20 C 229/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o odstranění vad díla

I. Žalovaný je povinen pro žalobkyni bezplatně odstranit vady díla – zastřešené pergoly svázané s domem, nacházejícího se na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , u obytného objektu na pozemku parc. č. St. 3105 v katastrálním území , adresa, , na adrese , adresa, , , adresa, , o půdorysu 450 cm x 450 cm, specifikovaného smlouvou o dílo vytvořenou žalovaným a zaslanou žalobkyni včetně nabídky, a to odstranit:a) vady chybného broušení a nekvalitního provedení nátěru na sloupech, na trámech i na palubkách pergoly, spočívající ve viditelných prohlubních od brusky a zbytcích původního nátěru a na to navazující různé tloušťce nátěru a vzniklých skvrnách po nerovnoměrném nátěru,b) vady nevhodného nebo chybějícího tmelení, a to- nezatmelení vlepovaných částí sloupů na dvou podpěrných sloupech pergoly nacházejících se v prostoru (nikoli u stěny domu) ve spodní části sloupů do výše 30 cm na stranách obou sloupů otočených do zahrady a k silnici,- nezatmelení umělých vrypů po opracování dřeva na dvou podpěrných sloupech pergoly nacházejících se v prostoru (nikoli u stěny domu),- nezatmelení umělých vrypů po vlhkoměru na podpěrném sloupu pergoly nacházejícím se v prostoru (nikoli u stěny domu) blíže k silnici do výše 1,5 m na straně sloupu otočené do zahrady,to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění učiněného u přípravného jednání dne , datum, a ve znění změny žaloby učiněné u jednání dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala odstranění vad díla – dřevěné pergoly, v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná uvedla, že si u žalovaného na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, objednala stavbu dřevěné pergoly podle specifikace zaslané žalovaným. Pergola měla být zhotovena do , datum, , avšak v daném termínu dokončena nebyla, a i po pozdějším dokončení má pergola vady, které byly zjištěny znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v technické zprávě ze dne , datum, , č. 60/8/2022, v zápise z obhlídky ze dne , datum, , č. 82/18/2023, v zápise z obhlídky ze dne , datum, , č. 91/27/2023, a v technické zprávě ze dne , datum, , č. 93/01/2024, na které žalobkyně ve svých podáních co do vymezení vad odkazovala. Žalobkyně za pergolu již zaplatila ujednanou kupní cenu a domáhá se odstranění přetrvávajících vad pergoly. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nejprve vyjádřil tak, že vady neuznává, avšak v průběhu řízení některé vady odstranil. Žalovaný rozporoval vady uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že pergola je funkční a vzhledná, vady jsou nejsou pouhým okem patrné, lépe to udělat nejde. Pokud jde o vadu spočívající v nezatmelení vpichů po hrotu vlhkoměru, tak žalovaný namítal, že tyto vpichy nezpůsobil on, ale způsobila je sama žalobkyně. Dále uvedl, že má finanční a , podezřelý výraz, potíže. Navrhl žalobu zamítnout.

3. Soudu je známo, že proti žalovanému je vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL , spisová značka, , které je aktuálně ve fázi před rozhodnutím o úpadku, tedy nyní nemá vliv na toto civilní řízení. Nadto v nyní projednávané věci není předmětem řízení právo nebo povinnost, která by byla součástí majetkové podstaty a kterou by bylo nutno uplatnit přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení.

4. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne , datum, a přípravné jednání na den , datum, bylo nařízeno až dne , datum, . V době mezi zahájením řízení a nařízením přípravného jednání se soud pokoušel o smírné vyřešení věci, o které měli zájem také sami účastníci (soud účastníky vyzýval ke smírnému vyřešení a dotazoval se, zda případně preferují nařízení jednání, ale účastníci měli zájem se pokusit věc vyřešit smírně). V rámci snah o smírné vyřešení věci soud dne , datum, s účastníky navštívil místo, kde je postavena pergola, a při této obhlídce se podařilo mezi účastníky dosáhnout dohody o průběhu oprav (která však nebyla zcela dodržena). Dobu uběhlou mezi podáním žaloby a nařízením jednání (či rozhodnutím věci) soud nepovažuje za zbytečně promarněnou, neboť během této doby došlo k opravě převážné části původně vytýkaných vad pergoly. Žalobkyně v žalobě v původním znění s odkazem na odborně-technickou zprávu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. 60/8/2022, vytýkala žalovanému celkem , hodnota, vad, přičemž v době rozhodnutí přetrvávaly toliko dvě vady uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaný v průběhu řízení prováděl opravy díla, což bylo účelem podané žaloby a celého řízení.

