20 C 87/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná byla ve dnech datum, datum, datum a datum převezena do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde jí bylo poskytnuto nezbytné ošetření, vyšetření a následný pobyt. Za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalované náklady ve výši 2 500 Kč za každý jednotlivý pobyt, přičemž náklady byly splatné vždy do 8 dnů od výslovného uznání dluhu žalovanou, které nastalo vždy dne následujícího po pobytu v záchytné stanici, tedy splatnost jednotlivých částek nákladů nastala dne datum, datum, datum a datum. Žalovaná však na své dluhy ani přes výzvy žalované před podáním žaloby ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla ve dnech datum, datum, datum a datum přijata v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně a byla jí poskytnuta lékařská péče. Žalobkyni za poskytnutou lékařskou péči vznikly náklady ve výši 2 500 Kč za každý pobyt (celkem 10 000 Kč), žalovaná jednotlivé částky nákladů písemně uznala co do důvodu a výše dne datum, datum, datum a datum a zavázala se k jejich úhradě vždy do 8 dnů ode dne vystavení daňového dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovanou písemně k úhradě dluhů. Nebylo prokázáno, že by žalovaná požadované částky zaplatila.

3. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná byla ve smyslu § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“), přijata do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně a žalobkyně má podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách právo na náhradu nákladů za poskytnutou záchytnou službu. Tyto náklady byly žalované vyúčtovány ve výši celkem 10 000 Kč, tj. ve výši 2 500 Kč se splatností do datum, ve výši 2 500 Kč se splatností do datum, ve výši 2 500 Kč se splatností do datum a ve výši 2 500 Kč se splatností do datum, přičemž žalovaná tyto své dluhy navíc písemně uznala a zavázala se je uhradit. Žalovaná pak ani přes výzvy žalobkyně své dluhy neuhradila a je proto v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalobkyni podle § 1970 o. z. přísluší i nárokované úroky z prodlení za dobu prodlení žalované s úhradou dlužných částek ode dne následujícího po každém dni splatnosti. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud v uvedeném případě považuje pouze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu za písemné podání ve věci a tři výzvy k plnění podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za každý úkon, tj. celkem 400 Kč Náklady řízení požadované žalobkyní ve výši odměny advokáta a režijních paušálů nebyly podle soudu potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání pohledávek vůči pacientům volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není důvod, proč by za žalobkyni musel žalobu vyhotovit a podat advokát, neboť tím dochází ke zbytečnému zvyšování nákladů. Ústavní soud ČR v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavní soudu ve věcech I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 3131/10, I. ÚS 195/11). Celkem tedy náklady řízení činí 1 400 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.