Okresní soud v Přerově · Rozsudek

4 T 17/2024

č. j. 4 T 17/2024-150

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-31 · UZNANI_VINY · ECLI:CZ:OSPR:2024:4.T.17.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Přerově v hlavním líčení dne 21. června 2024 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Barboříka a soudců přísedících Ing. Bohumila Gibaly a Olega Plška Obžalovaná, Jméno zainteresované osoby 0/0, , roz. , Anonymizovánonarozená dne , datum, v , adresa, , , Anonymizováno, , trvale bytem , Adresa zainteresované osoby 0/0, , fakticky bytem , adresa, , , adresa, ,je vinna, žedne , datum, , v době od 06:15 hodin do 06:55 hodin, v průběhu eskorty , tituly před jménem, , jméno FO, z , Anonymizováno, , , adresa, , z , Anonymizováno, nemocnice na , Anonymizováno, ulici do , Anonymizováno, do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice na , Anonymizováno, , v postavení osoby omezené na osobní svobodě zajištěním podle § 26 odst. 1 písm. a), f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v souvislosti s šetřením události vedené u Obvodního oddělení , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, spočívající v řízení motorového vozidla její osobou pod vlivem alkoholu, opakovaně žádala příslušníky Policie ČR provádějící její eskortu služebním vozidlem prap. , jméno FO, a pprap. , jméno FO, , oba služebně zařazené u Obvodního oddělení , adresa, , aby ji nevezli na záchytnou stanici, ale aby ji dovezli domů do , Anonymizováno, , aby ji propustili, za což těmto policistům opakovaně nabízela, že obratem každému z nich zašle na účet částku 20 000 Kč, kterou navýšila na 50 000 Kč se slibem, že o tom nikomu neřekne, takto jednala i přes upozornění, že se tím dopouští protiprávního jednání,tedy:nabídla úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, a spáchala takový, Anonymizováno, čin vůči úřední osobě,čímž spáchalazločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku,- 2 - 4 T 17/2024a za to se odsuzujepodle § 332 odst. 2, § 43 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3, § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému peněžitému trestu ve výměře 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých), který se skládá z 50 (padesáti) denních sazeb ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých) za jednu denní sazbu.Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku se dále ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 2 (dvou) let.Podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku se současně ruší výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

1. Soud po provedeném dokazování u hlavního líčení dospěl ke skutkovým a právním závěrům uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

2. Obžalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, na svou obhajobu uvedla, že se necítí být vinna. V roce 2023 se stala závažná věc v jejím osobním životě, kdy spadla do intimního poměru s jiným mužem, půl roku podváděla svého nynějšího muže, a tento problém začala řešit alkoholem. Osudný den měla schůzku se svým milencem, kdy jí její muž na to přišel, hodně se pohádali, začala pít, hádka pokračovala až do ranních hodin, opravdu neví do kdy, na událost si moc nepamatuje, chtěla odjet z domu, muž jí zapíral klíče od auta, zavolal policii, ta mu nakázala, aby jí klíče vrátil, policie se postavila za jejich dům a čekala až sedne do auta, následně ji zadrželi a převáželi na záchytnou stanici do , Anonymizováno, , více si z osudného dne nepamatuje.

