20 C 207/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: název sídlem adresa likvidační správce pozůstalosti po Jméno žalované , narozeném Datum narození žalované , zemřelém datum , posledně bytem adresa , zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění

I. Žaloba o určení, že- žalobci náleží dílčí pohledávka č. , hodnota, ve výši , částka, (, částka, ) spolu se smluvním úrokem ve výši 5 % ročně z dlužné částky od , datum, do , datum, , přihlášená do pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ,- žalobci náleží dílčí pohledávka č. , hodnota, ve výši , částka, (, částka, ) spolu se smluvním úrokem ve výši 5 % ročně z dlužné částky od , datum, do , datum, , přihlášená do pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ,- žalobce má právo na uspokojení dílčí pohledávky č. , hodnota, ve výši , částka, (, částka, ) spolu s příslušenstvím ze zajištění,se pro předčasnost zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, , doplnění učiněného u jednání dne , datum, , doplnění a změny žaloby ze dne , datum, a ze dne , datum, se žalobce domáhal nároků uvedených ve výroku I. Žalobce uvedl, že pohledávky a jejich zajištění uplatnil v likvidaci pozůstalosti po zůstaviteli , Jméno žalované, vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byly přezkoumány a byly shledány za neprokázané; žalobce podal žalobu na určení na základě výzvy soudu. Své nároky žalobce zakládá na uzavřených smlouvách o zápůjčce. Na základě na ústní smlouvy ze dne , datum, žalobce poskytnul zůstaviteli , Jméno žalované, , částka, dne , datum, a byl ujednán úrok 5 % ročně. Splatnost byla ujednána dne , datum, . Na základě písemné smlouvy ze dne , datum, žalobce poskytnul zůstaviteli , Jméno žalované, celkem , částka, , a to , částka, již před podpisem smlouvy a , částka, se zavázal uhradit do 10 dní po zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí. Platby byly učiněny na účet ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, . Tuto zápůjčku měl , Jméno žalované, vrátit v měsíčních splátkách do , datum, . Zůstavitel , Jméno žalované, žádné poskytnuté prostředky nevrátil. Zápůjčka ve výši , částka, je zajištěna zástavní smlouvou k nemovitým věcem (zástavní právo k pozemkům parc. č. 6750/5, parc. č. 6750/6 – jehož součástí je stavba, parc. č. 6750/7 – jehož součástí je stavba č. p. 537 a parc. č. 6750/8, jak je vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, ) a žalobce požaduje uspokojení ze zástavy. Obě zápůjčky jsou zajištěny směnkami.

2. Žalovaná jako likvidační správce pozůstalosti po zůstaviteli , Jméno žalované, navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že u pohledávky , částka, nebylo prokázáno uzavření smlouvy ani předání finančních prostředků, směnka je samostatným titulem a nedokazuje zápůjčku. U pohledávky , částka, nebylo prokázáno předání finančních prostředků, přičemž zpochybnila i ve smlouvě uvedené zaslání , částka, před uzavřením smlouvy (zpochybnila správnost smlouvy), a namítla pozdní plnění částky , částka, , dále žalobce v likvidaci pozůstalosti nepožádal o uspokojení ze zajištění. Dále namítla promlčení obou pohledávek, neboť se neuplatní stavění promlčecí lhůty. U pohledávky , částka, jsou promlčeny jednotlivé splátky, prokáže-li se poskytnutí prostředků. Zůstavitel navíc pohledávku žalobce již uhradil za života.

3. Předně je nutno shrnout, že právní úprava likvidace pozůstalosti v zákoně č. 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), míří na situace předlužené pozůstalosti a jejím účelem je zpeněžení veškerého majetku v pozůstalosti a poměrné uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů. Likvidaci pozůstalosti je proto možno označit za obdobu insolvenčního řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „ins. z.“), se kterým nese společný účel i podobnou právní úpravu (také dosavadní judikatura vztahující se k likvidaci pozůstalosti pravidelně odkazuje na podobnost s insolvenčním řízením, viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Úprava likvidace pozůstalosti v § 195 a násl. z. ř. s. je právě insolvenčním řízením zjevně inspirována, a přestože je úprava likvidace pozůstalosti rozsáhlá (§ 195 až § 280 z. ř. s.), není zcela vyčerpávající a při řešení některých sporných otázek proto lze analogicky vycházet nejen z úpravy insolvenčního řízení, ale také z obsáhlé judikatury, která se k insolvenčnímu řízení vztahuje. Tak tomu je právě i v projednávané věci.

