7 C 120/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro: žaloba na ochranu osobnosti, o náhradu újmy

I. Žaloba, aby soud konstatoval, že bylo porušeno právo na ochranu osobnosti a právo na život předčasně zemřelé matky žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], trvale bytem Domov pro seniory, [ulice a číslo], [obec], ze strany žalované, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna do 1 měsíce od právní moci rozsudku zajistit na vlastní náklady v deníku [příjmení] [jméno] uveřejnění omluvy v tomto znění:„ [právnická osoba], [nemocnice], [IČO], se sídlem [adresa žalované], se veřejně omlouvá panu [celé jméno žalobce], [datum narození], za to, že svým pokynem k DNR režimu způsobila předčasnou smrt jeho milované matky paní [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a to zvlášť zavrženíhodným způsobem, který je v rozporu s článkem 6 Listiny základních práv a svobod a taktéž článkem 9 Úmluvy o biomedicíně“, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka], se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

V. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal konstatování, že došlo k porušení práv na ochranu osobnosti a života jeho matky, dále omluvy žalované vůči své osobě za způsobení smrti jeho matce, náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] a náhrady majetkové újmy ve výši [částka]. Tvrdil, že k zásahu do práv jeho zemřelé matky došlo tím, že jeho matka byla při příjmu označena jako pacient, který trpí duševní poruchou a není schopna činit právní úkony. Byl vyplněn formulář o oznámení o hospitalizaci pacienta bez souhlasu. Tím došlo k zásahu do jejího práva na lidskou důstojnost, vážnost a čest. Tímto postupem došlo k ponížení ze strany lékaře a jde o automatický přístup k pacientce, jako osobě nesvéprávné, v důsledku toho, že vykazovala potíže s mluvením a pohybem.

2. Dalším zásahem byl zásah do jejího práva na život aplikací režimu„ do not resuscitate“ (dále jen DNR), který představuje vysazení maximální orgánové podpory a léků. Tvrdil, že jeho matka byla hospitalizována pro těžkou respirační infekci dýchacích cest a byl prokázán jednostranný zápal plic. Dne [datum] byla označena jako pacient DNR, což vyjadřuje neresuscitování pacienta v případě selhání životních funkcí. I když došlo ke snížení zánětlivých parametrů a jeho matka byla při vědomí, orientovaná, komunikovala s personálem, byl tento režim nastolen, což žalobce považuje za předčasné a nesprávné. Zavedením tohoto režimu došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu a následnému úmrtí bez jakékoliv pomoci. Příčinou úmrtí byl oboustranný zápal plic. Šlo tedy o autoritativní rozhodnutí lékaře s tím, že stav pacienta je považován za beznadějný, a v případě, že dojde k selhání krevního oběhu, má se takový pacient ponechat bez pomoci a bez snahy o záchranu. Přesná kritéria pro nastolení DNR režimu nejsou definovaná mimo situace, kdy jde o rozhodnutí pacienta. V tomto případě není nastolení DNR režimu obhajitelné a režim byl nastolen předčasně. Matka žalobce rovněž nebyla umístěna na JIP a její dýchání nebylo podpořeno přístroji. V jejím případě nebyl učiněn ani pokus o její záchranu a byla odepsána mnoho dní před jejím úmrtím právě nastolením DNR režimu.

3. Žalobce dále tvrdil, že úmrtím svojí matky byl duševně téměř paralyzován a s celou záležitostí se dosud nemohl vyrovnat a to i s ohledem na to, že trpí duševní chorobou. Proto uplatnil náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. Dále uplatnil náhradu nákladů vynaložených na pohřeb matky ve výši [částka].

4. U jednání žalobce doplnil svá tvrzení tak, že nárokem uplatněným v odstavci I mínil dosáhnout toho, že do budoucna nebude [titul] k těmto situacím, tedy zneužití režimu DNR a chce dosáhnout toho, aby byl v tomto směru upraven zákon a aby lékaři věděli, co si mohou dovolit. Povinností lékaře je poskytnout první pomoc tomu, kdo je v ohrožení života a režim DNR představuje vyhnutí se této povinnosti a obcházení zákona. Režim DNR nerespektuje důstojnost, vůli a inteligenci pacienta, který se k tomu nemůže vyjádřit, dát souhlas a není ani informován.

