20 C 109/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 166 501,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) částky , částka, ,b) úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, dále částku , částka, jako smluvní pokutu, a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj nárok odůvodňuje tím, že mezi účastníky byly v minulosti uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , a následně smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Obě smlouvy byly uzavřeny elektronicky prostřednictvím klientské zóny žalobkyně a jejich uzavření mělo být doloženo autorizačními doložkami, předsmluvní dokumentací a navazujícími úkony žalovaného, zejména provedením verifikační platby. Úvěr ze smlouvy č. , hodnota, žalovaný nesplácel a tento závazek byl dne , datum, zcela uhrazen z prostředků nového úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. , hodnota, . Z tohoto druhého úvěru byla částka , částka, vyplacena přímo na účet žalovaného, částka , částka, byla na základě jeho žádosti použita na úhradu předchozího úvěru a částka , částka, byla započtena na náklady poskytovatele úvěru dle smlouvy. Žalovaný uhradil z úvěru č. , hodnota, celkem , hodnota, měsíčních splátek, následně se však dostal do prodlení, když splátka splatná dne , datum, uhrazena nebyla. Přes zasílané upomínky žalovaný v plnění nepokračoval, a proto žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalobkyně dle svých tvrzení měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného, vycházela mj. z jeho příjmu , částka, měsíčně, náklady na bydlení , částka, , pravidelné finanční závazky , částka, , finanční zůstatek , částka, , přičemž žalobkyně měla informace o následujících závazcích žalovaného: , jméno FO, Úvěr , částka, , Cofidis úvěr , částka, , , právnická osoba, úvěr , částka, , , částka, , , částka, , Cofdis úvěr , částka, , splátka úvěru kartou , částka, . Dne , datum, uzavřeli účastníci dohodu o narovnání, na jejímž základě bylo dohodnuto, že veškerá sporná práva vzniklá ze shora uvedených úvěrových smluv zanikají a jsou nahrazena novým závazkem žalovaného uhradit žalobkyni částku , částka, , a to ve 42. měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Součástí dohody bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil na základě dohody o narovnání žádnou splátku a dostal se do prodlení s plněním svých povinností. Žalobkyně mu dne , datum, zaslala předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, na kterou žalovaný nereagoval. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení celé částky dle dohody o narovnání spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , jakož i zaplacení kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, , vypočtené za období od , datum, do dne podání žaloby., právnická osoba, případ, že by soud dospěl k závěru o neplatnosti smluv o úvěru či dohody o narovnání, žalobkyně uplatňuje nárok z titulu bezdůvodného obohacení, když tvrdí, že žalovanému byla celkem poskytnuta částka , částka, , z níž žalovaný dosud uhradil , částka, , a domáhá se proto zaplacení rozdílu ve výši , částka, .

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Soud provedl dokazování listinami označenými žalobkyni, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Z předložené kopie občanského průkazu (přední a zadní strana) a kopie řidičského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného v rámci smluvního jednání probíhajícího online. Z listiny označené jako Kontrola občanského průkazu v evidenci neplatných dokladů soud zjistil, že žalobkyně ověřovala platnost občanského průkazu žalovaného, přičemž výsledek kontroly byl uveden jako platný.

6. Z listiny označené jako Výsledek lustrace soud zjistil, že žalobkyně prováděla dne , datum, prověření žalovaného v externích databázích, přičemž nebyl zjištěn negativní záznam. Z listiny označené jako Lustrace v registru SOLUS a Lustrace REPI ze dne , datum, soud zjistil, že ke dni provedení lustrace nebyl u žalovaného evidován negativní záznam. Z listiny označené jako Výpis z insolvenčního rejstříku ze dne , datum, soud zjistil, že ke dni provedení kontroly nebyl žalovaný veden v insolvenčním řízení.

7. Z listin označených jako Výpis z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný podniká jako fyzická osoba, přičemž živnostenské oprávnění vzniklo dne , datum, a je vydáno na dobu neurčitou.

8. Z listiny představující daňové přiznání (chybí přední strana daňového přiznání), podepsané dne , datum, , soud zjistil, že příjmy žalovaného činily , částka, a výdaje související s příjmy činily , částka, . Z listiny dále vyplývá, že druh činnosti žalovaného byl uveden jako opravy a údržba kolejových vozidel, přičemž výdaje byly uplatněny výdajovým paušálem ve výši 60 %.