3. K dotazům obžalovaná uvedla, že naposledy si vybavuje, že jela do nemocnice, neví, do jakého města, potom jela na záchytnou stanici do , Anonymizováno, , potom si vybavuje, jak si pro ni její muž přijel. Vybavuje si, jak sedí v autě a jede do , Anonymizováno, , vybavuje si, jak vylézá z auta a pak sedí v autě a někam jede, to je vše, nevybavuje si rozpravu s policisty ve služebním vozidle. Pamatuje si, jak ji ten den policisté chytili, jede od svého domu a vidí majáky, toť vše, neví, kde zastavila, bylo to kousek od domu, cca 20 - 50 m, nebylo to na hlavní silnici, která protíná , Anonymizováno, , bylo to u domu na polní cestě, nepamatuje si průběh silniční kontroly, pamatuje si, že jede eskortovaná autem se 2 muži, neví kam, a skončí na záchytné stanici. Hádali se s mužem celý den, chtěla odjet pryč, vůbec neví, zda hádka byla permanentní nebo zda mezitím šla spát. Ví o tom, že byla v pyžamu, ale nevybavuje si to. Vybavuje si nějaké střípky, chce si vzpomenout třeba na to, zda měla pouta či neměla, zda proběhla prohlídka, opravdu si to nepamatuje. Je pravda, že v minulosti skončila na záchytné stanici, nepamatuje si kdy, mohlo to být tak měsíc předtím, důvodem předchozí hospitalizace byl stejný důvod, milostný poměr, hádka, příteli tehdy vzala auto a odjela s autem pryč, on na ni zavolal policisty, ti ji nezastavili, už byla na poli a seděla v autě, tehdy ji odvezli rovnou na záchytku, nevybavuje si, že by ji odvezli na policejní oddělení nebo do nemocnice, nevzpomene si, kolik měla v sobě alkoholu, pobyt na záchytce si pamatuje, cestu, když ji vezla policie, si moc nepamatuje, neví, jak dlouho byla na záchytce v prvním případě, působilo to na ni tak, že nic horšího nezažila, už to v životě nechce zažít, vadilo jí ponížení a ostatní lidi, co tam s ní byli, byla tehdy přikurtována k lůžku. Na dotaz, proč ji to neodradilo od dalšího požívání alkoholu, obžalovaná neodpověděla (rozbrečela se). Nevzpomene si, kolik toho mohla ten večer požít, bylo to jen pivo. Že by s ní zdravotnický pracovník dělal úkony vyšetření na ovlivnění alkoholem si vybavuje až na záchytné stanici, měla chodit po čáře a- 3 - 4 T 17/2024dávat si prsty na nos, neví, s jakým odstupem to dělali. Když ji partner vyzvedl v nemocnici, nevybavuje si, zda mu řekla, co si pamatuje, co s ní dělali. Nepamatuje si, že by toho večera byla vyzvána k dechové zkoušce. Neví, co uváděla policistům v trestní věci, kde už je zaplacený peněžitý trest. Myslí si, že jí v nemocnici v , Anonymizováno, brali krev, nevzpomene si, zda jí brali krev i v , Anonymizováno, . Často při hádkách jezdívala na pole za barák, nic tam nedělala, seděla tam, pak se vrátila. Ten večer nevypila standardní množství alkoholu, vypila víc.4. , jméno FO, , který ji vyslýchal, jí doporučil, že by se měla omluvit kolegům, to bylo důvodem sepsání dopisu policistům. Březen až duben 2023 byla v nemocenském stavu, její příjem byl minimální, přesně neví, dávky nemocenského pojištění jí nechodily pravidelně, došly jí až zpětně po pár měsících v červenci. Nemusel ji v té době finančně saturovat partner, jeho majetkové poměry byly stejné, jaké jsou teď, je , Anonymizováno, , měl pravidelný příjem. Žádné zvláštní úspory neměla, jen běžný účet, kde má prostředky tak na živobytí, tím myslí jeden měsíční plat; pokud je jí předestřena zpráva , Anonymizováno, ohledně zůstatku na účtu ve výši přes 59 tis. Kč ke dni , datum, , pak tam je v plusu 50 tis. Kč kontokorent od banky, tím pádem by to vycházelo na 9 tis. Kč. Navštívila adiktologickou ambulanci v , Anonymizováno, , asi v dubnu 2024, a pokud je jí předestřena zpráva na čl. 121, že se tak stalo už v únoru, tak dříve o tom uvažovali, hledali, řešila to sama v sobě, člověk musí nejdřív prvotně chtít a mít cíl. Měla nutkání na požívání alkoholu, než se dostala do ambulance, odolala. Jejich partnerské soužití je momentálně bezchybné.

