20 C 274/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , soudní exekutor, IČO název sídlem Adresa žalovaného o vydání movitých věcí, eventuálně o zaplacení 49 489 název

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala vydání movitých věcí, a to křovinořezu , název, ., řetězové pily , Anonymizováno, a horského kola , Anonymizováno, , eventuálně zaplacení částky , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ve znění částečného odmítnutí žaloby ze dne , datum, a ve znění doplnění ze dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala vydání movitých věcí, a to křovinořezu , název, ., řetězové pily , název, a horského kola , název, . Žalobkyně uvedla, že tyto věci žalovaný jako soudní exekutor neoprávněně zabavil dne , datum, při výkonu exekuce sp. zn. , spisová značka, vedené proti povinné , jméno FO, , přestože tyto věci byly ve vlastnictví žalobkyně. Pro případ, že žalovaný tyto věci již nemá, se domáhala zaplacení částky , částka, jako hodnoty těchto věcí. Žalobkyně trvala na tom, že její jednatel nebyl soupisu movitých věcí přítomen. Po podání žaloby žalobkyně uvedla, že je jí známo, že požadované movité věci již žalovaný zpeněžil v dražbě, nicméně dražba neměla vůbec proběhnout, neboť vymáhaná částka byla před dražbou uhrazena.

2. Žalobkyně se původně po žalovaném domáhala také náhrady škody v podobě ušlého zisku v neuvedené výši, která měla vzniknout tím, že žalobkyně nemohla zabavené movité věci užívat pro své podnikání. V této části však byla žaloba i přes výzvy k doplnění natolik neúplná a neurčitá, že to bránilo dalšímu pokračování v řízení. Proto byla žaloba v této části odmítnuta usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění usnesení Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že při výkonu exekuce postupoval podle zákona. Jednatel žalobkyně věděl o soupisu movitých věcí a byl mu přítomen, přesto žalobkyně nepodala návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu ani vylučovací žalobu. Věci již byly peněženy v dražbě.

4. Soud věc projednal a rozhodl při jednání konaném dne , datum, za účasti žalobkyně a žalovaného. Během jednání strany setrvaly na svých stanoviscích a učinily následující shodná tvrzení o skutkových okolnostech, která soud ve smyslu § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění a dále k nim neprováděl dokazování. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný jako soudní exekutor v , adresa, byl Okresním soudem v , adresa, dne , datum, pod č. j. , spisová značka, pověřen k provedení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného , jméno FO, proti povinné , jméno FO, a exekuce byla u žalovaného vedena pod sp. zn. , spisová značka, a již byla skončena. Dále je mezi účastníky nesporné, že při soupisu movitých věcí žalovaný dne , datum, v místě pobytu povinné v objektu v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , postaveném na pozemku parc. č. St. , číslo, , který je ve vlastnictví jednatele žalobkyně , jméno FO, , sepsal movité věci křovinořez Husquarna , název, Autot. (v soupisu uveden jako položka č. , hodnota, křovinořez Husquarna v ceně , částka, ), řetězovou pilu Stihl Benzin MS 193T (v soupisu uvedena jako položka č. , hodnota, motorová pila stihl v ceně , částka, ) a horské kolo Trek DS 2 (v soupisu uvedeno jako položka č. , hodnota, horské kolo trek bez uvedení ceny – poznámka znalec), které jsou movitými věcmi, jejichž vydání se nyní žalobkyně domáhá. Nesporné je také to, že sepsané movité věci byly žalovaným zpeněženy při dražbě dne , datum, , a to křovinořez Husquarna , číslo, Autot. (položka č. , hodnota, křovinořez Husquarna) za , částka, , řetězová pila Stihl Benzin MS 193T (položka č. , hodnota, motorová pila stihl) za , částka, a horské kolo , název, (položka č. , hodnota, horské kolo Trek) za , částka, . A konečně je nesporné, že žalobkyně ve vztahu k sepsaným movitým věcem nepodala u žalovaného návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu ani u příslušného soudu nepodala vylučovací žalobu.