4. Předmětem projednávané věci je žaloba o určení pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění ve smyslu § 262 z. ř. s., která se podává v případě, že notář v likvidaci pozůstalosti přihlášenou pohledávku přezkoumal a popřel, tj. uvedl, že ji na základě skutečností a doložených listin nepovažuje za prokázanou ve smyslu § 255 nebo § 259 z. ř. s. Přezkoumání pohledávky je pro insolvenční řízení výrazně podrobněji upraveno v § 190 a násl. ins. z., ve kterém ovšem popření pohledávky provádí především insolvenční správce, a v případě popření pohledávky má věřitel možnost podat žalobu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky, která je incidenčním sporem podle § 159 a násl. ins. z. Nyní projednávaná žaloba je tak obdobou incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené přihlášené pohledávky (konečně i žalobce sám svůj návrh označil jako incidenční žalobu), se kterým má podobná pravidla (lhůta stanovená k podání žaloby – § 262 odst. 1 z. ř. s./§ 198 odst. 1 ins. z., nemožnost uvádění nových skutečností – § 263 z. ř. s./§ 195 odst. 2 ins. z., podání žaloby vůči likvidačnímu/insolvenčnímu správci – § 262 odst. 2 z. ř. s./§ 198 odst. 1 ins. z., nemožnost přiznání nákladů řízení proti likvidačnímu/insolvenčnímu správci – § 266 z. ř. s. /§ 202 ins. z. atd.). Také na nyní projednávané řízení lze proto aplikovat judikaturu insolvenčních soudů, která se vztahuje ke sporům o pravost, výši a pořadí popřené pohledávky.

5. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu vztahující se ke sporům o pravost, výši a pořadí popřené pohledávky v poměrech insolvenčního zákona dospěla k závěru, že „Zjistí-li insolvenční soud, který rozhoduje o pravosti nebo výši popřené pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout. Následně je třeba v insolvenčním řízení přistoupit k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, -I., viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

