20 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení a) další částky [částka], b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], c) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], d) úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, e) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] f) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] (kterou měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 29 % ročně ve výši [částka], s odměnou za zpracování a doručení [částka] a poplatkem za administrativní činnost [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka [částka] byla splatná v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka] (poslední splátka dne [datum]), která byla započtena nejprve na poplatky a úrok a následně na jistinu tak, že zbývá neuhrazená jistina [částka], dlužný úrok [částka], dlužná odměna za zpracování a doručení [částka] a dlužný poplatek za administrativní činnost [částka] Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 29 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka], částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a částku za administrativní činnost a komfortní splácení [částka], zavázala splatit v 60 měsíčních splátkách, to ve výši [částka] pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši [částka] pokud jde o poslední splátku. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky. Z listiny označené jako tabulka umoření ze dne [datum] s uvedeným jménem žalované bylo zjištěno, že byl čerpán úvěr [částka] a na splátkách v různých výších bylo uhrazeno celkem [částka] (poslední splátka [datum]).

5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze [číslo] smlouvy, přičemž v příloze [číslo] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalované dne [datum]. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] oznámila jí postoupení uvedené pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalované dne [datum].

6. Další žalobcem navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.

7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o zápůjčce obdržela peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázala se vrátit celkem částku [částka], avšak uhradila jen [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou a dohoda o převedení pohledávky na žalobkyni byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum], a dále byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.

8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

9. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]).

10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila pouze obecné skutečnosti a uvedla, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací, které měly být zaznamenány v kartě zákazníka a ověřeny doklady. K prokázání těchto obecných tvrzení však žalobkyně nepředložila ani kartu zákazníka ani žádné další listiny, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že se právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování spotřebitelského úvěru alespoň pokoušela objasnit majetkovou situaci žalované. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k doplnění tvrzení a k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

11. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků, úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela finanční prostředky ve výši [částka], a že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně již vrátila částku [částka]. Žalobkyně (její právní předchůdkyně) tedy od žalované již obdržela zpět část jistiny z neplatné smlouvy a nyní má právo na vrácení toliko dosud nevrácené části jistiny ve výši [částka], proto soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl co do výše [částka] odpovídající dosud nevrácené části jistiny z neplatné smlouvy o zápůjčce. Současně s povinností zaplatit uvedenou dosud nesplacenou část jistiny soud žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky, to ve výši 9 % ročně, jak požadovala žalobkyně, neboť přestože výše úroku prodlení určená podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení. Soud žalovanou zavázal k úhradě úroku z prodlení od [datum], neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce byla žalovaná podle zjištěného skutkového stavu vyzvána v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] a k doručení oznámení do faktické dispozice žalované došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne [datum] a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne [datum] (při zohlednění konce lhůty připadajícího na den pracovního klidu podle § 607 o. z.), tedy žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], neboť za tuto dobu žalobkyni úrok nepřísluší s ohledem na to, že nesplacená část jistiny ještě nebyla splatná, a dále soud zamítl úrok z prodlení z částky [částka] (tj. rozdíl mezi požadovanou částkou [částka] a přiznanou částkou [částka]) za dobu od [datum] do zaplacení, neboť tato částka žalobkyni nenáleží.

12. Nad rámec odůvodnění soud dodává, že povinnost vrátit si vzájemná plnění z absolutně neplatných smluv o zápůjčce tíží obě strany, tedy žalovanou i žalobkyni. Pokud tedy žalovaná uhradila žalobkyni nějaké platby nad rámec toho, co od ní sama obdržela jako zápůjčku, má možnost tato plnění požadovat zpět, a to i prostřednictvím žaloby ve sporném civilním řízení. V tomto řízení soud bez protinávrhu žalované nemohl o případné povinnosti žalobkyně na vrácení poskytnutých finančních prostředků rozhodnout. Je tedy na žalované samotné, zda se v souladu se starou právní zásadou vigiliantibus iura (bdělým náležejí práva) bude svých práv domáhat.

13. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.