5. Mezi stranami po vyjasnění nesporných skutečností zůstaly sporné skutkové otázky, zda je žalobkyně vlastníkem předmětných movitých věcí, jaká je cena předmětných movitých věcí a zda jednatel žalobkyně , jméno FO, byl po část soupisu movitých věcí přítomen v místě soupisu a komunikoval s vykonavateli žalovaného. Na tyto skutkové otázky pak navazují právní otázky, zda žalovaný oprávněně sepsal movité věci a zda má žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení movitých věcí nebo na náhradu za ně. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a následně se zabýval právním hodnocením.

6. Z listiny označené jako protokol o soupisu movitých věcí povinného sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že pracovníci žalovaného jako soudního exekutora dne , datum, provedli soupis movitých věcí ve věci sp. zn. , spisová značka, v objektu v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , postaveném na pozemku parc. č. St. , číslo, . Majitel objektu na místě potvrdil, že v objektu bydlí povinná, která ale přítomna nebyla. Majitel byl vulgární a agresivní a byla proto přivolána hlídka policie. Majitel v průběhu soupisu odjel z místa; na protokole není podpis majitele. Z výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. st. , číslo, v katastrálním území , adresa, bylo zjištěno, že pozemek je ve vlastnictví , jméno FO, , přičemž z obsahu spisu vyplývá, že jde o jednatele žalobkyně.

7. Soud zamítl další návrhy na provedení důkazů, a to návrh žalobkyně na provedení důkazu daňovými doklady (č. KART 195790, č. 20/061 a č. , hodnota, ) k prokázání vlastnického práva k předmětným movitým věcem, důkazy svědeckou výpovědí , jméno FO, a videozáznamem z místa soupisu k prokázání nepřítomnosti jednatele žalobkyně na místě soupisu, důkazy předžalobní výzvou a doručenkou k prokázání zaslání předžalobní výzvy a důkazy potvrzením o platbě a přípisem žalovanému k prokázání zaplacení vymáhané částky před dražbou movitých věcí. Tyto důkazy soud považoval za nadbytečné s ohledem na právní posouzení věci (viz dále).

8. Na základě mezi stranami nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný jako soudní exekutor pověřený k provádění exekuce sepsal movité věci v místě pobytu povinné v objektu ve vlastnictví jednatele žalobkyně a alespoň u části soupisu byl přítomen jednatel žalobkyně, která nyní tvrdí, že šlo o její věci. Žalobkyně nepodala ani návrh na vyškrtnutí věcí z exekuce ani vylučovací žalobu a věci byly prodány v dražbě.

