7 C 65/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnictví,

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je vlastnicí nemovitých věcí, a to pozemku p.č.st. 1 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, příslušná k části obce Lhota pozemku p. [číslo] – zahrada pozemku p. [číslo] lesní pozemek pozemku p. [číslo] orná půda pozemku p. [číslo] orná půda pozemku p. [číslo] orná půda jak jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Lhota, okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [příjmení] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastnicí nemovitých věcí uvedených ve výroku rozsudku.

2. Tvrdila, že pozemek parc.č.st.1, jehož součástí je stavba č.pop.1 a dále pozemky parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], darovala žalované jako své dceři smlouvou z [datum]. V této darovací smlouvě jí bylo současně zřízena služebnost doživotního bydlení pozemku parcč.1 s domem č.pop.1 a pozemku parc. [číslo] tak, že je bude užívat výlučně. Chování dcery k žalobkyni se začalo měnit, došlo k několika incidentům od roku 2017. V září 2019 došlo k incidentu kvůli tomu, že prodala traktůrek paní [příjmení], při tom ji dcera napadla, chytla ji za obě ruce, smýkla s ní na válendu, chtěl ji nechat odvézt do blázince. Z jedné strany ji držela dcera, z jedné vnučka, bránily jí v odchodu, žalovaná na ni řvala, že všechny věci v domě jsou její. Žalobkyně jí vzala mobil, stále jí nadávala. Žalobkyně se následně svěřila svým kamarádkám, šla na policii a k lékaři. V důsledku vystupňovaného jednání dcery odvolala svůj dar. Žalovaná však důvody odvolaní daru neuznala a možnost mimosoudního narovnání odmítla.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že k žádnému takovému napadení, jak žalobkyně popisuje, nedošlo.

4. Z notářského zápisu ze dne 2.4.2015 č.j. NZ 133/2015 soud zjistil, že žalobkyně darovala žalované pozemek parc. č. st. 1, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a dále pozemky parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec]. Současně byla zřízena služebnost věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, a to doživotního bydlení a užívání pozemku parc. č. st. 1, jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo]. Právní účinky vkladu nastaly k [datum].

5. Z dopisu ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně upozornila žalovanou, že pokud se k ní bude nadále chovat způsobem, jako v listopadu 2017 a dubnu 2018 (vyhrožování o psychickém zničení a likvidaci, obvinění ze lži), bude žalobkyně nucena žádat o vrácení daru ze smlouvy z [datum]. Žalobkyně upozornila, že předmětem daru nebyly movité věci, ale pouze jen nemovitosti.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že odvolává dar učiněný darovací smlouvou [datum] ohledně darování nemovitostí pro nevděk. Uvedla, že v listopadu 2017 a v dubnu 2018 došlo ze strany žalované ke slovnímu napadení žalobkyně. Dále v dopise uvedla, že žalovaná vyhrožovala, že žalobkyni psychicky zničí, zlikviduje ji, udělá jí ze života peklo a obvinila ji, že je lhářka. Dále uvedla, že následně [datum] došlo k incidentu, kdy žalovaná se svým manželem vstoupila k žalobkyni do kuchyně s tím, že si nahrává rozhovor a že se chce usmířit. Nátlak žalobkyně odmítla, a žalovaná jí vyhrožovala, že ji udá na policii za neoprávněný prodej zahradního traktůrku. Když se žalobkyně ohradila, žalovaná začala být agresivní, a žalobkyně chtěla zavolat policii z mobilního telefonu. Žalovaná jí telefon vzala a volání znemožnila. Když se chtěla žalobkyně zvednout z válendy, žalovaná k ní přistoupila, chytla ji za obě ruce, silně stiskla a trhla s ní směrem dolů na válendu. Žalobkyně zůstala po incidentu zcela v šoku a [datum] oznámila věc na policii a vyhledala lékaře. Objevily se jí modřiny, problémy s koncentrací a se spánkem, a lékařka jí předepsala uklidňující léky. Z přiloženého podacího listu má soud za prokázáno, že oznámení bylo předáno k poštovní přepravě [datum] na adresu žalované.

7. Ze zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že žalobkyni občas předepisuje léky na zklidnění, např. Frontin. Předepisování léků je minimální, naposledy byl předepsán [datum] a předtím dne [datum] byl předepsán Neurol, a to jedno balení.

