7 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám státu na účet Okresního soudu v Přerově. Žalobkyně se domáhala zaplacení částka s přísl. a uvedla, že se jedná o nároky vyplývající z účastnických smluv uzavřených s žalovaným ze dne datum a ze dne datum. Jedná se o nárok na vrácení podmíněné slevy a smluvní pokuty za nevrácení zařízení v souvislosti se smlouvou číslo ze dne datum a ve zbývající části jde o nezaplacenou částku za služby třetích stran v souvislosti se smlouvy číslo ze dne datum. Soud nemá za prokázáno, že došlo k uzavření tvrzených smluv žalovaným.Žalobkyně předložila i další smlouvy, o nichž tvrdila, že byly dne číslo uzavřeny s žalovaným, jedná se celkem o 3 smlouvy, na všech je v místě podpisu uvedeno zobrazení jakýchsi vlnovek, které jsou navíc v každém případě evidentně jiné. Uvedené grafické provedení lze stěží označit za podpis. Důvodná pochybnost, zda vůbec uvedené smlouvy uzavřel žalovaný je podpořena tím, že ve smlouvě je uvedeno jako bydliště žalovaného ulice a číslo, obec, ačkoli dotazem na polici bylo zjištěno, že žalovaný neměl v České republice nikdy trvalé ani přechodné bydliště. Nemovitost na uvedené adrese patří manželům příjmení. Číslo pasu uvedené ve smlouvě je označeno jako ES791013 ačkoli v kopii dokladu (není zřejmé o jaký doklad se jedná, pouze je nadepsán slovy„ Slovenská republika“) předloženého žalobkyni je uvedeno číslo EF791013. Adresa není z dokladu seznatelná. I když průkaz není veden v evidenci ztracených nebo neplatných občanských průkazů (co žalobkyně pouze tvrdila, ale nedoložila) nelze vyloučit zneužití dokladu. Skutečnost, že na některá vyúčtování zaslaná na adresu ve smlouvě byly některé částky placeny, nedokazuje, že tyto platby skutečně provedl žalovaný, jako stvrzení svého závazku. Žalobkyně k tomu, kdo platby skutečně prováděl, nenavrhla žádný důkaz. Ani po poučení soudu nenavrhla žádné důkazy, které by věrohodně a logicky propojily osobu žalovaného s předloženými smlouvami. Pochybnosti o uzavření smluv z datum podporuje tako skutečnost, že žalobkyně nebyla schopna předložit žádný důkaz o uzavření smlouvy číslo ze dne datum. K uzavření této smlouvy (z níž dovozuje podstatnou část uplatněného nároku) předložila pouze výpis z interního systému žalobkyně, který naprosto neprokazuje, že by žalovaný v tomto směru učinil jakékoli právní jednání a není z něho seznatelný ani konkrétní obsah a předmět smlouvy. Žalobkyně neprokázala, že by smlouvy, z nichž odvozuje své nároky, byly vůbec s žalovaným uzavřeny. Soud proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady je nutno zaplatit k rukám státu podle § 149 odst.2 o.s.ř., neboť žalovanému byl ustanoven opatrovník, jehož náklady platí stát. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.