20 C 252/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky částka, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, c) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky částka od datum do datum, d) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem částka v 39 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil toliko částka (poslední splátku uhradil datum). Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka, kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení celkové částky částka od datum do datum), úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále náhrady nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka na základě listiny označené jako Smlouva o půjčce číslo které se žalovaný společně se souhrnným poplatkem ve výši částka zavázal vrátit v 39 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum RPSN činilo 276,9 %. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným na základě listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum. Převedení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným dne datum. Předžalobní upomínkou odeslanou žalovanému dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky částka nejpozději do datum.

5. Z provedených listin nebylo prokázáno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (nebo žalobkyni) cokoliv uhradil.

6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný se smlouvou o půjčce zavázal vrátit původní věřitelce celkem částka a nebylo prokázáno (a s ohledem na pasivitu žalovaného to soud nemůže považovat ani za nespornou skutečnost) že by žalovaný na svůj dluh cokoliv uhradil. Soud uvedenou smlouvu posoudil z hlediska dobrých mravů a dospěl k závěru, že ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši částka je ve vztahu k výši půjčky částka zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 276,9 %. Nepřiměřenost takové výše ceny peněz soud považuje za tak závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek neplatnou ve smyslu § 39 obč. zák. Soudu je z vlastní činnosti známo, že právní předchůdkyně žalobkyně založila své podnikání na půjčkách (spotřebitelských úvěrech) s cenou peněz v uvedené výši, tedy by zřejmě neměla zájem uzavřít smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku a tuto část smlouvy proto soud nepovažuje za oddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy jako celku.

8. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátil (tato skutečnost zůstává z důvodu procesní pasivity žalovaného pouze v rovině tvrzení žalobkyně) proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny poskytnuté žalovanému z neplatné smlouvy o půjčce. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu ve výši požadované v žalobě, tedy ve výši částka, neboť přestože poskytnutá jistina činila částka, nemůže soud překročit žalobní žádání, podle kterého se žalobkyně jako jistiny půjčky domáhá právě částky částka. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 7,5 % ročně od datum. Soud zavázal žalovaného k placení úroku z prodlení ode dne datum proto, že s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne datum, ve které stanovila splatnost nejpozději do datum, tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala za dobu od datum do zaplacení úrok ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů (přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) a repo sazba ke dni datum činila 0,5 %, tj. sazba žalobkyní požadovaného úroku z prodlení činila 7,5 %. Přestože nyní je podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení.

9. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované jistiny a dále úrok požadovaný z částky převyšující částku bezdůvodného obohacení.

10. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.