8. Ze [anonymizováno] dokumentace žalobkyně má soud za prokázáno, že dne [datum] byla ošetřena v chirurgické ambulanci. Předpis léku na uklidnění obdobných jako Neurol nebo Frontin není kromě dat sdělených ošetřující lékařkou v posledních 3 letech z dokumentace patrný. Ze zprávy chirurgické ambulance v [obec] z [datum] má soud za prokázáno, že jediným nálezem byla 5. den stará kožní modřina na paži vpravo těsně pod ramenem. Rentgen žádné traumatické ani posttraumatické změny neprokázal.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázáno, že žalovaná je jedinou vlastnicí pozemku parc. č. st. 1, jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec].

10. Z identifikace parcel má soud za prokázáno, že pozemek parc. [číslo] byl rozdělen tak, že z něho byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře 718 m2.

11. Ze zprávy Státního pozemkového úřadu má soud za prokázáno, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byly řešeny v rámci komplexní pozemkové úpravy. Při zpracování byly vstupující parcely částečně sloučeny, a změnilo se i jejich geometrické uspořádání, tj. tvar a poloha. S výjimkou původního pozemku [číslo] částečně původního pozemku 952 nejsou nově vytvořené pozemky geometricky a polohově totožné se vstupujícími pozemky.

12. Z posudku OSSZ o invaliditě má soud za prokázáno, že žalovaná byla uznána invalidní s tím, že jde o invaliditu II. stupně. Pracovní schopnost klesla o 65 %, den vzniku invalidity byl stanoven na [datum]. Příčinou je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je invazivní karcinom prsu na pravé straně po absolvování chemoterapie a radioterapie v období od [datum] do [datum]. Přidruženou komorbiditou je neuropatie spíše demyelinizační senzitivních vláken a lymadenopatie pravé horní končetiny. Konstatována bolestivost a otok pravé paže s tím, že absolvuje lymfodrenáže.

13. Z potvrzení oddělení klinické onkologie [nemocnice] má soud za prokázáno, že žalovaná absolvovala hormonální terapii od [datum], od října 2019 lázeňskou terapii a pro otoky pravé horní končetiny byla opakovaně indikována rehabilitace.

14. Ze spisu Policie, obvodního oddělení [obec], č.j. KRPM – [číslo] [tel. číslo] má soud za prokázáno, že [datum] učinila žalobkyně oznámení o hrubém jednání žalované. Konkrétně uvedla, že k tomuto jednání došlo [datum]. Do místa jejího pobytu přijela žalovaná se svým manželem a dcera jí začala vyčítat, že prodala traktor, který jí patří. Také jí naznačila, že jí patří veškerý majetek, tedy i movitý, včetně veškerého oblečení a že žalobkyní nepatří vůbec nic. Žalobkyně vysvětlila, že traktor je po manželovi a může si s ním nakládat, jak chce, ale žalovaná četla z darovací smlouvy, že jí má patřit i movitý majetek. Vyžadovala, aby traktor byl zpět do pátku, jinak žalobkyni oznámí na policii pro krádež. Žalobkyně na nátlak sdělila, že traktor prodala paní [příjmení], a žalovaná chtěla, aby jí žalobkyně zavolala. Také ve vztahu k paní [příjmení] žalobkyně zavolala, že chce traktor přivést zpět. Žalobkyně chtěla odejít, ale žalovaná ji silně chytla za ramena a posadila na válendu v kuchyni. Když si chtěla vzít telefon položený na konci válendy, žalovaná telefon vzala a nedovolila jí volat. Žalobkyně se z toho zhroutila. Při incidentu jí byly způsobeny modřiny na levém i pravém ramenu a na předloktí pravé ruky. [anonymizováno] ošetření nevyhledala a incidentu kromě ní a žalované byl přítomen pouze manžel žalované. Dále z úředního záznamu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) a [příjmení] [příjmení] uvedli, že u incidentu [datum] byli osobně a žalobkyně byla ve špatném psychickém rozpoložení a byla jakoby smyslu zbavená. Z toho důvodu jí žalovaná i její manžel uklidňovali a chtěli, aby si sedla na válendu. K fyzickému napadení nedošlo. Ze strany žalobkyně jde o účelové jednání, neboť má dlouhodobé spory s žalovanou kvůli majetku. Policie věc odložila.

15. Podle 2072 odst.1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

16. Podle § 2075 odst.1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

17. Podle § 2075 odst.2 o.z. je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

18. Soud nemá za prokázáno, že by dne [datum] došlo k takovému průběhu incidentu, jak vylíčila žalobkyně, zejména že by došlo k hrubému jednání žalované, nadávání, fyzickému napadení, vyhrožování, a to v takové intenzitě, jak žalobkyně tvrdí.

