20 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit a) další částku [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) další částku ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 21,27 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. První smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou měl žalovaný převzít v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % ročně v celkové výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku [částka] formou 58 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku [částka], z toho [částka] na jistinu dluhu, [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za administrativní činnost a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném jistinu [částka], poplatek [částka] a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Druhá smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou měl žalovaný převzít v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 21,27 % ročně v celkové výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka] Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku [částka] formou 78 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku [částka], z toho [částka] na jistinu dluhu, [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za administrativní činnost a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném jistinu [částka], poplatek [částka] a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 21,27 % ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), smluvní úrok ve výši 21,27 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně u obou smluv o spotřebitelském úvěru zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení obou pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisy ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] za účasti žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem [částka], s úrokem [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], tj. celkem ve výši [částka], zavázal splatit v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši [částka]. Listina je oběma stranami podepsána a datována.

5. Z listiny označené jako karta zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení s manželkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, má spotřebitelský úvěr ve výši [částka] u jiného subjektu a dále ve výši [částka] u právní předchůdkyně žalobkyně, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr jako obchodní zástupce, celkové měsíční příjmy žadatele činí [částka] (pouze mzda) a celkové měsíční výdaje žadatele činí [částka] (výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]), použitelný příjem je [částka]. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s administrativním poplatkem [částka], s úrokem [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], tj. celkem ve výši [částka], zavázal splatit v hotovostním režimu v 78 týdenních splátkách ve výši [částka]. Listina je oběma stranami podepsána a datována.

7. Z listiny označené jako karta zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení (rukou dopsáno„ rodiče“) s manželkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, má spotřebitelský úvěr ve výši [částka] u jiného subjektu a dále ve výši [částka] u právní předchůdkyně žalobkyně, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, celkové měsíční příjmy žadatele činí [částka] (pouze mzda) a celkové měsíční výdaje žadatele činí [částka] (výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]), použitelný příjem je [částka]. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

8. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze jsou obě předmětné pohledávky uvedeny. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smluv o půjčce (s uvedením čísel smluv) ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum]. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] z obou smluv o spotřebitelském úvěru, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum].

9. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.

10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě dvou písemných dohody označených jako smlouva o spotřebitelském úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] (zavázal se vrátit [částka]) a ve výši [částka] (zavázal se vrátit [částka]). Při uzavírání obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listiny označené jako karta zákazníka, které obsahují informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávek za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] odeslaným poštou dne [datum], ve kterém žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ze smluv o půjčce ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

11. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaný žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátil. Přestože uvedenou skutečnost sama žalobkyně v žalobě tvrdila, tak tato skutečnost z žádných provedených důkazů nevyplývá a v důsledku procesní pasivity žalovaného ji soud nemohl vzít za prokázanou ani jako nespornou skutečnost.

12. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

13. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]).

14. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelských úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla v obou případech řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. U jednání byla žalobkyně poučena o tom, že v žalobě obsažená tvrzení a navržené důkazy nepostačují k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti a ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. byla vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů, žádné další doplnění tvrzení ani důkazů však neučinila a ani nepožádala o poskytnutí dodatečné lhůty. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně i přes řádné poučení tvrdila jen obecné skutečnosti a neuvedla žádná konkrétní tvrzení ke zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného (např. z karet zákazníka není patrné zohlednění toho, že se žalovaný stará o dvě nezaopatřené děti; není zjišťováno, zda již existující úvěry žalovaný splácí atd.). Soudu je pak z vlastní činnosti známo, že v době uzavírání smluv měl žalovaný celou řadu jiných úvěrů či zápůjček u různých poskytovatelů finančních služeb, avšak žalobkyně netvrdila a ani v kartách zákazníka není uvedeno, že by tyto informace zjišťovala v některé z dostupných evidencí (např. [příjmení]). V kartě zákazníka uvedené informace pak měly být prokázány výplatními páskami a pracovní smlouvou, avšak tyto dokumenty žalobkyně k důkazu nedoložila ani přes výzvu k doplnění. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí a nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouvy o zápůjčce jsou proto neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

15. Soud tedy uzavřel, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou absolutně neplatné. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatných smluv o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnutých jistin. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátil (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistin poskytnutých žalovanému z obou neplatných smluv o zápůjčce. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistiny ve výši požadované v žalobě, tedy ve výši [částka] v případě první smlouvy a ve výši [částka] v případě druhé smlouvy. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedených jistin, a to ve výši 9 % ročně v případě první smlouvy a ve výši 10 % ročně v případě druhé smlouvy, jak požadovala žalobkyně, neboť přestože výše úroku prodlení určená podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je v případě první smlouvy vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od [datum], neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení z obou smluv o zápůjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] a k doručení oznámení do faktické dispozice žalované došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne [datum] a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne [datum], tedy žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z obou jistin smluv o zápůjčce za dobu od [datum], neboť do prodlení se žalovaný dostal až ode dne [datum] (viz výše) a až od té doby proto žalobkyni náleží úrok z prodlení.

16. Nad rámec odůvodnění soud dodává, že povinnost vrátit si vzájemná plnění z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce tíží obě strany, tedy žalovaného i žalobkyni. Pokud tedy žalovaný uhradil žalobkyni nějaké platby nad rámec toho, co od ní sám obdržel jako zápůjčku, má možnost tato plnění požadovat zpět, a to i prostřednictvím žaloby ve sporném civilním řízení. Je tedy na žalovaném samotném, zda se v souladu se starou právní zásadou vigiliantibus iura (bdělým náležejí práva) bude svých práv domáhat.

17. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.