5. Svědek , jméno FO, k věci vypověděl, že si přesně nevybavuje množství požitého alkoholu ten den u obžalované, policii volal, ne že by si chtěl něco dokazovat, ale protože byla v takovém stavu, kdy nebyla schopná se vůbec ovládat a hrozilo, že si ublíží nebo ublíží on sám jí, domáhala se klíčů od auta, v tom jí zabránil, byla v takovém stavu, kdy nebyla schopna rozlišovat co dělá, měl zapnutý telefon se svým synem z důvodu bezpečnosti, kdyby se něco stalo, aby byl krytý. Volal policii 2x, mohlo to být kolem 02:00 – 03:00 hod., mohlo to být i před půlnocí. Policie přijela, řekla, že nemůže nic dělat, uložili ji do ložnice do postele. Když přijela policie, hledali ji, nebyla doma, našli ji na zahradě, jak ležela, uložili ji do postele, oni že nic dělat nemůžou, odjeli. Ona si lehla do ložnice, po hodině či dvou se vzbudila a domáhala se klíčů od auta, tak volal policii podruhé, přijeli, řekl, o co jde, že jí klíče nedá, že je mimo, měla výpadky, kdy si nepamatovala, kdo je ona, kdo je on, načež mu policisté řekli, ať jí klíče dá, že ji poučili, přitom policii volal, aby tomu zabránil, protože mohlo dojít ke zranění. On sám klíče schovával, ale ona byla ve stavu, kdy nevěděla, co dělá, hrozilo nebezpečí, že sobě nebo jemu ublíží, proto policii volal, policisté napodruhé odjeli, pak šla dovnitř, na WC a pak odjela. Pokud jde o to, co dělala 25 minut na toaletě, tak neví, byla zamčená. Když odjela vozem, volal policii. Policisté mu pak volali, jestli si pro ni přijede do , Anonymizováno, na záchytku, to mohlo být kolem 06:00 - 06:30 hod., to bylo po zakročení policistů, telefonát byl, že ji zrovna odváží do , Anonymizováno, a že si ji pak má vyzvednout, nepamatuje si, zda mu řekli důvod, proč ji odváží, že byli v nemocnici v , Anonymizováno, , se dověděl až z výpovědi, kterou dával na policii. Neví, kolik ten večer alkoholu požila, viděl ji pít piva, neví kolik, ani časové rozpětí, jak dlouho požívala, tvrdý alkohol nepije. V minulosti se už jednou ocitla na záchytné stanici, protože řešili problémy doma, mohlo to být měsíc či dva předtím. Důvodem tehdy bylo, že odjela jeho autem, byla na parkovišti, zase pila alkohol, přijela policie a odvezli ji, neví, kolik tehdy požila alkoholu, v autě byla nějaká piva, v jeho přítomnosti nepožívala, nebyla doma, v tu dobu byl na , Anonymizováno, , půjčila si auto, v prvním případě ji na záchytce nevyzvedával. K pobytu na záchytné stanici mu tehdy řekla, že se tam k ní nechovali pěkně, že už tam nikdy nechce, že i když člověk není agresivní, tak jej tam přivážou, ona má , Anonymizováno, kg. Od první hospitalizace do druhé byly hádky, byl alkohol, pravidelně ne, normálně fungovala, neví, jestli chodila do práce nebo byla na neschopence, ale starala se o dceru. Požívání alkoholu bylo nárazové, byla to piva, neseděl u ní, zůstalo tam pár plechovek, nedokáže říct, za jaké období, jen že pila piva a ne tvrdý alkohol. Ve druhém případě na záchytce si matně pamatovala, co se stalo,- 4 - 4 T 17/2024že odjela, že ji zastavili, že byla někde v nemocnici, že ji vezli na záchytku, pamatovala si nějaké fragmenty, že jí utrhli řetízek, akorát si pamatuje, že jí to strhli schválně a že ji přivázali. Neřekla mu, že by podstoupila dechovou zkoušku na alkohol od doby, co v noci odjela. To, že měla nabízet policistům úplatek, se dozvěděl, až ji obvinili, sama mu nic neřekla, vůbec tyto věci neřešila, vůbec si neuvědomovala, co to má znamenat. Od poloviny května 2023 nebyla na něj finančně odkázána, něco málo měla, hypotéku a chod baráku platil on sám, kromě jídla, hotovost měla na účtu, neví kolik, každý má svůj účet, kontokorent mají oba dva, jednou potřebovali, že to použila, ale to bylo ještě předtím, než se to stalo, využívají ho celý život. Dozvěděl se částky, které nabízela jako úplatek, tomu se smál, připadalo mu to absurdní, protože si říkal, že peníze ani nemá, zaplatí těžce na záchytce 2 000 Kč a za pár hodin jim má dát 100 000 Kč, to je výsměch. On sám je , Anonymizováno, a peníze má slabé. Partnerka na sobě pracuje, navštívila pár odborníků a snaží se z toho dostat, žít normálním životem, tohle ji stresuje, funguje normálně, stará se o rodinu, alkohol za poslední rok požila, ale nebyly žádné problémy, nebyla opilá, přijede z práce a otevře si pivo, vypije třeba 2 piva až do večera, i v těchto (teplých) dnech měla pivo, není to tak každý den, podstupuje léčbu, je to kontrolované pití, není to úplná abstinence, pije 2x - 3x do týdne, tvrdý alkohol stále nepije, během roku to s alkoholem nepřehnala, policii na ni nevolal. Vztahy se urovnaly, normálně žijí, vše si vyřešili. Když ji vyzvedával ze záchytné stanice, bylo to někdy kolem 13:00 – 14:00 hod., možná i 15:00 hod., v tu dobu už byla schopna komunikovat. Volal policii proto, že očekával, že jí zabrání v odjezdu vozidlem, dnes by se sbalil i s klíči od auta a odjel by z domu, ale ona byla v takovém stavu, kdy se s ní nedalo bavit, mají v domě prudké schody, bál se o ni. Policie u nich byla napoprvé 20 minut, podruhé to bylo celkem také rychlé, stáli před bránou a oznámili mu, že jí má dát klíče, že ji poučili, nevzpomíná si, jestli jí nedávali dýchnout už před brankou. Byla i na policisty nepříjemná, myslí si, že i oni jednali nepřiměřeně, měli by být na to zvyklí ze své pozice a spíše jí pomoci. V noci to nebyla komunikace, řvala i po policistech, bylo to nepříčetné mimosmyslové jednání, nedalo se s ní nijak komunikovat, říkal jí v klidu, že by neměla řídit, neodpovídala nebo to nebyly odpovědi, nešel pryč, měl o ni strach ji tam nechat samotnou.

