7 C 208/2020

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele zastoupený advokátem údaje o zástupci proti zástavnímu dlužníkovi: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného o soudní prodej zástavy, k odvolání zástavního věřitele proti usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací , ve znění opravných usnesení ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací a ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací , Usnesení okresního soudu se mění takto: „ Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], ve výši 510.660 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 510.660 Kč od [datum] do zaplacení, zajištěné zástavním právem k nemovitým věcem dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], prodej zastavených nemovitých věcí ve vlastnictví zástavního dlužníka [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], a to: - pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, pro obec a katastrální území Horní Moštěnice.

1. Shora označeným usnesením okresní soud zamítl návrh zástavního věřitele, aby k uspokojení pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] pro částku 510.660 Kč spolu se smluvní pokutou z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 510.660 Kč od [datum] do zaplacení byl nařízen prodej zástavy- nemovité věci dle zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne [datum] a to: pozemku parcelního čísla [číslo] zahrady v obci a katastrálním území Horní Moštěnice, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov (výrok I.), a rozhodl, že zástavní věřitel je povinen zaplatit zástavnímu dlužníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 15.730 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).

2. Okresní soud v napadeném usnesení dospěl závěru, že nejsou dány zákonné předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy. Žalobě pak nevyhověl zejména z důvodu, který spočívá v připuštěné změně žaloby. Zástavní věřitel se v průběhu řízení nově domáhal, aby byl prodej zástavy nařízen k uspokojení pohledávky z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva. Z této smlouvy ale žádná pohledávka nevyplývá. Smlouva o zřízení zástavního práva ze dne [datum] je pouze zajišťovacím institutem a z ní samotné žádná pohledávka neplyne. Neexistuje tedy žádná pohledávka z této smlouvy, která by měla nebo mohla být uspokojena. Zástavní věřitel tedy neslnil zásadní předpoklad pro vyhovění žalobě, a to že má takovou zajištěnou pohledávku, jejíhož uspokojení se prodejem zástavy domáhá. Ani v případě, že by soud přihlédl nikoli k výslovnému znění žaloby, ale k tomu, co vyšlo v řízení najevo, nemohl by návrhu vyhovět, když Zástavní věřitel v řízení neprokázal, že má zajištěnou pohledávku. Pohledávka ze smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí neexistuje, neboť smlouva je neplatná. Pohledávka na bezdůvodné obohacení, které z neplatné smlouvy vzniklo, pak není zástavní smlouvou zajištěna. Smlouva o splátkovém prodeji nemovitostí je pak neplatná, když předseda představenstva společnosti, která smlouvu uzavřela, společně s další osobou byli pravomocně odsouzeni právě proto, že takové uzavírání smluv bylo nedovoleným podnikáním a bylo shledáno, že takové jednání bylo trestné. Takové jednání nelze potom dle okresního soudu aprobovat v civilní rovině. V takovém případě by došlo zcela k popření práva, kdy jedno odvětví práva by jednání postihovalo a to dokonce v trestní rovině a na druhé straně by bylo v civilní rovině připuštěno, že takové jednání je nezávadné. Jestliže uzavírání smluv, mezi něž podle skutkové věty patří právě i smlouva uzavřená se zástavním dlužníkem, bylo shledáno trestným, musí být toto jednání shledáno jako rozporné i s právem občanským. Proto je takový právní úkon neplatný podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění platném k [datum], kdy byla smlouva o splátkovém prodeji podepsána, neboť svým obsahem a účelem odporuje zákonu. Nárok z neplatné smlouvy lze pak posoudit pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení. Dle okresního soudu pak není neplatná i zástavní smlouva jako smlouva akcesorická, neboť trestní rozsudek nezahrnuje nemožnost uzavírání zástavních smluv a není vyloučeno, aby byla uzavřena zástavní smlouva platně, i když je následně shledána neplatnost zajišťované smlouvy. Na základě zástavní smlouvy pak vzniklo zástavní právo k zajištění pohledávek uvedených v čl. I. odst. 1 této smlouvy, jak je výslovně uvedeno v čl. III. V čl. I. je přitom výslovně uvedena pouze povinnost vrátit finanční prostředky poskytnuté podle smlouvy, případně příslušenství, úroků, nákladů vynaložených při úkonech směřujících k uspokojení pohledávky. Teprve v odst. 2 je uvedena povinnost uhradit nároky z titulu případného odstoupení od smlouvy a další nároky z bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí. Právě čl. III. je ustanovením, které zřizuje zástavní práva a stanoví, které pohledávky jsou tímto zástavním právem zajištěny. Na tom nic nemění ani ust. čl. VIII., které hovoří až o výkonu zástavního práva i v případech, týkajících se bezdůvodného obohacení z důvodu odstoupení od smlouvy nebo neplatnosti smlouvy. Rozsah zajištěné pohledávky je tak striktně vymezen ust. čl. III. odst. 1 a tento rozsah se bezdůvodného obohacení netýká. Zástavní věřitel tedy v řízení neprokázal, že má pohledávku zajištěnou zástavním právem.

