7 C 274/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 3 pro určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a společností , právnická osoba, . dne , datum, s právními účinky vkladu práva ke dni , datum, k zajištění pohledávky žalovaného.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal určení, že na nemovitosti specifikované ve výroku rozsudku nevázne zástavní právo. Uvedl, že , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu o splátkovém prodeji nemovitosti. Na základě smlouvy, mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, , které měl uhradit v měsíčních splátkách po , částka, . Pohledávka za žalobcem byla následně postupována tak, že věřitelem se stal žalovaný. Za účelem zajištění pohledávky byla uzavřena , datum, smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Žalobce namítá, že pohledávka je promlčená, neboť měla vzniknout na základě smlouvy, která je však podlé mínění žalobce neplatná pro obcházení zákona. Jedná se tedy pouze o bezdůvodné obohacení, které bylo poskytnuto , datum, , a proto je nárok na vydání tohoto bezdůvodného obohacení promlčen.

2. Žalobce dále vznesl námitku promlčení zástavního práva, respektive práva zástavního věřitele na uspokojení pohledávky ze zástavy. Dle žalobce je již bezdůvodné obohacení vyplývající ze smlouvy promlčeno, a proto je také promlčeno samotné zástavní právo. K promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení došlo , datum, . Naléhavý právní zájem na určení žalobce dovozuje toho, že jiným způsobem nelze dosáhnout výmazu zápisu o zástavního práva v katastru nemovitostí.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na doslovné znění zástavní smlouvu z , datum, . Uvedl, že byl nařízen soudní prodej zástavy, a to nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku. V rámci vykonávacího řízení je pak posuzována návrh žalobce na zastavení tohoto řízení. Žalovaný poukázal na to, že v rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy byly smlouva o splátkovém prodeji a také zástavní smlouva vyhodnoceny jako platné. Rovněž byla platně vyhodnoceno postoupení pohledávky na žalovaného. Žalovaný namítl, že nárok uplatněný vůči žalobci není promlčen, protože žalovaný učinil v příslušné právní úkony k vymožení pohledávky včas. Žalovaný poukázal na článek VIII zástavní smlouvy, kde se uvádí, že zástavce se zavazuje strpět uspokojení pohledávky ze zástavní smlouvy zástavním věřitelem i v případě, kdy bude pohledávka promlčena.

4. Poté, kdy v rámci exekučního řízení rozhodl Městský soud v Praze tak, že dospěl k závěru, že podstatná část pohledávky je promlčena, stejně jako zástavní právo, které v této výši pohledávku zajišťuje a v této části vykonávací řízení zastavil, uvedl žalobce, že zbývající část pohledávky zaplatil a je tudíž zřejmé, že pozemek nadále zástavním právem zatížen není.

5. Žalovaný uvedl, že v době podání návrhu taková situace nebyla a celá pohledávka zanikla až zaplacením celého dluhu. Vystavil kvitanční prohlášení a požadoval náhradu nákladů řízení s tím, že podání žaloby nezavinil.

6. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že ohledně předmětné nemovitosti byl nařízen soudní prodej zástavy. Po změně rozhodnutí okresního soudu odvolacím soudem nabylo usnesení o nařízení prodeje právní moci. , datum, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud prokázáno, že ohledně pozemku parcely číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k.ú. , adresa, je zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku , částka, , oprávněným je žalovaný. Zástavní právo bylo zapsáno na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, právní účinky vkladu práva ke dni , datum, . Následně jsou zapsána souhlasná prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky.

8. Z vyrozumění o zahájení exekuce soudním prodejem zástavy soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že soudního exekutora pověřil Obvodní soud pro , adresa, , pod č. j. , spisová značka, na základě exekučního titulu , a to usnesení Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, a usnesení Krajského soudu v , adresa, pobočka , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Jednalo se o soudní prodej zástavy, a to na nemovité věci pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k.ú. , adresa, pro pohledávku zástavního věřitele , Jméno žalovaného, ve výši , částka, s příslušenstvím.

9. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ve věci č. j. , spisová značka, soud zjistil, že byly stanoveny náklady oprávněného v exekučním řízení a náklady exekuce pro vymáhanou povinnost , částka, a náklady řízení před soudem. Náklady exekuce byly stanoveny ve výši , částka, , náklady oprávněného , částka, a náklady oprávněného v exekučním řízení , částka10. Z kvitančního prohlášení k zániku zástavního práva ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný tohoto dne vyznačil kvitanci, ve které uvádí, že původní pohledávka činila , částka, s příslušenstvím. Dále uvedl, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byl zamítnut návrh dlužníka na zastavení exekuce a byl potvrzen výrok usnesení Obvodního soudu pro , adresa, . Na podkladě tohoto rozhodnutí dlužník v rámci v rámci exekučního řízení uhradil soudem přiznanou jistinu ve výši , částka, náklady nalézacího řízení ve výši , částka, a náklady exekuce ve výši , částka, . Zástavní věřitel tedy svým podpisem prohlásil, že celá jeho pohledávka v částce , částka, , včetně nákladů nalézacího řízení a nákladů exekuce zanikla za dlužníkem jejím úplným splacením. Výslovně prohlašuje, že takto identifikovaná pohledávka za dlužníkem již neexistuje dále navrhuje, aby katastrální úřad na podkladě tohoto kvitančního prohlášení provedl výmaz zástavního práva a všech dalších navazujících zápisů v části C listu vlastnictví k příslušnému pozemku.