9. Na závěr o skutkovém stavu soud navázal právním hodnocením takto. Žalobkyně se domáhala vydání předmětných movitých věcí ve smyslu § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Předpokladem úspěchu žaloby na vydání věci je, že žalobce prokáže, že je vlastníkem věci, a že mu věc žalovaný neoprávněně zadržuje. V nyní projednávaném případě je ze zjištěného skutkového stavu zřejmé, že žalovaný zadržoval věci po právu, neboť jako soudní exekutor v místě bydliště povinné provedl exekuci soupisem předmětných movitých věcí podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „e. ř.“). Žalobkyně pak nevyužila nástrojů, které právo pro tyto případy nabízí v podobě návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 e. ř. nebo vylučovací žaloby podle § 267 o. s. ř. Pokud jde o otázku, zda žalobkyně o soupisu věděla, tak z protokolu o soupisu jako z veřejné listiny je patrné, že alespoň části soupisu byl přítomen jednatel žalobkyně. Tuto skutečnost žalobkyně popřela a navrhla důkazy k prokázání, že přítomen nebyl, avšak tyto důkazy soud považoval za nadbytečné. Soud nepovažuje otázku přítomnosti jednatele žalobkyně při soupisu za rozhodující pro posouzení věci. Z ostatních okolností je totiž zřejmé, že žalobkyně musela vědět o tom, že jí sepsané movité věci chybí, když sama v žalobě tvrdila, že z důvodu zabavení těchto věcí nemohla řádně vykonávat svou podnikatelskou činnost a vznikla jí tak škoda. Zároveň je zřejmé, že žalobkyně se prostřednictvím svého jednatele musela dozvědět o provedeném soupisu movitých věcí, který proběhl v objektu ve vlastnictví jednatele proti povinné s bydlištěm v tomto objektu, přičemž věřitelem vymáhané pohledávky byl syn jednatele žalobkyně. Odpovídá tak běžné lidské zkušenosti, že jednatel žalobkyně (a od něj i žalobkyně), který je propojen s oprávněným i s povinnou z exekučního řízení, musel mít o tomto povědomost. Tomu pak napovídá také tvrzení žalobkyně, že ještě před dražbou byla vymáhaná pohledávka uhrazena (z toho je zřejmé propojení žalobkyně prostřednictvím jejího jednatele s oprávněným i s povinnou v exekučním řízení). Žalobkyně proto mohla a měla se svých práv k předmětným nemovitým věcem domáhat zákonem předpokládaným způsobem, tedy návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu nebo vylučovací žalobou. Žalobkyně přitom měla více než jeden rok na to, aby se svých práv domáhala, neboť k soupisu došlo dne , datum, a k prodeji věcí v dražbě až dne , datum, . Žalobkyně se však svých práv nedomáhala, proto nebylo prokázáno, že by movité věci pojaté do soupisu patřily jiné osobě než povinné, a nemohlo tak zaniknout oprávnění žalovaného jako soudního exekutora movité věci zadržovat a nakládat s nimi podle exekučních předpisů (zánik oprávnění soudního exekutora s nakládáním s věcmi po jejich vyškrtnutí nebo vyloučení Nejvyšší soud řešil např. v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, nebo v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Právě jen v důsledku návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nebo vylučovací žaloby by totiž bylo zákonem předpokládaným způsobem stanoveno, že se právě na tyto věci pověření k provedení exekuce nadále nevztahuje. Už z toho důvodu nemohla být žaloba úspěšná. Nadto pak žalovaný věci zpeněžil v již zmíněné dražbě, což také brání úspěšnému podání žaloby na vydání takto zpeněžených věcí, neboť vlastnické právo tímto zákonným způsobem přešlo na vydražitele podle § 329 o. s. ř. (k překážce vyhovění žalobě z důvodu zpeněžení věcí v dražbě v režimu vylučovací žaloby viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Za těchto okolností bylo proto nadbytečné prokazovat, zda vůbec žalobkyně byla vlastníkem věcí (nebo zda doručila předžalobní výzvu), neboť shora uvedené závěry již samy o sobě brání vyhovění žalobě. Soud v tomto řízení pak není oprávněn přezkoumávat postup žalovaného jako soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, neboť k tomuto slouží řádné či mimořádné opravné prostředky, které připouští exekuční předpisy. Lichá je proto nyní také námitka žalobkyně, že ke zpeněžení movitých věcí nemělo dojít, neboť vymáhaná pohledávka byla před dražbou uhrazena. Z těchto důvodů, které brání vyhovění primárnímu žalobnímu požadavku na vydání věcí pak není možné ani vyhovět eventuálnímu návrhu na zaplacení náhrady za věci, neboť vyhovění eventuálnímu petitu předpokládá, že primární petit je po právu, což v nyní projednávané věci není, Anonymizováno10. S ohledem na shora uvedené soud podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítl.

11. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění lze ještě shrnout důvody, pro které řízení trvalo jeden a čtvrt roku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, původně domáhala nejen vydání věcí a eventuálně uhrazení peněžité částky jako jejich hodnoty, ale také náhrady škody v nespecifikované výši. V části náhrady škody byla žaloba neúplná a neurčitá, neboť nebyla alespoň přibližně uvedena požadovaná výše náhrady škody, jak to požaduje judikatura. Soud proto žalobkyni usnesením ze dne , datum, poučil, v čem je žaloba neúplná a neurčitá, jak lze tento nedostatek odstranit a jaké jsou důsledky neodstranění nedostatku, tj. částečné odmítnutí žaloby; současně soud žalobkyni vyzval k doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Podáním ze dne , datum, žalobkyně požádala o prodloužení lhůty do , datum, , čemuž soud vyhověl. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila některá skutková tvrzení, ale ohledně neurčité a neúplné části žaloby týkající se požadované náhrady škody požádala o prodloužení lhůty do , datum, , čemuž soud vyhověl. Podáním ze dne , datum, žalobkyně znovu učinila totožné doplnění skutkových tvrzení a ohledně požadované náhrady škody učinila neurčité a nesrozumitelné doplnění. Soud proto usnesením ze dne , datum, poučil žalobkyni, v čem spočívá neurčitost a nesrozumitelnost podání, jak lze tento nedostatek odstranit a jaké jsou důsledky neodstranění nedostatku, tj. nepřihlížení k podání; současně soud žalobkyni vyzval k dalšímu doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila některá skutková tvrzení a zaslala soudu velké množství dokumentů, ale nevyjasnila své dřívější neurčité a nesrozumitelné podání. Usnesením ze dne , datum, proto soud žalobu odmítl v části týkající se požadované náhrady škody v neuvedené výši. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně blanketní odvolání dne , datum, s tím, že ho později odůvodní, což však neučinila, proto soud usnesením ze dne , datum, vyzval žalobkyni k doplnění odvolání. Žalobkyně doplnila odvolání dne , datum, a soud poté spis předložil odvolacímu soudu, kterému byl doručen dne , datum, . Odvolací soud o podaném odvolání rozhodl usnesením ze dne , datum, tak, že rozhodnutí o částečném odmítnutí žaloby potvrdil, spis byl pak okresnímu soudu doručen dne , datum, k rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu. V návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu pak byla žalobkyně ještě vyzvána k doplnění žaloby usnesením ze dne , datum, . Po doplnění žaloby podáním ze dne , datum, byla žaloba dne , datum, konečně zaslána žalovanému s výzvou k vyjádření. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne , datum, a dne , datum, soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání nesouhlasila proto soud dne , datum, nařídil první jednání ve věci na den , datum, , avšak dne , datum, podala žalobkyně blanketní dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno částečné odmítnutí žaloby. Žalobkyně blanketní dovolání nijak nedoplnila a soud zrušil nařízené jednání a spis předložil dovolacímu soudu, kterému byl spis doručen dne , datum, . Dovolací soud o podaném dovolání rozhodl usnesením ze dne , datum, , kterým neodůvodněné dovolání odmítl a vrátil spis okresnímu soudu k rozeslání rozhodnutí dne , datum, . Poté soud dne , datum, znovu nařídil první jednání ve věci na den , datum, , avšak k žádosti žalobkyně bylo jednání odročeno na den , datum, , kdy byla věc konečně projednána a rozhodnuta. Pokud tedy projednání věci trvalo déle, než by pro tento typ sporu bylo nutné a obvyklé, bylo to zapříčiněno výlučně procesním postupem žalobkyně, která nejprve podala neúplnou a neurčitou žalobu, k jejímuž vyjasnění musela být opakovaně vyzvána. Následně žalobkyně využila všech možností pro podání řádných a mimořádných opravných prostředků a také nařízené jednání bylo odročeno k žádosti žalobkyně.

12. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud podle § 151 odst. 3 o. s. ř. považuje paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 2 x , částka, podle § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za písemné podání a účast u jednání). Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí , částka, .