7 C 162/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru (dále také „smlouva o úvěru“). Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem a dále sjednanými poplatky za službu Presto, Klidné spaní, za tranši úvěru a informačními SMS poplatky. Žalovaný čerpal úvěr ve výši částka dne datum. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyně smlouvu vypověděla v souladu se smlouvou k datum. Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu ve výši částka, poplatek za vyplacení úvěru částka, smluvní úrok částka, poplatek za službu Presto částka a poplatek za Klidné spaní částka a smluvní pokutu částka (0,1 % denně z dlužné částky za dobu od datum do datum). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Z dokumentu „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č.hodnota“ soud zjistil, který byl poskytnut v elektronické podobě, soud zjistil, že neobsahuje žádný podpis. A to ani prostý elektronický ani žádnou jinou formu podpisu žalovaného.

3. Z výše uvedeného dokumentu je zřejmé, že obsahem je smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splácet v denních splátkách splatných vždy k 29.dni následující po výpočtu denní splátky. Platnost kreditního rámce byla dohodnuta do datum, úroková sazba 0,933 % denně, výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky.

4. Ze zprávy právnická osoba. soud zjistil, že dne datum byla na účet žalovaného č.č. účtu připsána částka částka.

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně vycházela při posouzení z následujících údajů: celkový počet členů domácnosti 4, z toho 2 bez příjmu, příjmy částka, výdaje na bydlení částka, výdaje na půjčky částka, další nezbytné výdaje částka.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 104 zák.č.257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

13. Podle § 2991 odst.1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst.2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Soud nemá v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum tvrzenou smlouvu o úvěru, v písemné formě, neboť předložený dokument neobsahuje žádný podpis, žádný projev vůle žalovaného, a to v jakékoli podobě. Ani z přiloženého ověření IDBank žalovaného nelze mít za prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy tvrzeného znění, byť nikoli v písemné formě. Žádné další zjištěné okolnosti nenasvědčují, že k uzavření smlouvy došlo, byť při nedodržení obligatorní písemné formy.

17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na neexistenci smlouvy plnění bez právního důvodu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně prokázala, že žalovanému částku ve výši částka, žalovaný dosud zaplatil částku částka (jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, která na jistině požaduje pouze částka). Žalovaný netvrdil, že by zaplatil částku vyšší. Žalovanému vznikla povinnost vrácení pouze částky částka. Nárok na vydání této částky soud posoudil podle § 2991 o.z.

18. Žalovaný je s zaplacením v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve než žalobou. Žalovaný je proto v prodlení až od datum, neboť žaloba byla doručena až datum.

19. Nad rámec soud uvádí, že i kdyby soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřena byla ať již v písemné formě nebo že nebyla forma dodržena, uzavřel by, že smlouva je neplatná. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena v písemné formě, uzavřel by, že žalobkyně řádně splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, když pro úvěrový rámec vyhodnotila jako dostatečný příjem částka, výdaje částka při dvou vyživovacích povinnostech. V obou případech (jak při dodržení i nedodržení písemné formy) by však soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 o.z., neboť ujednaná výše úroku 0,933 % denně (což představuje úrokovou míru 340,5 % ročně) se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).

20. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.

21. Tedy již samotná výše úroku přesahující 340 % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 0,866 % denně pak představuje více než 10násobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.

22. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

23. Soud by tak posoudil nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993o.z. se stejnými dopady včetně úroku z prodlení, jako je uvedeno v odst.16 a 17.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť převážně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.