5. Dále žalobce doplnil svá tvrzení tak, že uveřejnění omluvy v tisku požaduje proto, že v kanceláři regionální televize se dozvěděl, že informují o dění ve městě. Proto chtěl udělat reportáž o tom, kolik lidí tam zabijí při neléčení a aby to všichni věděli, že hospitalizace v přerovské nemocnici je hazard s vlastním životem.

6. Žalobce dále doplnil svá tvrzení tak, že jeho přesvědčení o tom, že žalovaná se dopustila špatného postupu, spočívá v tom, že matku neumístili na JIP, a byla na obyčejném lůžkovém oddělení. Dále při příjmu konstatovali, že trpí duševní poruchou a není schopna činit žádné úkony. Nejpodstatnější bylo nastolení režimu DNR, což fakticky vedlo ke změně režimu léčby, vynechání léků a maximální orgánové podpory. Režim nebyl odvolán, i když hodnoty zánětu poklesly. Laboratorní biochemie na typ zánětu byla udělaná až [číslo], ačkoliv matka byla přijata už [číslo]. Vážný stav matky je tedy 3 dny nezajímal. Dostala pouze širokospektrální antibiotika.

7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že z ní nevyplývá, jaké konkrétní a přesně vymezené právní povinnosti měla žalovaná porušit, jaká škoda měla vzniknout a jaká je mezi tím příčinná souvislost. Uvedla, že při přijetí bylo zjištěno, že matka žalobce prodělala řadu závažných onemocnění s přetrvávajícími následky, trpěla příjmem potravy, byla nepohyblivá, a její zdravotní stav vykazoval další polymorbidity. Při přijetí matka žalobce nekomunikovala ani slovně, ani neverbálně, při vyšetření nespolupracovala a nebyla schopna dát souhlas. Při vyplnění oznámení o hospitalizaci pacienta bez souhlasu byla zaškrtnuta kolonka, že pacient zároveň trpí duševní poruchou, pro kterou není schopen činit právní úkony, neboť jiná kolonka ve formuláři vhodně nepopisovala aktuální stav pacientky o její schopnosti komunikovat se zdravotníky, projevit svou vůli a skutečnost, zda rozumí tomu, co se jí sděluje. Označení duševní poruchy ovšem neznamená diagnózu, ale vyjádření nezpůsobilosti, nikoliv právní nesvéprávnosti. Zdravotní stav pacientky je zachycen ve zdravotní dokumentaci. Z ní vyplývá, že postupně [titul] ke zhoršování zdravotního stavu. Antibiotická léčba nebyla ukončena, nebyla ukončena ani jiná léčba, dýchání pacientky bylo podporováno podáváním kyslíku. Nastolení DNR režimu neznamená rezignaci na léčbu pacienta nebo omezení léčby. Obecně platí, že režim DNR může být v čase přehodnocován. Při zavedení DNR režimu nebyla pacientka ochuzena o žádnou péči a žalobce netvrdí, jak takový postup vedl ke zhoršení stavu pacientky nebo její smrti. K problematice DNR režimu žalovaná uvedla, že podle odborných a mezinárodně přijímaných názorů je kardiopulmonální resuscitace invazivním postupem s nízkou pravděpodobností úspěchu a neměla by být prováděna v marných případech. Resuscitace je považovaná za marnou, pokud jsou šance pacienta na kvalitní přežití minimální. Rozhodnutí nezahajovat resuscitaci nevyžaduje souhlas pacienta, ani blízkých, kteří mají mnohdy nerealistická očekávání. Zavedení tohoto režimu záleží na posouzení a rozhodnutí lékařů, kteří jsou vybaveni odbornými a praktickými zkušenostmi a reagují na aktuální vývoj zdravotního stavu konkrétního pacienta. Také proto problematika DNR režimu není závazně normována žádným autoritativním předpisem. O zavedení DNR režimu u matky žalobce bylo rozhodnuto a potvrzeno na velké vizitě a odsouhlaseno vedoucím lékařem služby v okamžiku úmrtí. Není povinností vždy pacienta resuscitovat. Resuscitace se provádí typicky při neočekávaném úmrtí nebo komplikaci, kterou lze zvrátit a pacient může přežít bez následků. V okamžiku, kdy jsou vyčerpány rezervy lidského organismu, a vše selhává, není co resuscitovat. Žalovaná se při poskytování zdravotních služeb nedopustila porušení žádné své povinnosti, ani protiprávního či jinak právně závadného a nežádoucího jednání vůči žalobci.

