20 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit a) další částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], b) další částku ve výši [částka], c) další částku ve výši [částka], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Předmětem úvěrové smlouvy bylo financování koupě osobního automobilu Škoda Fabia Combi od společnosti [právnická osoba], která zároveň působila jako zprostředkovatel při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], jehož výše byla vypočtena jako rozdíl mezi pořizovací cenou automobilu ([částka]) a přímou platbou učiněnou žalovanou ([částka]), přičemž částka úvěru byla poskytnuta přímo ve prospěch prodávajícího. Celkem se pak žalovaná zavázala žalobkyni splatit částku [částka] v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] každého 14. dne v měsíci s první splátkou splatnou dne [datum], přičemž úrok z úvěru činil 54,72 % ročně a RPSN 70,97 %. Ve smlouvě bylo sjednáno též zákonné pojištění vozidla s měsíčním poplatkem [částka], který byl součástí předepsaných splátek ve výši [částka]. Žalovaná neplnila své závazky ze smlouvy, neboť uhradila pouze první dvě splátky a v důsledku prodlení žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila dosud nesplatné splátky a výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka], přičemž výzva byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná ani přes výzvu své závazky neuhradila, proto žalobkyně na základě smluvního ujednání o zajišťovacím převodu práva žalované odebrala automobil a následně ho zpeněžila. Žalobkyně žalované vyúčtovala za odebrání automobilu částku [částka] a za odtah automobilu částku [částka], automobil pak byl zpeněžen dne [datum] za částku [částka] s náklady na prodej ve výši [částka] a výtěžek byl započítán na dluh žalované. Žalovaná nehradila ani sjednané zákonné pojištění, které za ni proto hradila žalobkyně, která následně pojištění žalované přeúčtovala navýšené o smluvní pokutu (pojistné činilo měsíčně [částka]). Povinnost hradit pojistné trvala do zcizení automobilu dne [datum] a žalobkyni pak byl vrácen přeplatek [částka]. Následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] znovu vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka], poté žalobkyně předala věc k vymáhání externí společnosti a advokátní kanceláři. Žalobkyně se nyní po žalované domáhá částky [částka], kterou tvoří neuhrazené splátky ve výši [částka], zesplatněná jistina [částka], poplatek za odeslání upomínky [částka], poplatek za odeslání zesplatnění smlouvy [částka], přefakturace provize za prodej vozidla [částka], přefakturace za zabavení vozu [částka], přefakturace za odtah vozu [částka], přefakturace dopojištění vozidla [částka] (4 x [částka] mínus dobropis [částka]). Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] (tj. [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum], [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum]) a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se zároveň domáhá smluvní pokuty ve výši [částka] (0,1 % denně z dlužných splátek ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] v částce 1 183,93 po odečtení částky [částka] z prodeje automobilu) a smluvní pokuty [částka] (0,1 % denně z dlužné částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], ze které žalobkyně požaduje pouze [částka]). Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle zákona č. 257/2016 Sb.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] za přítomnosti žalované a v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná byla k jednání řádně předvolána a bez omluvy se nedostavila.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako úvěrová smlouva [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem (zprostředkovatel [právnická osoba]) a žalovanou (označenou za fyzickou osobu nepodnikatele) jako klientem bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovanou se dohodly na úvěru na koupi zboží, a to automobilu Škoda Fabia Combi, [VIN kód], s pořizovací cenou [částka]. Z pořizovací ceny měla žalovaná uhradit [částka] a úvěr byl sjednán ve výši [částka] s tím, že celková splatná částka činí [částka], celkový součet splátek činí [částka], celková výše splátky včetně poplatku za pojištění činí [částka] (výše poplatku za pojištění [částka]). Splátky jsou splatné každého 14. dne v měsíci počínaje dne [datum]. Ve smlouvě bylo sjednáno zákonné pojištění s odkazem na dokument nazvaný osvědčení o pojištění (ke smlouvě nepřiložen). Ve čl. 1 smlouvy byla sjednána ztráta výhody splátek a zesplatnění jistiny v případě prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek i po dodatečné výzvě k úhradě se lhůtou alespoň 30 dní. V případě zesplatnění bylo sjednáno, že žalobkyně po žalované nebude požadovat smluvní úrok z jistiny, to se nedotýká dříve splatného úroku, smluvní pokuty a úroku z prodlení z dlužné částky. Ve čl. 2 a násl. smlouvy byl dále sjednán zajišťovací převod vlastnického práva ke zboží k zajištění úplné úhrady veškerých dlužných částek, tedy žalovaná převedla vlastnické právo ke zboží na žalobkyni k účinnosti uzavření smlouvy o úvěru. Ve čl. 2 13 a násl. smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou měsíční splátky po dobu delší než 20 dní nebo v případě zesplatnění úvěru má žalobkyně právo zboží žalované odebrat. V případě zesplatnění úvěru bylo sjednáno právo žalobkyně přistoupit k přímému prodeji zboží třetí osobě za cenu ve výši stanovené znaleckým posudkem, případně i za cenu nižší. Náklady na odebrání zboží má povinnost hradit žalovaná. Ve smlouvě byly uvedeny údaje o žalované, a to že je vdaná a má dvě vyživované osoby, je zaměstnaná jako kvalifikovaný dělník u [právnická osoba] Trade spol. s r. o. s čistým měsíčním příjmem [částka], výdaje na bydlení činí [částka], ostatní měsíční výdaje činí [částka] a měsíční příjem domácnosti činí [částka] Smlouva odkazuje na úvěrové podmínky [číslo] a Sazebník, ve kterých jsou sjednány smluvní pokuty a poplatky za upomínání. Smlouva je oběma stranami podepsána a datována. Z listiny označené [číslo] byl zjištěn předpis 36 splátek v celkové výši [částka] (z toho na jistinu [částka], na úroky [částka] a na povinné ručení [částka]).