3. Proti tomuto usnesení, a to proti všem jeho výrokům, podal včasné odvolání zástavní věřitel, který navrhl rozhodnutí okresního soudu změnit tak, že návrhu bude vyhověno. Namítal, že závěr soudu prvního stupně není správný, kdy odkázal například na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, kdy ohledně tzv.„ první fáze soudního prodeje zástavy“ tento soud uvádí:„ Soud zkoumá to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v tomto řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto), pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z přeložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné“. Z uvedeného vyplývá, že k návrhu na soudní prodej zástavy v této„ první fázi“ rozhodování nebylo ani zapotřebí, aby zástavní věřitel formuloval právní titul pro uplatněný nárok, což soud po zástavním věřiteli v daném řízení požadoval. Zástavní věřitel tak učinil a jako právní titul pro toto řízení označil zástavní smlouvu k nemovitostem z [datum], ačkoliv to nutné pro rozhodnutí soudu nebylo, když v řízení bylo prokázáno, že smlouva o splátkovém prodeji nemovitostí [číslo] byla smlouvu neplatnou. Z daného judikátu vyplývá, že ani smlouva o splátkovém prodeji nemovitostí [číslo] nemusela být pro rozhodování soudu předkládána jako právní titul pro podání tohoto návrhu. Zástavní věřitel tvrdí, že žalobní návrh měl všechny obecné a specifické náležitosti požadované v ust. § 42 odst. 4 o. s. ř., kdy v žalobě byl specifikován i údaj o výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství, které má být uspokojeno z výtěžku zpeněžení zástavy.

4. Zástavní dlužník k odvolání uvedl, že navrhuje usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrdit. Okresní soud se vyčerpávajícím způsobem vypořádal s posouzením všech předpokladů pro možnost nařízení prodeje zástavy. Oproti okresnímu soudu má za to, že je neplatná i samotná zástavní smlouva pro rozpor se zákonem dle § 39 starého o. z., kdy pokud předseda představenstva [právnická osoba] nemohl uzavírat smlouvy o splátkovém prodeji, nemohl uzavírat platně ani akcesorické závazkové vztahy.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal usnesení okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání zástavního věřitele je důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou u Okresního soudu v Přerově dne [datum] se zástavní věřitel domáhal nařízení soudního prodeje zástavy ohledně nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, a to z titulu smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí [číslo] uzavřené dne [datum] pro částku 510.660 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný je zástavním dlužníkem na základě smlouvy, kterou uzavřel se [právnická osoba], a. s . Zajištěná pohledávka vyplývá ze smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí a její přílohy o stavební půjčce ve výši 500.000 Kč, která byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba] Zástavní dlužník je výlučným vlastníkem uvedených nemovitých věcí. Pohledávka byla postoupena zástavnímu věřiteli na základě smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem úpadce [právnická osoba] průběhu řízení zástavní věřitel navrhl změnu žaloby tak, že soudní prodej zástavy má být nařízen z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Soud změnu žaloby připustil. Zástavní dlužník navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že je pochybnost, zda je zástavní věřitel aktivně legitimován, neboť smlouva o postoupení pohledávky není formulována určitě a srozumitelně, pokud se týká výše částky. Zejména jde o to, že zástavní dlužník v minulosti právním předchůdcům zástavního věřitele již další částky zaplatil. Dále namítl neplatnost smlouvy o splátkovém prodeji, neboť v souvislosti s podepisováním těchto smluv byl předseda představenstva [jméno] [příjmení] pravomocně odsouzen za nedovolené podnikání. Jestliže je absolutně neplatná smlouva, pak je neplatná i zástavní smlouva, neboť co bylo neplatně sjednáno, nemůže být platně zastaveno. Plnění z neplatné smlouvy může být jen bezdůvodným obohacením, to by však bylo již promlčeno. Pokud je promlčena pohledávka, je promlčené i samotné zástavní právo I pokud by nebyla smlouva neplatná, byly by promlčené všechny splátky, protože došlo k aktivaci ztráty výhody splátek. Pokud by ztráta výhody splátek nenastala, byla by promlčená většina splátek. Pokud je argumentováno tím, že může být realizována zástava promlčené pohledávky (podle zástavní smlouvy), namítl rozpor takového ujednání s dobrými mravy a zpochybnil možnost odlišných ujednání ohledně promlčecí doby. Okresní soud pak provedl ve věci dokazování a dne [datum] vydal napadené usnesení.

7. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s tím doplněním, že ze zástavní smlouvy ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, konkrétně z čl. III. odst. 1, že si účastníci ujednali následující:„ K zajištění všech pohledávek zástavního věřitele včetně příslušenství vůči zástavci jako dlužníkovi uvedených v čl. I. odst. 1 zástavní smlouvy k nemovitostem, jakož i k zajištění všech nároků zástavního věřitele vůči zástavci z titulu případného odstoupení od smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí, citované v čl. I. odst. 1 zástavní smlouvy, jakož i k zajištění všech případných nároků zástavního věřitele vůči zástavci z bezdůvodného obohacení z titulu neplatnosti téže smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí, zástavce tímto zřizuje zástavní právo k zástavě uvedené v čl. II. této zástavní smlouvy k nemovitostem ve prospěch zástavního věřitele. Zástavní věřitel toto zástavní právo přijímá.“ 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že zástavní věřitel uzavřel s [jméno] [příjmení] jako insolvenčním správcem [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, kdy postupitel touto smlouvou postupuje postupníku s účinností ode dne uzavření této smlouvy všechny pohledávky úpadce z titulu poskytnutých půjček dlužníkům úpadce podle smluv o splátkovém prodeji nemovitostí v celkové účetně evidované výši 19.163.121,52 Kč s příslušenstvím. Specifikace pohledávek vyplývá z přílohy [číslo], kde je pod poř. číslem položky [datum] uvedena pohledávka dlužníka označeného jménem žalovaného, jeho rodným číslem a adresou [adresa žalovaného], dále částkou 510.660 Kč a předmětem uplatněného zástavního práva k pohledávce- nemovitosti na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec].

9. Ze smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí [číslo] ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že v čl. VIII. smlouvy strany ujednaly, že pokud se klient ocitne v prodlení s platbou jistiny či splátky, je Benefin oprávněn účtovat smluvní úrok z prodlení 0,05 % z dlužné částky denně.

10. Z informace o pozemku platného ke dni [datum] krajský soud zjistil, že zástavní dlužník je vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, pro obec a katastrální území Horní Moštěnice, na němž vázne předmětné zástavní právo.

11. S ohledem na částečné zopakování dokazování, přejímá krajský soud jako správné skutkové závěry okresního soudu s tím doplněním, že v zástavní smlouvě ze dne [datum] bylo konkrétně v čl. III. odst. 1, ujednáno, že zajištění všech pohledávek zástavního věřitele včetně příslušenství vůči zástavci jako dlužníkovi uvedených v čl. I. odst. 1 zástavní smlouvy k nemovitostem, jakož i k zajištění všech nároků zástavního věřitele vůči zástavci z titulu případného odstoupení od smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí, citované v čl. I. odst. 1 zástavní smlouvy, jakož i k zajištění všech případných nároků zástavního věřitele vůči zástavci z bezdůvodného obohacení z titulu neplatnosti téže smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí, zástavce tímto zřizuje zástavní právo k zástavě uvedené v čl. II. této zástavní smlouvy k nemovitostem ve prospěch zástavního věřitele. Zástavní věřitel toto zástavní právo přijímá. Zástavní věřitel uzavřel s [jméno] [příjmení] jako insolvenčním správcem [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kdy postupitel touto smlouvou postupuje postupníku s účinností ode dne uzavření této smlouvy všechny pohledávky úpadce z titulu poskytnutých půjček dlužníkům úpadce podle smluv o splátkovém prodeji nemovitostí v celkové účetně evidované výši 19.163.121,52 Kč s příslušenstvím. Specifikace pohledávek vyplývá z přílohy [číslo], kde je pod poř. číslem položky [datum] uvedena pohledávka dlužníka označeného jménem žalovaného, jeho rodným číslem a adresou [adresa žalovaného], dále částkou 510.660 Kč a předmětem uplatněného zástavního práva k pohledávce- nemovitosti na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Ve smlouvě o splátkovém prodeji nemovitostí [číslo] ze dne [datum] bylo v čl. VIII. ujednáno, že pokud se klient ocitne v prodlení s platbou jistiny či splátky, je Benefin oprávněn účtovat smluvní úrok z prodlení 0,05 % z dlužné částky denně. Zástavní dlužník je vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, pro obec a katastrální území Horní Moštěnice, na němž vázne předmětné zástavní právo.