8. K dalším uplatněným nárokům žalovaná uvedla, že není dán předpoklad pro jejich přiznání pro již výše uvedenému s tím, že žalobce neuvedl žádná konkrétní tvrzení ani důkazy ohledně výše nemajetkové újmy, a pokud se týká náhrady nákladů za pohřeb, je z předloženého důkazu zřejmé, že tyto náklady hradil bratr žalobce.

9. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná nepostupovala nezákonně a neučinila nic, co by zapříčinilo úmrtí žalobce.

10. Pokud žalovaná uváděla, že žalobu považuje za nepro jednatel zejména proto, že žalobce neuvádí, jakých konkrétních porušení se žalovaná dopustila a jaká škoda vznikla, soud se s tímto názorem neztotožnil. Je zřejmé, že žalobcem tvrzená újma spočívá v úmrtí jeho matky, čímž bylo zasaženo do jeho práva na rodinný život a tvrdí duševní útrapy s tím spojené. Dále tvrdí újmu vzniklou jeho matce porušením práva na život. Poukazuje na špatnou péči žalované, konkrétně tvrdí, že smrt matky byla zapříčiněna nedostatečnou lékařskou péčí, laxním přístupem a zavedením režimu DNR. S ohledem na odbornou problematiku lze stěží po laikovi požadovat, aby uváděl konkrétní lékařská pochybení. Vymezení základních skutkových tvrzení tak soud považuje v tomto případě za dostatečné. Soud také seznámil účastníky s tím, že v prvé řadě se bude zabývat tím, zda došlo k porušení právních povinností žalovanou a teprve následně bude nutno doplnit konkrétní tvrzení ohledně vzniku újmy a její výše. Doplňování a konkretizace tvrzení k výši škody by byly nadbytečné před prokázáním porušení povinnosti žalovanou jako základním předpokladem uplatněného nároku 11. Žalovaná se dále v průběhu jednání vyjádřila k tvrzením žalobce. Ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že i přes pokles zánětlivých parametrů [titul] ke zřetelnému zhoršování stavu pacientky, která se propadala do hlubší poruchy vědomí, přestala zcela komunikovat a přijímat tekutiny a stravu. Antibiotická léčba po celou dobu pokračovala. Kompletní laboratorní vyšetření bylo provedeno již v den jejího přijetí, a [číslo] bylo prováděno doplňkové vyšetření a kultivace moči. Přitom mikrobiologické vyšetření, tedy kultivace, trvá několik dnů. Nastolení režimu DNR neznamenalo ukončení léčby, pacientka dostávala veškerou a lékařskou a ošetřovatelskou péči a její smrt nenastala v důsledku rozhodnutí o DNR režimu. Bylo rozhodnuto o dokončení antibiotické léčby, tedy ne o ukončení, a šlo o rozhodnutí nerozšiřovat terapii. Hospitalizace pacientky na JIP by nepřinesla žádnou změnu, byly by podávány stejné léky. Pacientka byla v jistých chvílích při vědomí a dokázala se vyjádřit v krátkých větách, nikoliv však na počátku hospitalizace, o čemž svědčí také záznamy z domova důchodců. Z tohoto důvodu bylo rovněž učiněno oznámení soudu o hospitalizaci.

12. Z příjmové zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] byla převezenou zdravotnickou záchrannou službou z domova důchodců, ul. [ulice]. Byla konstatována infekce dýchacích cest, dušnost, kašel, zahlenění, podle rentgenu infiltrace vpravo, plicní, a dále polymorbidita, imobilita, inkontinence, dekubity pat, porucha příjmu potravy. Pacientka byla přijata na akutní lůžko interního oddělení s tím, že není schopna dát souhlas, což bude nahlášeno na soud, a přítomný syn byl informován o jejím zdravotním stavu.

