lhůty – za zjištěného skutkového stavu tedy promlčecí lhůta počala běžet den následující po poskytnutí hotovosti, tj. [datum], kdy právo plynoucí z bezdůvodného obohacení mohlo být poprvé uplatněno u soudu. Promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. plynula do [datum]. Žaloba pak byla u soudu podána [datum] (tj. přibližně 10 měsíců po uplynutí promlčecí lhůty). Jelikož žalovaný v souladu s § 610 odst. 1 o. z. řádně uplatnil námitku promlčení, a zároveň soud tuto námitku s ohledem na uvedené shledal důvodnou, žalobu v celém rozsahu výrokem I zamítl, neboť promlčenému nároku nelze poskytnout soudní ochranu.

38. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a zcela úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) počítané z tarifní hodnoty [částka] v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu (tj. v souhrnu za odměnu advokáta [částka]); náhrady hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za tento úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu za náhradu hotových výdajů [částka]). Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.