5. Z listiny označené jako potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že ke dni [datum] obdržela společnost [právnická osoba] na účet částku [částka] s variabilním symbolem [číslo].

6. Z listiny označené jako protokol o předání - převzetí automobilu ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] v 19:30 hodin žalovaná od společnosti [právnická osoba] převzala to automobil Škoda Fabia Combi, [VIN kód].

7. Z listiny označené jako přehled plateb pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje souhrn, podle kterého celkem splatné splátky činí [částka], z toho splaceno bylo [částka] a zbývá doplatit [částka]. Dále obsahuje rozpis jednotlivých plateb hrazených ve dnech [datum] (celkem [částka]) a [datum] (celkem [částka]); u těchto plateb je uvedeno, že se jedná o bankovní převod a byly jimi uhrazeny celé splátky předepsané ve dnech 14. 7, 2018 a [datum] a související platby úroku z prodlení, nákladů a smluvní pokuty. Dále platby hrazené dne [datum] (celkem [částka] a dalších [částka]); u těchto plateb je u prvního souhrnu ve výši [částka] uvedeno, že jde o zápočet pohledávky a u další částky [částka] je uvedeno, že jde o úhradu za odprodej vozidla. Částkou [částka] byly uhrazeny splátky předepsané ve dnech [datum] a [datum] (u obou splátek byla uhrazena částka [částka]) a související platby úroku z prodlení, nákladů a smluvní pokuty s tím, že zbyla nehrazená částka [částka]. Dále listina obsahuje předpis tří splátek ve výši [částka] splatných ve dnech [datum], [datum] a [datum] a dále seznam dalších částek; další provedená platba uvedena není.

8. Z listiny označené jako zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek z úvěrové smlouvy ke dni [datum] z důvodu marných výzev k úhradě dlužné částky a vyzvala ji k úhradě částky celkem [částka] nejpozději do [datum] a k odevzdání předmětu financování; podle dodejky byla zásilka žalovanou převzata dne [datum]. Z listiny označené jako věc: úvěrová smlouva [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po odprodeji předmětu financování ve výši [částka]; podle vrácené obálky byla zásilka odeslána žalované dne [datum], ale nebyla vyzvednuta.

9. Z listiny označené jako faktura č. ZPZ19/000455 ze dne 21. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku [částka]. Z listiny označené jako faktura č. ZPZ19/000455 ze dne 21. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku [částka]. Z listiny označené jako faktura č. ZPZ19/000455 ze dne 21. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku [částka]. Z listiny označené jako faktura č. ZPZ19/000455 ze dne 21. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku [částka]. Z listiny označené jako faktura č. ZPZ19/000640 ze dne 15. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku - [částka].

