8 C 10/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně sp.zn. AS EC Financial 10/1000458325/981290 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta sp.zn. AS EC Financial 10/1000458325/981290 proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o 124 250,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 %, úroku ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Anonymizováno

1. Žalobkyně se podanou žalobou z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi spol. právnická osoba., IČO IČO a žalovaným domáhala částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částka, a dalšího příslušenství uvedeného ve výroku

II. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka za úrok v pevné výši částka. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úhradu za poskytnutí úvěru částka, úhradu za administrativní činnost částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, celkem částku ve výši částka v 17 měsíčních splátkách po částka, do datum. Žalovaný nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil datum. Celková dlužná částka je tvořena poskytnutými peněžními prostředky ve výši částka, úrokem za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště částka a smluvní pokutou ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. K procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne datum. Příjmy žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobce dle výplatních pásek a pracovní smlouvy a výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu.

3. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Zástupce žalobkyně svou nepřítomnost omluvil. Soud věc proto dále projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. právnická osoba., a žalobkyní dne datum a její přílohy (seznam postoupených pohledávek) a potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností právnická osoba., přípisem ze dne datum. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována.

5. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru č. hodnota“ podepsané zástupkyní spol. právnická osoba., a žalovaným dne datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, coby neúčelový hotovostní úvěr sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se naproti tomu zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši částka v 17 pravidelných měsíčních splátkách po částka. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Zápůjční úroková sazba při splatnosti 17 měsíců činila 8 % p.a., RPSN 270,48 %. Dále bylo sjednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti, při podpisu smlouvy v místě svého bydliště.

6. Z listiny označené jako „žádost o úvěr“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech, tj. že je svobodný, pracuje u právnická osoba. adresa, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Jako příjem uvedl mzdu částka, nezdaněné náhrady částka, celkem částka, mezi výdaji je uvedeno bydlení/energie částka, doprava, jídlo, osobní náklady částka, u položky srážky ze mzdy, výživné uvedeno částka, měsíční splátky jiných půjček a spoření, pojištění částka, celkem výdaje částka; použitelný příjem tak představuje částku částka. V právnická osoba je uvedeno Provident zbývá doplatit částka, ECFS zbývá doplatit částka. Takto získané údaje měly být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny částečným výplatní páskou a pracovní smlouvou.

7. Žalobkyní byly předloženy kopie výplatních lístků na jméno žalovaného za 7/2023 – 9/2023, podle nichž průměrná čistá mzda činila částka, žalovaný platil 7 exekucí první měsíc částka a druhý 15 978, třetí částka. Výše celkových exekučních dluhů činí částka. Z pracovní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl u zaměstnavatele právnická osoba. adresa zaměstnán na dobu neurčitou jako montážník, zámečník.

8. Z listiny označené jako „transakční historie“ soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na předmětný závazek částka dne datum.

9. Z listiny označené jako „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne datum jakož i z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že dne datum odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, v němž současně specifikovala právní důvod vzniku této pohledávky. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

10. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši částka, zavázal se vrátit celkem částka, přičemž dosud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku částka. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl z obsahu spisu nevyšlo najevo, že by na poskytnutý úvěr uhradil více, než je uvedeno v žalobě. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

11. Z hlediska právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., v. GK).

19. Žalobkyně na výzvu soudu tvrdila, že poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně však neprověřila Centrální registr exekucí, kdy z výplatních pásek žalovaného vyplnilo, že má 7 exekucí s exekuovaným dluhem celkem částka, přitom spláceny byly pouze dvě exekuce s přednostními pohledávkami. Žalovaný měl další závazky u Providentu a také u stejného poskytovatele. Podle výplatních pásek měl průměrný čistý příjem částka, náhrady mzdy nebyly pravidelné a pouze v žádosti uvedené výdaje činily částka, použitelný příjem žalovaného proto nemohl být dostačující k úhradě splátek podle předmětné smlouvy ve výši částka. Poskytovatel úvěru tak musel mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet za sjednaných podmínek splácet. Pokud poskytovatel výdaje žalovaného zkoumal z výpisů z bankovního účtu, tento žalobkyně k důkazu nepředložila a tedy neprokázala, že poskytovatel úvěru zkoumal skutečné výdaje žalovaného a správně vyhodnotil způsob plnění jeho dosavadních dluhů.

20. V dané věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by (její předchůdkyně) splnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a provedla posouzení úvěruschopnosti řádně s odbornou péčí. Spotřebitelský úvěr tak byl poskytnut žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Spotřebitelský úvěr však má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, neboť žalovaný úvěr řádně nesplácel.

21. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že pokud žalovaný obdržel úvěr částka a měl vrátit do 17 měsíců částku částka, zahrnující úhrady služeb, které spotřebitel nemohl odmítnout (poskytovatel by mu úvěr neposkytl), považuje soud takové podmínky úvěru zneužívající slabší stranu v rozporu dobrými mravy, zcela zjevně narušující veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 ZoSÚ) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

22. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný na tuto jistinu zaplatil částka, má žalobkyně tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru tedy částky částka, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).

23. Z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

24. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.