7 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro: ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 250 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 250 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy. Tvrdil, že žalovaná s dopustila zásahu do jeho chráněných práv tím, že ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci ve věci jeho nezl. dcery [jméno] (sp.zn. 0 P 55/2016) vypracovala znalecký posudek, na základě kterého soud rozhodl o zákazu jeho styku s dcerou. Žalobce byl poškozen na svých právech závažným způsobem s ohledem na nepravdivost a hrubou zkreslenost posudku. Žalovaný vypracovala posudek za nestandardních okolností a nestandardním způsobem, zejména bez vyšetření žalobce. Nezachovala rovné podmínky vyšetření obou rodičů a vycházela pouze z obsahu spisu a písemných podkladů. Ačkoli žalovaná tvrdila, že vypracovala pouze orientační odpovědi na soudem zadané otázky, ve výsledku posudek zahrnuje množství kategorických závěrů. Podaný posudek žalovaná obhajovala u jednání a svou výpovědí neoprávněné zásahy do práv žalobce prohloubila. Žalovaná vykonávala své povinnost znalkyně excesivním způsobem, její postup byl nedůvěryhodný. Ačkoli byla seznámena s posouzením osoby žalobce jinými odborníky a tím, že autorem posuzovaných textů nebyl žalobce, neučinila žádné kroky k nápravě. Došlo k újmě na právech žalobce, zejména rodičovských a minimální částkou ke zmírnění vzniklé újmy je částka 250 000 Kč.

2. Na výzvu soudu doplnil žalobce svá tvrzení tak, že konkrétně protiprávní zásah žalované spatřuje v celém znaleckém posudku, v jeho nepravdivosti, hrubé zkreslenosti a nesprávných závěrech. Především došlo k nedodržení standardů znaleckého posudku a postupu non lege artis. Jiní odborníci došli k jiným závěrům než žalovaná, zejména metodologický posudek [titul], posouzení [titul] [příjmení]. Žalovaná se dopustila hrubých a excesivních výroků i v rámci své výpovědi u soudu, pokračovala v předpojatém hodnocení osoby žalobce a selektivně pracovala s fakty. Ačkoli v té době věděla, že žalobce valnou část písemností, podle kterých ho hodnotila, nepsal, své stanovisko nepřehodnotila. Újma na jeho právech spočívá v tom, že byl zbaven možnosti kontaktu se svou dcerou.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že k vypracování posudku byl skutečně použit omezený rozsah psychodiagnostických metod. Byly použity pouze metody klinické, protože metody testové nebylo možno použít. Důvodem však nebyl nerovný přístup k rodičům, ale několikaměsíční neochota žalobce spolupracovat na znaleckém vyšetření. Některé odpovědi na otázky byly v důsledku užití omezeného spektra psychodiagnostických metod nezodpovězeny nebo byly formulovány jako pravděpodobné a nikoli definitivní. K odbornému posouzení sloužily dokumenty, které jsou popsaný na str. [číslo] posudku. Pokud žalobce nebyl autorem některých e-mailů, nemohli to znalci vědět, neboť tyto e-maily byly opakovaně doručovány z e-mailové adresy, ze které žalobce komunikoval i se soudem a byly srovnatelné s jeho jiným vyjadřováním. O tom, že žalobce snad není autorem některých písemností nebyli znalci informováni, stejně tak jim až do jednání nebyla předložena nová jiná zjištění či vyšetření. Naopak chování žalobce, který se v době jednání soudu skrýval s nezletilou na neznámém místě potvrdilo závěry, k nimž znalci došli. Nebyla soudem vyzvána k doplnění posudku na základě nových skutečností. Rovněž žalobce o dovyšetření nežádal. Žalobce napadá závěry posudku na různých úrovních, předkládá vyšetření dalšími odborníky. Pokud tato předložil soudu, žalované není známo, jak soud tyto důkazy hodnotil. Věc byla řešena na základě podání žalobce i v trestním řízení, byla odložena. Rovněž Etická komise ČMPS se vyjádřila pouze obecně k posouzení obecných principů psychodiagnostiky bez kontextu ke konkrétnímu znaleckému zkoumání a ke stížnosti žalobce sbírá teprve podklady. Soud při rozhodování o úpravě rodičovských práv nevychází pouze z osobnostních rysů rodičů, ale především ze způsobu vztahování se k dítěti a jejich výchovných předpokladů. V konkrétním případě oba znalci dospěli k závěru, že žalobce vůči své dceři uplatňuje způsoby neadekvátní vztahování se a formy chování, které významně ohrožují její psychický a emočně – sociální vývoj. k tomu dospěli znalci nikoli na základě závěru o pravděpodobných osobnostních charakteristikách žalobce (stanovených omezenou psychodiagnostikou), ale na bázi odborného vyšetření nezletilé. K vyšetření žalobce nedošlo na základě jeho dlouhodobého a svéhlavého odmítání. Otázky vyžadující psychologické vyšetření byly zodpovězeny jako pravděpodobnost. Pokud soud upravil práva žalobce k nezletilé v jeho neprospěch, nelze to dávat do přímé souvislosti s omezeným rozsahem užité odborné metodiky.

