20 C 123/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný byl dne datum převezen do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření, vyšetření a následný pobyt. Za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč splatné do datum a žalovaný tento svůj dluh uznal. Žalovaný na svůj dluh ani po výzvě žalované před podáním žaloby nic neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl dne datum přijat v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně a byla mu poskytnuta lékařská péče. Žalobkyni za poskytnutou lékařskou péči vznikly náklady ve výši 2 500 Kč, žalovaný tuto částku písemně dne datum uznal co do důvodu a výše a zavázal se k její úhradě do 8 dnů ode dne vystavení daňového dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně k úhradě dluhu upomínkou ze dne datum odeslanou dne datum. Nebylo prokázáno, že by žalovaný požadovanou částku zaplatil.

3. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný byl ve smyslu § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“), přijat do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně a žalobkyně má podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách právo na náhradu nákladů za poskytnutou záchytnou službu. Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány ve výši 2 500 Kč se splatností do datum a žalovaný tento svůj dluh navíc písemně uznal a zavázal se ho uhradit. Žalovaný pak ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil a je proto v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalobkyni podle § 1970 o. z. přísluší i nárokovaný úrok z prodlení za dobu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud v uvedeném případě považuje pouze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za každý úkon, tj. celkem 200 Kč Náklady řízení požadované žalobkyní ve výši odměny advokáta a režijních paušálů nebyly podle soudu potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání pohledávek vůči pacientům volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není důvod, proč by za žalobkyni musel žalobu vyhotovit a podat advokát, neboť tím dochází ke zbytečnému zvyšování nákladů. Ústavní soud ČR v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavní soudu ve věcech I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 3131/10, I. ÚS 195/11). Celkem tedy náklady řízení činí 1 200 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.