11. Z usnesení Městského soudu v Praze se na , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že soud rozhodoval o návrhu povinného (tedy žalobce) na zastavení exekuce prodejem zástavy vedené pro , částka, s příslušenstvím. Soud změnil rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, tak, že návrh povinného na zastavení exekuce ohledně částky , částka, , ohledně nákladů mezi účastníky a nákladů exekuce zamítl, jinak usnesení prvního stupně potvrdil. Soud dospěl k závěru, že smlouva o poskytnutí půjčky je platným právním jednáním, neboť uzavření této smlouvy lze oddělit od jednání, které bylo v rozporu se zákonem o bankách t.j. s neoprávněným podnikání spočívajícího v neoprávněném přijímání vkladů vkladu od klientů. Samotné poskytnutí půjčky však nebylo v rozporu se zákonem a soud hodnotil uzavření a smlouvu o splátkovém prodeji nemovitosti ze dne , datum, jako platnou. Soud dále posoudil jako platnou také navazující smlouvu t.j. smlouvu o stavební půjčce s novací smluvního vztahu č., Anonymizováno, /N ze dne , datum, . Tato smlouva nahradila zcela původní smlouvu o splátkovém prodeji nemovitosti č., hodnota, z , datum, , a to včetně ujednání o výši a počtu splátek, jakož i ohledně nesjednání jakýchkoliv úroků z poskytnutého úvěru. Všechny podstatné náležitosti této smlouvy o úvěru a její uzavření je nutno posoudit podle obchodního zákoníku (zák.č.513/1991 Sb.). Právní hodnocení má význam pro posouzení vznesené námitky promlčení. Protože nová smlouva zcela nahradila původní smlouvu, je nutné z hlediska jednotlivých splátek a případně i promlčení předmětné pohledávky posuzovat právě a jen podle této smlouvy, nikoliv podle původní smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí. V této nové smlouvě povinný uznal svůj závazek a jednak se zavázal poskytnutý úvěr splácet od měsíce července 2007 v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , 133 měsíčních splátek a poslední splátku ve výši , částka, . V této smlouvě nebyly dohodnuty ani smluvní úroky ani případná smluvní pokuta či úroky z prodlení. Ve smlouvě nebylo dohodnuto, že pokud klient nezaplatí jednu nebo více splátek bude automaticky zesplatněn celý dluh. Zesplatnění celého úvěru mohl učinit věřitel jednostranným úkonem, to však učinil až v roce 2020. Takový úkon byl bezpředmětný, neboť splatnost všech dohodnutých splátek ze smlouvy z roku 2007 již nastala a poslední splátka byla splatná v srpnu 2018. Vymáhaná pohledávka je zajištěna zástavním právem, které vzniklo na základě zástavní smlouvy ze dne , datum, uzavřená mezi právním předchůdcem oprávněného společnosti , právnická osoba, . a povinným (zde žalobcem) co by zástavcem, předmětem zástavy byla nemovitost, jejíž zpeněžení bylo v exekuci na uplatněno. Povinný (žalobce) v průběhu řízení vznesl námitku promlčení vymáhané pohledávky. Promlčecí doba u pohledávky ze smlouvy o úvěru nebo jiného obchodního závazkového vztahu činila 4 roky ve smyslu § 397 obchodního zákoníku a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu podle § 391 odst. 1 obchodního zákoníku. Ve smyslu ustanovení § 392 odst. 2 obchodního zákoníku u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní úkon, který se považuje podle předpisů soudního řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva. Podle § 408 odst. 1 obchodního zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala běžet poprvé. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, které bylo zahájeno před uplynutím této lhůty, tento zákaz uplatnění námitky promlčení nemá za následek stavení promlčecí doby po dobu řízení o výkon rozhodnutí či exekučního řízení, nýbrž to, že k námitce promlčení uplatněné v řízení o výkon rozhodnutí se nepřihlíží, jestliže lhůta 10 let ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé běžet, uplynula až v průběhu tohoto řízení. Pakliže tedy věřitel uplatnil včas své právo u soudu má tato skutečnost za následek, že promlčecí doba po dobu tohoto řízení přestala běžet, avšak pouze po dobu 10 let ode dne, kdy začala promlčecí doba běžet poprvé; potom působí pouze zákaz uplatnit námitku promlčení ve smyslu § 408 odst. 1 obchodního zákoníku. Soud konstatoval, že nedošlo v průběhu splatnosti jednotlivých splátek dohodnutých ve smlouvě o stavební půjčce na nemovitost ze dne , datum, k zesplatnění tohoto dluhu, takže promlčecí doba pro jednotlivé splátky běžela vždy ode dne následujícího po jejich dohodnuté splatnosti, a to po dobu čtyř let ve smyslu § 397 obchodního zákoníku. K poslednímu částečnému plnění ze strany povinného, (což vyplývá z nesporných tvrzení účastníků), došlo dne , datum, , a to ve výši , částka, , kdy tato částka byla povinným uhrazena na počet Broker and Partner a.s., což bylo další právní předchůdce oprávněného. Tímto částečným zaplacením dlužných splátek došlo ze strany povinného k uznání zbytku dluhu ve smyslu § 407 odst. 3 obchodního zákoníku. I po tomto uznání částečné plnění došlo pouze k novému běhu čtyřleté promlčecí lhůty, která skončila dnem , datum, , jelikož však byly splátky dohodnuty až do srpna 2018 , t.j. 134 splátek, docházelo následně k promlčení jednotlivých splátek ve smyslu § 392 odst. 2 obchodního zákoníku od data jejich splatnosti vždy po dobu následujících čtyř let. Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní úkon, který se považuje za zahájení řízení. Takový úkon učinil oprávněný , datum, , a to návrhem na soudní prodeji zástavy u Okresního soudu v , adresa, . Z uvedeného vyplývá, že tedy nejsou promlčeny splátky, které byly splatné 4 roky předtím, než oprávněný podal předmětný návrh prodejem zástavy. Promlčeny tedy nejsou splátky, jejichž splatnost nastala po , datum, . Je tedy promlčeno celkem , hodnota, splátek do , datum, a následujících 22 splátek po , částka, promlčeno není a není promlčena poslední 134. splátka ve výši , částka, , v celkové výši , částka, .

