7 C 280/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Sztanyiszláv Ihnatisin, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku ve výši 15 % z této částky od , datum, . Tvrdila, že od , datum, do , datum, žalovanému poskytla zdravotní služby, které jeho zdravotní pojišťovna odmítla proplatit. Žalobkyně tak dne , datum, vystavila žalovanému fakturu na částku , částka, . Žalovaný dosud nic neuhradil.

2. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že od , datum, do , datum, mu byla poskytnuta žalobkyní lékařská péče. Uvedl však, že prokázal při návštěvě lékaře své zdravotní pojištění. Ani žalobkyně ani pojišťovna žalovaného neinformovali, že lékařské ošetření není hrazeno.

3. Z pokladní stvrzenky příjmové ze dne , datum, , k pojistné smlouvě číslo , hodnota, soud zjistil, že žalovaný byl pojistníkem dané smlouvy a bylo od něj přijato , částka, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, coby pojišťovacím zprostředkovatelem.

4. Z pojistné smlouvy mezi , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “) coby pojistitelem a žalovaným coby pojistníkem (a zároveň pojištěným) bylo sjednáno Komplexní zdravotní pojištění cizinců EXCLUSIVE. Pojistná doba trvala od , datum, do , datum, . Jednorázové pojistné činilo , částka, .

5. Ze sdělení žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, odmítla vyplacení pojistného plnění z důvodu, že tak může učinit, pokud byla příčinnou pojistné události skutečnost, o které se dozvěděla až po vzniku pojistné události, tuto nemohla zjistit při sjednávání pojištění v důsledku zaviněného porušení povinnosti a pokud by při znalosti této skutečnosti smlouvu neuzavřela nebo by ji uzavřela za jiných podmínek. Žalobkyně se domnívá, že takovou skutečností byl úraz žalovaného ze srpna 2022.

6. Z propouštěcí zprávy vystavené žalobkyní dne , datum, soud zjistil, že žalovaný utrpěl v srpnu roku 2022 zlomeninu pravé ruky, toto bylo zpočátku léčeno konzervativně. Dne , datum, byla provedena lékařem žalobkyně korekční operace, v celkové anestezii, bez komplikací. Následující den byl žalovaný propuštěn do domácího léčení. Na této zprávě je dále uveden kód zdravotní pojišťovny „333“ (tedy kód , právnická osoba, – pozn. soudu).

7. Z vyjádření žalobkyně k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že je žalovaná toho názoru, že zákon nevyžaduje k poskytnutí zdravotní péče uzavření smlouvy. Žalobkyně doložila informovaný souhlas žalovaného ze dne , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že vzhledem k tomu, že žalovaný v době lékařského ošetření předložil Průkaz pojištěnce, nebyl důvod ho informovat o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. Při určení ceny jednotlivých zdravotních úkonů postupovala žalobkyně podle vyhlášky č. 134/1998 Sb.

8. Z informovaného souhlasu pacienta (žalovaného) ze dne , datum, soud zjistil, že jedinou informací o zpoplatnění služby obsažené na tomto souhlasu je informace o úhradě za pořízení výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace.

9. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, vystavené žalobkyní žalovanému soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkem , částka, . To za poskytnuté služby (a materiál s jejich poskytnutí spojený) spočívající ve dvou cílených vyšetření a dvou kontrolních vyšetření traumatologem, ošetření a převazu rány, jednom komplexním vyšetření traumatologem, korekční osteotomii falangy nebo metakarpu, manipulaci v celkové nebo lokální anestézii, uvolnění svalu/šlachy, fixační sádrové dlaze, dlaze metakarpu, dvou šroubech, pobytu žalovaného v nemocnici, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , elastickém obinadle, ortéze palce, dvou cílených a jednoho kontrolního vyšetření anesteziologem, hodinové anestézii, kapnometrii při anestezii, skiaskopii, a dvou rentgenech prstů a záprstních kůstek ruky.

10. Z předžalobní výzvy podepsané žalobkyní ze dne , datum, a adresované žalovanému soud zjistil, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky , částka, do sedmi dnů od obdržení této výzvy s tím, že jinak žalobkyně přistoupí k podání žaloby. Žalobkyně vyhotovila dvě výzvy, přičemž v první je uvedeno jméno žalovaného chybně a tato byla zaslána podle podacího archu vystaveného , právnická osoba, . dne , datum, jako zásilka č. RR , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na adresu , adresa, . V druhé výzvě datované ze stejného dne, je již jméno žalovaného uvedeno správně a tato byla dne podle podacího archu , právnická osoba, ze dne , datum, zaslána jako zásilka č. RR , Anonymizováno, , právnická osoba, žalovanému na adresu , adresa, .

11. Na základě výše uvedených zjištění soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému lékařské služby v hodnotě , částka, spočívající především v operaci jeho dříve zlomené pravé ruky. Žalovaný se žalobkyni před operací prokázal průkazem pojištěnce , právnická osoba, a žalobkyně jej evidovala jako pojištěnce této pojišťovny (kód 333 na propouštěcí zprávě ze dne , datum, , následná komunikace žalobkyně právě s touto pojišťovnou). Žalovaný nebyl žalobkyní informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb.