6. Se souhlasem státního zástupce a obžalované soud u hlavního líčení podle § 211 odst. 1 trestního řádu přečetl protokol o výslechu svědka , jméno FO, . Svědek policista vypověděl, že si pro odstup času již vše nepamatuje, tehdy měl službu s kolegou , jméno FO, , kolem půlnoci vyjeli do místa bydliště obžalované na oznámení jejího přítele, že chce řídit vozidlo opilá, po příjezdu jí to rozmluvili a její přítel slíbil, že na ni dá pozor, aby nikam nejela, provedli s ní dechovou zkoušku, tehdy nebyla v ohrožení života a nebyly dány důvody pro její odvoz na záchytnou stanici. Někdy nad ránem opět volal její přítel, že chce znovu řídit opilá, přijeli na místo, poučili ji, že nemůže řídit vozidlo pod vlivem, což jim odkývala, dožadovala se svých klíčů od vozidla. Předpokládali, že i tak může s vozidlem jet, s druhou hlídkou se domluvili na rozestavení na 2 místech ve , Anonymizováno, pro případ, že by vyjela. Čekali kolem půlhodiny, obžalovanou zastavili, až vjela na pozemní komunikaci, zastavila na výzvu bez problémů, vyzvali ji k dechové zkoušce, tato se podařila až na několikátý pokus, a to vlivem jejího rozrušení a ovlivnění alkoholem. Naměřená hodnota byla nad hranicí pro trestný čin, proto byla omezena na osobní svobodě a eskortována na obvodní oddělení, pak s ní jeli do nemocnice, posléze došlo k převozu na záchytnou stanici, neboť byla důvodná obava, že by po svém propuštění opět mohla řídit vozidlo. Nyní si vzpomíná, že když obžalovanou zastavili při řízení vozidla, tak říkala, aby ji propustili, že to už neudělá a půjde domů. Obžalovaná s nimi spolupracovala v rámci svých možností, vzhledem k její podnapilosti jí museli některé věci říkat několikrát, a když se v průběhu šetření dozvěděla, že ji povezou na záchytnou stanici, tak je začala prosit, ať ji pustí. Poté, co ji z nemocnice převáželi na záchytnou stanici, tak začala stupňovat své naléhání s tím, ať jsou normální a pustí ji, což opakovaně odmítli, potom jim začala nabízet peníze za to, že ji propustí, zezačátku to bylo 20 000 Kč, na to- 5 - 4 T 17/2024ji poučili, že by se je neměla snažit podplácet, že se tím dopouští trestného činu, na to říkala, že o tom ví, ale pokračovala v nabídce peněz, a to soustavně po vyjetí, snad ještě na , adresa, v , Anonymizováno, , až po záchytku v , Anonymizováno, , v průběhu cesty nabídku zvyšovala až asi na 50 000 Kč pro každého z nich, aby ji zavezli domů, kde má PC, zapne před nimi bankovnictví a pošle peníze na jejich účty za to, že ji nepovezou na záchytku. Nabídky úplatku byly v řádu desítek během celé cesty, kdy nemluvili o ničem jiném, odhadem asi 5x ji upozornili, že se dopouští trestného činu. V době zadržení byla na tom obžalovaná o něco lépe než v době první kontroly v místě bydliště, měla nižší naměřenou hodnotu alkoholu. Ovlivnění alkoholem se na ní projevovalo tak, že měla horší motoriku, byla plačtivá. V prvním případě vyřešili situaci domluvou, neboť tehdy se nesnažila s vozidlem fyzicky odjet, ve druhém případě však již došlo k řízení pod vlivem, kdy usoudili, že situaci na místě jinak vyřešit nejde a je nutné zabránit další možné jízdě. Dostal se k němu omluvný dopis obžalované.

7. Se souhlasem státního zástupce a obžalované soud u hlavního líčení podle § 211 odst. 1 trestního řádu přečetl protokol o výslechu svědka , jméno FO, . Svědek policista vypověděl, že pro odstup času si celou událost přesně nepamatuje, stejně jako z toho důvodu, že obžalovanou řešil několikrát. Tehdy měl službu s kolegou , jméno FO, , vyjížděli na telefonické oznámení přítele obžalované, že tato pojede vozidlem pod vlivem alkoholu, čekali opodál, zastavili vozidlo řízené obžalovanou, vyzvali ji k dechové zkoušce, ta je hned obvinila, že na ni čekali, dechová zkouška napoprvé neproběhla, žena to zkoušela opakovaně, následovala eskorta na obvodní oddělení, do nemocnice a na záchytku. Při jízdě na záchytku někde na dálnici začala žena házet nějaké cifry, že jim dá nějaké peníze, že je má na účtu, že se navzájem rozdělí, nevěnoval tomu pozornost, věnoval se řízení, kolega ji asi 2x – 3x varoval, aby se je nesnažila uplácet, žena částky zvyšovala od 30 000 Kč nebo 40 000 Kč, moc to nevnímal, končilo to snad někde okolo 150 000 Kč, kdy chtěla, aby ji zavezli domů. Když začínala s částkami, tak jej to zarazilo, ale jak je zvyšovala, tak to chápal spíše jako její zoufalství, že má strach ze záchytky, spíš by řekl, že neuvažovala racionálně, za což mohl alkohol. Už si nepamatuje, kolikrát byli toho dne v bydlišti obžalované na oznámení. Obžalovaná byla opilá, uplakaná, často říkala a opakovala slova, špatně artikulovala, a měla na sobě pyžamo. Na pokyn k zastavení vozidla hned reagovala. Má za to, že se její stav vlivem alkoholu neměnil. Peníze jim nabízela, protože se bála jet na záchytnou stanici, protože s tím již měla nějaké zkušenosti. Slyšel něco o omluvném dopise.

