20 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného úředně bytem adresa žalovaného , Slovenská republika zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Přerově plnou náhradu nákladů řízení ve výši určené v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení o výši nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum], dne [datum], dne [datum] a doplnění učiněného u jednání dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] ze dne [datum] a následně na základě návrhu také Smlouvu o půjčce ze dne [datum]. Při uzavírání obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného doklady totožnosti a žalovaný listiny podepsal. Na základě smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, po posouzení jeho schopnosti hradit úvěr, částku 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 28,9 % ročně ve splátkách 2 909 Kč měsíčně počínaje [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil a peněžní prostředky nevrátil, proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila nesplacené pohledávky za splatné ke dni [datum]. Na základě smlouvy po postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl vyrozuměn. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 30 000 Kč a úroku z prodlení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení před podáním žaloby.

2. Žalovaný, zastoupený soudem ustanoveným opatrovníkem, se k žalobě vyjádřil tak, že podpisy na smlouvách předložených žalobkyní nejsou jeho, že žádné smlouvy neuzavíral.

3. Soud věc projednal při jednání dne [datum] a rozhodl při jednání dne [datum] za přítomnosti obou účastníků. Soud u jednání provedl listinné důkazy a vyslechl navrženého svědka, a s ohledem na skutková zjištění také vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání uplatňovaných nároků, což také soud učinil i před nařízeným jednáním.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně a otázkou pravosti podpisu žalovaného na předložených smlouvách. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v seznamu postupovaných pohledávek, přičemž účinnost postoupení nastává zaplacením ceny za postupované pohledávky a strany si předají protokol obsahující seznam pohledávek. Z listiny označené jako Potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla zaplacena cena za postoupení. Z listiny označené jako Příloha [číslo] ke smlouvě o Postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ní je uvedena pohledávka za žalovaným. Z listiny označené jako Předávací protokol bylo zjištěno, že v ní je uvedena pohledávka za žalovaným (k této listině, ve které je uvedeno, že se vztahuje ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že jde o chybu v nadpisu a z obsahu vyplývá vztah ke smlouvě ze dne [datum], čemuž soud uvěřil).

6. Z listiny označené jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o dohodu, v které jsou uvedeny údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, u žalovaného uveden [číslo obč. průkazu]. Příjmení žalovaného v záhlaví (se zjevně chybějícím písmenem) je přeškrtnuto propiskou a v závěrečné části listiny je napsáno propiskou správně. Na listině je v políčku„ Údaje Klienta za [příjmení] ověřil:“ uvedeno razítko se jménem [jméno] [příjmení] a nečitelný podpis, dále je v dolní části první strany uvedeno razítko se jménem [jméno] [příjmení] (ne dobře čitelné) a nečitelným podpisem. V závěru listiny je nečitelný podpis klienta a čitelný podpis zástupce banky [jméno] [příjmení]. Předmětem dohody je zřízení a vedení bankovních produktů ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného, a to běžného účtu a termínovaného vkladu.

7. Z listiny označené jako Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o návrh dohody, kde je jako navrhovatel uveden žalovaný a jeho údaje. V závěru listiny je za právní předchůdkyni uveden [jméno] [příjmení] s nečitelným podpisem a u žalovaného je také nečitelný podpis. Předmětem dohody je poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného s úrokem 28,90 % ročně, splatných ve 12 měsíčních splátkách, přičemž prostředky měly být čerpány na účet č. [bankovní účet] vedený pro žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně. Z listiny obsahující výpis z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že na tento účet na jméno žalovaného byly připsány prostředky 30 000 Kč dne [datum] jako čerpání půjčky.

8. Z kopií občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala kopií průkazu [číslo] (označeno datem [datum]) a [číslo] (označeno datem [datum]).

9. Z listin obsahujících výpisy z účtu č. [bankovní účet] za měsíce březen až květen 2017 bylo zjištěno, že z tohoto účtu na jméno žalovaného byly činěny transakce a došlo k výběru hotovosti z bankomatů v [obec], [obec] a v [obec].