12. Dále Městský soud v Praze v citovaném usnesení uvedl, že pokud jde o námitku povinného, že došlo k promlčení zástavního práva, pak ustálená soudní praxe dovozuje, že zástavní právo podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo. Podle § 100 odst. 2 věty třetí obč. zák. zástavní práva se nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka, nepostačuje k promlčení zástavního práva pouze marné uplynutí doby určené občanským právem k uplatnění nároku na uspokojení ze zástavy, neboť je třeba, aby marně uplynula také promlčecí doba k uplatnění zajištěné pohledávky; nedošlo-li k promlčení zajištěné pohledávky, nemůže být promlčeno ani zástavní právo, i kdyby jeho předmětem byl majetek jiné osoby než dlužníka této pohledávky. V případě, že zástavní právo bylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo, nebo byla-li v uznání uvedena lhůta k plnění, od uplynutí této lhůty. Pravomocné usnesení o nařízení prodeje zástavy, kterým bylo skončeno řízení soudním prodeji zástavy, není soudním rozhodnutím, které by ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 věty první obč. zák. způsobovalo, že by se zástavním věřitelem osvědčené zástavní právo promlčovalo až za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Z výše uvedeného vyplývá, že poprvé mohlo být zástavní právo uplatněno pro nezaplacení dohodnuté splátky již v roce 2007, zástavní věřitel, tj. oprávněný, jej uplatnil až podáním návrhu na nařízení prodeje zástavy dne , datum, , tedy v době, kdy obecná tříletá promlčecí doba marně proběhla. Avšak, jak výše uvedeno, k promlčení zástavního práva nemůže dojít dříve, než dojde k promlčení zajišťované pohledávky a jelikož zajišťovaná pohledávka není promlčena v rozsahu , částka, , pak nemůže dojít ve smyslu příslušných ustanoveních občanského zákoníku k promlčení zástavního práva. Pokud bylo poukazováno na článek VIII bod 1 zástavní smlouvy, tj. že se lze uspokojit ze zástavy i v případě, je-li pohledávka, která je zajištěna zástavním právem, promlčena, k posouzení takového ustanovení Městský soud v Praze použil příslušná ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření zástavní smlouvy. Soudní praxe a konstantní judikatura dovodila, že vzdá-li se někdo předem svého práva, kterému v budoucnu vznikne, jde o právní úkon absolutně neplatný podle § 39 obč.zák. Pokud povinný, coby zástavní dlužník, se zástavní smlouvě do budoucna zavázal, že je možno uspokojit ze zástavy i promlčený dluh, pak se tím vzdal možnosti uplatnit námitku promlčení v řízení a prodej zástavy, a proto mu k tomuto ujednání nelze dle odvolacího soudu pro jeho rozpor se zákonem přihlížet. Dále Městský soud v Praze uvedl, že pokud oprávněný namítal, že předmětnou pohledávku, která byla zajištěna zástavním právem koupil od insolvenčního správce a měl mít tedy právní jistotu vymahatelnosti této pohledávky, pak přehlédl, že šlo o postoupení pohledávky soukromoprávního charakteru a při jejím odkupu bylo pouze na něm, aby si ověřil, zda je pohledávka vymahatelná v plné výši nebo je například částečně promlčená. Pokud se stal věřitelem pohledávky za povinným jako postupník již na jaře 2014, pak už od tohoto okamžiku mohl svou pohledávku zesplatnit a uplatnit svůj nárok z titulu zástavy. Jestliže tak neučinil, pak z větší části k promlčení pohledávky došlo v důsledku jeho vlastního opomenutí.

13. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, čj. , spisová značka, soud zjistil, že soud učinil skutková zjištění a následně právní závěr) ze smlouvy na stavební půjčce na nemovitost č. , Anonymizováno, /N, uzavřené dne , datum, mezi společnosti EUROČAS Group a.s. a žalobcem, a to že strany uzavřely smlouvu o stavební půjčce na nemovitost. Jako předmět smlouvy bylo uvedeno, že smlouva upravuje veškerá práva a povinností mezi oběma stranami vznikla na základě smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí a navazujících smluvních dokumentů. Dosavadní vzájemná práva a povinnosti byla označena tak, že společnost má vůči klientovi níže specifikovanou pohledávku vzniklou na základě půjčky v souvislosti s realizací projetu splátkového prodeje nemovitostí spočívajícího ve financování, nákupu, výstavbě rekonstrukci, opravě či úpravě nemovitosti, případně zprostředkování či jiného zajištění pořízení nemovitosti ze strany společnosti. Právní důvod pohledávky společnosti má základ ve smlouvě č. , hodnota, o splátkovém prodeji nemovitostí ze dne , datum, v návaznosti na ni ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , celková výše pohledávky činí , částka, . Takto specifikována pohledávka je zajištěna zástavním právem na základě zástavní smlouvy ze dne , datum, . Ve smlouvě označené jako novace smluvního stavu vztahu je uvedeno, že strany smlouvy se dohodly, že dosavadní práva a povinnosti obou smluvních stran vyplývající z právního titulu zanikají a nahrazují se novými právy a povinnostmi vyplývajícími z této smlouvy o stavební půjčce na nemovitost. Strany smlouvy prohlásily, že došlo k novému vymezení práv a povinností smluvních stran a jejich vzájemných nároků tak, že klient má vůči společnosti závazek vzniklý na základě půjčky v celkové výši , částka, a je povinen splatit tento závazek ve 134 pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách, splatných vždy do každého patnáctého dne v měsíci ve prospěch společnosti, počínaje měsícem červencem 2007 s tím, že první 133 měsíčních splátek je ve výši , částka, a poslední 134. splátka je ve výši , částka, . Strany se dále dohodly, že klient povinen platit pod ztrátou výhody splátek. Strany se dohodly, že zástavní právo ve smlouvě specifikované nadále zajišťuje povinnost klienta splatit pohledávku společnosti. Obě strany prohlásily, že touto smlouvou jsou mezi nimi upravena vzájemná práva a povinnosti vzniklá na základě právního titulu za toto dobu existence právního vztahu mezi stranami do dne podpisu této smlouvy.