19. Žalovaná zcela popírá, že by došlo k jakémukoliv incidentu, to je v rozporu s výpovědí jejího manžela a také dcery a jejího tehdejšího partnera. Skutečnost, že žalobkyni navštívila žalovaná na naléhání zetě, však svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení] nijak nepotvrdili.

20. I ve výpovědích všech svědků a výpovědi žalované jsou vzájemné rozpory. Žalovaná a její manžel vypověděli, že k návštěvě žalobkyně je přemluvil zeť z důvodu usmíření, což dokládá, že zde nějaké rozpory byly. Všichni vyslechnutí svědci připustili, že při setkání se řešily rozpory kvůli traktoru a někteří z nich připustili, že zde došlo i na zvýšení hlasu. Závěr incidentu vylíčili všichni svědci tak, že na závěr si žalobkyně podala ruce s manželem žalované, a že se usmířili, nikoliv však s žalovanou. Toto podání rukou potvrdila i samotná žalobkyně. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že v podstatě u incidentu nebyla, pouze slyšela telefonát, vše se odehrálo v klidu, řešil se traktor, policii však bezprostředně po incidentu uvedla, že se žalobkyně chovala jako smyslů zbavená a byla třeba ji uklidnit.

21. Ačkoliv žalovaná vypověděla, že pouze prosila o vrácení traktoru, telefonát proběhl v klidu a všichni se bavili normálně, svědci ([příjmení], [příjmení]) připustili zvýšené hlasy a nervozitu. Rozcházejí se rovněž výpovědi svědků [příjmení], Pírka a [příjmení] o rozsahu a době přítomnosti svědkyně [příjmení] při incidentu.

22. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že telefonovala s žalobkyní a po předání telefonu také s žalovanou, a že tato důrazně vyžadovala vrácení traktoru a vyjádřila se tak, že jí žalobkyně nebude krást věci.

23. K tvrzenému incidentu došlo [datum]. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že s žalobkyní mluvila v obchodě, a tato se jí svěřila s hrubým zacházením žalované, také jí ukázala modřiny, a to přibližně týden po telefonátu ohledně traktoru ([datum]). Svědkyně [příjmení] rovněž uvedla, že žalobkyni společně s další kamarádkou přiměly, aby šla k lékaři a na policii. Na policii však byla žalobkyně již [číslo] a následně pak u lékařky. Přitom sama žalobkyně uvedla, že na policii šla na radu svého syna. Svědkyně [příjmení] uvedla, že viděla modřiny na obou rukách žalobkyně, přitom z lékařské zprávy z [datum] vyplývá, že byla nalezena pouze jedna modřina na pravé ruce přibližně 5 dní stará.

24. Za zcela zásadní rozpor ve výpovědi i tvrzení žalobkyně soud považuje údaje o tom, kdo byl incidentu přítomen. Bezprostředně po incidentu [datum] na policii výslovně uvedla, že byla přítomna pouze žalovaná a její manžel. Následně v žalobě i ve své výpovědi popisuje událost tak, že zde byla přítomna také její vnučka a její partner, a dokonce se vnučka aktivního fyzického útoku účastnila. Rovněž ve své výpovědi nebyla schopna popsat konkrétní průběh incidentu, tedy kde byla smýkána, jaký byl tlak, jaká byla konkrétně posloupnost tohoto dění. Dále uvedla, že se pak dívala na televizi, a ačkoliv měla k dispozici telefon, nikomu už ten den nevolala.

25. I když je zřejmé, že vztahy mezi účastnicemi nejsou delší dobu dobré a dochází ke konfliktům, nemá soud za prokázáno, že dne [datum] došlo k jednání v takové intenzitě a takovém rozsahu, jak je popisuje žalobkyně. I když žalovaná průběh incidentu bagatelizuje, je zřejmé, že došlo ke konfliktnímu jednání, obviňování, i jednání v rozrušení. Samotná existence takového jednání však nenaplňuje znaky takového jednání, pro které by naplňovalo znaky úmyslného (nebo z hrubé nedbalosti) ublížení žalobkyni v takové intenzitě, že to zjevně porušuje dobré mravy.