10. Z ostatních listinných důkazů, a to z Produktových obchodních podmínek [právnická osoba] pro půjčky, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], Sazebníku pro účty, výzvy k splacení závazku ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovního podacího archu ze dne [datum], Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum], Výzvy k uhrazení závazku ze dne [datum], poštovního podacího archu ze dne [datum], soud pro řešené sporné skutečnosti nezjistil žádné relevantní informace.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval u právní předchůdkyně žalobkyně v letech 2010 až 2017 a na starosti měl depozitní produkty, tedy účty, karty a sazby. Pracoval na centrále a smlouvy s nikým fyzicky neuzavíral. Pokud je na smlouvě uvedeno jeho jméno, jde o předtištěný podpis. Smluv se uzavíralo 2 000 až 3 000 měsíčně a u žádné z nich svědek fyzicky nebyl. Ve smlouvách jsou vždy dva podpisy, jeden z nich je osoby, která fyzicky zákazníka viděla, ať už to byl pracovník na pobočce nebo kurýr. Žalovaného svědek nikdy neviděl a nic o něm neví. K rámcové smlouvě, která byla svědkovi předložena, uvedl, že jeho podpis je vpravo dole na konci listiny a byl tam vložen jako obrázek. Podpis osoby, která skutečně byla u sjednání smlouvy je uveden v záhlaví, byl to podle té smlouvy [jméno] [příjmení] z pobočky z [obec]. Pokud je na první straně vpravo dole ještě další podpis u razítka, tak neví, o koho se jednalo, možná měli na pobočce pravidlo čtyř očí, tedy že podepisovali vždy dva lidé za banku. Dále svědek popsal proces ověřování totožnosti při uzavírání smlouvy, který probíhá tak, že pokud je smlouva uzavírána na pobočce, vyžaduje se předložení občanského průkazu. Občanský průkaz pracovník naskenuje a uloží, dále ověří, že osoba odpovídá dokladu, a ověří údaje diktované do smlouvy. K předložené smlouvě svědek uvedl, že ve smlouvě je oprava v příjmení, a to v sekci 8 smlouvy na druhé straně. Takové opravy se ale používají při podepisování kurýrem, kdy má kurýr takto možnost opravit nesprávnost. Pokud by to bylo na pobočce, tak se to nepoužívá, ale chyba se opraví přímo v dokumentu. Existence škrtnutí možná vysvětluje i ten další podpis vpravo dole na smlouvě, šlo asi o podpis supervizora kurýrní služby. Svědek dále uvedl, že formálně by nemělo být možné uzavřít smlouvu i s osobou, která přinese cizí doklad totožnosti, ale pokud by však došlo k nějakému pochybení nebo pokud by to bylo schválně ze strany pracovníka banky, tak se to asi stát může. Předložené doklady totožnosti jsou systémově kontrolovány, zda jsou platné, ale svědek nedovede říct, zda je taková kontrola možná i u dokladů jiného státu. Makléři nemají provize z výše úvěru u uzavřené smlouvy, ale mají plány počtu smluv měsíčně, a pokud plán nesplní, mohou být kráceny odměny. Pokud byly smlouvy uzavírány přes kurýrní službu, tak kurýři za tohle nijak odměňováni nebyli. Další možností uzavírání smluv bylo ještě uzavíráni přes prostředníka typu poradenských společností jako Partners. V takovém případě zprostředkovatel měl procento z toho konkrétního úvěru. Smlouva by byla pořád uzavřena s bankou, ale bylo by tam patrné, že tam byl prostředník. Svědkovi byl dále přečten bod 8 ze smlouvy o půjčce, ke kterému uvedl, že z toho vyplývá uzavření smlouvy přímo s bankou bez zprostředkovatele, ale pořád to mohlo být kurýrem. Dále dodal, že ohledně uzavírání smlouvy s kurýrem existuje předpis banky, který upravuje, jaké údaje může kurýr v smlouvě u zákazníka opravit. Pokud jsou v předložené rámcové smlouvě opraveny údaje v příjmení, tak má svědek za to, že tyto údaje by se opravovat neměly, ale smlouva by se měla vrátit zpět a opravit po kontrole, poté by kurýr vyrazil znovu. Tím si ale není úplně jistý, zda šlo opravit to jméno, ale předpis určitě existuje.

12. Soud pak zamítl žalovaným (opatrovníkem žalovaného) navržený důkaz výslechem samotného žalovaného, neboť pobyt žalovaného není znám a žalovaný je pro soud nedosažitelný, proto je výslech neproveditelný.

13. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní dohodla na převedení tvrzené pohledávky vůči žalovanému. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě dohody ze dne [datum] poskytovala bankovní služby včetně vedení běžného účtu č. [bankovní účet] na jméno žalovaného a na základě dohody ze dne [datum] poskytla na uvedený účet částku 30 000 Kč. Soud však nemá prokázáno, že by to byl právě žalovaný, kdo se s právní předchůdkyní žalobkyně dohodl na poskytování bankovních služeb a na poskytnutí peněžité částky, ani že by právě žalovaný nárokovanou částku obdržel.

14. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

15. Ve věci žalobkyní tvrzených písemných dohod o poskytování bankovních služeb a o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. soud na základě provedeného dokazování nemohl dospět k závěru, že by se žalobkyni povedlo prokázat uzavření tvrzených smluv právě s žalovaným. Žalovaný sám (zastoupen opatrovníkem) uzavření smluv popřel a zpochybnil pravost podpisu. V takové situaci bylo ve smyslu § 565 o. z. (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3169/2021) právě na žalobkyni, aby prokázala pravost a správnost soukromých listin, ze kterých pro sebe dovozuje práva (tj. Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] ze dne [datum] a Smlouvy o půjčce ze dne [datum] – resp. návrhu na uzavření takové smlouvy). Ke zjištění okolností uzavírání smluv byli navrženi tři svědci, jejichž jména se na smluvní dokumentaci objevují. Svědek [jméno] [příjmení] písemně uvedl, že u sepisu smluv osobně nebyl a jeho jméno bylo pouze předtištěno, proto žalobkyně na jeho výslechu netrvala. Druhý svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypovídal, ale také uvedl, že jeho jméno je na dokumentech pouze předtištěno a sám za právní předchůdkyni žalobkyně u žádného uzavírání smluv nebyl. Svědek dále popsal, jakým způsobem mělo probíhat ověřování totožnosti včetně kontroly dokladů na pobočce banky, přičemž upozornil na nejasnosti v předložené rámcové smlouvě. Ve smlouvě jsou totiž rukou učiněné škrty, které se na pobočce nečinily, ale zpravidla je takto činil kurýr, který podpis klienta zajišťoval, avšak svědek si nebyl jistý, zda šlo o opravu, kterou kurýr vůbec mohl podle vnitřní směrnice banky učinit. Ani výpověď svědka tedy nepřinesla jednoznačnou odpověď, zda smlouvu podepsal žalovaný, naopak po výpovědi svědka vznikly další pochybnosti o tom, jakým způsobem byla smlouva vůbec uzavřena, zda za použití kurýra nebo na pobočce. Na výslechu třetího svědka [jméno] [příjmení] žalobkyně netrvala. Žalobkyně pak k důkazu předložila kopie občanského průkazu žalovaného (dvou různých občanských průkazů), které pořídila právní předchůdkyně žalobkyně při sepisování smluv, avšak s ohledem na ostatní okolnosti nemohou tyto jednoznačně prokazovat, že to byl skutečně žalovaný, kdo doklady předložil a smlouvy podepsal. Žalobkyně tedy neprokázala, že rámcovou smlouvu z roku 2017 skutečně podepsal žalovaný, a ani to, že někdo účet vedený na jméno žalovaného poté užíval, neposkytuje důkaz, že to byl právě žalovaný. Pokud žalobkyně k důkazu předložila výpisy z účtu za měsíce březen až květen 2017, jsou z nich patrné transakce včetně výběrů v Kladně, [obec] a Bratislavě, ani to ale samo o sobě neprokazuje, že výběry činil žalovaný. Pokud pak jde o smlouvu o půjčce z roku 2019, tak ani podpis žalovaného na této smlouvě nebyl prokázán (k této smlouvě žalobkyně navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení], který však písemně uvedl, že osobně u uzavření smlouvy nebyl, proto žalobkyně na jeho výslechu netrvala). Bylo pak sice prokázáno, že na účet vedený na jméno žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 30 000 Kč, ale s ohledem na neprokázání toho, že to byl právě žalovaný, kdo smlouvu o vedení bankovních služeb nebo i smlouvu o půjčce uzavřel, nelze dojít k závěru, že žalovaný tyto prostředky také čerpal. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, a to i přes poučení o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), které bylo žalobkyni poskytnuto písemně před jednáním i na jednání. S ohledem na to soudu nezbylo, než žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítnout.

16. V důsledku zamítnutí žaloby z důvodu neprokázání uzavření smluv žalovaným se pak soud nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutí spotřebitelského úvěru dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. V řízení byl žalovanému ustanoven opatrovník pro řízení a žalovaný měl ve věci plný procesní úspěch, proto soud rozhodl ve smyslu § 149 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně je povinna uhradit plnou náhradu nákladů řízení státu (k uložení povinnosti k úhradě nákladů vůči státu viz vyčerpávající rozbor v rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2022, č. j. 34 C 310/2021-58). Zároveň však v době vyhlášení rozsudku nebyla známa výše nákladů zastoupení žalovaného, neboť ta bude teprve určena postupem podle § 140 odst. 2 o. s. ř., proto soud nyní rozhodl ve smyslu § 155 odst. 1 o. s. ř. toliko o základu náhrady nákladů a rozhodnutí o výši nákladů státu vyhradil samostatnému usnesení. S ohledem na to pak soud určil lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude teprve o výši náhrady rozhodnuto