7 C 61/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně učinila předmětem řízená částku , částka, s příslušenstvím a v žalobě uvedla, že se jedná o nesplacenou zápůjčku, která byla poskytnuta žalovanému na základě smlouvy ze dne , datum, ve výši , částka, mezi žalovaným a , právnická osoba, Uplatněný nárok představuje nesplacenou jistinu , částka, a dlužný poplatek , částka, . Pohledávka byla žalobkyni postoupena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, smlouvu o zápůjčce na částku , částka, , žalovaný peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se vrátit poskytnutou částku, zaplatit celkový poplatek ve výši , částka, , sestávající z úroku , částka, , poplatku za zpracování , částka, , administrativní činnost a flexibilní splácení a komfortní poskytnutí úvěru celkem , částka, vše v 52týdenních splátkách ve výši , částka, .

4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že při poskytování zápůjčky vycházel právní předchůdce žalobkyně z příjmů žalovaného , částka, a odhadovaných měsíčních výdajů , částka, , žalovaný neměla žádné další splátky, bydlela s rodiči, neměla žádnou vyživovací povinnost, byl svobodný. Požadoval zápůjčku ve výši , částka, .

5. Z přehledu plateb (tabulka umoření) má soud za prokázáno, že žalovaný celkem za celou dobu zaplatil na zápůjčku , částka, .

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena.

7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k , datum, ( dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst.1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne , datum, mezi účastníky je neplatná.

12. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

13. Ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

15. Úprava § 86 odst.1 ZSÚ ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná.

16. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, si před uzavřením smlouvy vyžádala od žalované informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřila na základě předložených dokumentů, resp. nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované.

17. Je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně neučinila žádné kroky k tomu, aby si opatřila dostatek relevantních doplňujících informací. při velmi nízkém příjmu žalovaného. Je zřejmé, že získané údaje nejsou postačující. Náklady na bydlení i při bydlení u rodičů ve výši , částka, neodpovídají reálným nákladům. Žalovaný musel do práce dojíždět (místo výkonu práce odlišné od bydliště). Právě při velmi nízké hladině výdělku je velké riziko, že dlužník nebude schopen splácet. Existuje určitá hranice existenčních výdajů, která může být do určité míry konstantní, ale čím nižší výdělek, tím menší zůstává rezerva. Při výdělku okolo , částka, a měsíční splátce převyšující , částka, je nutno vyhodnocení rizika věnovat velkou pozornost. Ačkoli žalovaný žádal o poskytnutí částky , částka, , byla mu bez dalšího poskytnuta dokonce částka o polovinu vyšší.

18. Za těchto okolností má soud za to, že nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost ověření schopnosti úvěr splácet řádně.

19. V daném případě žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně jako věřitelka splnila zákonem (§ § 86 odst.1 ZSÚ) jí uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytla úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).

20. Žalobkyně se k jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti, aby jí soud poskytl poučení podle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř., které poskytuje u jednání.

21. Uzavřená smlouva je proto neplatná podle § 87 odst.1 ZSÚ.

22. Žalovaný je povinen poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 ZSÚ. Žalovanému byla poskytnuta celkem částka , částka, , zaplatil již částku , částka, . Proto je povinen vrátit částku , částka, (částka , částka, je opravena opravným usnesením, neboť došlo k chybě v počtech a zjevné nesprávnosti). Žalovaný se ke svým možnostem nijak nevyjádřil, soud proto uložil vrácení částky v obecné pariční lhůtě.

23. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení jistiny vzniká teprve uložením této povinnosti soudem, nemůže být žalovaný v prodlení. ( srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 20. 4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 [ASPI ID: JUD774166CZ.

24. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. S ohledem na právní závěr soud další navrhované důkazy neprovedl.

26. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť poměrně úspěšnější žalované žádné náklady v řízení nevznikly.