14. Soud má za prokázáno, že pohledávka žalovaného ve výši , částka, s příslušenstvím je zajištěna zástavním právem k pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Zajištění touto zástavou je provedeno na základě smlouvy ze dne , datum, k zajištění pohledávky, která původně vznikla na základě smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí ze dne , datum, č., hodnota, . Uzavřením smlouvy o stavební půjčce dne , datum, č., Anonymizováno, /N došlo k novací vztahů z původní smlouvy, zástavní právo k zajištění této nové pohledávky zůstalo zachováno. Pohledávka byla žalovanému postoupena.

15. Tato pohledávka byla v části , částka, promlčena a v souvislosti s tím došlo rovněž k promlčení zástavního práva. V této části soud zcela odkazuje na skutkové a právní závěry Městského soudu v Praze uvedené v odst. 9 a 10 tohoto usnesení, od kterých soud nemá jakýkoli důvod se odchýlit. Bylo by nadbytečné, aby tyto precizně a jasně formulované závěry soud opisoval či parafrázoval. Pokud se týká aplikace právní úpravy a zákonných, Anonymizováno, ustanovení, soud rovněž zcela odkazuje na právní hodnocení Městského soudu v Praze uvedené v ost.9 a 10 tohoto rozsudku.

16. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10.6.2014 sp.zn.21 Cdo 810/2013 uvedl, že : „... Zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem [§ 80 písm. c) o. s. ř.].“ Dále uvedl, že „... dospěl již dříve k závěru, na němž nemá důvod cokoli měnit, že jsou ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. splněny předpoklady pro určení, že zástavní právo tu není, dovolal-li se zástavní dlužník důvodně promlčení zástavního práva a je-li na takovém určení naléhavý právní zájem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura ročník 2011, pod číslem 108).“17. Pokud se týká zbývající části zajištěné pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím (které tvoří zejména náklady řízení) bylo prokázáno, že byla zcela uhrazena. Tato pohledávka zcela zanikla zaplacením. Zánik zástavního práva je posouzen (v souladu s § 3028 o.z.) podle stávající právní úpravy. Podle § 1376 o.z. zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo.

18. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť úspěch žalobce hodnotil pouze jako částečný úspěch. Žalobce pouze v nepodstatné části sám způsobil (zaplacením), že zástavní právo (v odpovídající části) zaniklo. Převážně úspěšný žalobce se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Nelze přisvědčit argumentaci žalovaného, že nezavdal příčinu k podání žaloby a je tudíž na místě aplikace § 143 o.s.ř. Žalovaný trval na tom, že zástavní právo na uvedené nemovitosti vázne a odmítal všechny argumenty žalobce. Ani poté, kdy Městský sodu v Praze rozhodl o tom, že v podstatném rozsahu nelze exekuci vést a v tomto rozsahu řízení zastavil a žalobce zaplatil zbývající dlužnou částku, neposkytl žádnou relevantní součinnost k tomu, aby byl zápis o zástavním právu odstraněn. Za takovou součinnost nelze považovat vystavení kvitance, která se týká pouze části pohledávky, na základě které by nebylo možno dosáhnout výmazu zástavního práva. Žalobce se nemohl jinak domoci výmazu zápisu zástavního práva než žalobou. I když podmínky pro zánik zástavního práva způsobil následně až žalobce, jednalo se pouze o část zajištěné částky. Proto aplikace § 143 o.s.ř. v tomto případě nepřichází v úvahu.