10. Z listiny označené jako předžalobní upomínka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši [částka] ze smlouvy o úvěru [číslo]; podle poštovního podacího archu byla zásilka právním zástupcem žalobkyně odeslána žalované dne [datum].

11. Z listiny označené jako mandátní smlouva [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako mandantem a [právnická osoba] a. s. jako mandatářem bylo zjištěno, že mandatář se pro žalobkyni zavázal uzavírat jejím jménem leasingové nebo úvěrové smlouvy na financování jím prodávaných automobilů.

12. Z listiny označené jako smlouva o spolupráci ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] [jméno] jako poskytovatelem bylo zjištěno, že poskytovatel má pro žalobkyni zajišťovat odtah vozidel.

13. Z listiny označené jako hromadná faktura [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dodavatel [jméno] [příjmení] [jméno] vyúčtoval žalobkyni celkem částku [částka] za odtah vozu. Z listiny obsahující tabulku označenou jako hromadná faktura [číslo] bylo zjištěno, že od žalované bylo odtaženo vozidlo Škoda Fabia z [obec] za cenu [částka]. Z listiny označené jako výpis z účtu ze dne [datum] byla zjištěna platba ve výši [částka].

14. Z listiny označené jako mandátní smlouva ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako mandantem a [právnická osoba] & [právnická osoba] jako mandatářem bylo zjištěno, že mandatář má pro žalobkyni mimo jiné vymáhat pohledávky z úvěrových smluv a zajišťovat a odebírat předměty úvěru z úvěrových smluv ve vlastnictví žalobkyně, a to za úplatu.

15. Z listiny označené jako faktura [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] & [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni částku [částka] za zabavení vozidel, přičemž ze smlouvy [číslo] činí cena [částka]. Z listiny označené jako výpis z účtu ze dne [datum] byla zjištěna platba ve výši [částka].

16. Z listiny označené jako komisionářská smlouva uzavřené mezi žalobkyní jako komitentem a [právnická osoba] Aukce, spol. s r. o. jako komisionářem bylo zjištěno, že komisionář se zavázal jménem žalobkyně provádět prodej motorových vozidel ve vlastnictví žalobkyně.

17. Z listiny označené jako faktura [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] Aukce, spol. s r. o. vyúčtovala žalobkyni částku [částka] za prodaná vozidla podle přílohy (příloha nepřipojena). Z listiny označené jako výpis z účtu ze dne [datum] byla zjištěna platba ve výši [částka].

18. Z listiny označené jako kupní smlouva [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětem je automobil Škoda Fabia Combi, [VIN kód], za kupní cenu [částka]. Z listiny označené jako protokol o předání a převzetí předmětu smlouvy – příloha kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že kupující převzal automobil.

19. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.

20. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že se žalobkyně (zastoupena zprostředkovatelem) s žalovanou dne [datum] dohodly na poskytnutí peněžních prostředků k financování nákupu automobilu žalovanou. Žalobkyně pak ve prospěch žalované přímo prodejci automobilu poskytla sjednanou částku [částka], žalovaná sama prodejci uhradila částku [částka] a převzala automobil Škoda Fabia Combi, [VIN kód]. Žalobkyně s žalovanou se dohodly, že žalovaná bude poskytnuté peněžní prostředky splácen v 36 měsíčních splátkách (počínaje [datum]) ve výši [částka], přičemž součástí splátky byla také platba sjednaného pojištění automobilu v měsíční výši [částka]. Celková výše splátek činila [částka], z toho [částka] činila celková výše nákladů na pojištění. Vedle poskytnutí peněžních prostředků a pojištění automobilu se žalobkyně s žalovanou dohodly také na zajišťovacím převodu vlastnického práva k pořizovanému automobilu, tedy že žalovaná převedla vlastnické právo k automobilu na žalobkyni až do okamžiku splacení všech závazků, a v případě zesplatnění závazků z důvodu prodlení bylo dohodnuto, že žalobkyně automobil zpeněží. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně, neboť uhradila pouze dvě splátky po [částka] ([datum] a [datum]) a žalobkyně jí následně dopisem ze dne [datum] (doručeným dne [datum]) oznámila zesplatnění pohledávek ke dni [datum] ve výši [částka] a vyzvala k předání automobilu. Na to žalovaná nereagovala, proto žalobkyně automobil žalované odebrala a dne [datum] ho zpeněžila za cenu [částka] (kterou započetla na dluh žalované dne [datum]) a s odebráním a zpeněžením automobilu jí vznikly náklady celkem [částka] ([částka] za zabavení, 6 295,63 za odtah a 5 203 za zpeněžení). Za období od [datum] do [datum] žalobkyně hradila za žalovanou sjednané pojištění ve výši po započtení přeplatku [částka] (4 x [částka] mínus [částka]). Mezi žalobkyní a žalovanou byly sjednány smluvní pokuty a poplatky za upomínání. Při sjednávání poskytnutí peněžních prostředků žalobkyně zjišťovala informace o poměrech žalované. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.

21. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Soud se zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně se zavázala v prospěch žalované poskytnout peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem, přičemž úvěr byl účelově vázán na koupi automobilu a peněžní prostředky byly poskytnuty přímo prodejci automobilu. Vedle toho bylo ve smlouvě sjednáno také pojištění předmětného automobilu („ zákonné pojištění“), jehož bližší specifikace není ve smlouvě uvedena. A konečně byl ve smlouvě sjednán zajišťovací převod práva k předmětnému automobilu podle § 2040 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]).

22. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně podala obsáhlá tvrzení o tom, že úvěruschopnost žalované zkoumala ze zdrojů na žalované nezávislých a vyhodnocovala informace z různých registrů a databází (NRKI, [příjmení], ISIR, Centrální evidence exekucí atd.), veškerá její tvrzení však zůstala v obecné rovině a ke zkoumání úvěruschopnosti v případě poskytování projednávaného úvěru žalované netvrdila žalobkyně žádné konkrétní skutečnosti a nedoložila žádné důkazy, přestože k tomu byla soudem vyzvána písemně i u jednání. K prokázání svých obecných tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila žalobkyně toliko úvěrovou smlouvu, v jejímž záhlaví jsou uvedeny některé informace o poměrech žalované. U informací vyplývajících ze záhlaví předložené úvěrové smlouvy není zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalované, neboť žalobkyně nedoložila žádné jiné důkazy, ze kterých by vyplývalo, jakým způsobem byly informace zjištěny a zda žalobkyně skutečně prováděla šetření v databázích a registrech, jak vyplývá z jejích obecných tvrzení. Soud proto musí uzavřít, že z obsáhlých, avšak stále velmi obecných tvrzení žalobkyně ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, neboť ani po poskytnutém poučení k doplnění tvrzení a k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. žádné skutečnosti netvrdila, nepředložila žádné důkazy ani nepožádala o poskytnutí lhůty. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

23. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že právní úprava nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, pokud budou prohlášení pravdivá a podložená listinami, nedopadá to zřejmě na řešený případ, neboť žalobkyni se vůbec nepodařilo dostatečně tvrdit a prokázat, že řádně zkoumala úvěruschopnost (tj. neunesla břemeno tvrzení a důkazní), neboť tvrdila jen obecné informace a ke svým tvrzením nedoložila žádné důkazy. Soud se nyní ani nedostal k hodnocení toho, zda by ze zjištěných informací bylo možno učinit závěr o tom, že úvěr může nebo nemůže být žalované poskytnut. Nad rámec odůvodnění lze však uvést, že pokud by žalobkyně alespoň tvrdila, k jakým konkrétním závěrům při zkoumání úvěruschopnosti žalované dospěla a podložila svá tvrzení důkazy a soud by se zaměřil na otázku, zda shromážděné informace umožňují poskytnutí spotřebitelského úvěru, musel by uzavřít, že u žalobkyní ve smlouvě uvedených informací lze pochybovat o jejich úplnosti, neboť žalovaná má podle těchto informací dvě vyživované osoby (z obecné zkušenosti plyne, že jde zřejmě o děti, neboť žalovaná je vdaná a v době poskytnutí úvěru jí bylo 39 let), avšak přesto její výdaje na bydlení činí pouhé [částka] a ostatní měsíční výdaje toliko [částka], přičemž ani jedna z částek neodpovídá obecné zkušenosti pro výdaje rodiny se dvěma dětmi. Je pak uvedeno, že žalovaná nevynakládá žádné prostředky na splátky jiných úvěrů, avšak soudu je z vlastní činnosti známo, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy již nejméně dva jiné spotřebitelské úvěry u jiných subjektů (první ze dne [datum] ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] a druhý ze dne [datum] ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka]) a v den uzavření předmětné úvěrové smlouvy uzavřela s žalobkyní ještě další smlouvu o úvěru/revolvingovém úvěru ve výši [částka], to vše při uváděném příjmu [částka] měsíčně. Poukazuje-li pak žalobkyně na účel úpravy spotřebitelského úvěru obsahující povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, je jím skutečně ochrana spotřebitele, a to konkrétně ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, ať už jde o ekonomické důsledky v podobě ztráty majetku, nebo společenskou stigmatizaci. Cílem je také zajistit, aby věřitel předcházel vzniku nesplácených pohledávek za spotřebiteli, čímž jsou chráněni také zodpovědní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů před tím, aby jejich pohledávky byly rozřeďovány tím, že bude spotřebitel nucen hradit i další závazky, na jejichž úhradu již nemá prostředky. Nelze opominout ani celospolečenský zájem na minimalizaci negativních jevů spojených s insolvencí spotřebitelů, tedy exekuce, ztráta motivace k výdělečné činnosti, ztráta daňových příjmů státu a naopak nárůst výdajů na sociální dávky. Ochranu těchto zájmů zákonodárce nadřadil nad obecnou zásadu smluvní volnosti, podle které by se lhostejný nebo nedbalý člověk mohl smluvně libovolně zavázat, neboť v případě spotřebitelských půjček vedl tento přístup chránící smluvní volnost (jakkoli jde o samotný základ soukromoprávních vztahů) k obrovskému množství jednostranně nevýhodných úvěrů poskytovaných subjekty orientovanými na zisk z nemravných úroků, smluvních pokut a na to navázaných nákladů na vymáhání, které poskytovaly úvěry spotřebitelům i v případě, že spotřebitel nemohl svým závazkům nikdy dostát a spadl tak do dluhové pasti, jejíž důsledky pak stát musí sanovat z vlastních prostředků. Lze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že ochrana poskytovaná spotřebiteli by neměla být bezbřehá, nicméně to neznamená, že soudy mohou zavázat spotřebitele k hrazení spotřebitelského úvěru, který mu vůbec neměl být poskytnut s ohledem na jeho finanční situaci, a v důsledku kterého se spotřebitel dostal do dluhové pasti se všemi shora uvedenými negativními následky. Žalobkyně správně upozorňuje na to, že případné úmyslné uvedení nepravdivých údajů spotřebitelem při sjednávání úvěru může být trestným činem a pokud by spotřebitel chtěl takto nekale vylákat z poskytovatele úvěru peněžní prostředky, je nutno takové jednání postihnout, případně i v rovině trestněprávní. V rovině civilního práva však je na poskytovateli úvěru, aby řádně prověřil informace uvedené spotřebitelem, odhalil případné nesrovnalosti a úvěr neposkytl.