5. Soud věc projednal při přípravném jednání konaném dne , datum, a dále při jednáních konaných dne , datum, a dne , datum, , kdy byl vyhlášen tento rozsudek, a to vždy za účasti žalobkyně (v zastoupení advokátem) i žalovaného. Během jednání strany setrvaly na svých stanoviscích a učinily následující shodná tvrzení o skutkových okolnostech, která soud ve smyslu § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění a dále k nim neprováděl dokazování. Mezi stranami je nesporné, že mezi nimi byla dne , datum, uzavřena dohoda, podle které se žalovaný zavázal pro žalobkyni na jejím pozemku zhotovit dřevěný přístřešek (pergolu) o půdorysu 450 cm x 450 cm do , datum, a žalobkyně se za to zavázala uhradit ujednanou cenu na základě faktur. Ujednáno bylo potvrzení předání dokončeného přístřešku v písemném zápisu. Pozemek žalobkyně, na kterém měla být pergola zhotovena, je pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to u obytného objektu na pozemku parc. č. St. 3105 v katastrálním území , adresa, , na adrese , adresa, , , adresa, . Dohoda o zhotovení dřevěného přístřešku (pergoly) byla vytvořena žalovaným, a žalobkyni byla zaslána e-mailem ze dne , datum, včetně nabídky, faktury a prezentace. Cena za dílo již byla žalobkyní zcela uhrazena, a to poslední platbou ze dne , datum, . Dílo (pergola) bylo dokončeno a předáno dne , datum, . Po podání žaloby žalovaný předmětný přístřešek opravoval a byly opraveny některé vady a nedodělky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k řádnému dokončení pergoly ještě před předáním a vytkla mu vady, jejichž opravy se nyní domáhá, dále ho vyzvala k plnění před podáním žaloby.

6. Mezi stranami po vyjasnění nesporných skutečností zůstaly sporné skutkové otázky, zda má dílo (pergola) dvě přetrvávající vady, a to chybné broušení a nekvalitní provedení nátěru a nevhodné lepení a tmelení a množství nezatmelených otvorů po hrotech vlhkoměru (jak jsou tyto vady blíže popsány ve výroku I. tohoto rozsudku), a zda vrypy po hrotech vlhkoměru způsobila žalobkyně. Na tyto skutkové otázky pak navazuje právní otázka, zda má žalobkyně právo na odstranění vad díla. K uvedeným skutkovým otázkám soud provedl dokazování výslechem znalce a následně se zabýval právním hodnocením.

7. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec zpracoval technickou zprávu č. 93/01/2024 ze dne , datum, a na místě se byl podívat také ráno v den výslechu , datum, . Dále bylo zjištěno, že pergola má stále přetrvávající vady povrchové úpravy. , právnická osoba, chyběla penetrace, poté bylo provedeno broušení a nový nátěr. Broušení bylo ale chybné, nedošlo k dostatečnému obroušení celé plochy, takže jsou na povrchu viditelné stopy po broušení, nerovnosti, kousky původního nátěru. V důsledku toho je po novém nátěru na ploše pergoly různá tloušťka nátěru, protože někde je více vrstev. Jsou to vady vizuální, na funkci pergoly nemají vliv. Dále jsou na pergole vady tmelení. Dřevo bylo obroušeno nahrubo, pak ale bylo rovnou natíráno. Mělo však být nejprve zatmeleno, a to umělé vrypy způsobené při opracování dřeva, poté mělo být obroušeno načisto a natřeno. Jsou tam tedy stopy vrypů po opracování dřeva, které nejsou zatmeleny, je to vizuální vada. Vady povrchové úpravy spočívající v nesprávném nátěru po nesprávném broušení jsou na všech částech pergoly, na sloupech, na trámech, na palubkách. Jsou to nerovnoměrně rozmístěné skvrny, které znalec přirovnal ke psu dalmatinovi. Po celé ploše pergoly jsou také záběhy po broušení, což jsou malé prohlubně od brusky. Pokud jde o vady tmelení, tedy nezatmelené umělé vrypy, tak ty jsou na dvou sloupech pergoly nacházejících se v prostoru (nikoli u stěny domu). Na sloupu blíže k silnici jsou stopy, vrypy po vlhkoměru asi do výše 1,5 m na straně otočené do zahrady. Na obou sloupech jsou pak ve spodní části sloupů do výše 30 cm na stranách do zahrady a k silnici nedotmelené vlepované části. Znalec se dále po nahlédnutí na fotografie pergoly vyjádřil námitce žalovaného, že vady nejsou běžným okem viditelné, tak, že podle znalce vady vidět jsou. Vady jsou vidět i na podhledu, který je docela vysoko. Je pravda, že některé stopy po broušení jdou vidět lépe se světlem, které na tom tvoří stíny. Pokud jde o přirozené vady prasklin dřeva, které jsou na pergole všude, tak ty nejsou vadou, ale vlastností. Některé vady byly odstraněny, ale přetrvávají uvedené vady broušení, nátěru a nedostatečného tmelení. K vadě nátěru znalec uvedl, že na pergole jsou viditelné mapy způsobené nesprávným nátěrem. Funkcí nátěru je, funkce estetická, a funkce ochranná. Pokud jde o tu funkci estetickou, tak norma neumožňuje, aby byly viditelné stopy po broušení. Pokud jde o smlouvu mezi stranami, tak si znalec není vědom odlišného ujednání o kvalitě nátěru, ale ke smlouvě se nechce vyjadřovat. K otázce žalovaného na vrypy po vlhkoměru znalec uvedl, že na pergole je vrypů příliš, snad třicet, a měly by být zatmeleny. Žalobkyně znalci nesdělovala, že by sama prováděla vpichy vlhkoměrem. Na existující vpichy žalobkyně znalce upozorňovala, že jsou od žalovaného, ale znalec sám neví, kdo ty vpichy provedl.

