8 C 101/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa sp. zn. číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 389 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 389 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 4 011 Kč a úroku z prodlení z částky 7 400 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky 4 011 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ smlouva“), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč na bankovní účet, který uvedl ve smlouvě. Smluvní strany si zároveň sjednaly podle článku 5.1 smlouvy poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, který činí 1 000 Kč. Podle čl. 6 smlouvy byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Ke konci každého kalendářního měsíce se úrok stává součásti jistiny dluhu žalovaného. Celková výše úroku činí 2 648 Kč Smluvní strany si dále ujednaly v článku 6.6 smlouvy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 121 Kč měsíčně za mimosoudní vymáhání dlužné částky podle mandátní smlouvy, tyto náklady činí 363 Kč. Žalobce eviduje úhradu žalovaného ve výši 1 611 Kč. Dluh je splatný dle bodu 6.5 bez dalšího, žalobce je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky, v případě že žalovaný je v prodlení se splacením dluhu 2 měsíce. Žalovaný je od [datum] v prodlení, dluží částku 7 400 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno do datové schránky. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru, která není opatřena podpisem žalovaného, z níž vyplynuly údaje o žalovaném jako dlužníkovi včetně rodného čísla a čísla účtu a výši poskytnutého úvěru 5 000 Kč. V textu smlouvy dole namísto podpisu jsou uvedeny toliko strojově čitelné informace„ Elektronicky podepsal [celé jméno žalovaného] datum a čas. [právnická osoba] a výpisem z účtu [právnická osoba] má soud za prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, jehož majitelem je žalovaný přijatá platba ve výši 5 000 Kč od žalobkyně. Printscreenem obrazovky ze dne [datum] nemá soud za prokázáno, že by žalovaný žalobkyni o úvěr požádal a osobně vyplnil zde uvedené údaje o výši příjmu a výdajích, neboť se jedná se o žalobkyní vytvořený elektronický dokument. K úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výpisy z účtu [jméno] [příjmení] [příjmení] na jméno žalovaného ze dne [datum] a [datum], z nichž bylo zjištěno, že v březnu 2021 byl účet v debetu – 25 592 Kč, v dubnu 2021 – 38 842 Kč, žalovaný platil výživné 3 800 Kč měsíčně, tři další úvěry 693 Kč, 703 Kč a 5 700,60 Kč, v březnu 2021 měl nemocenskou (od [datum] do [datum]) 11 788 Kč a příjem 11 063 Kč (nikoli 27 500 Kč) v dubnu 2021 měl příjem 28 931 Kč, avšak jeho celkové výdaje přesahovaly jeho celkové příjmy o 14 000 Kč.

4. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalobkyně zaslala dne [datum] na účet žalovaného částku 5 000 Kč a eviduje úhradu 1 611 Kč, neprokázala však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, ani že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

5. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Pokud žalobkyně k prokázání tohoto tvrzení předložila smlouvu o revolvingovém úvěru v elektronické podobě, soud z tohoto důkazu zjistil, že tato smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalované ve smyslu § 7 zákona č. 297/2016 Sb.), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalovaného, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Pokud mělo mezi účastníky dojít k uzavření smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků, pak bylo na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaný takovým způsobem projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, požádal o půjčku a odsouhlasil podmínky smlouvy, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného, kopie jeho občanského průkazu ani žalobkyní vytvořený printscreen obrazovky. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalovanému na jeho účet zaslala částku 5 000 Kč, na kterou bylo podle tvrzení žalobkyně uhrazeno 1 611 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni. Pouze o částku 3 389 Kč, která představuje kvantifikaci bezdůvodného obohacení se žalovaný obohatil a žalobkyně byla ochuzena a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni podle § 2993 o.z. vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat (s ohledem na neexistenci smlouvy) až ode dne následujícím po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce odeslané žalovanému dne [datum], doručené [datum] v níž byla stanovena lhůta k plnění do [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. v zákonné výši 8,50 % ročně podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve zbytku soud žalobu zamítl. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

8. Nad rámec soud dále uvádí, i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla řádně ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je také bezdůvodným obohacením. Soud by proto i v takovém případě žalobě vyhověl pouze pro částku 3 389 Kč.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když úspěšnému žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.