20 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky 6400 Kč, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 16 515,85 Kč, c) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 16 400 Kč od [datum] do [datum], d) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 6 400 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 16 400 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem 6 400 Kč ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť neuhradil ničeho. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 10 000 Kč, poplatku 6 400 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 16 515,85 Kč (úrok z prodlení celkové částky 16 400 Kč od [datum] do [datum]), úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 16 400 Kč od [datum] do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný (s uvedením adresy [obec a číslo]) dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 10 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně se souhrnným poplatkem 6 400 Kč zavázal splatit ve 40 měsíčních splátkách ve výši 410 Kč RPSN činí 294,1 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.

5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze [číslo] smlouvy, přičemž v příloze [číslo] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému na adresu [adresa], oznámení postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému na uvedenou adresu dne [datum]. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného (na adresu trvalého pobytu) k úhradě dlužné do [datum]; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne [datum].

6. Z výpisu z CEO k žalovanému soud zjistil, že žalovaný neměl nikdy evidován pobyt na adrese [adresa], a že v době uzavření smlouvy měl evidován pobyt na adrese [adresa žalovaného].

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč na základě listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] které se žalovaný společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč zavázal vrátit v 40 týdenních splátkách po 410 Kč RPSN činila 294,1 %. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným na základě listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou odeslanou žalovanému dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum].

8. Z provedených listin nebylo prokázáno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (nebo žalobkyni) cokoliv uhradil. Nebylo také prokázáno, že by bylo žalovanému oznámeno převedení pohledávky.

9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný se smlouvou o půjčce zavázal vrátit původní věřitelce celkem 16 400 Kč a nebylo prokázáno (a s ohledem na pasivitu žalovaného to soud nemůže považovat ani za nespornou skutečnost), že by žalovaný na svůj dluh cokoliv uhradil. Soud uvedenou smlouvu posoudil z hlediska dobrých mravů a dospěl k závěru, že ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši 6 400 Kč je ve vztahu k výši půjčky 10 000 Kč zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 294,1 %. Nepřiměřenost takové výše ceny peněz soud považuje za tak závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek neplatnou ve smyslu § 39 obč. zák. Soudu je z vlastní činnosti známo, že právní předchůdkyně žalobkyně založila své podnikání na půjčkách (spotřebitelských úvěrech) s cenou peněz v uvedené výši, tedy by zřejmě neměla zájem uzavřít smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku a tuto část smlouvy proto soud nepovažuje za oddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy jako celku.

11. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátil (tato skutečnost zůstává z důvodu procesní pasivity žalovaného pouze v rovině tvrzení žalobkyně) proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny poskytnuté žalovanému z neplatné smlouvy o půjčce. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu ve výši požadované v žalobě, tedy ve výši 10 000 Kč. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 7,5 % ročně od [datum]. Soud zavázal žalovaného k placení úroku z prodlení ode dne [datum] proto, že s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které stanovila splatnost nejpozději do [datum], tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], to bylo zjevně zasláno na jinou adresu, než je adresa žalovaného, proto ho soud nepovažoval za výzvu k plnění zakládající splatnost nároku. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala za dobu od [datum] do zaplacení úrok ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů (přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) a repo sazba ke dni [datum] činila 0,5 %, tj. sazba žalobkyní požadovaného úroku z prodlení činila 7,5 %. Přestože nyní je podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení.

12. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované jistiny.

13. Nad rámec toho soud uvádí, že za nemravné a nepoctivé ve smyslu § 6 o. z. lze považovat také vyčkávání žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) s uplatněním nároku vůči žalovanému, v důsledku kterého žalobkyně požaduje úrok z prodlení přesahující nejen poskytnutou jistinu, ale dokonce i součet poskytnuté jistiny a nemravného souhrnného poplatku. Takové počínání lze považovat za zjevné zneužití práva, které podle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany. Nutno však uvést, že i přístup žalovaného je zjevně lehkovážný a v rozporu se všeobecnou zásadou, že smlouvy mají být plněny (v případě žalovaného má být plněn závazek z bezdůvodného obohacení) podle § 3 odst. 2 o. z., neboť žalovaný žádným způsobem nereagoval na výzvu soudu k vyjádření se k žalobě ani se nedostavil k jednání, aby si vyřešil své záležitosti.

14. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.