8 C 103/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 15 % p. a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně předmětem řízení učinila nárok na zaplacení částky 3 000 Kč s výše uvedeným příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná byla dne datum převezena do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde jí bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony žalobkyně žalované vyúčtovala náklady ve výši 3 000 Kč. Žalovaná svůj dluh ve výši 3 000 Kč uznala dne datum s povinností jej zaplatit do 8 dnů, tedy do datum, ale dlužnou částku neuhradila ani po zaslání výzvy k úhradě dlužné částky.

2. Žalobkyně souhlasila, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením vyzvána, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaná se lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). K žalobě se žalovaná přes výzvu soudu nijak nevyjádřila.

3. Z osobního účtu pacienta a z potvrzení o poskytnutí záchytu číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná byla umístěna na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní ode dne datum 21:01 hodin do dne datum do 7:57 hodin. Byla zjištěna přítomnost alkoholu 2,2 promile, záchyt byl vyžádán Policií ČR obec. Úhrada za záchyt byla žalované vyúčtována po skončení záchytu, tedy dne datum ve výši 3 000 Kč a byl jí vystaven daňový doklad, jehož převzetí stvrdila svým podpisem. Žalovaná písemně uznala svůj dluh co do důvodu a výše, když prohlásila, že zaplatí svůj dluh za pobyt a ošetření v záchytné stanici žalobkyně ve výši 3 000 Kč do 8 dnů ode dne vystavení dokladu a uznání dluhu podepsala.

4. Soud po právní stránce posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o SZS“), prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

5. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalované byla žalobkyní poskytnuta záchytná služba, přítomnost alkoholu byla u žalované při přijetí prokázána, proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady za poskytnutou záchytnou službu ve výši 3 000 Kč podle § 89e odst. 1 věty první zákona o SZS a podle § 2053 občanského zákoníku. Žalovaná svůj dluh ve výši 3 000 Kč výslovně uznala písemným prohlášením. Soud má proto za to, že dluh v této výši v době uznání trval, když v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná na takto uznaný dluh žalobkyni něčeho uhradila. Žalovaná měla náklady uhradit do datum, od datum je proto v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a zavázal žalovanou podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku i k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za každý úkon, tedy celkem ve výši 200 Kč Náklady řízení představující odměnu advokáta a režijní paušály, které byly žalobkyní vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ústavní soud ČR v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavní soudu ve věcech ústavní nález, ústavní nález, ústavní nález). Celkem tedy náklady řízení činí 1 200 Kč a žalovaná je povinna je zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.