24. Soud tedy uzavřel, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná včetně ujednání o úrocích, úrocích z prodlení a dalších platbách vázaných na poskytnutý úvěr, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně skutečnosti, zda dostatečným způsobem před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. S ohledem na to, že v úvěrové smlouvě jsou mimo ujednání o poskytnutí úvěru ještě další ujednání, zabýval se soud ve smyslu § 576 o. z. vlivem neplatnosti úvěrové smlouvy na další ujednání. Předně je ve smlouvě sjednáno povinné pojištění automobilu s měsíční platbou pojistného ve výši [částka] zahrnutou do celkové výše splátek, třebaže bez uvedení detailních ujednání (smlouva odkazuje na jinou listinu, která nebyla přiložena). Žalobkyně do svého vlastnictví nabyla automobil, ke kterému se pojištění vztahovalo a šlo o pojištění, které je jiným právním předpisem pro provozování automobilu povinně předepsáno (tzv. povinné ručení), tedy by si ho žalobkyně musela sjednat případně i u jiného subjektu. Lze proto mít za to, že pojištění automobilu by mezi žalovanou a žalobkyní mohlo být sjednáno bez ohledu na sjednání úvěrové smlouvy. Přestože je platba za pojištění ve výši [částka] měsíčně vyšší než obvyklý poplatek za pojištění (sama žalobkyně uvedla, že v době, ve které žalovaná nehradila splátky, za žalovanou hradila povinné pojištění automobilu v částce [částka] měsíčně), není pro tento typ smlouvy předepsána zvláštní ochrana spotřebitele jako u smlouvy o spotřebitelském úvěru a i spotřebitel se v souladu s již zmiňovanou zásadou smluvní volnosti může zavázat k libovolnému plnění, to ovšem nevylučuje použití jiných ochranných ustanovení obsažených v § 1811 a násl. o. z. Soud proto uzavírá, že i přes absolutní neplatnost ujednání o úvěru je ujednání o povinném pojištění automobilu platné (k vyčíslení nároku viz dále). Dále se soud zabýval ujednáním o zajišťovacím převodu vlastnického práva k automobilu, které bylo ujednáno zcela zjevně v souvislosti s úvěrem účelově vázaným na koupi automobilu a k zajištění závazků z takového úvěru. Je tedy nepochybné, že nebýt úvěrové smlouvy, nesjednaly by si strany zajišťovací převod vlastnického práva toliko k zajištění závazku vyplývajícího z ujednání o pojištění, jehož hodnota činila pouze [částka] (tj. 21,5 % hodnoty automobilu jako předmětu zajištění). Zajištění takového závazku z pojištění samotným předmětem pojištění není ani jinak běžné. Proto soud uzavírá, že ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva k automobilu je neplatné v návaznosti na neplatnost ujednání o úvěru. Konečně se soud zabýval ujednáními o smluvních pokutách a o poplatcích za upomínání, u kterých je také zřejmé, že jsou pevně spjaty s ujednáním o úvěru a nevztahují se k ujednání o pojištění, třebaže je platba pojistného zahrnuta ve splátkách úvěru, k prodlení se kterými se smluvní pokuty a poplatky vážou. Ujednání o pojištění však není hlavním předmětem smluvních závazků mezi stranami, neboť ve smlouvě samotné je uvedeno, že není-li pojištění sjednáno, je žalovaná povinna sjednat ho u jiného subjektu. Zajištění pojistného smluvními pokutami pak také není běžnou praxí. Proto soud dovodil neplatnost veškerých ujednání o smluvních pokutách a poplatcích v návaznosti na neplatnost ujednání o úvěru, neboť tato ujednání jsou natolik provázána, že neplatnost ujednání o úvěru musí způsobit neplatnost ujednání o smluvních pokutách a poplatcích.

25. Pokud jde o neplatnost ujednání o poskytnutí úvěru a na to navazující ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva a ujednání o smluvních pokutách a poplatcích, jsou si strany v případě neplatnosti ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V řízení bylo prokázáno, že z neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka] a tyto prostředky je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat zpět. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy (ujednání o úvěru) žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků, smluvních pokut a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uhradila dne [datum] a dne [datum] dvě splátky ve výši [částka] (tj. celkem [částka]) a dále žalobkyně na úhradu dluhu z neplatných ujednání použila dne [datum] částku [částka] získanou zpeněžením automobilu (soud se v tomto řízení nezabývá otázkou platnosti zpeněžení automobilu v návaznosti na neplatnost ujednání o úvěru a navazujících ujednání, neboť to není předmětem řízení). Celkem tedy žalobkyně od žalované již obdržela [částka] a tuto částku rozpočítala na úhradu nároků z neplatných ujednání (jistina, poplatky, pokuty) a také na úhradu čtyř splátek sjednaného pojistného ve výši [částka] (tj. 4 x [částka]). Na úhradu jistiny poskytnutého úvěru tedy žalobkyně již obdržela částku [částka], neboť nemá nárok na zaplacení poplatků, pokut či úroků, a má proto nárok na zaplacení zbývající částky jistiny ve výši [částka] (žalobkyně na jistině požadovala částku [částka]). Žalobkyně pak prokázala, že žalovanou k uhrazení dlužné částky (třebaže v jiné výši) z neplatné smlouvy vyzvala a žalovaná ani přes výzvu v dodatečně poskytnuté lhůtě částku jistiny nehradila, tedy se dostala do prodlení. Současně s právem na vrácení dosud nesplacené jistiny poskytnutého úvěru na základě neplatných ujednání má proto žalobkyně právo také na zaplacení úroku z prodlení z nesplacené jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě v listině označené jako zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum] a byla v ní stanovena lhůta k úhradě do dne [datum]. Ode dne následujícího, tj. od [datum] je tak žalovaná v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Od [datum] žalobkyni náleží úrok z prodlení z částky [částka] (výše úvěru [částka] po odečtení splátek ve výši [částka] ze dne [datum] a [datum], tj. splátek ve výši 2 x [částka], z nichž částka 2 x [částka] byla použita na úhradu sjednaného pojistného) a od [datum] žalobkyni náleží úrok z prodlení z částky [částka] (shora uvedená o splátky ponížená výše úvěru [částka] po odečtení započtené částky [částka] ze dne [datum], tj. částky [částka] získané prodejem automobilu, z níž částka 2 x [částka] byla použita na úhradu sjednaného pojistného). Žalobkyně pak v žalobě požadovala úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] z jednotlivých dlužných splátek úvěru, avšak za tuto dobu jí úrok z prodlení nenáleží, neboť ujednání o splácení úvěru je v důsledku neplatnosti ujednání o úvěru neplatné a do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaná dostala až od [datum]. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení (z částky přesahující nevrácenou jistinu) až ode dne [datum] a od tohoto data jí proto soud (vázán žalobním návrhem) úrok z prodlení přiznal v požadované výši 9,75 %, která odpovídá zákonné výši úroku z prodlení v době, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Ve výroku I. tohoto rozsudku tedy soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení dosud nevrácené části jistiny poskytnutého úvěru z neplatných ujednání o úvěru ve výši [částka] společně s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