13. Z ošetřovatelské překladové zprávy Domova pro seniory [ulice] soud zjistil, že ohledně [jméno] [celé jméno žalobce] bylo uvedeno, že nastoupila k pobytu [datum], a ve shrnutí ošetřovatelské anamnézy se uvádí, že klientka je imobilní, inkontinentní, nekomunikativní, závislá ve všech oblastech péče. Ze záznamu o výjezdu zdravotnické záchranné služby ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] byla předána do péče nemocnice [obec], u charakteru dýchání je označeno patologické, u stavu vědomí somnolence. Pacientka byla při vědomí s tím, že je s ní špatná spolupráce, výzvám vyhoví pouze částečně.

14. Z propouštěcí zprávy z [datum] vyhotovené [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil mimo jiné, že [jméno] [celé jméno žalobce] byla přijata pro zhoršení stavu, vzhledem k výrazně zvýšeným zánětlivým parametrům byla zahájena terapie antibiotiky (Amoksiklav) a terapie respiračního infektu. Do medikace byl přidán Klacid. Rodina odmítala výživu přes NGS nebo PRG, proto nutrice byla prováděna pouze nutridrinky. I přes výrazný pokles zánětlivých parametrů byl klinický stav zhoršen. Pacientka byla nekomunikativní, nefixovala ani zrakem. Stav se stále zhoršoval, byla téměř neprobudná, bylo pokračováno v terapii antibiotiky podáváním do žíly. Vzhledem k polymorbiditě a dlouhotrvajícímu špatnému zdravotnímu stavu bylo rozhodnuto o neeskalování terapie a pouze dokončení terapie antibiotiky. Rodina žádala o hospicovou péči v [obec]. I přes zavedenou terapii nedošlo ke zlepšení klinického stavu. [datum] pacientka zemřela. Kardiopulmonální resuscitace nebyla zahájena vzhledem k polymorbiditě pacientky a terminálnímu stavu při pneumonii.

15. Ze záznamu oddělení laboratorní medicíny má soud za prokázáno, že odběr vzorků a předání k laboratornímu vyšetření u [jméno] [celé jméno žalobce] bylo provedeno [datum]. Kultivační vyšetření moči bylo provedeno [datum] s tím, že odběr proběhl [datum].

16. Ze záznamu o souhlasu poskytování informací ze dne [datum] soud zjistil, že ohledně [jméno] [celé jméno žalobce] byly uvedeny jako osoby, které mohou být informovány o jejím zdravotním stavu [celé jméno žalobce] [jméno] [celé jméno žalobce]. V místě podpisu se uvádí, že pacientka je neschopna podpisu pro somnolenci.

17. Ze soupisu osobních a cenných věcí z [datum] ohledně [jméno] [celé jméno žalobce] se uvádí, že pacientka se nemůže podepsat z důvodu somnolence.

18. Z ošetřovatelské anamnézy pacienta a z hodnocení ze dne [datum] soud zjistil, že v oddělení komunikace se uvádí, že pacientka nespolupracuje.

19. Z hodnocení rizik pacienta ze dne [datum] a [datum] ohledně [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že v položce spolupráce se uvádí v hodnocení žádná.

20. Z informačního záznamu z [datum] ohledně [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že se zde uvádí komunikační bariéra, že je smyslová a psychická, a že pacientka není schopna podpisu pro somnolenci.