12. Ustanovení § 28 odst. 3 písm. f) z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „ZZS“), zakládá právo pacienta být informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

13. Podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. c) ZZS pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

14. Podle ustanovení § 45 odst. 2 písm. a) ZZS musí poskytovatel zdravotních služeb: informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

15. Podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. o) ZZS platí, že: poskytovatel se dopustí přestupku tím, že neinformuje pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo nevystaví účet za uhrazené zdravotní služby podle § 45 odst. 2 písm. a).

16. Podle ustanovení § 2636 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) „příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno, to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.“17. Podle ustanovení § 5 odst. 1 o. z. platí, že: „kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“18. Podle ustanovení § 7 o. z. „Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“19. Podle § 11 odst. 1 písm. d) z. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVZP“), platí, že: pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.

20. Soud vycházel z výše popsaného závěru o skutkovém stavu a právně věc posoudil následovně. Předně žalovaný nebyl účasten na veřejném zdravotním pojištění. Byl pojištěn soukromě u , právnická osoba, . Kdyby žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění, tak by žalobkyně po něm úhradu za provedené zdravotnické služby chtít nemohla již proto, že tyto by byly hrazené z veřejného zdravotního pojištění (viz § 11 odst. 1 písm. d) VZVP). Existují sice i služby, které nejsou hrazené z veřejného pojištění ani těm, kteří jsou na veřejném pojištění účastni, ale služby poskytnuté žalovanému mezi ně nepatří (a contrario Příloha č. , hodnota, k ZZP).

21. Jelikož žalovaný nebyl vůbec účasten na veřejném zdravotním pojištění, všechny zdravotní služby mu poskytované byly logicky službami nehrazenými z veřejného zdravotního pojištění. U těch platí, že poskytovatel (žalobkyně) musí informovat pacienta (žalovaného) o jejich ceně (ust. § 28 odst. 3 písm. f) ZZS) před jejich poskytnutím (ust. § 45 odst. 2 písm. a) ZZS). Shodně daná ustanovení chápe i komentářová literatura (srov. MACH, Jan. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování: Zákon o specifických zdravotních službách. 2. vydání. Praktický komentář. , adresa, : Wolters Kluwer, 2023. ISBN 978-80-7676-653-2). Porušením této povinnosti se přitom poskytovatel dopustí přestupku podle § 117 odst. 1 písm. o) ZZS.

22. Smyslem daných ustanovení je, aby pacient před tím, než je mu zdravotní služba poskytnuta, byl informován, že není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a kolik stojí. Pokud by takto poskytovatel nejednal, postupoval by nezákonně (§ 117 odst. 1 písm. o) ZZS). Z hlediska soukromého práva pak plní ono informování ještě jednu zásadní funkci, a to cenovou ofertu poskytovatele příkazci (zde pacientovi, žalovanému) při jednání o úplatnosti smlouvy o péči o zdraví.

23. Podle § 2636 odst. 2 o. z. je povinnost příkazce zaplatit poskytovateli odměnu podmíněna dvěma podmínkami. Předně musí jít o služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, protože o těch hrazených z veřejného zdravotního pojištění stanoví jiný právní předpis (ZVZP), že se „hradí výlučně z jiných zdrojů“ a tedy neplatí případné ujednání stran o tom, že má příkazce poskytovateli zaplatit odměnu. Druhou podmínkou je pak samotné ujednání odměny. Lze tedy uzavřít, že smlouva o péči o zdraví je v základním zákonném nastavení bezúplatná, přičemž o. z. počítá s tím, že určitá péče je hrazena z jiných zdrojů. U té péče, která není hrazena z jiných zdrojů nadále setrvává výchozí bezúplatnost, leda by si strany sjednaly úplatnost.

24. Toto sjednání úplatnosti pak nemůže být dle názoru soudu konkludentní. Pacient může oprávněně předpokládat, že poskytovatel bude postupovat v souladu se zákonem (viz výše) a tedy, že jej předem informuje, pokud by mu měla být poskytnuta služba nehrazená z veřejného zdravotního pojištění. Nelze pomíjet značný informační nepoměr mezi žalobkyní (profesionálkou v oblasti poskytování zdravotních služeb) a žalovaným.

25. Žalobkyně se pak sice v žalobě odkázala na § 41 odst. 1 písm. c) ZZS, nicméně ani netvrdila, ani neprokázala (a to ani po výzvě soudu), že by žalovaného před poskytnutím předmětných zdravotních služeb informovala o jejich ceně (jak dané ustanovení vyžaduje). Za strany žalobkyně tak nedošlo k cenové ofertě a již proto nemohla být sjednána smlouva o péči o zdraví jako úplatná. Smlouva o péči o zdraví jako taková sjednána byla. Žalobkyně se zjevně zavázala pečovat v rámci svého předmětu činnosti o zdraví žalovaného (srov. § 2636 odst. 1 o. z) a toto nesporně rovněž splnila. Písemnou formu smlouva nevyžadovala (srov. § 559 o. z.). Tato smlouva však byla sjednána ve shodě s § 2636 odst. 2 o. z. jako bezúplatná. Žalobkyně tak nemá právo požadovat zaplacení ceny zdravotních služeb poskytnutých žalovanému. Stejně tak nemá žalobkyně právo na úroky z prodlení, neboť zde nebyla povinnost, s jejímž splněním by se žalovaný mohl dostat do prodlení.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.