6. Také v projednávané věci se proto soud zaměřil právě na projednatelnost přihlášky pohledávky podané žalobcem jako věřitelem do likvidace pozůstalosti a na postup soudu při odstraňování vad podání žalobce. Z obsahu pozůstalostního spisu vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, pověřenou notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, jsou patrné, a účastníci je zároveň u jednání učinili za nesporné, následující skutečnosti:a) Žalobce podáním doručeným soudu dne , datum, přihlásil do řízení o pozůstalosti (v té době ještě před nařízením likvidace pozůstalosti) pohledávky za zůstavitelem, a to 1) pohledávku , částka, ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , která byla zajištěna směnkou se splatností dne , datum, , a na kterou dosud nebylo nic plněno, a 2) pohledávku , částka, s příslušenstvím představovaným úrokem 5 % z dlužné částky ročně ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , která byla zajištěna směnkou se splatností dne , datum, a zástavním právem na nemovitostech zůstavitele (ty byly označeny podle katastru nemovitostí), a na kterou dosud nebylo nic plněno, přičemž k této pohledávce žalobce uvedl, že pohledávku přihlašuje jako zajištěnou. K tomu žalobce přiložil zástavní smlouvu ze dne , datum, , smlouvu „o pujčce“ ze dne , datum, a kopii dvou směnek na , částka, ze dne , datum, a na , částka, ze dne , datum, .b) Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , byla nařízena likvidace pozůstalosti, věřitelé byli vyzváni k přihlášeních svých pohledávek do tří měsíců od právní moci usnesení a byl jmenován likvidační správce (žalovaná). Usnesení bylo doručeno žalobci a v usnesení byly pohledávky žalobce uvedeny jako pohledávky 1) z titulu nesplacené půjčky ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve výši , částka, odpovídající , částka, , a 2) z titulu nesplacené půjčky ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve výši , částka, odpovídající , částka, .c) Žalobce podáním doručeným soudu dne , datum, v reakci na usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti přihlásil do likvidace pozůstalosti pohledávky za zůstavitelem, a to 1) pohledávku , částka, ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , která byla zajištěna směnkou se splatností dne , datum, , a na kterou dosud nebylo nic plněno, a 2) pohledávku , částka, s příslušenstvím představovaným úrokem 5 % z dlužné částky ročně ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , přičemž zdůraznil příslušenství pohledávky 2), které nebylo soudem uvedeno v usnesení, a která byla zajištěna směnkou se splatností dne , datum, a zástavním právem na nemovitostech zůstavitele (ty byly označeny podle katastru nemovitostí), a na kterou dosud nebylo nic plněno, přičemž k této pohledávce 2) žalobce uvedl, že pohledávku přihlašuje jako zajištěnou. Přihlášené pohledávky po nařízení likvidace pozůstalosti tak byly ve znění jako v podání doručeném soudu dne , datum, , navíc bylo toliko zdůrazněno příslušenství u pohledávky , částka, .d) Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , vyzval soud žalobce k doplnění přihlášky pohledávky tak, že k přihlášce doloží smlouvu o zápůjčce ze , datum, na , částka, .e) Žalobce podáním doručeným soudu dne , datum, doplnil přihlášku pohledávek tak, že zopakoval již uvedené a nad rámec dřívějších podání uvedl k pohledávce 1) ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, na , částka, , že byla uzavřena ústně a k této pohledávce nově uplatil úrok 5 % ročně z dlužné částky, a dále obecně navrhl, aby jeho pohledávky byly uspokojeny ze zajištění v plné výši.f) Přezkumné jednání v likvidaci pozůstalosti se konalo dne , datum, a byly na něm přezkoumány pohledávky žalobce v celkové výši , částka, a tyto pohledávky byly shledány za přihlášené bez uplatnění uspokojení ze zajištění a za neprokázané, neboť 1) u pohledávky , částka, nebylo prokázáno, že by šlo o zápůjčku ani že byly předány peníze, absentuje přepočet na koruny, směnka nebyla jako titul přihlášena, nebylo řádně uplatněno uspokojení ze zajištění, nebyly doloženy listiny, a 2) u pohledávky , částka, nebylo prokázáno převedení prostředků podle smlouvy, absentuje přepočet na koruny, směnka nebyla jako titul přihlášena, nebylo řádně uplatněno uspokojení ze zajištění.g) Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , soud vyzval žalobce, aby se žalobou proti likvidačnímu správci domáhal určení, že mu náleží pohledávka a v jaké výši, popřípadě, že má právo na uspokojení ze zajištění, protože soud při přezkoumání pohledávek uzavřel, že pohledávky nelze mít za prokázané, dále soud zopakoval důvody, pro které nelze mít pohledávky za prokázané; v odůvodnění bylo uvedeno, že žalobu je nutno podat do jednoho měsíce ode dne doručení vyrozumění, usnesení bylo žalobci doručeno , datum, .h) Žalobou doručenou soudu dne , datum, žalobce zahájil nyní vedené řízení, ve kterém se domáhá určení, že mu náleží přihlášené pohledávky vůči zůstaviteli.

7. Ze shora uvedených skutkových zjištění lze skutkově shrnout, že žalobce ve lhůtě k tomu určené uplatnil pohledávky 1) a 2) v řízení o pozůstalosti a později v likvidaci pozůstalosti uvedením jejich výše v cizí měně (, částka, a , částka, ), uvedením důvodu vzniku (ústní smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a písemná smlouva o zápůjčce ze dne , datum, ), uvedením sazby požadovaného úroku (5 % ročně z dlužné částky), informací o zajištění směnkami a informací o zajištění zástavním právem k nemovitým věcem. Výslovně však o uspokojení ze zajištění požádal až po lhůtě k podání přihlášky. K tomu žalobce doložil písemnou smlouvu o zápůjčce, zástavní smlouvu a směnky. Soud žalobce vyzval k doplnění uplatnění pohledávek pouze co do doložení listiny prokazující uzavření smlouvy o zápůjčce. Při přezkumném jednání soud pohledávku žalobce nepovažoval za prokázanou a vytýkal neprokázání právního důvodu a předání peněz, přepočet na koruny, neuplatnění uspokojení ze zajištění, nedoložení listin.