26. Dále se soud zabýval nárokem žalobkyně na uhrazení sjednaných splátek pojištění ve výši [částka] měsíčně. Již shora soud dospěl k závěru, že ujednání o pojištění obsažená ve smlouvě jsou natolik oddělitelná od neplatných ujednání o úvěru a na to navazujících ujednání, že žalobkyně má na uhrazení pojistného právo. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění automobilu ode dne [datum] po celou dobu trvání úvěru, avšak automobil byl prodán třetí osobě dne [datum] a tehdy pojištění zaniklo. Právě za uvedenou dobu by tedy žalobkyně mohla žádat zaplacení sjednaného pojistného [částka] měsíčně se splatností každého 14. dne v měsíci. Soud se zde přitom nezabývá výší pojistného, které je zřejmě sjednáno ve vyšší než obvyklé výši, nicméně je na žalované, u jakého subjektu a za jakých podmínek si pojištění vybere (ze smlouvy samotné vyplývá možnost pojistit automobil u jiného poskytovatele). Žalobkyně v žalobním návrhu požadovala částku [částka] za neuhrazené předepsané splátky, přičemž z provedených důkazů (z přehledu plateb pro smlouvu) bylo zjištěno, že tato částka odpovídá třem neuhrazeným splátkám ve výši [částka] splatným ve dnech [datum], [datum] a [datum], jejichž součástí je vždy také částka [částka] odpovídající pojistnému, a dále částce [částka] jako část předchozí částečně uhrazené splátky. Bylo také zjištěno, že předchozí uhrazené platby splátek ze dne [datum] a [datum] a částka započtená dne [datum] byly vždy započteny na platbu pojistného ve výši [částka]. Žalobkyně se tak žalobou na pojistném domáhala pouze tří plateb ve výši [částka] splatným ve dnech [datum], [datum] a [datum], tj. částky [částka] a tuto částku jí soud přiznal. Žalobkyni pak náleží úrok z prodlení z každé jednotlivé splatné neuhrazené (či po splatnosti uhrazené) splátky, přičemž žalobkyně úrok z prodlení požadovala ode dne [datum] ze dvou splátek splatných dne [datum] a dne [datum] (tyto splátky byly uhrazeny zaúčtováním částky [částka] dne [datum]), dále ode dne [datum] ze splátky splatné dne [datum], dále ode dne [datum] ze splátky splatné dne [datum] (tyto splátky jsou dosud neuhrazené), to vše do [datum], a dále úrok z prodlení ode dne [datum] do zaplacení ze splátek splatných dne [datum], [datum] a [datum]. Takto žalobkyni podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží z úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení, a dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Pokud pak žalobkyně za pojištění účtovala žalované další částky ve výši 4 x [částka], nemá to oporu v uzavřené smlouvě, neboť v bodě 4.4 smlouvy (na který žalobkyně v této souvislosti odkazuje) je řešena povinnost žalované sjednat nové zákonné pojištění v případě zániku původně sjednaného, ale rozhodně v něm není ujednání o přeúčtování pojistného placeného žalobkyní a žalobkyně ani nedoložila, že by sjednané pojištění zaniklo a vznikla by tak povinnost sjednat nové pojištění. Nutno pak podotknout, že žalobkyní provedené doúčtování pojistného nedává v souvislosti se smlouvou smysl, neboť byla to žalobkyně, která žalované poskytla na automobil pojištění za cenu [částka] měsíčně a právě tuto sjednanou částku může po žalované za pojištění vymáhat, pokud žalovaná neplatila řádně a včas. Postrádá však logiku, aby si žalovaná sjednala u žalobkyně pojištění a žalobkyně jí za pojištění účtovala ještě nějakou další částku, kterou údajně za pojištění vynaložila navíc sama. Nejenže taková dohoda postrádá smysl, ale ani nevyplývá z předložené smlouvy; pokud by z ní vyplývala, musel by se soud zamýšlet nad případnou souladností takové zjevně hrubě v neprospěch spotřebitele uzavřené dohody s ohledem na omezující ustanovení § 1811 a násl. o. z. Na základě těchto úvah tedy soud žalobkyni dále ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal právo na zaplacení sjednaného a neuhrazeného pojistného ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 14, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení, a dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

