20 C 192/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 17 062,60 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 811 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 170 Kč od datum do datum, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 877 Kč od datum do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 5 974 Kč od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a částku 251,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 17 958 Kč k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 17 062,60 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o obchodním zastoupení číslo ze dne datum, která byla ukončena odstoupením žalobkyně ze dne datum. Předmětem činnosti žalované jako obchodního zástupce podle smlouvy bylo vyhledávání zájemců o uzavírání pojistných a jiných smluv, uzavírání smluv a jejich změny jménem a na účet žalobkyně, za což žalované náležela provize, přičemž byl ujednán zánik práva na provizi v případě storna uzavřených pojistných a jiných smluv, a v takovém případě byla ujednána povinnost žalované provizi vrátit žalobkyni. Ze strany klientů došlo ke stornování celkem tří smluv (číslo ze dne datum, číslo ze dne datum a číslo ze dne datum) sjednaných žalovanou a žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení příslušných provizí fakturou číslo na částku 10 170 Kč splatnou dne datum, na kterou následně došlo dne datum k započtení částky 2 293 Kč a zbývá tak k úhradě 7 877 Kč, a fakturou číslo na částku 5 974 Kč splatnou dne datum. Mezi žalobkyní a žalovanou byl ve smlouvě o obchodním zastoupení zároveň ujednán smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z dlužné částky, který nyní žalobkyně požaduje z dlužných částek. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dále uzavřena smlouva o společném využívání služeb T- právnická osoba ze dne datum, na základě které žalovaná využívala služby elektronických komunikací za zvýhodněnou cenu, kterou jí žalobkyně přeúčtovala fakturou číslo na částku 2 960 Kč splatnou dne datum. Mezi žalobkyní a žalovanou byl ve smlouvě o společném využívání služeb T-Mobile zároveň ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky, kterou nyní žalobkyně požaduje z dlužné částky v kapitalizované výši 251,60 Kč za období od datum do datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaná zůstala v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřila. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum, ke kterému byla žalovaná předvolána zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jejího sídla podnikání (a zároveň trvalého pobytu) a zásilka byla doručena fikcí dne datum. Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba i její doplnění v této věci. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky obsahující předvolání přímo žalované dne datum, žalovaná však nebyla zastižena, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalované zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaná na výzvu nereagovala a zásilku si nevyzvedla. Proto se zásilka obsahující předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne datum, tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den datum a žalované byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne datum, byla žalovaná v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolána, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015) je pak věcí žalované (obecně každého adresáta), aby si zajistila možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalované. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání.

6. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

7. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužných částek lze podřadit pod smlouvu o obchodním zastoupení ve smyslu § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a pod zákonem neupravenou smlouvu o společném využívání služeb ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovanou vznikaly v rámci jejich podnikatelské činnosti ve smyslu § 420 o. z. Nárok na úrok z prodlení ve smluvní výši s úhradou všech uvedených nároků pak vyplývá z § 1970 o. z. a nárok na smluvní pokutu vyplývá z § 2048 a násl. o. z. Splatnost nároků vyplývá z výzev k plnění, přičemž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. Nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývá z § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaná ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.

8. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a vycházel z tarifní hodnoty 17 062,60 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí v daném případě 1 820 Kč. V řízení před soudem advokát žalované učinil čtyři úkony právní služby (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast u jednání), za které mu náleží mimosmluvní odměna 4 x 1 820 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tj. celkem činí odměna za úkony advokáta 7 280 Kč. Advokát vyúčtoval dvě předžalobní výzvy (tj. pět úkonů), avšak soud přiznal odměnu toliko za jednu předžalobní výzvu (tj. čtyři úkony), neboť první výzva ze dne datum byla učiněna v době, kdy žalobkyně žalované již zaslala všechny uplatněné faktury ze dne datum, datum i ze dne datum, přičemž poslední z faktur ještě nebyla splatná, ale žalobkyně již věděla, že žalovaná nijak nereaguje, tedy zasílání více předžalobních výzev několik dní před splatností faktury tedy soud nepovažuje za odůvodněné a hospodárné. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Dále právní zástupce žalobkyně uplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání, za což mu náleží náhrada za ztrátu času za 12 půlhodin po 100 Kč při cestě z obec do obec a zpět, tedy 1 200 Kč podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné osobním vozidlem BMW G5X podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši 4 500 Kč (kombinovaná průměrná spotřeba motorové nafty 5,8 litrů číslo km, celkem 588 km, cena motorové nafty 44,10 Kč, amortizace 5,20 Kč). Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem 2 977,80 Kč Celkem tak náhrada nákladů činí 17 958 Kč po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 205b a § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná podat k Okresnímu soudu v Přerově návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.