7 C 93/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 15. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek s tím, že první splátka je splatná k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši Anonymizováno k rukám advokátky Jméno advokátky v pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek s tím, že první splátka je splatná k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba dne s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru na částku částka a následně došlo k navýšení výše úvěru na částka. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši částka (nominální úrokové sazby Anonymizováno,Anonymizováno % ročně) splácet ve splátkách, celý úvěr měl být splacen do datum. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, splátky neplatila, proto došlo k zesplatnění úvěru. Zůstatek nesplacené jistiny činí částka, dlužný úrok částka, žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.

2. Žalovaná potvrdila, že smlouvu i její navýšení uzavřela, částku částka obdržela, žádnou částku nezaplatila.

3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru a následně dodatek této smlouvy, podle které se žalovaná zavázala zaplatit půjčenou částku ve výši částka ve splátkách do datum s poplatek představujícím úrok ve výši částka. Částka částka byla žalované poskytnuta, žádnou splátku nezaplatila.

4. Žalobkyně neuvedla žádná tvrzení ohledně toho, zda a jak její právní předchůdkyně splnila svou povinnost prověřit schopnost žalované úvěr splácet. K dotazu soudu uvedla žalovaná, že úvěrující se jí před poskytnutím úvěru dotazovala na příjem ze zaměstnání (částka), náklady na bydlení (částka), žalovaná byla svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena.

6. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání a potvrzení žalovanou o obdržení zásilky má soud za prokázáno, že výzva k plnění se dostala do dispozice žalované nejpozději datum.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud má v tomto řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, a následně dodatek smlouvy, jejichž předmětem byl závazek úvěrující poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši částka a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve splátkách společně s úrokem ve výši částka do datum. Úvěrující splnila svou povinnost a řádně zkoumala, zda bude žalovaná schopna svůj dluh splácet. žalovaná částku částka obdržela, žádnou částku nezaplatila.

15. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne datum a její dodatek o navýšení úvěru jsou neplatné.

16. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 OZ, neboť ujednaná výše úroku 279,83 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).

17. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 31.7.2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.

18. Tedy již samotná výše úroku přesahující Anonymizováno,Anonymizováno % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba odpovídající roční úrokové sazbě 279,83 % pak představuje více než devítinásobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. I když se jedná o krátkodobé půjčení peněz v nebankovním sektoru, je takový úrok naprosto extrémní. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U právní předchůdkyně žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání právní předchůdkyně žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.

19. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, adresa: právnická osoba. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny si vydat. Úvěrující na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované částku ve výši částka, žalovaná dosud nezaplatila žádnou částku. Žalované vznikla povinnost vrácení celé poskytnuté jistiny. Nárok na vydání této částky soud posoudil podle § 2993 o.z.

21. Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve než zaslanou upomínkou, která se dostala do dispozice žalované datum. Dnem plnění tak byl datum a žalovaná je v prodlení až od datum. Žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o.z.

22. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

23. S ohledem na osobní, výdělkové, majetkové a rodinné poměry žalované soud umožnil splácení dlužné částky ve splátkách. Žalovaná je evidovaná na úřadu práce, v šestém měsíci těhotenství, žije sama, je svobodná, náklady na bydlení činí částka 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalované v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Pomě úspěchu a neúspěch je hodnocen se započtením požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.