27. Pokud jde o další nároky uplatňované žalobkyní, soud je ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl. Žalobkyně celkem požadovala částku [částka], a to částku [částka] na neuhrazených splátkách, částku [částka] na zesplatněné jistině, částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) na nákladech na prodej automobilu, částku [částka] ([částka] + [částka]) na poplatcích za upomínání a částku [částka] na dopojištění vozidla; z toho soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal částku [částka] na jistině úvěru s úrokem z prodlení a částku [částka] na splátkách pojistného s úrokem z prodlení (viz výše). Ve zbývajícím rozsahu [částka] musel soud žalobu zamítnout, neboť žalobkyni svědčí pouze právo na vrácení dosud nesplacené jistiny poskytnuté podle neplatných ujednání o úvěru a na zaplacení nezaplacených splátek pojistného za dobu trvání pojištění vozidla. Současně soud musel žalobu zamítnout ohledně požadovaného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] (tj. částka [částka] po odečtení částky [částka] představující poplatky za upomínání, ze kterých žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala a po odečtení částky 2 x [částka] představující dlužné pojistné splatné dne [datum] a [datum], ze kterých byl přiznán úrok z prodlení ve výši toliko 9 % ročně) a ohledně požadovaného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] (částka 2 x [částka] představující dlužné pojistné splatné dne [datum] a [datum], ze kterých byl přiznán úrok z prodlení ve výši toliko 9 % ročně). Ve zbývajícím rozsahu jsou žalobkyní požadované nároky založené na neplatných ujednáních, neboť žalobkyně v důsledku neplatných ujednání nemá právo na zaplacení úroků, poplatků, smluvních pokut, plateb souvisejících s prodejem [anonymizováno] na základě neplatného ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo ničím nepodložené přefakturace nad rámec smlouvy zajištěného pojištění. Dále žalobkyně požadovala kapitalizované úroky z prodlení, avšak s ohledem na to, že soud žalobkyni přiznal kapitalizované úroky jen z částek odpovídajících pojistnému za požadované období, musel ve zbylém rozsahu požadovaný nárok zamítnout, a to ve výši [částka] ([částka] mínus [částka]), ve výši [částka] ([částka] mínus [částka]) a ve výši [částka] ([částka] mínus [částka]), neboť z částek sjednaných splátek z neplatných ujednání o úvěru žalobkyni úrok z prodlení nepřísluší. Dále soud zamítl žalobkyní uplatňovaný nárok na smluvní pokuty [částka] a [částka], neboť ujednání o smluvní pokutě jsou natolik svázána s ujednáními o úvěru, že neplatnost poskytnutého úvěru způsobuje též neplatnost sjednaných smluvních pokut.

28. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.