8. K posouzení duševního stavu obžalované v době spáchání činu nechal policejní orgán v přípravném řízení vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, , který vyhotovil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec v posudku dospěl ke znaleckým úvahám, že u obžalované byl diagnostikován syndrom závislosti na alkoholu, v době skutku byla obžalovaná ve stavu ovlivnění alkoholem, šlo o prostou, středně těžkou až těžkou opilost. U obžalované došlo až k podstatnému snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností, bylo konstatováno, že bez adekvátní terapie je její pobyt na svobodě potencionálně nebezpečný a znalcem bylo doporučeno uložení ochranného léčení protialkoholního v ambulantní formě. Nebyla zjištěna přítomnost diagnostických kritérií svědčících pro výskyt patické opilosti, obžalované byly známy negativní účinky působení alkoholu na její psychiku, byla schopna odepřít si první požití alkoholu, jeho další konzumaci již nebyla schopna efektivně regulovat. Obžalovaná je schopna chápat smysl trestního řízení, tohoto se účastnit a samostatně se hájit.

9. U hlavního líčení znalec k dotazům doplnil, a to k otázce uložení léčení soudem při vědomí toho, že obžalovaná sama dobrovolně zahájila adiktologické léčení, že nemá vytvořený psychologický profil, doporučoval léčení ze svého psychiatrického pohledu, kdy se jedná o paní, která nebyla dosud léčena, má vytvořenou pozitivní motivaci k tomu, aby do budoucna abstinovala, má za to, že ambulantní léčení by mohlo vést k očekávanému efektu, totiž k abstinenci. Nešlo o patický- 6 - 4 T 17/2024stav nebo o stav patické opilosti, že by došlo k vymizení ve stavu změněného vědomí. Alkohol sice působí toxicky na mozkové struktury, nicméně ta opilost, která byla naměřena, 2,5 promile, následně 2,86 při laboratorním vyšetření, je z obecného pohledu stav těžké opilosti nad 2,5 promile, tato tolerance alkoholu byla u ní nějakým způsobem zvýšena, čili tam lze mluvit o středně těžké až těžké opilosti, tak jak to i naznačuje lékařské vyšetření, kdy byla schopna nějaké komunikace, byla schopna podrobit se vyšetření v nemocnici, tento typ opilosti může maximálně vést k podstatnému snížení ovládacích schopností, nemůže dojít k vymizení. Při dlouhodobém užívání alkoholu vzniká tolerance, kdy člověk je schopen vypít víc alkoholu bez toho, že by na sobě pociťoval nějaké závažnější účinky, narozdíl od člověka, který není zkušený uživatel alkoholu, kdy potom platí pravidla, která uváděl, tzn. středně těžká opilost mezi 1,5 – 2 promile, která se projevuje i somatickými příznaky, narušením mozečkového fungování člověk vrávorá, padá, není schopen reagovat na položené otázky, člověk, který je zvyklý na alkohol, je schopen ve středně těžké opilosti běžně fungovat a je schopen i komunikace, nemá s tím problém. Neviděl podklady předchozího umístění na protialkoholní stanici, řešili jen aktuální věc. V podstatě to potvrzuje diagnózu rozvinuté závislosti na alkoholu, kdy je třeba situaci řešit z terapeutického hlediska. Ona vyhledala pomoc už v minulosti, docházela do , Anonymizováno, od března 2023, kde byla nějakým způsobem navedena na abstinenční režim, nicméně spolupráci v červnu ukončila, vysadila veškerou medikaci, snažila se medikaci zvládnout svými vlastními prostředky, což může být i standardním způsobem pokus o to nějakým způsobem situaci zvládnout, nicméně je tam v minulosti detekována těžká opilost s hospitalizací na oddělení, spojení s deliriem, je to součástí dokumentace. Z jeho pohledu to jen potvrzuje diagnostické závěry, s ohledem na tuto situaci to nemá zásadní vliv na určení míry rozpoznávacích schopností. Neví, zda viděl záznam s policisty ve vozidle, oni to popisují ve své výpovědi, nemyslí si, že by jej to nějakým způsobem zásadně ovlivňovalo v závěrech. Je rozdíl i v odbourávání alkoholu mezi mužem i ženou, propočty, které používají třeba toxikologové nebo adiktologové při zpětném určení toho, kolik toho člověk vypil, vychází i z tělesné hmotnosti, určitě to má vliv. Nicméně to odbourávání alkoholu je do určité míry konstantní, je to 0,12 - 0,20 promile za hodinu, záleží to na konstituci, na pohlaví. Nástup opilosti záleží na množství alkoholu, které je vypito v čase a na koncentraci alkoholu, rychleji se opiji, když budu pít tvrdý alkohol, zda jsem něco jedl, jestli to byla tuková či sacharidová strava. Ta tolerance, její vyvinutí, je individuální, nedá se to přesně specifikovat. Obžalovaná mluvila o tom, že problémy začaly někdy v roce 2022, kdy navázala partnerský vztah, z toho tehdy vycházel.

10. Další dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, a to zejména úředními záznamy zakročujících hlídek Policie ČR, protokolem o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem, záznamem o dechové zkoušce u obžalované, finančním šetřením k její osobě, omluvným dopisem, a zprávami k osobě obžalované z pohledu její trestní a přestupkové minulosti.

11. Na základě dokazování provedeného u hlavního líčení, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, jak má na mysli § 2 odst. 6 trestního řádu, dospěl k závěru, že se obžalovaná dopustila vytýkaného jednání popsaného ve výrokové části tohoto rozsudku.