4. Z vyjádření Etické komise ČPS ze dne [datum] adresované policii soud zjistil, že tato vyjádřila stanovisko k položeným otázkám, že obecně lze říci, že není přípustné zpracovat znalecký posudek na danou osobu bez jejího osobního vyšetření. Na některé otázky lze odpovědět i bez osobního vyšetření, avšak je na ty, které neposuzují danou osobu. Znalec může vycházet z obsahu spisu, vyšetření dalších osob apod. E-mailová komunikace nemůže osobní vyšetření nahradit a na jejím základě nelze dospět k jednoznačným závěrům u posuzované osoby. V případě, že není otec osobně vyšetřen, nemá znalec dostatek podkladů k odpovědím na otázky, jaké jsou výchovné předpoklady otce, jaké jsou osobní charakteristiky otce, zda otec dítě ovlivňuje proti matce, zda a v jakém rozsahu lze doporučit styk otce s dítětem a zda by znalec styk doporučil a v jakém rozsahu a zda by styk ohrozil příznivý vývoj dítěte a dále ohledně doporučení střídavé výchovy.

5. Z přípisu Etické komise ČMPS ze dne [datum] soud zjistil, že komise zjišťuje stanoviska k věcnému jádru stížnosti žalobce, výsledkem bude zpráva z předběžného šeření a stanovisko Etické komise. Po projednání předběžné zprávy vznikne souhrnná zpráva a stanovisko Etické komise. Do vyhlášení rozhodnutí nebyla předběžná zpráva ani souhrnná zpráva k dispozici.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18.1.2019 čj. 0 P 55/2016-1723 soud zjistil, že soud zakázal styk žalobce s nezl. [jméno], nar [číslo] a zamítl jeho návrh na svěření nezletilé do jeho péče. Soud mimo jiné vycházel ze znaleckého posudku, na jehož vypracování se podílela žalovaná společně s MUDr. [jméno] [příjmení]. Soud poukázal na závěry znaleckého posudku, včetně výpovědí znalců, podle kterých vyplývá závažné ohrožení pro nezletilou ze strany otce. Znaleckým vyšetřením nezl. [jméno] bylo nepříznivé a patologické ovlivňování ze strany otce verifikováno. Znalci poukázali na zjevnou neschopnost otce své jednání korigovat, dlouhodobě odmítá či bojkotuje spolupráci s mediačními orgány. Neprokázal za 3 roky řízení schopnost adekvátní spolupráce. Dále soud poukázal na další závěry znaleckého posudku o osobnostních charakteristikách otce, neochotu otce dostavit se ke znaleckému zkoumání. Konstatuje, že znalci přistoupili k formulaci závěrů týkajících se osoby otce na základě klinických metod, při studiu obsáhlé dokumentace a při komunikaci s otcem při domluvách na znalecké vyšetření. Jednalo se o dostatek podkladů, kdy bylo možno stanovit základní charakteristiky otce, k nimž patří anomálně narušené sebepojetí a s tím spojené sklon k poruchové manipulaci s realitou, zvýšení egocentrismus, narcismus, výraznou extrapunitivitu, sníženou frustrační toleranci vůči zátěži, impulsivní a agresivní reaktivitu se sklonem zastrašovat okolí, pohotovost k afektivní reaktivitě, pasivně agresivní tendence k řešení problémů, tendence k manipulacím a narušené myšlení s prvky paranoidního zpracování. Otec není schopen adekvátně vyhodnotit, respektovat, natož saturovat potřeby dcery a preferuje vlastní zájmy a pohnutky nezletilou redukuje na pouhý objet, který účelovým způsobem využívá. Zneužívá svých práv a nerespektuje práva matky a potřeby dítěte. Soud konstatoval, že předložené listiny označené jako zprávy o psychologickém vyšetření od [titul] a [titul] nemohl hodnotit jako objektivní důkazy, neboť byly zpracovány pouze na základě jednostranné spolupráce s otcem. Z rozsudku vyplývá, že otec se jednání neúčastnil, v době vynesení rozsudku se s nezletilou skrýval na neznámém místě, se soudem nespolupracuje, vydaná rozhodnutí nerespektuje.

