20 C 121/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 22 636,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 168,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 168,98 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky 7 467,60 Kč, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 642,63 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 3 138,71 Kč, d) úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 168,98 Kč od [datum] do [datum], e) úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 15 168,98 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 22 636,58 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,98 % ročně ve výši 2 554 Kč, s poplatkem za administrativní zpracování půjčky 3 801 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 10 366 Kč. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas, neboť uhradil pouze 14 084 Kč a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky a úrok. Žalovaný dlužnou částku písemně uznal. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 15 168,98 Kč, poplatku 7 467,60 Kč (úrok 1 140,62 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 697,53 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 629,45 Kč), kapitalizovaného smluvního úroku 3 138,71 Kč (smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení 1 642,63 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

1. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

2. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 20 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši 16 721 Kč zahrnujícím úrok 2 554 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 801 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 366 Kč, zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, to ve výši 613 Kč pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši 554 Kč pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka 36 721 Kč. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.

4. Z listiny označené jako Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o předtištěný formulář o uznání dluhu ve výši 35 388 Kč ze smluv [číslo] [číslo] co do důvodu a výše a žádost o splátkový kalendář.

5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze [číslo] smlouvy, přičemž v příloze [číslo] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne [datum]. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne [datum].

6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a zavázal se vrátit celkem částku 36 721 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a dohoda o převedení pohledávky na žalobkyni byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovanému dne [datum], kterým byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dní od doručení, a dále byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

8. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]).

9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

10. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 20 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 19,98 % ročně, který za dobu trvání závazku činil 2 554 Kč, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 3 801 Kč a 10 366 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 16 721 Kč, tj. 83,605 % z jistiny, což představuje asi 222 % RPSN. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

11. Pokud jde o listinu obsahující předtištěný formulář uznání dluhu ze dne [datum], na základě které žalobkyně dovozuje uznání dluhu žalovaným, tak ta neobsahuje dostatečně určité uznání dluhu, které proto nemohlo vyvolat účinky uznání dluhu podle § 558 obč. zák. (nebo § 2053 o. z.), neboť z uznání dluhu na předtištěném formuláři není dostatečně zřejmé, jaká část celkové částky se vztahuje k jaké smlouvě a z jakých jednotlivých plateb se celková částka skládá, jde navíc o uznání dluhu z neplatných smluv, k jejichž neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

12. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a nebylo prokázáno, že by žalobkyni nějakou částku uhradil (to zůstalo jen v rovině tvrzení žalobkyně), přičemž žalobkyně na poskytnuté jistině požadovala toliko částku 15 168,98 Kč představující bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy, kterou jí soud ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,05 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od [datum], neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy o půjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] a k doručení oznámení do faktické dispozice žalovaného došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne [datum] a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne [datum] (po zohlednění dnů pracovního klidu), tedy žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z jistiny za dobu před její splatností.

13. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch (při zohlednění částečného zpětvzetí žaloby), avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.