9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červen 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, , přičemž žalovaný měl sjednán kontokorentní rámec ve výši , částka, . Z listiny soud dále zjistil, že žalovaný se dne , datum, dostal do záporného zůstatku ve výši –, částka, , a v uvedeném období tak částečně čerpal sjednaný kontokorent. Dále soud zjistil příchozí platbu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, ., odchozí platbu ve výši , částka, s popisem „inkaso úvěru“ a příchozí platbu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, .

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červenec 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, . Z listiny dále vyplývá, že dne , datum, byla na účet žalovaného připsána příchozí platba ve výši , částka, od společnosti Cofidis, s. r. o. Dále soud zjistil příchozí úhradu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, .

11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období srpen 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, , zatímco konečný zůstatek činil –, částka, . Z listiny soud dále zjistil příchozí platbu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, ., a dále příchozí platbu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, .

12. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období září 2022, vedeného u ČSOB, soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, . Z listiny soud dále zjistil příchozí platbu v průběhu září 2022 ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, .

13. Z elektronického dokumentu označeného jako Předsmluvní informace, podepsaného elektronicky dne , datum, prostřednictvím unikátního SMS kódu, soud zjistil, že se jedná o předsmluvní informace vztahující se ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, . Listina obsahuje mimo jiné souhlas se zpracováním osobních údajů, souhlas s využitím údajů z registru REPI, informace o způsobu výpočtu roční procentní sazby nákladů a dále formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Soud dále zjistil, že dle uvedeného formuláře byl sjednán úvěr ve výši , částka, , a to jako hotovostní úvěr s tím, že částka , částka, měla být vyplacena na účet spotřebitele uvedený v záhlaví smlouvy a částka , částka, měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované ve smlouvě. Dále bylo sjednáno splácení úvěru v 72. měsíčních splátkách po , částka, , přičemž celková částka, kterou měl spotřebitel zaplatit, činila , částka, . Úroková sazba byla uvedena ve výši 24,29 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 39,98 % ročně. Z listiny soud dále zjistil, že byly uvedeny související náklady, a to zejména lustrace v registrech ve výši , částka, , náklady na zpracování úvěru ve výši , částka, , ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši , částka, , odměna zprostředkovateli ve výši , částka, a náklady na ověření úvěrového případu ve výši , částka, .

14. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o elektronický dokument podepsaný elektronicky dne , datum, prostřednictvím unikátního SMS kódu. Žalobkyně a žalovaný se v této smlouvě dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému na jeho žádost úvěr ve výši , částka, , přičemž částka ve výši , částka, měla být vyplacena na účet spotřebitele a částka ve výši , částka, měla být započtena na náklady poskytovatele. Soud dále zjistil, že náklady poskytovatele byly ve smlouvě specifikovány jako náklady na lustrace v registrech ve výši , částka, , náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši , částka, , ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši , částka, , odměna zprostředkovatele ve výši , částka, a náklady na ověření úvěrového případu ve výši , částka, . Z listiny soud dále zjistil, že spotřebitel se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem v celkové výši , částka, , přičemž celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni na základě smlouvy uhradit, činila , částka, . Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, s uvedením konečné splatnosti ke dni , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 24,29 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 39,98 %.

15. Z listiny označené jako Detail pohybu – okamžitá příchozí platba soud zjistil, že dne , datum, byla provedena verifikační platba ve výši , částka, .

16. Z listiny označené jako Detail pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že dne , datum, byla převedena částka , částka, na účet žalovaného.

17. Z listiny označené jako Potvrzení o úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že neuhrazená část úvěru byla zcela uhrazena dne , datum, .

18. Z elektronického dokumentu označeného jako Předsmluvní informace podepsaného elektronicky dne , datum, prostřednictvím unikátního SMS kódu, soud zjistil, že se jedná o předsmluvní informace vztahující se ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Listina obsahuje mimo jiné souhlas žalovaného se zpracováním osobních údajů, informace o ochraně osobních údajů, dále údaje o způsobu výpočtu roční procentní sazby nákladů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Soud dále zjistil, že dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru činila celková výše spotřebitelského úvěru , částka, , přičemž úvěr měl být poskytnut tak, že částka , částka, měla být vyplacena na účet spotřebitele, částka , částka, měla být vyplacena ve prospěch věřitele za účelem úplné úhrady závazku vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a částka , částka, měla být započtena na náklady poskytovatele. Z listiny soud dále zjistil, že celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, , úroková sazba byla uvedena ve výši 26,1 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 39,99 %. Dále bylo uvedeno splácení v 72. měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž konečná splatnost byla stanovena ke dni , datum, .

19. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o elektronický dokument podepsaný dne , datum, elektronicky prostřednictvím unikátního SMS kódu. Žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Soud dále zjistil, že částka ve výši , částka, měla být vyplacena na účet spotřebitele č. , č. účtu, . Částka ve výši , částka, měla být vyplacena ve prospěch věřitele za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž tento závazek činil celkem , částka, . Dále soud zjistil, že částka ve výši , částka, měla být započtena na náklady poskytovatele. Z listiny soud dále zjistil, že úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, s uvedením konečné splatnosti ke dni , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,10 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 39,99 %.

20. Z listiny označené jako Detail pohybu – okamžitá příchozí platba soud zjistil, že dne , datum, byla provedena verifikační platba ve výši , částka, .

21. Z listiny označené jako Detail pohybu – převod v rámci banky soud zjistil, že dne , datum, došlo k internímu převodu částky , částka, s popisem platby „Klar“.

22. Z listiny označené jako Detail pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že dne , datum, byla převedena částka , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, .

23. Z listiny označené jako Upomínka č. , hodnota, a Upomínka č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného přípisem ze dne , datum, a ze dne , datum, k úhradě dlužných splátek ze smluv o úvěru. Odeslání upomínek téhož dne vyplývá z doložených podacích lístků.

24. Z listiny označené jako Předžalobní výzva - zesplatnění úvěru – oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě zbývajícího dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zásilka obsahující uvedenou předžalobní výzvu (zesplatnění úvěru) byla žalovanému odeslána dne , datum, .

25. Z listiny označené jako Dohoda o narovnání uzavřené dne , datum, soud zjistil, že účastníci dohodou upravili svá dosavadní sporná práva a povinnosti. Uzavřeli dohodu, v níž odkázali na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a v dohodě uvedli, že jednali o úpravě svých sporných práv a povinností vyplývajících z těchto smluv, a dohodli se, že uvedenými smlouvami již nechtějí být nadále vázáni. V dohodě si strany vypořádaly zbývající práva a povinnosti novým závazkem. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni částku , částka, , a to dle sjednaného splátkového kalendáře v celkem , hodnota, . měsíčních splátkách po , částka, a poslední splátce ve výši , částka, , přičemž splátky měly být hrazeny bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobkyně. Dále se dohodli, že vůči sobě nebudou uplatňovat žádné další nároky plynoucí z předmětných smluv o úvěru a že uzavřením dohody o narovnání budou jejich sporná práva vyplývající z těchto smluv s konečnou platností vypořádána, přičemž žalovanému vznikl nový závazek vůči žalobkyni.

26. Z listiny označené jako Předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že dne , datum, adresovala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky vyplývající z dohody o narovnání uzavřené dne , datum, . Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva ze dne , datum, byla téhož dne odeslána právním zástupcem žalobkyně žalovanému.

27. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou v roce 2022 uzavřeli dvě smlouvy, a to elektronicky prostřednictvím klientské zóny žalobkyně. Uzavření smluv proběhlo distančním způsobem, kdy byl elektronický dokument potvrzen unikátním SMS kódem a verifikační platbou. Dne , datum, uzavřely strany smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Strany ujednaly, že částka , částka, bude vyplacena na účet žalovaného a částka , částka, bude započtena na náklady žalobkyně. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s odměnou (úrokem) ve výši , částka, , takže celková částka sjednaná k úhradě činila , částka, . Strany ujednaly dobu splácení v délce 72 měsíců, konečnou splatnost ke dni , datum, , úrokovou sazbu ve výši 24,29 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (RPSN) ve výši 39,98 %. Dne , datum, uzavřely strany další smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Strany ujednaly, že částka , částka, bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, , částka , částka, bude vyplacena ve prospěch věřitele za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného ze smlouvy č. , hodnota, a částka , částka, bude započtena na náklady žalobkyně. Dne , datum, došlo k úhradě částky , částka, na vypořádání předchozího závazku. Strany dále ujednaly dobu splácení 72 měsíců, konečnou splatnost ke dni , datum, , úrokovou sazbu ve výši 26,10 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (RPSN) ve výši 39,99 %. V předsmluvních informacích k této smlouvě byla uvedena celková částka k úhradě ve výši , částka, a měsíční splátka ve výši , částka, . Žalobkyně v souvislosti s uzavíráním smluv shromažďovala údaje o žalovaném a vyhodnocovala jeho finanční situaci, a to mimo jiné prostřednictvím dokladů totožnosti, výstupů z databází a registrů a údajů o podnikatelské činnosti žalovaného. Žalovaný byl veden jako podnikající fyzická osoba s živnostenským oprávněním od , datum, na dobu neurčitou. V daňovém přiznání podepsaném dne , datum, byly uvedeny příjmy žalovaného ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, . Žalovaný následně splácel závazek ze smlouvy č. , hodnota, , avšak dle tvrzení žalobkyně se dostal do prodlení, neboť splátka splatná dne , datum, uhrazena nebyla. Žalobkyně žalovaného upomínala a dne , datum, jej prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, . Dne , datum, uzavřely strany dohodu označenou jako „Dohoda o narovnání“, která navazovala na předchozí smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, . Účastníci v dohodě uvedli, že chtějí mezi sebou upravit a urovnat sporná práva a povinnosti vyplývající z těchto smluv, že již nechtějí být předchozími smlouvami nadále vázáni, a že zbývající práva a povinnosti vypořádají novým závazkem. Žalovaný se v dohodě zavázal uhradit žalobkyni částku , částka, ve splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře, a to ve 41. měsíčních splátkách po , částka, a poslední splátce ve výši , částka, , bezhotovostním převodem na účet žalobkyně. Strany se dále dohodly, že vůči sobě nebudou uplatňovat žádné další nároky z předchozích smluv. Součástí dohody bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na základě dohody o narovnání neuhradil žádnou splátku, a proto mu žalobkyně dne , datum, zaslala výzvu k úhradě dlužné částky vyplývající z dohody o narovnání. Žalovanému byla celkem poskytnuta částka , částka, , z níž žalovaný dosud uhradil , částka, .

28. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Žalobkyně uplatňuje nárok v projednávané věci primárně na základě dohody označené jako Dohoda o narovnání. Soud proto nejprve posuzoval, zda tato dohoda představuje platný a samostatný právní titul, z něhož lze žalobkyní uplatněný nárok přiznat. Při posouzení obsahu dohody soud dospěl k závěru, že předložené ujednání nenaplňuje znaky dohody o narovnání ve smyslu § 1903 občanského zákoníku. Podstatou narovnání je odstranění sporných či pochybných práv a povinností mezi stranami tak, že dosavadní závazek je zrušen a je nahrazen závazkem novým, který vyjadřuje kompromisní a konečné vypořádání sporného vztahu. V projednávané věci je však spornost v dohodě vymezena pouze obecně, aniž by bylo z dohody patrno, v čem konkrétně měla spornost jednotlivých nároků spočívat, případně jaké konkrétní nároky měl žalovaný popírat a jaké jejich vypořádání bylo kompromisně ujednáno. Naopak z obsahu dohody vyplývá, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni peněžité plnění, které odpovídá nárokům žalobkyně vyplývajícím z původních úvěrových smluv, přičemž dohoda spíše než odstranění spornosti představuje ujednání o úhradě již existujícího dluhu ve splátkách, doplněné o sankční ujednání. Za této situace soud vyhodnotil dohodu podle jejího obsahu jako dohodu směřující k novaci závazku ve smyslu § 1902 o. z., tedy jako ujednání, kterým měl být dosavadní závazek upraven či nahrazen závazkem novým. Taková dohoda však nemůže mít účinky samostatného, na původním závazku nezávislého titulu. Platnost novace je totiž podmíněna existencí a platností původního závazku, který má být nahrazen; novace sdílí právní osud původního závazku. Jestliže původní závazek neexistuje nebo je stižen neplatností, nemůže následné ujednání stran označené jako „narovnání“ odstranit či „zhojit“ tuto vadu. Jinak řečeno, ani případná existence dohody uzavřené později nemůže založit povinnost žalovaného plnit, jestliže by se ukázalo, že původní úvěrové smlouvy byly stiženy neplatností. Soud proto dohodu o narovnání podle jejího obsahu posoudil jako novaci závazku ze smlouvy o úvěru co do splatnosti, kterou však stíhá absolutní neplatnost následující osud smlouvy o úvěru.