8. Další důkazy soud neprováděl, neboť s ohledem na učiněná nesporná tvrzení účastníků a na zjištění z výslechu znalce to nepovažoval za nutné a účastníci žádné další důkazy nenavrhli, respektive na provedení dříve navržených důkazů netrvali.

9. Na základě mezi stranami nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Na základě dohody ze dne , datum, se žalovaný zavázal pro žalobkyni zhotovit dřevěný přístřešek – pergolu podle nabídky žalovaného na pozemku žalobkyně při stěně domu v obci , adresa, , za kterou se žalobkyně zavázala uhradit ujednanou cenu. Žalobkyně za pergolu uhradila ujednanou cenu poslední platbou ze dne , datum, . Žalovaný pergolu zhotovil a předal žalobkyni dne , datum, . Po zhotovení měla pergola vady, jejichž opravy se žalobkyně po žalovaném domáhala, a které žalovaný k výzvám žalobkyně průběžně opravoval, a to i po podání žaloby. Ke dni rozhodnutí na pergole přetrvávaly vady vzhledu, a to vady broušení, nátěru a tmelení. Vady chybného broušení a nekvalitního provedení nátěru přetrvávají na sloupech, na trámech i na palubkách pergoly a spočívají ve viditelných prohlubních od brusky a zbytcích původního nátěru a na to navazující různé tloušťce nátěru a vzniklých skvrnách po nerovnoměrném nátěru. Vady nevhodného nebo chybějícího tmelení spočívají v nezatmelení vlepovaných částí sloupů na dvou podpěrných sloupech pergoly nacházejících se v prostoru (nikoli u stěny domu) ve spodní části sloupů do výše 30 cm na stranách obou sloupů otočených do zahrady a k silnici, dále v nezatmelení umělých vrypů po opracování dřeva na dvou podpěrných sloupech pergoly nacházejících se v prostoru (nikoli u stěny domu), a v nezatmelení umělých vrypů po vlhkoměru na podpěrném sloupu pergoly nacházejícím se v prostoru (nikoli u stěny domu) blíže k silnici do výše 1,5 m na straně sloupu otočené do zahrady. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalovaného, že vrypy po vlhkoměru nezpůsobil on, ale způsobila je žalobkyně.