7. Z obsahu opatrovnického spisu Okresního soudu v Olomouci 0 P 55/2016 soud zjistil, že žalobce byl opakovaně předvoláván ke znaleckému vyšetření, opakovaně bylo nařízeno jeho předvedení soudem, nikdy se však neuskutečnilo. Žalobce opakovaně komunikoval e-maily jak se soudem, tak se znalci z e-mailové adresy [email], všechny e-maily byly podepsány jeho jménem. Uvedené e-maily jsou vždy bezprostřední reakcí na žádosti nebo nabídky znalců, týkají se vždy projednávané věci, resp. uskutečnění znalecké vyšetření. Obsahem spisu, který měli znalci při vypracování znaleckého posudku k dispozici a na něž se odvolávají jsou takto: e-maily [jméno] [příjmení] (odbor sociálních věcí) z [datum], [datum], [datum] MUDr. [příjmení] (FN [obec] odd. [uvedení oddělení]), výpisy z katastru nemovitostí se zapsanými exekučními příkazy, replika žalobce z [datum] vyhotovená jeho právním zástupcem, protokol o ústním jednání na odboru sociálních věcí v [obec] z [datum], psychologické vyšetření od PhDr. [jméno] [příjmení] ohledně nezl. [jméno] ([datum]), zpráva MUDr. [příjmení] ohledně žalobce z [datum] (odd. psychiatrie) ,podání žalobce ze dne [datum], oznámení o přestupku na žalobce z [datum], úřední záznam o oznámení na žalobce pro obtěžování a vyhrožování z [datum], přehled SMS, znalecký posudek na žalobce v přestupkovém řízení (MUDr. [příjmení]), vyjádření žalobce – omluva z případové studie [datum], zpráva z orientačního vyšetření od [titul] [příjmení], zpráva klinického psychologa PhDr. [příjmení] z [datum], zpráva klinického psychologa z [datum] (PhDr. [jméno] [příjmení]). Dále jsou obsahem spisu e-maily mezi žalovanou a žalobcem do [datum] do [datum]. Z obsahu e-mailů vyplývá, že znalci s žalobcem několikrát hovořili i telefonicky ([datum], [datum])

8. Ze spisu policie KRPM-108413ITČ [číslo] soud zjistil, že usnesením ze dne 6.8.2021 čj. 3 ZN 95/2019-156 byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení policie, kterým bylo podání žalobce odloženo. Žalobce podal trestní oznámení mimo jiné na žalovanou, že podala nepravdivý posudek v opatrovnickém řízení, neboť tento zpracovala, aniž by ho vyšetřila. K provedení důkazu, zda je podaný posudek nepravdivý bylo nařízen důkaz znaleckým posudkem u znaleckého ústavu. Oznamovatel se opakovaně k vyšetření odmítl dostavit. Potřebný důkaz se tedy nepodařilo opatřit. Obsahem spisu je mimo jiné výpověď [jméno] [příjmení] (z [datum]), který uvedl, že do e-mailové schránky žalobce [email]) neměl přístup. Zasílal návrhy žalobci na jeho e-mail, znalcům sám nic neposílal, nevzpomíná si, kdy spolupráci s žalobcem ukončil.

9. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie ze dne [datum] soud zjistil, že posudek zpracovali na základě zadání Okresního soudu v Olomouci MUDr. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] v závěrech na položené otázky soudu mimo jiné znalci uvedli, že vztah nezletilé k otci se neprokazuje jako vážně narušený, blíže ho však nelze specifikovat, neboť otec se odmítá podrobit znaleckému šetření. Ze stejného důvodu nelze hodnotit vztah otce k nezl. [jméno]. Znalci však prokazují, že otec nezletilou účelový způsobem využívá jako objekt saturace vlastních zájmů, což lze charakterizovat jako vztahově výrazně závadové. Výchovné předpoklady otce neměli znalci možnost vyšetřit příslušnou testovou psychodiagnostikou. Na podkladě klinických metod (analýzou a syntézou dostupných informací ze spisu a komunikace s otcem) dospěli znalci k dále uvedeným závěrům. Znalci deklarovali, že závěry nejsou formulovány na podkladě přímého znaleckého vyšetření, ale jsou založeny na bázi natolik zjevných, opakovaně doložených závažných projevů otce, že z odborného hlediska jsou nediskutabilní. Znalci dále verifikovali závažné nepříznivé a patologické ovlivňování nezletilé otcem proti matce, přičemž uvedené programování zjistili z vyšetření nezletilé. Znalci dále vyjádřili názor, že styk otce s nezletilou ohrožuje další vývoj nezletilé. Znalci v posudku podrobně popsali kontakt s žalobcem, a to v rámci domluvy vyšetření Citovali zde některé z e-mailů, projevů žalobce (e-maily byly většinou dosti obsáhlé). Dále znalci provedli podrobné vyšetření matky nezletilé a psychologické vyšetření nezletilé [jméno]. To sestávalo z klinického pozorování, interakce, psychiatrického vyšetření. Posudek obsahuje i vyšetření partnera matky nezletilé. K psychologicko- psychiatrickému hodnocení žalobce znalci uvedli, že se navzdory nadstandardnímu úsilí nepodařilo zajistit vyšetření žalobce. S ohledem na předchozí bojkot vyšetření u PhDr. [příjmení] znalci přistoupili k méně zvyklému, ale relevantnímu způsobu posouzení duševních charakteristik posuzovaného, a to klinickou analýzou a syntézou dostupných údajů. Po důkladné analýze rozsáhlé dokumentace a dalších dostupných údajů v průběhu e-mailové komunikace znalci konstatovali, že mají dostatek relevantních informací ke stanovení odborných závěrů. Znalci dále podrobně rozvedli, které závěry o kterých strukturálních a dynamických prvcích osobnosti žalobce vycházejí ze kterých konkrétních dokumentů a projevů. Své závěry opřeli nejen o e-mailovou komunikaci a projevy žalobce v ní učiněné, ale také lékařské zprávy a posudky z dřívější doby. Znalci výslovně uvedli, že jsou si vědomi nekompletnosti posouzení žalobce. Současně však s odvoláním na odbornost a profesionalitu prohlásili, že osobnostní charakteristiky žalobce jsou natolik výrazné a důkladně podložené, že o nich nejsou zásadní pochybnosti. Uvedené dynamické a strukturální prvky u posuzovaného se mohou při případném řádném psychologicko – psychiatrickém vyšetření pouze doplnit o komplexnější vazby, ne však popřít nebo změnit.