21. Ze záznamu o zdravotní péči soud zjistil, že [číslo] se uvádí přijetí, [číslo] že se jí špatně dýchá, [číslo] dušnost stejná, obtížně odkašlává, [číslo] točí se hlava, bolí obě nohy, je při vědomí, orientovaná, špatná mluva, [číslo] nekomunikuje, pouze řekne, že se jí špatně dýchá. V záznamu se uvádí DNR s tím, že remise je možná nejdříve koncem týdne. Dále ve čtvrtek rentgen, antibiotika 12 dní s přidáním klacidu. [číslo] nekomunikuje, nereaguje, [číslo] nekomunikuje, nefixuje očima, [číslo] nereaguje, [číslo] nekontaktní, zavedená NGS, kterou původně rodina odmítala. [číslo] ve 13.30 hodin konstatováno úmrtí. Z celého záznamu je zřejmé, že byla po celou dobu podávána antibiotika a další léky, byl kontrolován příjem a výdej potravy a tekutin, probíhalo pravidelné hodnocení stavu pacientky, byl vyplňován léčebný plán. Byly vedeny záznamy o laboratorních výsledcích, ošetřovatelské intervenci, polohování apod.

22. Z oznámení o hospitalizaci pacienta bez souhlasu ze dne [datum] soud zjistil, že [název soudu] bylo adresováno oznámení ohledně [jméno] [celé jméno žalobce], která byla přijata na interní ambulanci, že pacientka byla hospitalizována bez písemného souhlasu, neboť její stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a pacient zároveň trpí duševní poruchou, pro kterou není schopen činit právní úkony. Další možností k označení bylo, že pacient netrpí duševní poruchou. Dalšími možnostmi byly kolonky, že ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí, dále že ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a je pod vlivem návykové látky a další, že pacient nebo jeho zákonný zástupce odvolal souhlas s hospitalizací a dále existují důvody pro hospitalizace bez souhlasu.

23. Z posudku ze dne [datum] podepsaného [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], soud zjistil, že byla provedena pitva [jméno] [celé jméno žalobce] a bylo zjištěno, že bezprostřední příčinou je oboustranný splývající zánět plic, zejména v oblasti dolních plicních laloků. Jedná se o smrt z příčin přirozených.

24. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že byla vystavena na jméno [jméno] [celé jméno žalobce] za pohřeb [jméno] [celé jméno žalobce], konaný dne [datum], v celkové výši [částka].

25. Z potvrzení Okresního soudu v Přerově ze dne [datum] má soud za prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobce] nebyla Okresním soudem v Přerově zbavena ani omezena ve svéprávnosti a žádný spis ohledně její svéprávnosti není veden.

26. Podle § 81 odst.1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

27. Podle § 81 odst.2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

28. Podle § 2956 odst.1 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

29. Pokud se jedná o nárok uplatněný v odst. I, je soud toho názoru, že nelze bez dalšího vyloučit, že samotné určení neoprávněnosti konkrétního jednání zasahujícího do osobnosti může vzhledem k okolnostem věci představovat přiměřený způsob odškodnění nemajetkové újmy (podle § [číslo] odst. 2 a § 2957 o.z.), tedy podle obecné úpravy deliktního práva.

30. V uvedeném případě se jedná o uplatnění práva na ochranu přirozených práv [jméno] [celé jméno žalobce] podle § 81 odst.2 o.z. Podle § 82 odst.2 o.z. se může takové ochrany domáhat po smrti člověka kterákoli z blízkých osob. Konstatování tj. určení, že k porušení přirozených práv člověka došlo, nelze v tomto případě vyloučit. Ve vztahu k porušení práv zemřelé [jméno] [celé jméno žalobce] nebylo uplatněno právo na jiné odškodnění. Smysluplnou satisfakci ve vztahu k zemřelé by mohlo být právě ono konstatování, že k porušení jejích práv došlo. Tento nárok by však musel být uplatněn právě jako přiměřený způsob odškodnění nemajetkové újmy zemřelé. Žalobce však výslovně uvedl, že smyslem uplatnění tohoto nároku bylo, aby byl režim DNR do budoucna upraven, ne [titul] k těmto situacím a aby bylo zamezeno jeho zneužití. Nejedná se tedy o nárok na přiměřené zadostiučinění. V takovém případě nelze žalobě na určení vyhovět, neboť na takovém konstatování (určení) není naléhavý právní zájem.

