20 C 65/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 18 262 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 262 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 262 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 262 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, požádal o konkrétní úvěr a akceptoval text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum převodem na účet částku 14 000 Kč pod variabilním symbolem číslo. Žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem 4 262 Kč nejpozději dne datum, avšak úvěr nevrátil. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaný pak byl vyzván k plnění před podáním žaloby 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, ze které bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodly na převodu nějakého množství pohledávek. Soud však na uvedené smlouvy nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalovanému. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek obsahující seznam postoupených pohledávek jako přílohu číslo který je už na první pohled vizuálně odlišný od zbytku smlouvy a na rozdíl od ostatních příloh není ani jako příloha číslo označen. Podle článku II. odst. 1 smlouvy pak mají být postupované pohledávky označeny názvem produktu, číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší jistiny, úroků, poplatků a jiného příslušenství, datem ukončení smlouvy nebo datem prohlášení dluhu za splatný, identifikačními údaji dlužníka (jméno, příjmení, rodné číslo) a kontaktními údaji dlužníka (adresa, e-mail, telefonní číslo), avšak seznam pohledávek předložený ke smlouvě o postoupení tyto údaje neobsahuje, neboť je z něj patrné pouze jakési referenční číslo, jméno a příjmení dlužníka, rodné číslo, variabilní symbol a částka (údaje jsou popsány anglicky). Soud proto neuvěřil, že předložený seznam pohledávek je skutečně přílohou číslo smlouvy o postoupení pohledávek, tedy nevzal za prokázané, že by skutečně došlo k postoupení pohledávek označených v uvedeném seznamu.

4. Nadto je soudu z vlastní činnosti známo, že žalobkyně v jiných věcech (např. ve věcech vedených u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. spisová značka a spisová značka) předložila k důkazu tu stejnou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum jako naskenovaný dokument, ke kterému pak přiložila zcela jiné seznamy postupovaných pohledávek obsahující jiná jména dlužníků. Je tedy naprosto zřejmé, že žalobkyně za přílohu uvedené smlouvy o postoupení pohledávek vydává jakýkoliv seznam, který se jí zrovna hodí. Soud upozorňuje na to, že vědomé předložení padělaného nebo pozměněného listinného důkazního prostředku s úmyslem užít ho v soudním řízení jako pravý, může být posouzeno jako trestný čin maření spravedlnosti ve smyslu § 347a odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

5. Dále soud k důkazu provedl Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ze které bylo zjištěno, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, ke kterému mělo dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum; v oznámení je jako odesílatel uvedena právní předchůdkyní žalobkyně.

6. S ohledem na tyto skutkové závěry týkající se otázky aktivní legitimace žalobkyně se soud blíže nezabýval dalšími předloženými důkazy.

7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Soud nemohl uzavřít, že by na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávek a předloženého seznamu pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku vůči žalovanému (viz výše). Závěr o platném postoupení pohledávek pak nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ ¨), je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. Nadto si soud nemohl nevšimnout, že oznámení o postoupení pohledávky odkazuje na postupní smlouvu ze dne datum, zatímco podle žalobních tvrzení i předložených důkazů mělo k postoupení dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Pokud pak byla předložena nějaká smlouva o úvěru, není žalovaným podepsána a neobsahuje žádné číselné označení, které je uvedeno v seznamu postupovaných pohledávek nebo v oznámení o postoupení pohledávky. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.

8. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.