12. Co se pak týká právního hodnocení věci, s tímto se krajský soud ztotožňuje pouze potud, že žalobce jako zástavní věřitel, na něhož byla pohledávka zajištěná zástavním právem platně postoupena, je ve věci aktivně věcně legitimován, kdy krajský soud shodně s okresním soudem neshledává smlouvu o postoupení pohledávky neurčitou a tuto považuje za platnou, když tato obsahuje veškeré zákonné náležitosti a specifikaci pohledávky ve výši 510.660 Kč, která byla postoupena vč. příslušenství. Ve zbytku však krajský soud právní hodnocení věci okresním soudem neakceptuje.

13. Je třeba zdůraznit, že v rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze vymezený okruh posuzovaných skutečností, tj. pouze předpoklady k nařízení soudního prodeje zástavy dle ust. § 358 z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále také jen „z. ř. s.“), tedy zda je doložena zajištěná pohledávka, existence zástavního práva k zástavě a doloženo, kdo je zástavním dlužníkem. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků (shodně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019 dostupné na [webová adresa]). K důvodům případné neplatnosti titulu pro zajištěnou pohledávku přihlédne soud ex offo pouze tehdy, vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 nebo ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 dostupné na [webová adresa]), což však není projednávaný případ. Uvedená otázka případné neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí není tak jednoznačnou, jak ji konstatoval okresní soud, tj. tak očividná a nevyžadující další dokazování, jak má namysli shora citovaná judikatura, tudíž by neměla být předmětem přezkumu v rámci řízení o nařízení prodeje zástavy. Je totiž otázkou, zda okresním soudem tvrzené okolnosti vůbec neplatnost předmětné smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí způsobují a zda by se případně jednalo o neplatnost absolutní či pouze relativní. Prostor pro namítnutí případné neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí by se měl dle názoru krajského soudu otevřít až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o výkon rozhodnutí (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 dostupné na [webová adresa]). Ze shodných důvodů pak nemohou být ve fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy zkoumány okolnosti k námitce promlčení, k rozporu ujednání, dle něhož může být zástavní právo realizováno i pro promlčenou pohledávku, s dobrými mravy, nebo otázka, kolik bylo žalovaným na dluh uhrazeno (kolik reálně činí případné bezdůvodné obohacení), všechny tyto námitky je potřeba uplatnit až v exekučním řízení. Ve vztahu k případné neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí je pak nutno konstatovat, že tato okolnost není pro právní posouzení v této fázi ani zásadně významná, neboť i kdyby byla teoreticky neplatná, zástavní smlouva je platná v části zajišťující závazek z bezdůvodného obohacení, kdy je možno zástavou zajistit i bezdůvodné obohacení u neplatné smlouvy. V projednávané věci pak byl zástavní smlouvou zajištěn nejen dluh z půjčky, jak okresní soud zcela nesprávně z obsahu smlouvy vyložil, ale i ale veškeré budoucí dluhy vůči zástavnímu věřiteli, vzniklé z titulu odstoupení od smlouvy a z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti této smlouvy, jak je ve smlouvě výslovně uvedeno. Zástavní smlouvou bylo tedy zajištěno více dluhů z různých právních důvodů (ze smlouvy o splátkovém prodeji, z odstoupení od smlouvy, z bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy). Protože zástavní právo může být zřízeno k zajištění více dluhů vznikajících z různých právních důvodů a protože předmětem zajištění mohou být i dluhy podmíněné, nebránilo sjednání zajištění jak dluhů ze samotné smlouvy, tak dluhů z bezdůvodného obohacení z titulu neplatnosti této smlouvy, že vznik dluhů z neplatnosti předmětné smlouvy by závisel na splnění podmínky, že bude zjištěna její neplatnost. Zástavní právo může být zřízeno nejen k zajištění dluhu, který již vznikl, ale také za účelem zabezpečení dluhu, který má vzniknout teprve v budoucnu. Zástavním právem lze zajistit i dluh, o němž není jisté, zda vznikne, neboť jeho vznik je vázán na splnění podmínky (dluh podmíněný). Ve všech případech musí jít o dluh v určité výši nebo o dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavní právo lze zřídit nejen k zajištění jednoho, ale i více takových (různých) dluhů. Pokud by byla předmětná smlouva neplatná, nevznikl by dluh z této smlouvy, a tedy ani zástavní právo, které bylo zřízeno (též) k jeho zajištění (k akcesoritě zástavního práva srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2002 sp. zn. 21 Cdo 957/2001, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2002). V takovém případě by však dlužníkovi vznikly (mohly by vzniknout) dluhy vyplývající z neplatnosti předmětné smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí a to především závazek k vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. Protože dluhy vzniklé z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy byly rovněž předmětem zajištění v zástavní smlouvě, nebrání nic vzniku zástavního práva k zajištění závazku dlužníka k vydání bezdůvodného obohacení (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1014/2021 dostupné na [webová adresa]). Žalobce jako zástavní věřitel tedy jednoznačně disponuje pohledávkou zajištěnou zástavním právem, resp. zástavním právem k zástavě.

