20 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení, b) částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit a) další částku částka a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) další částku ve výši částka a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 21,27 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v obec (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. První smlouva o spotřebitelském úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka (kterou měl žalovaný převzít v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % ročně v celkové výši částka, s poplatkem za administrativní činnost částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka. Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku částka formou 58 týdenních splátek po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku částka, z toho částka na jistinu dluhu, částka na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka na poplatek za administrativní činnost a částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném jistinu částka, poplatek částka a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od datum do datum), smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Druhá smlouva o spotřebitelském úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka (kterou měl žalovaný převzít v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 21,27 % ročně v celkové výši částka, s poplatkem za administrativní činnost částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku částka formou 78 týdenních splátek po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku částka, z toho částka na jistinu dluhu, částka na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka na poplatek za administrativní činnost a částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném jistinu částka, poplatek částka a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 21,27 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od datum do datum), smluvní úrok ve výši 21,27 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně u obou smluv o spotřebitelském úvěru zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení obou pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisy ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum za účasti žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem částka, s úrokem částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tj. celkem ve výši částka, zavázal splatit v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši částka. Listina je oběma stranami podepsána a datována.

5. Z listiny označené jako karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení s manželkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, má spotřebitelský úvěr ve výši částka u jiného subjektu a dále ve výši částka u právní předchůdkyně žalobkyně, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr jako obchodní zástupce, celkové měsíční příjmy žadatele činí částka (pouze mzda) a celkové měsíční výdaje žadatele činí částka (výdaje na bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka), použitelný příjem je částka. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s administrativním poplatkem částka, s úrokem částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tj. celkem ve výši částka, zavázal splatit v hotovostním režimu v 78 týdenních splátkách ve výši částka. Listina je oběma stranami podepsána a datována.

7. Z listiny označené jako karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení (rukou dopsáno„ rodiče“) s manželkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, má spotřebitelský úvěr ve výši částka u jiného subjektu a dále ve výši částka u právní předchůdkyně žalobkyně, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, celkové měsíční příjmy žadatele činí částka (pouze mzda) a celkové měsíční výdaje žadatele činí částka (výdaje na bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka), použitelný příjem je částka. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

8. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze jsou obě předmětné pohledávky uvedeny. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smluv o půjčce (s uvedením čísel smluv) ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne datum. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky částka z obou smluv o spotřebitelském úvěru, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne datum.

9. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.

10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě dvou písemných dohody označených jako smlouva o spotřebitelském úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši částka (zavázal se vrátit částka) a ve výši částka (zavázal se vrátit částka). Při uzavírání obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listiny označené jako karta zákazníka, které obsahují informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávek za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem ze dne datum odeslaným poštou dne datum, ve kterém žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ze smluv o půjčce ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

11. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaný žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátil. Přestože uvedenou skutečnost sama žalobkyně v žalobě tvrdila, tak tato skutečnost z žádných provedených důkazů nevyplývá a v důsledku procesní pasivity žalovaného ji soud nemohl vzít za prokázanou ani jako nespornou skutečnost.

12. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

13. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).

14. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelských úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla v obou případech řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. U jednání byla žalobkyně poučena o tom, že v žalobě obsažená tvrzení a navržené důkazy nepostačují k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti a ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. byla vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů, žádné další doplnění tvrzení ani důkazů však neučinila a ani nepožádala o poskytnutí dodatečné lhůty. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně i přes řádné poučení tvrdila jen obecné skutečnosti a neuvedla žádná konkrétní tvrzení ke zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného (např. z karet zákazníka není patrné zohlednění toho, že se žalovaný stará o dvě nezaopatřené děti; není zjišťováno, zda již existující úvěry žalovaný splácí atd.). Soudu je pak z vlastní činnosti známo, že v době uzavírání smluv měl žalovaný celou řadu jiných úvěrů či zápůjček u různých poskytovatelů finančních služeb, avšak žalobkyně netvrdila a ani v kartách zákazníka není uvedeno, že by tyto informace zjišťovala v některé z dostupných evidencí (např. příjmení). V kartě zákazníka uvedené informace pak měly být prokázány výplatními páskami a pracovní smlouvou, avšak tyto dokumenty žalobkyně k důkazu nedoložila ani přes výzvu k doplnění. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí a nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouvy o zápůjčce jsou proto neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

15. Soud tedy uzavřel, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou absolutně neplatné. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatných smluv o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnutých jistin. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátil (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistin poskytnutých žalovanému z obou neplatných smluv o zápůjčce. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistiny ve výši požadované v žalobě, tedy ve výši částka v případě první smlouvy a ve výši částka v případě druhé smlouvy. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedených jistin, a to ve výši 9 % ročně v případě první smlouvy a ve výši 10 % ročně v případě druhé smlouvy, jak požadovala žalobkyně, neboť přestože výše úroku prodlení určená podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je v případě první smlouvy vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení z obou smluv o zápůjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum a k doručení oznámení do faktické dispozice žalované došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne datum a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne datum, tedy žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne datum. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z obou jistin smluv o zápůjčce za dobu od datum, neboť do prodlení se žalovaný dostal až ode dne datum (viz výše) a až od té doby proto žalobkyni náleží úrok z prodlení.

16. Nad rámec odůvodnění soud dodává, že povinnost vrátit si vzájemná plnění z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce tíží obě strany, tedy žalovaného i žalobkyni. Pokud tedy žalovaný uhradil žalobkyni nějaké platby nad rámec toho, co od ní sám obdržel jako zápůjčku, má možnost tato plnění požadovat zpět, a to i prostřednictvím žaloby ve sporném civilním řízení. Je tedy na žalovaném samotném, zda se v souladu se starou právní zásadou vigiliantibus iura (bdělým náležejí práva) bude svých práv domáhat.

17. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.