8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že žaloba byla podána předčasně. Podání žaloby ve smyslu § 262 z. ř. s. má místo tehdy, je-li při přezkoumání pohledávek konstatováno, že pohledávka nebyla prokázána. Předpokladem pro přezkum pohledávky však je, že pohledávka byla do likvidace pozůstalosti přihlášena takovým způsobem, že je vůbec přezkoumatelná. Podání, kterým je pohledávka přihlašována, tak musí v splňovat obecné náležitosti podání podle § 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), i zvláštní náležitosti přihlášky pohledávky podle § 241 z. ř. s., a skutečnosti k vylíčení předmětného skutku musí být uvedeny dostatečně určitě v rozsahu, aby byla umožněna jednoznačná individualizace skutku vylučující možnost jeho záměny s jiným skutkem, tj. uplatňovaná pohledávka musí být označena určitě a natolik konkrétně, aby byla odlišitelná od jiných pohledávek (přihláška pohledávky musí být určitá podobně jako žalobní žádání, k jehož určitosti viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Právě určitost a odlišení od jiných pohledávek je pak vůbec předpokladem přezkoumatelnosti pohledávky, neboť není-li pohledávka dostatečně určitě vymezena, nelze vůbec přistoupit k jejímu přezkumu. Žalobcem přihlašované pohledávky byly identifikovány uplatňovanou výší a právním důvodem, avšak chybělo uvedení splatnosti každé z pohledávek, které je nutno požadovat za jeden z prvků navzájem odlišujících různé pohledávky (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce v přihlášce sice uváděl splatnost směnek, které podle jeho tvrzení měly zajišťovat uplatněné pohledávky, ale splatnost samotných pohledávek vyplývajících z tvrzených smluv neuvedl. Žalobce pak u obou pohledávek uplatnil také příslušenství v podobě úroku, který ovšem také označil neurčitě, neboť neuvedl, za jakou dobu je úrok požadován (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Takto neurčitě uplatněné pohledávky tedy nemohly být bez dalšího předmětem přezkumu, ale soud v řízení o pozůstalosti měl ve smyslu § 241 odst. 3 z. ř. s. vyzvat žalobce k doplnění neurčité přihlášky a poučit ho, v čem je přihláška neurčitá, jakým způsobem má přihlášku doplnit a v jaké lhůtě, a dále ho poučit o následku nedoplnění přihlášky ve smyslu § 241 odst. 4 z. ř. s., kterým je odmítnutí přihlášky, není-li ji možné pro její nedostatky přezkoumat. Soud však žalobce k doplnění neurčitosti přihlášky nevyzval, a i přes její neurčitost přistoupil k věcnému přezkumu pohledávky.