29. Posouzení důvodnosti žaloby se proto nemůže vyhnout přezkumu původních úvěrové smlouvy, a to zejména s ohledem na kogentní pravidla ochrany spotřebitele, která se na projednávaný vztah vztahují.

30. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že obě úvěrové smlouvy byly uzavřeny s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).

31. Soud se proto z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavky odborné péče. Soud nezpochybňuje, že žalobkyně měla k dispozici určité informace o žalovaném a že provedla některé ověřovací kroky (ověření totožnosti, prověření vybraných registrů a databází a získání údajů o podnikatelské činnosti žalovaného) za účelem zjištění jeho schopnosti řádně a včas úvěr splácet. Žalobkyně dále v doplnění žaloby uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti vycházela z průměrného příjmu spotřebitele za poslední tři měsíce ve výši , částka, , z něhož lze dovodit čistý měsíční příjem přibližně , částka, . Dále vycházela z údaje o nákladech na bydlení ve výši , částka, a z přehledu pravidelných finančních závazků žalovaného ve výši , částka, (splátky vůči , jméno FO, , Cofidis, , právnická osoba, a splátka úvěru kartou). Podle názoru soudu však žalobkyně tyto informace buď nesprávně vyhodnotila, anebo při posuzování úvěruschopnosti opomenula skutečnosti, které měly být pro odpovědný závěr o schopnosti žalovaného splácet rozhodné. Pokud žalobkyně pracovala s příjmem osoby samostatně výdělečně činné, nemohla bez dalšího přebírat příchozí platby jako čistý disponibilní příjem bez zohlednění skutečných nákladů podnikání a povinných odvodů. Rovněž nebylo dostatečně objasněno, na základě jakých konkrétních podkladů žalobkyně dospěla k hodnotě „čistého příjmu“ a zda tento údaj odpovídal realitě v době uzavření úvěrových smluv.

32. Zásadní význam má i celkové zatížení žalovaného dalšími závazky. Žalobkyně sama evidovala u žalovaného více úvěrových splátek v souhrnné výši přes , částka, měsíčně, což představuje výrazné pravidelné zatížení. Žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši okolo , částka, , je tedy zřejmé, že žalovanému zbývala z uvedeného příjmu toliko omezená disponibilní částka, která objektivně nemohla postačit k úhradě běžných životních nákladů a současně k řádnému splácení dalšího nově poskytnutého úvěrového produktu. Za této situace bylo nezbytné, aby žalobkyně posoudila nejen existenci příjmů, ale především skutečně disponibilní zůstatek po odečtení reálných životních nákladů a pravidelných závazků. Tomu však neodpovídá závěr žalobkyně o vysokém finančním zůstatku, aniž by bylo zřejmé, že byly přiměřeně ověřeny a vyhodnoceny skutečné výdaje a další závazky žalovaného, včetně jejich aktuální výše a počtu.

33. Soud současně přihlédl k tomu, že oba úvěry byly uzavřeny v krátkém časovém sledu, přičemž druhý úvěr navazoval na úvěr předchozí a sloužil mimo jiné k jeho úplnému splacení. Takový postup zvyšuje riziko nadměrného zadlužení spotřebitele a vyžaduje důslednější posouzení úvěruschopnosti. Za daných okolností proto soud uzavírá, že ačkoliv žalobkyně některé informace o žalovaném k dispozici měla, posouzení úvěruschopnosti neproběhlo způsobem, který by odpovídal požadavkům odborné péče, resp. klíčové skutečnosti nebyly řádně zohledněny.

34. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru a následně uzavřená „dohoda o narovnání“, kterou soud podle obsahu posoudil jako novaci, jsou absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní. Žalobkyně si sama musí být vědoma, že je smlouva z tohoto důvodu neplatná, neboť sama alternativně navrhuje přiznání pouze nesplacené jistiny. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku , částka, a uhradil , částka, , žalobkyně má tedy právo na vrácení dosud nesplacené jistiny , částka, . Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny.

35. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

36. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.

37. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaný byl sice v řízen převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady v řízení nevznikly.