10. Podle § 81 odst.1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

11. Podle § 81 odst. o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

12. Podle § 82 odst.1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

13. Žalobce spatřoval zásah žalované ve vyhotovení znaleckého posudku, ve kterém žalovaná nesprávně posoudila jeho osobu, co se týká jeho osobnostních charakteristik i vztahu k nezletilé dceři. Přitom konkrétně vytýkal žalované, že znalecký posudek vyhotovila, aniž by ho osobně vyšetřila, a učinila nesprávné závěry, neboť jiní odborníci dospěli k závěrům jiným. V důsledku závěrů tohoto posudku mu byl zakázán styk s nezletilou dcerou [jméno].

14. Krajský soud v Ostravě zaujal ve svém rozsudku ze dne 9.11.2021 j. 71 Co142/2021 [číslo] stanovisko v obdobné věci. Zde odvolací soud vyjádřil zásadu, že předmětem ochrany podle § 81 o. z. je osobnost každého občana včetně jeho přirozených práv, a to jako individuality, resp. jednotlivé hodnoty tvořící integritu jeho osobnosti v jeho fyzické a psychickomorální jednotě, které občan jako její subjekt ve společnosti realizuje, tj. v občanskoprávních vztazích. Ust. § 81 odst. 2 o. z. poskytuje ochranu mj. ve shodě s ústavou - právo na lidskou důstojnost, vážnost, občanskou čest a rodinný život. K zásahu do těchto práv může dojít buď na základě nepravdivých tvrzení či formou nepodložených hodnotících úsudků.

15. Dále krajský soud v citovaném rozhodnutí uvedl, že ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být splněny dle § 82 odst. 1, popřípadě § 2956 o. z. hmotněprávní podmínky: musí být dána existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jeho ohrožení osobnosti fyzické osoby, dále neoprávněnost tohoto zásahu a jejich vzájemná příčinná souvislost. Uvedené sankce za nemajetkovou újmu jsou založeny na objektivním principu bez zřetele na zavinění a bez ohledu na subjektivní pocity dotčené osoby.

16. S odvoláním na závěry vyjádřené v citovaném rozhodnutí soud uvádí, že rovněž odvětví psychologie je založeno diagnosticky na subjektivních tvrzeních pacientů a jejich vyšetřeních. Tato mohou být z jejich strany zkreslována či bojkotována. V tomto oboru v podstatě nenajdeme objektivní vyšetření, jakými je v jiných oborech např. rentgen apod. Z toho plyne problematičtější objektivní stanovení diagnózy. Je nutno přihlédnout k tomu, že ne každé nesprávné stanovení diagnózy bez dalšího zakládá postup non lege artis, pokud se znalec nedopustil závažného porušení postupů pro její určování, například v případě bezdůvodného nevyužití dostupných diagnostických metod. Odpovědnost za postup lege artis (§ 2645 o. z.) tak není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení znaleckého úkonu, tj. za jeho provedení s péčí řádného odborníka (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2968/2018).

17. Z tohoto důvodu lze připustit prostor pro úvahy psychologa a jeho odůvodněný závěr o diagnóze, který má povahu určitého hodnotícího soudu. Tento hodnotící soud má být doložen vyšetřením, podklady a dalšími informacemi, které znalec zjistí, a z nichž poté vyvodí svůj závěr tak, aby bylo zřejmé, o jaké skutečnosti svůj závěr opírá. Pokud nedojde při utváření tohoto hodnotícího soudu ke zjevnému excesu a zcela neodůvodněnému diagnostickému závěru, nelze posoudit postup lékaře jako non lege artis.