31. Nad rámec lze však uvést, že pokud se týká porušení práva na ochranu osobnosti [jméno] [celé jméno žalobce] spočívající v ochraně cti a důstojnosti, lze konstatovat, že k takovému porušení nedošlo. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobce] byla v době přijetí ve zdravotnickém zařízení nekomunikativní a jevila se tak, že nebyla schopna srozumitelně a informovaně projevit svůj souhlas s hospitalizací. Pokud žalobce tvrdil, že matka zcela srozumitelně komunikovala a souvisle se vyjadřovala, svá tvrzení neprokázal, naopak jsou vyvrácena záznamy nemocnice, ale především zprávami Domova seniorů a záchranné služby. Navíc je zřejmé, že matka žalobce nebyla označena za osobu nesvéprávnou, ale pouze za osobu, která v dané chvíli, s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav nebyla schopna zřetelně vnímat informace podávané ošetřujícím personálem a dát informovaný souhlas s prováděnými úkony. Žalovaná tak pouze plnila svou zákonnou povinnost a oznámila přijetí pacienta, jehož souhlas nebylo možno získat, soudu. Takové ustanovení slouží k ochraně práv pacienta, nikoli jeho dehonestaci. Uvedenou informaci o tom, že matka žalobce trpí duševní poruchou, pro kterou není schopna činit právní úkony nelze proto považovat za difamující. Navíc byla určena pouze soudu a v dokumentaci a záznamech žalované byla uváděna pouze neschopnost podpisu pro somnoleci. Uvedený pojem označuje somnolence lehčí poruchu vědomí se sníženou bdělostí. Spavost, z níž lze člověka snadno probudit oslovením, dotykem (viz [webová adresa])

32. Pokud se týká dalších uplatněných nároků, soud na počátku jednání seznámil účastníky s tím, že v prvé řadě se bude zabývat tím, zda došlo k porušení právních povinností žalovanou, a teprve následně bude nutno doplnit konkrétní tvrzení ohledně vzniku újmy a její výše.

33. Soud poučil žalobce o tom, že je nutno označit důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná porušila své povinnosti, a že se dopustila neoprávněného zásahu, který spočívá v poskytnutí nesprávné nebo nedostatečné péče, v důsledku čehož došlo k úmrtí jeho matky. Pro závěr, zda k takovému porušení došlo, je třeba odborných znalostí, a zpravidla bývá navrhován jako důkaz znalecký posudek.

34. Žalobce již u jednání uvedl, že protiprávnost jednání žalované vychází z porušení právního řádu celé země a ústavního pořádku. Svou žalobu opřel o tuto protiprávnost a porušení základní Listiny práv a svobod, a to především práva na život. Nezajímá ho, co měli lékaři udělat jinak, ale chce, aby toto řízení bylo o tom, že DNR režim je protiprávní. Po písemném poučení soudem žalobce dále výslovně uvedl, že omezením poskytované zdravotní péče dostal pacient o něco menší šanci na přežití a podle judikatury se k úspěchu žaloby na ochranu osobnosti nevyžaduje příčinná souvislost. DNR režim bude vždy v rozporu s lege artis a jde mu o to, aby soudy uznaly, že příkaz k DNR režimu ze strany lékaře má být prohlášen za nezákonný.

35. Předpokladem pro vznik povinnosti nahradit jinému újmu na jeho přirozených právech je úmyslné porušení dobrých mravů (§ 2909 o.z.), porušení povinnost stanovené zákonem stanovené povinnosti (§ 2910 a 2911 o.z.), příp. porušení smluvní povinnosti. Dalším předpokladem úspěšného uplatnění nároku na povinnost odčinit újmu je existence škody a dále existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vzniklou újmou.

36. Žalobce tvrdil, že již samotné nastolení režimu DNR bylo porušením povinností žalobkyně, dále jako porušení povinností uvedl neumístění pacientky na JIP a laxní přístup k pacientce (např. opožděné laboratorní vyšetření) a obecně nedostatečnou nebo nesprávnou léčbu.

37. Soud má v řízení za prokázáno, že matka žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] byla dne [datum] hospitalizovaná ve zdravotnickém zařízení žalované a zde také [datum] zemřela. Příčinou smrti byl oboustranný zápal plic, pacientce byla po celou dobu aplikována léčba antibiotiky i dalšími léky. Pacientka trpěla poruchou příjmu potravy, byla ležící, měla další doprovodná a předcházející onemocnění. Laboratorní vyšetření byla zadána a provedena ihned po přijetí [datum] a následně ještě [datum].

