8 C 109/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta sp. zn. ASPROV29/690537729/1001307 proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 138 867,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaná zaplatila: a) částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku částka s příslušenstvím. Nárok 1) ve výši částka s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum (dále také "Smlouva 2 "), na jejím základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli s částkou ve výši částka (příslušenství pohledávky), formou 21 měsíčních splátek ve výši částka. Žalovaná uhradila částka, jistina činí částka, dlužný poplatek částka, smluvní pokuta částka, kapitalizovaný úrok částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka. Nárok 2) ve výši částka žalobkyně uplatnila s tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne datum společnost právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také "Smlouva 1") na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku s částkou částka v 21 měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaná uhradila částka, ke dni datum činila dlužná jistina částka a dlužný poplatek částka, kapitalizované úroky částka a kapitalizované zákonné úroky z prodlení částka. Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná potvrdila, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědoma, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopna Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

3. Žalovaná se k jednání nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením všechny předmětné pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností právnická osoba, jejím přípisem odeslaným poštou dne datum.

5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ datované dne datum (smlouva 1) soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka právnická osoba stejného dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši částka (součet úroku ve výši částka, částky za zpracování spotřebitelského úvěru částka, částka za službu komfortního a flexibilního splácení částka a pojištění 3 339) celkem částka zavázala splatit původní věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po částka, úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 134,55 %.

6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené, žije s rodiči její příjem uveden částka měsíčně, ostatní příjem žadatele částka, další čisté příjmy domácnosti neuvedeny, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Příjem měl být ověřen z oznámení o přiznání rodičovského příspěvku, výpisů z účtu a rozhodnutí o přiznání podpory. Mezi výdaji: externí ani interní splátky není nic uvedeno, odhadované měsíční výdaje žadatele uvedeny částka. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení).

7. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ datované dne datum smlouva 2) soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka právnická osoba stejného dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši částka (součet úroku ve výši částka, částky za zpracování spotřebitelského úvěru částka a částkou komfortního a flexibilního splácení částka) celkem částka zavázala splatit původní věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po částka, úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 138,41 %.

8. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla stejné údaje jako pod bodem 6 odůvodnění, její příjem uveden částka měsíčně, další čisté příjmy domácnosti opět uvedeny částka, byl ověřen a předložen výpis z účtu 6,7 /2023, jiné listiny nebyly ověřeny. Mezi výdaji jsou uvedeny interní splátky částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele částka. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, bylo pouze uvedeno bydlení vlastní, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení).

9. Z tabulky umoření, z níž vyplývá přehled plateb ke smlouvě soud zjistil, že žalovaná uhradila na Smlouvu 1 ze dne datum splátky celkem částka, na smlouvu č. hodnota ze dne datum částku částka Anonymizováno 10. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy 1 ze dne datum v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dosud uhradila částku částka. Na základě Smlouvy 2 ze dne datum obdržela v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dosud uhradila částku částka. Soud naopak nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

11. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut ve dvou případech spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy od datum (také jen ZosÚ).

12. Podle ustanovení § 75 ZosÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., v. GK).

18. V daném případě žalobkyně po poučení soudem k prokázání, že splnila své povinnosti s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, předložila pouze zákaznické karty, z nichž vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí obou úvěrů byla na rodičovské dovolené, měla dvě vyživovací povinnosti a její příjem tvořil rodičovský příspěvek částka měsíčně a dávky státní sociální podpory. Další měsíční příjem domácnosti částka, který poskytovatel v případě druhé smlouvy zahrnul do celkových příjmů žadatele o úvěr nebyl nijak specifikován ani ověřen. Navíc jiný člen domácnosti s poskytovatelem nebyl ve smluvním vztahu a neměl by tak povinnost se na úhradě úvěrů podílet, proto nelze tímto neurčitým příjmem zvyšovat měsíční příjem žadatele o úvěr. Odhadované měsíční výdaje žadatele částka resp. částka měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované. Náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny, stejně tak jako splátky předchozích úvěrů u stejného poskytovatele. Poskytovatel úvěru také neprovedl šetření žalované v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), ani v centrální evidenci exekucí. Uvedená tvrzení o poměrech žalované nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na nízký příjem žalované a naprostou absenci zkoumání její pravidelné výdajové stránky. Tedy i kdy příjem žalované byl ověřen, nebyl by dostačující pro čerpání obou úvěrů. Žalovaná z příjmu částka resp. částka nemohla být schopna splácet splátky celkem částka měsíčně, když navíc měla dvě vyživovací povinnosti. Již pouhým porovnáním je zcela zjevné, že žalovaná z příjmu částka resp. částka nemohla být schopna splácet splátky celkem částka měsíčně, když navíc měla dvě vyživovací povinnosti.

19. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně po poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neučinila. Soud proto uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem § 75 a 86 ZoSÚ, řádně s odbornou péčí neposoudil schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet a spotřebitelský úvěr žalované poskytl v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na již základě těchto informací o poměrech žalované vyplývá, že zde jsou důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet oba poskytnuté úvěry.

20. Důsledkem tohoto porušení je neplatnost obou smluv o spotřebitelském úvěru podle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, z úřední povinnosti, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Smlouva byla uzavřena po novele zákona o spotřebitelském úvěru, jedná se proto o neplatnost absolutní a názor žalobkyně prezentovaný v jejím podání (čl. 27) je proto zcela mylný. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož předchůdce žalobkyně poskytl žalované pokud jde o nárok 1) částku ve výši částka (smlouva 2) a žalovaná na tuto jistinu zaplatila částka, soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši částka. Pokud jde o nárok 2) předchůdce žalobkyně poskytl žalované částka (smlouva 1) a žalovaná na tuto jistinu zaplatila částka, soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši částka, celkem částka (výrok I.). Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

21. Pokud pak žalobkyně ve svém podání poukazovala na praxi jiného odvolacího soudu, ohledně uchovávání listin, z nichž poskytovatel vycházel, pak uvedená praxe je překonána s ohledem na právní úpravu § 78 ZoSÚ, podle níž poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah.

22. Nad rámec soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvách je u jistiny sjednána „cena peněz“ v podobě úroku, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky, přičemž úrokovou sazbu 86 % a RPSN 138,41 % ročně považuje soud za nepřiměřeně vysokou. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

23. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (body 15 až 17), že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

24. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

25. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalované ani stanovení plnění ve splátkách.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.