20 C 121/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 22 636,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 168,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 168,98 Kč od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky 7 467,60 Kč, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 642,63 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 3 138,71 Kč, d) úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 168,98 Kč od datum do datum, e) úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 15 168,98 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 22 636,58 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,98 % ročně ve výši 2 554 Kč, s poplatkem za administrativní zpracování půjčky 3 801 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 10 366 Kč. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas, neboť uhradil pouze 14 084 Kč a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky a úrok. Žalovaný dlužnou částku písemně uznal. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 15 168,98 Kč, poplatku 7 467,60 Kč (úrok 1 140,62 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 697,53 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 629,45 Kč), kapitalizovaného smluvního úroku 3 138,71 Kč (smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení 1 642,63 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny za období od datum do datum), úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

1. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

2. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 20 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši 16 721 Kč zahrnujícím úrok 2 554 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 801 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 366 Kč, zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, to ve výši 613 Kč pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši 554 Kč pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka 36 721 Kč. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.

4. Z listiny označené jako Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že jde o předtištěný formulář o uznání dluhu ve výši 35 388 Kč ze smluv číslo číslo co do důvodu a výše a žádost o splátkový kalendář.

5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze číslo smlouvy, přičemž v příloze číslo je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne datum. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne datum.

6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a zavázal se vrátit celkem částku 36 721 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a dohoda o převedení pohledávky na žalobkyni byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum odeslaným žalovanému dne datum, kterým byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dní od doručení, a dále byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

8. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C číslo).

9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

10. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 20 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 19,98 % ročně, který za dobu trvání závazku činil 2 554 Kč, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 3 801 Kč a 10 366 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 16 721 Kč, tj. 83,605 % z jistiny, což představuje asi 222 % RPSN. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

11. Pokud jde o listinu obsahující předtištěný formulář uznání dluhu ze dne datum, na základě které žalobkyně dovozuje uznání dluhu žalovaným, tak ta neobsahuje dostatečně určité uznání dluhu, které proto nemohlo vyvolat účinky uznání dluhu podle § 558 obč. zák. (nebo § 2053 o. z.), neboť z uznání dluhu na předtištěném formuláři není dostatečně zřejmé, jaká část celkové částky se vztahuje k jaké smlouvě a z jakých jednotlivých plateb se celková částka skládá, jde navíc o uznání dluhu z neplatných smluv, k jejichž neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

12. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a nebylo prokázáno, že by žalobkyni nějakou částku uhradil (to zůstalo jen v rovině tvrzení žalobkyně), přičemž žalobkyně na poskytnuté jistině požadovala toliko částku 15 168,98 Kč představující bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy, kterou jí soud ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,05 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy o půjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum a k doručení oznámení do faktické dispozice žalovaného došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne datum a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne datum (po zohlednění dnů pracovního klidu), tedy žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne datum. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z jistiny za dobu před její splatností.

13. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch (při zohlednění částečného zpětvzetí žaloby), avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.