38. Z důkazů, které byly v řízení provedeny, nemá soud za prokázáno, že došlo k porušení povinností žalované, v důsledku něhož by matka žalobce zemřela. Samotná zjištění příčiny smrti (oboustranný zápal plic), doklady o prováděné péči a podávaných lécích samy osobě neprokazují tuto skutečnost. Nebyla učiněna taková zjištění, která by evidentně porušení povinností žalované nasvědčovala. Tím však porušení povinností žalované není vyloučeno. K posouzení postupu nemocnice, správnosti léčebného postupu a vlivu tohoto postupu na úmrtí žalované je třeba odborných znalostí. Rovněž tak je třeba odborných znalostí k posouzení vlivu nastolení režimu DNR na zdravotní stav pacientky, příp. její úmrtí. Stejně tak nelze bez odborných znalostí usoudit na teorii tzv. ztráty šance.

39. Žalobce nese v řízení břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na charakter sporu soud považoval tvrzení žalobce o charakteru porušení povinností žalovanou za dostatečné, jak je vysvětleno výše. Ke svému tvrzení je však žalobce povinen navrhnout důkazy. Žalobce byl poučen soudem o tom, že do té doby provedené důkazy v řízení takové porušení povinnosti neprokazují, resp. neprokazují, že právě toto konání (konkrétně nastolení režimu DNR) bylo porušením povinnosti a že takové porušení bylo v příčinné souvislosti se smrtí jeho matky. Byl poučen o nutnosti navržení důkazů, o tom, z jakých důvodů je nutno navrhnout další důkazy, byla mu stanovena přiměřená lhůta a byl poučen o následcích, pokud takové důkazy nenavrhne.

40. Žalobce se opakovaně (u jednání i písemně) vyjádřil tak, že je zřejmé, že zejména znalecký posudek nenavrhuje („ nepřeju si, aby se soud zvrhl v medicínské žvásty“), trval na tom, že prokazování porušení právní povinnosti a příčinné souvislosti není třeba a deklaroval, že celé řízení je vlastně o tom, aby byl legislativně upraven režim DNR a bylo zabráněno jeho zneužívání. Kromě přehledu poskytnuté zdravotní péče od zdravotní pojišťovny žádné důkazy nenavrhl.

41. Žalobce v rozporu s ust. § 101 odst.1 písem. b) a § 120 odst.1 o.s.ř. nesplnil svou důkazní povinnost. Neunesl tedy důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaná neposkytla jeho matce řádnou péči a v důsledku toho jeho matka zemřela.

42. Za této situace bylo zbytečné doplnění tvrzení a důkazů ke vzniku nemajetkové újmy žalobci a její výši. Rovněž je bez významu zjišťování vzniku věcné škody (nákladů na pohřeb), neboť předpokladem úspěšnosti tohoto nároku je rovněž prokázání porušení povinností žalovanou. Navíc je z předložené faktury zřejmé, že byla vystavena a zřejmě i hrazena bratrem žalobce.

43. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud zamítl návrh na provedení dalších navržených důkazů výslechy lékařů a zprávy o přehledu zdravotní péče, neboť v této situaci je považoval za nadbytečné.

44. Protože žalobce neunesl důkazní břemeno, soud žalobu zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 47 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 47 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 47 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů za nahlížení do spisu dne [datum] včetně náhrady cestovného, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady. V této době nebyl spis u okresního soudu k dispozici, o čemž se zástupce žalované neujistil a k nahlížení do spisu se dostavil marně.

46. Soud přiznal náhradu nákladů řízení rovněž vedlejšímu účastníkovi, který vystupoval na straně žalované a tudíž byl také ve věci úspěšný. Soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníkovi nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Náhradu nákladů za úkon přípravy k jednání soud vedlejšímu účastníkovi nepřiznal, neboť není zřejmé, že by taková příprava byla skutečně provedena.