9. Přihláška pohledávek žalobce má vyjma neurčitosti zjevně také další vady, které sice nezpůsobují nepřezkoumatelnost, ale mohou mít vliv na závěr, zda pohledávky jsou či nejsou prokázány. Takovou vadou je absence vyčíslení pohledávky v českých korunách a vyčíslení příslušenství pohledávky, které je výslovně vyžadováno v § 241 odst. 1 z. ř. s. V úpravě likvidace pozůstalosti chybí pravidlo o rozhodném kurzu pro přepočet pohledávky na české koruny, které je uvedeno v § 175 ins. z., tedy zřejmě nelze chybějící přepočet na české koruny považovat za vadu neurčitosti přihlášky, neboť odpovídající výše pohledávky v českých korunách je zjistitelná i soudem (k tomu viz též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Stejně tak nelze za vadu neurčitosti považovat absenci vyčíslení příslušenství, ale je vadou neurčitosti, pokud není uvedeno, za jakou dobu je příslušenství pohledávky v podobě úroku požadováno (viz výše). Další vadou přihlášky je vadné uplatnění zajištění u jedné z pohledávek, neboť věřitel opakovaně uvedl, že pohledávku přihlašuje jako zajištěnou, na jakých věcech z pozůstalosti zajištění vázne a doložil zástavní smlouvu (výslovně však o uspokojení ze zajištění požádal až po lhůtě k podání přihlášek, neboť tříměsíční lhůta končila dnem , datum, , tj. tři měsíce od právní moci usnesení o nařízení likvidace po zohlednění dnů pracovního klidu, a o uspokojení ze zajištění požádal až podáním ze dne , datum, ). Podle dosavadní judikatury pak sice není povinností soudu vyzvat k doplnění požadavku na uspokojení ze zajištění ve smyslu § 242 z. ř. s., pokud zajištění není uplatněno nebo je jen zmíněno či naznačeno, zároveň však soudy dovodily povinnost vyzvat věřitele k doplnění v situaci, ve které je zajištění uplatněno, ale vadně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ani k doplnění všech těchto vad přihlášky soud žalobce nevyzval, neboť žalobce byl (správně) vyzván toliko k doplnění listin prokazujících jednu z uplatněných pohledávek.

10. Soud v likvidaci pozůstalosti tedy měl především vyzvat žalobce k odstranění neurčitosti přihlášky pohledávky a poskytnout mu potřebná poučení podle § 241 odst. 1, 3 a 4 z. ř. s. Pokud by žalobce přihlášku podle poučení soudu nedoplnil, měl soud přihlášku odmítnout. V případě vyjasnění neurčitosti přihlášky měl soud případně vyzvat podle § 241 odst. 1 a 3 a § 247 odst. 1, 2 a 4 z. ř. s. k odstranění dalších vad a nedostatků, které nebrání přezkoumání, ale činí přihlášku neúplnou a mohou vést k tomu, že pohledávky nebudou prokázány. Teprve poté mohly být pohledávky žalobce podrobeny přezkumu a žalobce mohl být případně vyzván k uplatnění práv žalobou podle § 262 z. ř. s. Podaná žaloba, přestože byla správně žalobcem podána po vyrozumění soudem podle § 260 z. ř. s., je tedy předčasná, a proto byla výrokem I. tohoto rozsudku zamítnuta. Po právní moci tohoto rozsudku je na soudu v likvidaci pozůstalosti, aby v souladu s analogicky použitelnou judikaturou nejprve odstranil vady přihlášky a přihlášku poté případně přezkoumal (viz shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, -I.). Nad rámec shora uvedeného nelze nezmínit, že přestože soud v řízení o pozůstalosti nesprávně nevyzval žalobce k odstranění vad přihlášek, tak žalobce byl i v řízení o pozůstalosti zastoupen advokátem, který přesto opakovaně učinil vadnou přihlášku pohledávky.

11. O náhradě nákladů řízení soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 266 z. ř. s. ve spojení s § 142 o. s. ř. V řízení o žalobě o určení pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění zásadně nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci, ledaže náklady vznikly zaviněním správce. V projednávané věci nelze uvažovat nad tím, že by byl některý z účastníků v řízení úspěšný. Žaloba byla zamítnuta pro předčasnost, tedy žalobce úspěšný nebyl, avšak žaloval po odkazu soudu a jeho pohledávky zamítnutím pro předčasnost ještě nejsou vyloučeny z uspokojení. Úspěch pak nebyl ani na straně likvidačního správce, a to ze stejných důvodů. Nelze pak ani uvažovat nad tím, že by některý z účastníků náklady způsobil, neboť výzvu k doplnění přihlášky a její přezkoumání v likvidaci o pozůstalosti nečiní likvidační správce, ale soud, který také odkázal žalobce k podání žaloby, ale účastníkem tohoto řízení pochopitelně není. Proto soud nyní rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (v poměrech insolvenčního řízení viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).