20 C 328/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 251 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky částka, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, c) kapitalizovaného úroku ve výši částka, d) úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, e) úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, f) úroku ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,98 % ročně ve výši částka, s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky částka a náklady za hotovostní inkaso splátek částka. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil a splátky nehradil řádně a včas, neboť uhradil pouze částka a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka (úrok částka, poplatek za administrativní činnost částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka), kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny za období od datum do datum), úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne datum označené číslem hodnota bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši částka zahrnujícím úrok částka (19,98 % ročně), poplatek za administrativní činnost částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, to ve výši částka pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši částka pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka částka, RPSN 63,93 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.

5. Z listiny označené jako Zákaznická karta ze dne 2 2. 2013 soud zjistil, že k požadované půjčce částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, rok narození nezaopatřených dětí není vyplněn, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na rodinné události, nemá žádnou jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, položka půjčka u jiné společnosti není vyplněna, nemá bankovní účet, je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem částka a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje činí uvedeny ve výši částka, přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem částka, telefon částka, výdaje na domácnost částka. V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

6. Z listiny obsahující přehled plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. hodnota žalovaný uhradil celkem částka ve dvou různě velkých splátkách (částka a částka) v únoru 2013.

7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. hodnota smlouvy, přičemž v příloze č. hodnota je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; odesláno datum. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum; odesláno datum.

8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši částka a zavázal se vrátit celkem částku částka v týdenních splátkách částka, ale uhradil toliko částka. Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného před poskytnutím peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum před podáním žaloby.

9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).

11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. Uvedla také, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala poměry žalovaného v dostupných evidencích včetně centrální evidence exekucí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného, nadto jsou zjevně vadné. Uvedený příjem žalovaného částka ze zaměstnání je sice věrohodný (třebaže zjevně ne přesný), ale údaje o výdajích žalovaného nelze považovat za přesvědčivé. Uváděné částky jsou zjevně podhodnocené a soudu je z vlastní činnosti známo, že se ve smlouvách uzavíraných s právní předchůdkyní žalobkyně částky stále opakují u všech klientů. Přesvědčivosti pak nepřidává ani to, že nejsou vyplněny všechny kolonky zákaznické karty, např. chybí údaje o půjčkách u jiných společností. Pokud jde o tvrzené ověřování majetkové situace žalovaného v dostupných evidencích, přičemž žalobkyně výslovně uvedla též lustraci v centrální evidenci exekucí, tak je to zjevná lež. Při skutečném provedení lustrace žalovaného v centrální evidenci exekucí by totiž musela právní předchůdkyně zjistit, že proti žalovanému byla vedena exekuce (což je soudu známo z vlastní činnosti, přičemž je shodou okolností, že oprávněnou v exekuci proti žalovanému byla současná žalobkyně), a úvěr se splátkou částka měsíčně by žalovanému nemohla poskytnout. Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalovaného se nejenže nevěnovala řádně, ale nevěnovala se mu vůbec. O tom svědčí také skutečnost, že žalovaný neuhradil ani jednu splátku řádně a zcela přestal splácet už po dvou týdnech. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 9 spotř. z. a § 39 obč. zák.

12. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku částka a již uhradil částku částka, žalobkyně má tedy nyní právo na vrácení částky částka a v tomto rozsahu soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. Současně soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky, a to od datum, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne datum, ve které stanovila splatnost nejpozději do datum, tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala úrok ve výši 7,05 % ročně a tímto žalobním žádáním je soud vázán.

13. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované jistiny.

14. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.