18. Soud dospěl k závěru, že žalovaná při stanovení závěrů předmětného znaleckého posudku výše uvedené povinnosti postupovat lege artis neporušila. Je nutno přihlédnout k mimořádným okolnostem případu, kdy žalobce opakovaně odmítal absolvovat vyšetření, tomuto se cíleně vyhýbal, kladl si další a další podmínky, hodnotil a předjímal přístup znalkyně. Znalkyně v posudku podrobně odůvodnila, které závěry vyplývají, z jakých konkrétních podkladů a jakým způsobem byly tyto podklady interpretovány. Znalkyně měla k dispozici řadu přípisů a e-mailů žalobce, znalci s tím minimálně dvakrát hovořili telefonicky, znalkyně měla k dispozici další listiny o projevech jednání žalobce (v rámci přestupkové řízení), lékařské zprávy, lékařský posudek. Na základě těchto podkladů pak stanovila své závěry s upozorněním, že některé ze závěrů byly učiněny na základě nekompletního vyšetření s podrobným vysvětlením k důvodům této nekompletnosti a způsobu interpretace jednotlivých podkladů. Znalkyně opakovaně v posudku zdůraznila ojedinělost situace a neobvyklý přístup, proč znalci ke stanovení závěrů přistoupili i přes absenci osobního vyšetření. Nevyužití testových diagnostických metod při osobním vyšetření posuzovaného tak nebylo bezdůvodné.

19. K tomu je třeba poznamenat, že několikaměsíční odmítání osobního vyšetření bez jakéhokoli pokusu a vstřícnosti žalobce je zcela bezprecedentní. Žalobce dokonce nebyl ochoten absolvovat ani znalecké šetření v případě trestního oznámení, které sám učinil a chtěl dosáhnout obvinění znalců z podání nepravdivého posudku.

20. Pokud se týká přípisu Etické komise ČSPS z [datum] k dotazu policie, je nutno uvést, že dotázaný orgán se vyjadřuje k položeným otázkám obecně, bez znalosti konkrétních okolností případu a závěry jsou uvedeny víceméně podmíněně, s ohledem na obecná pravidla. Je však zřejmé, že ke stížnosti žalobce do vynesení rozhodnutí Etická komise nezaujala ani předběžné stanovisko a nevyhotovila ani shrnující stanovisko. Konkrétní stížnost na konkrétní postup znalkyně ve věci tak dosud Etická komise nezaujala. Soud má za to, že zejména v případě psychologického vyšetření nelze striktně a taxativně stanovit body, které jsou nutné ke splnění postupu lege artis a výčet takových bodů by měl být neměnný. Nelze tak zaujmout názor, že osobní vyšetření pacienta je pro přijetí odborných závěrů nutné bezvýjimečně. Splnění podmínek pro řádné získání dostatečných podkladů je nutno vždy hodnotit s ohledem na konkrétní okolnosti případu.

21. Pokud se týká žalobcem zpochybňovaného autorství e-mailů, které rovněž sloužily jako podklad pro odborné závěry, je nutno uvést následující: žalobce uváděl, že uvedené e-maily mu připravoval [jméno] [příjmení] (to je patrné z odvodnění usnesení policie ze dne [datum]) a on je pouze odesílal. Takové tvrzení žalobce nebylo prokázáno, neboť [jméno] [příjmení] vyslechnutý policií pouze uvedl, že žalobci připravoval odpovědi, není však zřejmé v kolika a jakých konkrétních případech. Současně si nevzpomíná, po jakou dobu tuto službu žalobci poskytoval. Je nesporné, že odpovědi znalcům odesílal skutečně žalobce ze svého e-mailu a není zřejmé, zda a jakým způsobem případné předpřipravené odpovědi upravoval. Znalci neměli jakoukoli možnost zjistit, že by snad pisatelem nebyl žalobce, neboť z uvedeného e-mailu s nimi komunikoval pravidelně, komunikoval takto i se soudem, reagoval většinou bez větší prodlevy a nic nenasvědčovalo tomu, že by pisatelem měl být někdo jiný. V tomto směru se znalkyně žádného pochybení v hodnocení a přijetí podkladů nedopustila.

22. Soud proto uzavřel, že žalovaná postupovala v souladu s výše uvedenými zásadami vykonávat své povinnosti soudního znalce na náležité odborné úrovni, podle pravidel vědy a uznávaných postupů. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná vyslovila nesprávné závěry a že by se dopustila postupu, který by bylo možné považovat za nesprávný.

23. Soud proto žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože zcela úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.