14. V dané věci má tak krajský soud na rozdíl od okresního soudu za to, že zástavní věřitel osvědčil veškeré podmínky pro vyhovění návrhu dle ust. § 358 z. ř. s., tedy doložil zajištěnou pohledávku (tato pohledávka a její výše vč. příslušenství jednoznačně vyplývá z doložených listin-smlouvy o postoupení pohledávky a smlouvy o splátkovém prodeji), existenci zástavního práva k zástavě (platnou zástavní smlouvou zajišťující i případné bezdůvodné obohacení) a doložil, kdo je zástavním dlužníkem (tímto je i dle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí žalovaný). Vyhovění žalobnímu návrhu nemůže zabránit ani případná nepřesnost ve formulaci žalobního petitu po změně žaloby, kdy ust. § 261a odst. 4 o. s. ř. jednoznačně stanoví, jaké náležitosti musí žalobní žádání v projednávané věci obsahovat, aby rozhodnutí bylo vykonatelné. Takovou náležitostí pak není explicitně titul, z něhož pohledávka zajištěná zástavním právem vznikla.

15. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud rozhodnutí okresního soudu dle ustanovení § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalobě vyhověl, když okresní soud zčásti neúplně zjistil skutkový stav a věc rovněž nesprávně právně posoudil.

16. S ohledem na změnu rozhodnutí ve věci samé, by mělo být dle ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř. nově rozhodnuto i o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Avšak vzhledem k tomu, že žalobě bylo naopak vyhověno, otvírá se zde tedy teprve prostor pro druhou fázi řízení. O náhradě nákladů řízení v první fázi realizace soudního prodeje zástavy pak v souladu s níže uvedeným rozhodováno nebylo. Ústavní soud ve svých nálezech (např. sp. zn. III. ÚS 68/16 dostupný na [webová adresa]) opakovaně vyslovil názor, že je třeba vycházet z toho, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním, kde nelze jednoznačně náklady řízení poměřovat podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník zde nemá v podstatě žádnou možnost obrany, nelze v této fázi řízení, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že zástavní věřitel byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný zástavní dlužník má povinnost k náhradě nákladů. Řízení o soudním prodeji zástavy není totiž řízením zcela samostatným. Zatímco v této první fázi jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, až teprve ve druhé fázi - v navazujícím vykonávacím řízení - se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, takže teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Z uvedených důvodů nebylo krajským soudem o nákladech řízení před soudem prvého stupně ani před soudem odvolacích v této první fázi řízení rozhodováno, kdy judikatura je v tomto směru již ustálena.