12. Obžalovaná nedoznává spáchání stíhaného jednání s tím, že se necítí být vinna. Z úst obžalované před soudem nezaznělo, proč se vlastně necítí být vinna, ke skutku jako takovému uvedla, že si pamatuje pouze fragmenty z průběhu noci, jak je popsala ve své výpovědi, přičemž si nepamatuje obsah své rozpravy s policisty ve vozidle během jejího převozu do protialkoholní záchytné stanice. Obhajoba pak plédovala pro zproštění obžaloby z důvodu nenaplnění subjektivní stránky trestného činu v jednání obžalované, která nabídku úplatku vůči policistům nemyslela vážně, pouze chtěla napravit svou rodinnou situaci, do které se dostala, a chtěla, aby ji policisté odvezli zpátky do místa jejího bydliště.- 7 - 4 T 17/202413. Obžalovaná je však ze spáchání stíhaného jednání včetně naplnění subjektivní stránky projednávaného zločinu dle státním zástupcem zvolené právní kvalifikace spolehlivě usvědčována ve věci provedenými důkazy. Pokud obhajoba obžalované popírá, že by došlo k naplnění subjektivní stránky projednávaného zločinu, a to s poukazem na to, že obžalovaná nemyslela vážně svou nabídku úplatku eskortujícím policistům za to, že ji neodvezou do protialkoholní záchytné stanice a místo toho ji navrátí domů, pak toto je nutné jednoznačně odmítnout. Naopak je třeba zdůraznit tu okolnost, že obžalovaná již v době spáchání projednávaného skutku měla předchozí subjektivně negativně vnímanou zkušenost z předchozího svého nedobrovolného pobytu na protialkoholní záchytné stanici cca měsíc či dva měsíce předtím, kam byla rovněž umístěna policejním orgánem pro požívání alkoholu v místě svého bydliště, a právě proto, že si odtamtud odnesla negativní zážitky v podobě přikurtování k posteli v alkoholovém opojení a jí tvrzeného nehumánního zacházení pracovníků stanice, chtěla podle zjištění soudu nabídkou úplatku oběma policistům zabránit opakování této pro ni nekomfortní situace. Ostatně obhajoba v rámci své procesní pozice netvrdila, že by obžalovaná při učinění nabídky úplatku policistům nevěděla, co páchá a jaké následky z toho pro ni mohou plynout, obhajoba pouze tvrdí, že nabídku úplatku nemyslela vážně. To však soud shora vyvrátil, když obžalovaná měla neblahou osobní zkušenost takového typu, a právě proto se tomu chtěla vyhnout. Obhajoba tvrzení o neschopnosti obžalované posoudit následky svého jednání cílila pouze na tu okolnost, kdy obžalovaná v podnapilém stavu usedla v místě svého bydliště do motorového vozidla a jala se řídit; toto jednání obžalované však nebylo předmětem tohoto řízení, nýbrž již bylo právně posouzeno v rámci projednání trestní věci pod sp. zn. , spisová značka, . Pokud zůstaneme u této trestní věci, kdy bylo obžalované kladeno za vinu nabízení úplatku úřední osobě v úmyslu ovlivnit obstarávání věci obecného zájmu, pak naopak ze znaleckého psychiatrického zkoumání obžalované bylo zjištěno, že u ní sice v důsledku předešle požitého alkoholu došlo k podstatnému snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností, avšak nedošlo k vymizení kterékoliv z těchto forenzně významných vlastností, tedy nedošlo k tzv. opilosti patické. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, u hlavního líčení tento svůj znalecký závěr řádně odůvodnil s tím, že v případě obžalované se jednalo o osobu, která již měla předchozí zkušenost s požíváním alkoholu, tedy měla posunutou hranici tolerance vůči němu, a tedy mohla znát účinky alkoholu na své myšlení a chování. Závěry znaleckého zkoumání jsou podporovány svědectvím policisty , jméno FO, , který uvedl, že obžalovaná přišla s nabídkou úplatku poté, co se z jejich úst dozvěděla, že ji zavezou na protialkoholní záchytnou stanici a nezabraly její předešlé prosby vůči policistům, aby ji tam nevozili a místo toho ji zavezli domů se slibem, že už nebude řídit a půjde domů, a pokud ji poučili, že by je neměla uplácet, že se tím dopouští trestného činu, tak obžalovaná jim odpověděla, že ví o protiprávnosti své nabídky, kdy nabídku úplatku opakovala a místo jejího zanechání nabídku naopak zvyšovala. Na tomto místě je třeba uvést, že se sice výpovědi policistů odchylovaly co do horní hranice učiněné nabídky úplatku, avšak je třeba přihlédnout k tomu, že policista , jméno FO, se věnoval řízení vozidla eskortujícího obžalovanou a nemusel bedlivě vnímat všechna slova vyřčená obžalovanou, proto soud nehodnotí drobné rozpory v jejich výpovědích tak, že by jim nevěřil. Naopak z výpovědi policisty , jméno FO, rovněž vyplynulo, že kolega , jméno FO, obžalovanou opakovaně varoval, aby se je nesnažila uplácet. Ostatně ve věci existuje obrazově zvukový záznam, který pořídil policista , jméno FO, na zadním sedadle vozidla sedíce vedle obžalované, a jehož přehráním u hlavního líčení soud rovněž zjistil, že obžalovaná pronesla slova o tom, že si je vědoma protiprávnosti svého počínání, když policistům nabízela finanční částky s tím, že je jí jedno, jakou částku jim poukáže (20 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč, „mám na účtu 150 000“). Současně z artikulace obžalované během záznamu je zřejmé, že tehdy s odstupem cca 2 hodin po svém zajištění na místě řízení vozidla již byla schopna zřetelně komunikovat s policisty, nepochybně tak došlo u ní k reálnému vnímání jí hrozící situace s umístěním na PZS.- 8 - 4 T 17/202414. Na základě shora rozvedených úvah soudu je tak možné činit závěr, že obžalovaná v době nabídky úplatku oběma policistům dovedla rozpoznat následky svého jednání, přičemž nabídku úplatku činila vědomě. Pokud jde v této souvislosti o svědectví jejího přítele , jméno FO, , pak soud nemůže přehlédnout, jak často jmenovaný svědek ve své výpovědi před soudem používal termíny navozující dojem, že jeho přítelkyně předmětné noci nevěděla, co dělá; soud má na mysli tvrzení svědka, že „byla v takovém stavu, kdy nebyla schopná se vůbec ovládat“, „byla v takovém stavu, kdy nebyla schopna rozlišovat co dělá“, „byla ve stavu, kdy nevěděla, co dělá“ nebo že „v noci to nebyla komunikace, řvala i po těch policajtech, bylo to nepříčetné mimosmyslové jednání“. Takový popis událostí ze strany svědka je rozhodně zcela se vymykající běžnému svědectví v soudní síni, kdy svědek používal naučená sousloví, zjevně tak byl veden v úmyslu pomoci své přítelkyni v jejím trestním stíhání, aby jeho svědectví konvenovalo obhajobě obžalované, a nelze vycházet z jeho tvrzení jako popisu reálného děje. Svědectví tohoto svědka je pak nutné odmítnout i v té jeho části, kdy se společně s obhajobou obžalované snažil částečně přenést vinu za nastalou situaci v podobě řízení vozidla opilou obžalovanou a její eskorty na PZS na počínání ve věci zasahujících policistů. Toto je však nutné jednoznačně odmítnout. Předně je třeba uvést, že soudu není naprosto zřejmé, proč tento svědek jako přítel obžalované, kdy je on sám jako , Anonymizováno, robustní fyzické postavy, oproti drobné ženě nízkého vzrůstu a hmotnosti, této nezabránil v řízení motorového vozidla kupříkladu tím, že by ukryl na jí neznámém místě klíče od vozidla a obžalovanou v mezích slušného chování „zpacifikoval“ ve smyslu zabránění jejího usednutí do vozidla, k situaci z onoho večera by pak vůbec nemuselo dojít. Pokud tedy tak nekonal a do místa bydliště opakovaně přivolal na svou přítelkyni policisty, pak ani soud neshledal jediného zákonného zmocnění, proč by na místě zasahující hlídka mohla obžalované odebrat klíče od jejího vozidla, když bezprostředně nehrozilo, že by obžalovaná před svým domem již usedala do vozidla a chtěla řídit, vše se totiž odehrávalo za zdmi domu, kam policie neměla přístup, když tehdy ještě nehrozilo nebezpečí pro život, zdraví, majetek či oprávněné zájmy jiných osob. Pokud policie vyčkávala opodál místa činu pro případ, že by obžalovaná přesto vyjela s vozidlem, pak naopak si policie zaslouží ocenění od soudu za svůj přístup, kdy zastavením vozidla řízeného podnapilou obžalovanou jako zcela nezpůsobilého účastníka silničního provozu pár desítek metrů od jejího domu již na místní komunikaci zabránila vzniku zcela reálně hrozící újmy na životě, zdraví či majetku jiných osob. Při hodnocení výpovědi svědka , jméno FO, a obhajovací pozice obžalované nelze odhlédnout ani od toho, že si obžalovaná a svědek protiřečili v podstatné okolnosti, totiž té, jaký byl přístup obžalované k alkoholu od spáchání stíhaného jednání. Zatímco obžalovaná se pasovala do role totální abstinentky po dobu jednoho roku, pak naproti tomu svědek popisoval před soudem v podstatě rutinní požívání alkoholu obžalovanou během daného období, kdy hovořil o tzv. kontrolovaném pití. Ve věci je třeba dále odmítnout obhajobu obžalované, že nabídka úplatku policistům pak nemohla být myšlena vážně ani z toho důvodu, že ve skutečnosti neměla tomu odpovídající finanční prostředky. Předně je třeba uvést, že pokud obžalovaná při výkonu pravomoci úřední osoby této nabídla úplatek v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu, pak již tímto svým jednáním naplnila znaky skutkové podstaty projednávaného zločinu, a její skutečná finanční situace je pak irelevantní. Avšak v případě obžalované k tomu naopak přistupuje to, že obžalovaná měla na kontokorentním účtu vedeném u , právnická osoba, částku 59 317,89 Kč, a tedy byla schopna teoreticky každému z obou policistů poskytnout částku 20 000 Kč dle její prvotní nabídky, byť za použití kontokorentního rámce, který ostatně, jak připustil svědek , jméno FO, , oba využívali na své živobytí. Současně mohla obžalovaná spoléhat na finanční pomoc svého přítele jako , Anonymizováno, s pravidelným solidním příjmem.