10. Na závěr o skutkovém stavu soud navázal právním hodnocením takto. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť účastníci se dohodli, že žalovaný pro žalobkyni zhotoví dílo v podobě pergoly a žalovaná za dílo uhradí ujednanou cenu. Tyto závazky účastníků byly splněny, neboť mezi účastníky bylo nesporné, že dílo bylo dokončeno a předáno a úplata za dílo byla zaplacena. Mezi účastníky bylo také nesporné, že dílo mělo po předání nějaké vady, neboť žalovaný i v průběhu řízení vytýkané vady opravoval. Pokud bylo mezi účastníky sporné, zda dílo má tvrzené přetrvávající vady uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, tak tato skutečnost byla v řízení prokázána výslechem znalce, jak je uvedeno shora. Na tom nic nemění ani obecná námitka žalovaného, že dílo lépe udělat nelze a že na opravu nemá prostředky. Také vizuální vady, které jinak nebrání používání dokončeného díla, je totiž nutno považovat za vady díla, přičemž jejich existence byla v projednávané věci dostatečně zjištěna. Namítal-li žalovaný, že jednu z přetrvávajících vad, a to vpichy po vlhkoměru, nezpůsobil on, ale způsobila je žalobkyně, tak k doplnění tvrzení a důkazů k této skutečnosti byl žalovaný u jednání vyzván způsobem podle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., avšak ve stanovené lhůtě svá tvrzení nijak nedoplnil a nedoložil k nim žádné důkazy. Z výslechu znalce pak vyplynulo, že vpichy po vlhkoměru na pergole skutečně jsou a že žalobkyně na ně upozorňovala s tím, že jsou od žalovaného. Za této situace soud nemohl dospět k jinému závěru, než že vpichy po vlhkoměru na pergole jsou, představují vadu díla a tuto vadu je povinen odstranit žalovaný (viz dále).

11. S ohledem na to, že bylo nesporné, že dílo mělo vady a byly prokázány konkrétní vady díla, dospěl soud k závěru, že dílo neodpovídalo smlouvě ve smyslu § 2615 o. z. Žalobkyně má tak práva z vadného plnění ve smyslu § 2615 a násl. o. z. ve spojení s § 2099 a násl. o. z. Bylo totiž nesporné, že žalobkyně vytýkala žalovanému vady díla už před podáním žaloby a před dokončením díla, tedy dílo v době předání vady mělo. Žalobkyně původně sice požadovala dokončení díla a nikoli opravu již dokončeného díla, přesto je nepochybný úmysl žalobkyně docílit toho, aby dílo bylo bez vad, třebaže to bylo původně vyjádřeno jinými slovy. Proto žalobkyně splnila požadavek § 2618 o. z. na bezodkladné oznámení vad a lze jí přiznat práva z vadného plnění. Vzhledem k charakteru vad, které jsou vizuálními vadami a nemají vliv na funkčnost pergoly, se jedná o vady zakládající nepodstatné porušení smlouvy podle § 2107 o. z., v důsledku kterého má žalobkyně právo na odstranění vady nebo na slevu z kupní ceny. Žalobkyně se přitom od počátku vůči žalovanému domáhá právě odstranění vad. Soud tedy shrnuje, že dílo bylo dokončeno a při dokončení mělo vady, které byly částečně odstraněny v průběhu řízení a přetrvávající vady byly dostatečně prokázány. Žalobkyně řádně žalovanému oznámila existenci vad díla a jednoznačně zvolila právo na odstranění vad v souladu s právní úpravou. Proto soud žalobě v plném rozsahu (tj. v rozsahu přetrvávajících vad v době rozhodnutí) vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na tomto místě soud podotýká, že výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému, aby vady díla odstranil, soud však nemůže rozsudkem určit způsob odstranění vad díla. Je proto na žalovaném, jaký způsob odstranění vad zvolí, pokud bude výsledek odpovídat ujednáním mezi stranami.

12. Soud žalovaného zavázal ke splnění uložené povinnosti na odstranění vad díla ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. Stanovením této delší lhůty soud zohlednil, že odstranění vad díla vyžaduje určitý čas s ohledem na technologické postupy při práci s dřevěnou konstrukcí pergoly, přičemž práce samotné vyžadují též vhodné počasí. Stanovená lhůta jednoho měsíce od právní moci rozsudku se tak soudu jeví jako přiměřená.

13. Nad rámec shora uvedeného soud apeluje na účastníky, aby své spory i po vydaném rozsudku urovnali dohodou, která je nejlepším možným řešením jakéhokoliv sporu, neboť účastníci mohou zohlednit své předchozí vztahy, své finanční i jiné možnosti a případnou budoucí spolupráci.

14. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, , které tvoří uhrazený soudní poplatek , částka, , odměna advokáta s náhradou hotových výdajů a náhrada za DPH. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a vycházel z tarifní hodnoty , částka, podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, neboť žalobou nebylo uplatněno peněžité plnění ani některý ze zvláště vyjmenovaných nároků podle § 9 advokátního tarifu, a zároveň nelze stanovit „cenu věci“. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon podle § 7 bodu 4 advokátního tarifu tak činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 14 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu na zahájení řízení ze dne , datum, , účast na prohlídce na místě samém dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, , účast u přípravného jednání dne , datum, přesahující dvě hodiny, podání ve věci samé ze dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ), za které mu náleží mimosmluvní odměna 14 x , částka, = , částka, podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Uvedené úkony advokáta soud považuje za úkony směřující k uplatňování nároku. Soud pak nepřiznal advokátovi žalobkyně odměnu za dalších 13 úkonů, které spočívaly zejména v jednoduchých vyjádřeních o jednání mezi stranami; za úkon směřující k uplatňování nároku soud nepovažoval ani nahlížení do spisu dne , datum, , neboť šlo o nahlížení v době, kdy účastníci mezi sebou jednali o smírném vyřešení věci a žalovaný činil opravy pergoly, soud účastníkům rozesílal všechna jejich vzájemná vyjádření a nebylo ještě nařízeno jednání, tedy nahlížení do spisu nelze v daném okamžiku považovat za potřebné, navíc je soudu známo, že stejného dne advokát nahlížel také do spisu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , za což mu ani v uvedeném řízení nebyl náhrada přiznána, přesto v obou řízeních za nahlédnutí do spisu požadoval plnou náhradu za cestovné a ztrátu času. K uvedené odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po , částka, ke 14 úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Dále má advokát nárok na náhrady spojené s účastí na prohlídce na místě samé dne , datum, , na přípravném jednání dne , datum, a na dvou jednáních dne , datum, a dne , datum, . Za účast na prohlídce na místě samém mu náleží náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po , částka, při cestě z Olomouce do , adresa, a zpět, tedy , částka, podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné. Cestovné se skládá z náhrady za cestu osobním vozidlem Toyota RAV4 podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši , částka, (kombinovaná průměrná spotřeba benzinu 95 oktanů 4,5 litrů/100 km, celkem , hodnota, km, cena benzinu 95 oktanů , částka, , amortizace , částka, , tj. , částka, za amortizaci a , částka, za palivo). Za účast na přípravném jednání a na dvou jednáních mu náleží v každém jednotlivém případě náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po , částka, při cestě z Olomouce do , adresa, a zpět, tedy , částka, podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné. Cestovné se v každém jednotlivém případě skládá z náhrady za cestu osobním vozidlem Toyota RAV4 podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši , částka, (kombinovaná průměrná spotřeba benzinu 95 oktanů 4,5 litrů/100 km, celkem , hodnota, km, cena benzinu 95 oktanů , částka, , amortizace , částka, , tj. , částka, za amortizaci a , částka, za palivo), celkem tak , částka, . Advokát naopak nemá nárok na náhradu za promeškaný čas a za cestovné za nahlížení do spisu, jak je uvedeno shora. Dále advokátovi náleží nárok na náhradu za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem , částka, . Celkem tak náhrada nákladů činí , částka, po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Delší lhůtu k plnění soud stanovil s ohledem na majetkovou situaci žalovaného, který je v insolvenci.

15. Pokud se žalobkyně současně s vyúčtováním náhrady nákladů řízení domáhala toho, aby jí byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána také částka , částka, jako náklady vynaložené na odborně technickou zprávu č. 60/8/2022 a její dodatek, tak se nejedná o náklady řízení, o kterých by bylo možno rozhodnout ve smyslu § 137 a násl. o. s. ř. Náklady na vypracování odborně technické zprávy při uplatnění práva z vad by bylo za splnění předepsaných podmínek možno posoudit jako účelně vynaložené náklady na uplatnění práv z vadného plnění ve smyslu § 1924 o. z. Jde tedy o hmotněprávní nárok vznikající v souvislosti s uplatněním práva z vad díla, ale jako takový musí být uplatněn jako nárok v žalobním žádání. Žalobkyně se však domáhala toliko odstranění vad díla (resp. před změnou žaloby se domáhala dokončení díla) a nárok na náhradu vynaložených nákladů v podané žalobě neuplatnila, takže žalovaný nemohl ani uplatnit případné námitky proti tomuto nároku. Stejně tak nebyl v řízení tento nárok nijak prokazován. S ohledem na to, že nárok nebyl žalobou uplatněn, tak o něm soud meritorně nerozhodoval, a jelikož nejde o náklady řízení podle občanského soudního řádu, nerozhodoval o něm ani v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení a vyjadřuje se k němu pouze pro úplnost na tomto místě.