26. I když soud výpovědi žalované i jí navržených svědků považuje za dosti rozporné a v určitých částech za nevěrohodné, lze pouze dospět k závěru, že z výpovědi těchto svědků a žalované si nelze učinit hodnověrný obraz o tom, co se skutečně [datum] odehrálo. Nicméně důkazní břemeno leží na žalobkyni, která musí jednání tvrzené intenzity prokázat. Vzhledem k výrazným rozporům mezi tím, co žalobkyně v jednotlivých časových obdobích uváděla a jak jednání popisovala (zejména co uvedla bezprostředně na policii), nemá soud za prokázáno, že došlo k popisovanému hrubému jednání ze strany žalované, které by zahrnovalo hrubé nadávání, vyhrožování a dokonce fyzické napadení. Pokud se týká fyzického ataku ze strany žalované vůči žalobkyni, je zde důvodná pochybnost, zda by takové fyzické aktivity byla žalovaná v té době schopna s ohledem na svůj zdravotní stav, a to zejména s problémy s pravou horní končetinou.

27. K dalším rozporům ve verzích žalobkyně lze uvést, že v žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaná při příchodu chtěla volat záchranku, že ji nechá odvézt do blázince, při své výpovědi uvedla, že záchranku chtěli volat ostatní, ale právě její dcera nikoli. Žalobkyně dále tvrdila, že ji dcera chytla za ruce, na policii uvedla, že za ramena. V žalobě tvrdí, že nejprve jí vnučka s dcerou bránily v odchodu, pak jí vzala mobil, pak volala synovi žalobkyně. Na policii uvedla, že nejprve na ni dcera křičela, pak volaly paní [příjmení], pak jí dcera smýkala a pak jí vzala telefon. Ve své výpovědi uvedla, že nejprve jí dcera vzala mobil, žalobkyně šla do ložnice, tam s ní dcera smýkala, dovlekla ji do kuchyně, s vnučkou ji držely, pak proběhl telefonát pan [příjmení]. V žalobě uvádí, že telefon si chtěla vzít proto, aby zavolala policii, ve výpovědi uvedla, že chtěla volat kamarádce kvůli přespání. Přitom některé okolnosti popisuje ve všech případech stejně (dohodu s [příjmení] o prodeji, popis telefonátu, co dcera křičela ohledně vlastnictví věcí, oblečení apod.), posloupnost jednotlivých událostí, tj., zejména kde a kým byla držena, kdy jí byl odebrán mobil nebo bylo zabráněno ho použít, komu v jaké fází volala apod. popisuje vždy rozdílně.

28. Pokud žalobkyně popisovala nevhodné chování žalované v roce 2017 a v roce 2018, soud se prokazováním těchto jednání nezabýval, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce namítla uplynutí jednoleté lhůty od takto tvrzeného jednání. Soud k odvolání daru z těchto důvodu proto nepřihlížel v souladu s § 2075 odst.2 o.z.

29. Ačkoli žalobkyně tvrdila, že synovi telefonoval v průběhu incidentu (ještě před telefonátem paní [příjmení]), navrhla výslech syna pouze k okolnostem jejich vzájemného vztahu a případnému navádění. Soud proto provedení takového důkazu považoval za nadbytečné. Další důkazy, tj. výslech svědků [titul]. [příjmení], Galosové, [příjmení], syna žalobkyně, mediátorky a závětí soud neprovedl, neboť obě strany uvedly, že na provedení těchto důkazů netrvají.

30. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaná úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila žalované tak, že by zjevně porušila dobré mravy.

31. Nad rámec soud k procesní obraně žalované uvádí, že právní jednání, kterým žalobkyně odvolala dar, považuje soud za zcela určité a dostatečně srozumitelné, i když není výslovně uvedeno označení nemovitých věcí, kterých se týká. Je uveden jednoznačný odkaz na notářský zápis, v němž jsou nemovité věci přesně označeny, a z obsahu odvolání daru vyplývá, že se nepochybně týká všech nemovitých věcí, nikoli jen některé z nich.

32. Dále by bylo nutno posoudit, zda se může žalobkyně stát vlastnicí jiných (jinak označených a v některých případech fyzicky odlišných) pozemků než které byly předmětem smlouvy. Soud se zde přiklání k tomu, že u pozemků, které byly předmětem darovací smlouvy, došlo beze zbytku k jejich transformaci na pozemky, které jsou předmětem žaloby. Do výsledku komplexní pozemkové úpravy nevstoupily žádné jiné (od darovaných odlišné) pozemky. Proto se soud přiklání k tomu, že by nabytí vlastnictví k takto nově označeným pozemkům v případě platného odvolání daru možné bylo.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].