15. Na základě všech shora rozvedených úvah soud uzavřel, že lze obžalovanou činit plně trestně odpovědnou za jednání popsané ve výroku tohoto rozsudku.- 9 - 4 T 17/202416. Jednáním popsaným ve výrokové části tohoto rozsudku pak obžalovaná po objektivní i subjektivní stránce naplnila všechny znaky skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, když nabídla úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, a spáchala takový čin vůči úřední osobě. V projednávané věci pak obžalovaná nabídla finanční plnění dvěma policistům, které tito neměli zákonné oprávnění přijmout, přičemž vykonávali svou pravomoc vyplývající z § 26 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kdy nejprve zajistili obžalovanou jako osobu, která svým jednáním bezprostředně ohrožovala svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek, a současně byla přistižena při jednání, které mělo znaky přestupku, a byla důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci, a poté obžalovanou po provedení nezbytných úkonů při šetření řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu eskortovali do protialkoholní záchytné stanice. Obžalovaná si pak byla vědoma toho, že nabízí protiprávně finanční plnění úřední osobě v postavení policisty vykonávajícího svou pravomoc, když tito byli řádně oděni do služební výstroje. Obžalované pak bylo prokázáno zavinění nejméně ve formě úmyslu nepřímého podle § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, když věděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, a pro případ, že je způsobí, s tím byla srozuměna. Jednání obžalované je pro společnost škodlivé, neboť jím zasáhla do zájmu společnosti na ničím nerušeném řádném výkonu pravomoci orgánu veřejné moci.

