19 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Janou Malou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 195 792,70 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje žalovaným neuhrazený úvěr poskytnutý mu společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka) ve výši [částka]. Veškeré nároky požadovala žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi původní věřitelkou a žalovaným, v rámci níž byl sjednán úrok ve výši 13,90 % ročně. Jelikož žalovaný neplnil své platební povinnosti plynoucí ze smlouvy řádně a včas, původní věřitelka v souladu se smluvními ujednáními dne [datum] prohlásila úvěrovou jistinu za splatnou. Pohledávka včetně příslušenství byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni.

2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo prostřednictvím poštovních služeb doručováno předvolání k jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Společně s předvoláním byla žalovanému doručena také žaloba. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí 3. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

6. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den [datum] a žalovanému byla zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než deset dnů před konáním prvního jednání ve věci. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání.

7. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně-právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s § 367 a § 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Při rozhodování je pak soud povinen zkoumat, zdali smír (a analogicky v tomto případě žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází (shodně in [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6), ale naopak z dále uvedených ustanovení právního řádu vyplývá. Konečně vydáním tohoto rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

8. Žalobou uplatněný nárok na úhradu nesplaceného úvěru ve výši [částka] má oporu v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „o. z.“). Jde-li pak o žalobou požadovaný úrok ve výši 13,9 %, tento byl smluvními stranami sjednána v souladu s § 2395 o. z. Jelikož se žalovaný dle žalobních tvrzení, která jsou v návaznosti na § 153b odst. 1 o. s. ř. považována za nesporná, dostal do prodlení, vznikl původní věřitelce nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení v zákonné výši, a to v souladu dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení (tj. dle nesporných žalobních tvrzení ke dni [datum]). Aktivní legitimace žalobkyně je pak pro celou žalobou uplatněnou pohledávku vč. příslušenství dána na základě postoupení pohledávky včetně příslušenství v souladu s § 1879 a § 1880 o. z.

9. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I), přičemž žalobkyni přiznané nároky je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); předžalobní výzva a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast u soudního jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 7 bod 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] - tj. v souhrnu za odměnu advokáta [částka] a náhrady hotových výdajů za výše uvedené čtyři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále náklady řízení tvoří náhrada zástupce žalobkyně za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu ve výši [částka] – tj. 2 cesty (mezi [příjmení] a Přerovem) x 2 započaté půlhodiny (odpovídajících jedné cestě uskutečněné osobním automobilem v trvání 56 minut) x [částka] (mimosmluvní náhrada za ztrátu promeškaného času za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu); a náhrada cestovních výdajů zástupce žalobkyně tvořená: základní náhradou za použití silničního motorového vozidla dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 189 odst. 1 a § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši [částka] – tj. 140 km (při jedné cestě mezi [příjmení] a Přerovem v délce 70 km) x [částka] (sazba základní náhrady za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.); a náhradou za pohonné hmoty dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 189 odst. 1 a § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši [částka] odpovídající celkově ujetým 140 km vozidlem s průměrnou spotřebou 6,6 litru motorové nafty na 100 km při ceně [částka] za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovních náhrad ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.