20 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 43 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit a) další částku 18 500 Kč, b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 659,72 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 3 165,09 Kč, d) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum, e) úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, f) úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 43 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v obec (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,07 % ročně v celkové výši 5 000 Kč, s odměnou za administrativní činnost 5 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 1 500 Kč, která byla započtena částečně na poplatky. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném jistinu 25 000 Kč, dlužné úhrady za služby 18 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 165,09 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 659,72 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny za dobu od datum do datum), smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od datum zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby, ale ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 25 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem 5 000 Kč, administrativním poplatkem 5 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, tj. celkem ve výši 45 000 Kč, zavázal splatit v hotovostním režimu v 60 týdenních splátkách ve výši 750 Kč RPSN činí 206,15 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována.

5. Z listiny označené jako Karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši 25 000 Kč byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bydlení, stav v domácnosti je„ partnerka“, nemá nezaopatřené děti, nemá spotřebitelský úvěr u jiného subjektu ani u právní předchůdkyně žalobkyně, je OSVČ, celkové měsíční příjmy žadatele činí 38 100 Kč (vyplněno v kolonce„ další příjmy – vedlejší“) a celkové měsíční výdaje žadatele činí 6 708 Kč (výdaje na bydlení 1 000 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, další výdaje 2 208 Kč), použitelný příjem je 31 392 Kč. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých bylo k ověření poměrů předloženo daňové přiznání, faktura a nájemní smlouva; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne datum. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne datum.

7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a zavázal se vrátit 45 000 Kč. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem ze dne datum odeslaným poštou dne datum, ve kterém žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

8. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaný žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátil. Přestože uvedenou skutečnost sama žalobkyně v žalobě tvrdila, tak tato skutečnost z žádných provedených důkazů nevyplývá a v důsledku procesní pasivity žalovaného ji soud nemohl vzít za prokázanou ani jako nespornou skutečnost.

9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).

11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. Jsou uvedeny příjmy žalovaného, ke kterým však nebyly předloženy žádné listiny (třebaže je podle karty zákazníka měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici). Pokud jsou uvedeny výdaje žalovaného, jsou zřejmě příliš nízké a ani k nim nebyly předloženy žádné listiny, přičemž listiny k výdajům žalovaného nepožadovala právní předchůdkyně žalobkyně ani při uzavírání smlouvy. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 25 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 19,07 % ročně, který za dobu trvání závazku činil 5 000 Kč, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 5 000 Kč a 10 000 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 20 000 Kč, tj. 80 % z jistiny. Celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 206,15 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

13. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnutých jistin. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátil (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny 25 000 Kč poskytnuté žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny ve výši 8,25 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum a k doručení oznámení do faktické dispozice žalovaného došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne datum a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne datum, tedy žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne datum. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný za dobu do datum, neboť až následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení.

14. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.