17. Za současné aplikace všech zákonných kritérií majících vliv na druh a výměru trestu pak soud uložil obžalované za spáchanou trestnou činnost souhrnný peněžitý trest ve výměře 50 000 Kč, když podle soudu takto zvolený druh trestu je způsobilý mít patřičný výchovný účinek na chování obžalované do budoucna. Ve vztahu k obžalované bylo zjištěno, že tato před spácháním činu vedla řádný život, což jí polehčuje. Naproti tomu jí přitěžuje, že spáchala více trestných činů, když v rámci jejího potrestání za sbíhající se trestnou činnost bylo nutné zohlednit to, že obžalovaná toho dne řídila motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, kdy za spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky již byla potrestána v trestní věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Obžalovanému tak byl uložen peněžitý trest ve výměře 50 000 Kč, který se skládá z padesáti denních sazeb ve výši 1 000 Kč za jednu denní sazbu. Výměru peněžitého trestu pak soud stanovil při spodní hranici zákonné trestní sazby, kdy § 68 odst. 1 trestního zákoníku stanoví, že se peněžitý trest ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb, kdy bylo třeba zohlednit spáchání více trestných činů, a současně dle § 68 odst. 2 trestního zákoníku denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč. S ohledem na to, že obžalovaná je zaměstnána jako , Anonymizováno, , kdy dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši přes 30 000 Kč, jak vyplývá z doložených výplatních pásek, stanovil soud výši denní sazby v částce 1 000 Kč, která zhruba připadá na jeden její kalendářní den v měsíci, kdy soud při jejím stanovení vycházel z dikce § 68 odst. 3 trestního zákoníku, dle něhož výši denní sazby soud stanoví se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele, přičemž vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den. Do tohoto trestu pak bude započten již uhrazený peněžitý trest ve výši 32 000 Kč z oné předchozí trestní věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , obžalovaná tak bude povinna zaplatit rozdíl ve výši 18 000 Kč Pokud by obžalovaný nezaplatila peněžitý trest, vystavuje se nebezpečí jeho přeměny v nepodmíněný trest odnětí svobody, kdy podle § 69 odst. 2 trestního zákoníku soud může přeměnit peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody, přičemž každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody. Současně došlo ke zrušení výroku o trestu z trestního příkazu zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, , jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

18. Výrok o trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 2 let pak byl převzat z citovaného zrušeného výroku o trestu z trestního příkazu zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

19. Oproti návrhu státního zástupce soud neuložil obžalované ochranné léčení protialkoholní v ambulantní formě. Byť by uložení tohoto ochranného opatření bylo plně odůvodněno výsledky dokazování provedeného u hlavního líčení, zejména pak ze závěrů znaleckého psychiatrického zkoumání, pak soud při svém rozhodování přihlédl k tomu, že obžalovaná od února 2024 dochází dobrovolně do adiktologické ambulance, a současně s ohledem na osobu obžalované a jí dosažené , Anonymizováno, vzdělání lze očekávat, že již samotné projednání věci před soudem jí dalo do budoucna ponaučení, aby se vyvarovala nadměrného požívání alkoholu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.