8 C 121/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta sp. zn. Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený 16. 10. 1952 bytem Bratrská 709/34, 750 02 Přerov I - Město o 28 049,84 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou z titulu smlouvy úvěru uzavřené dne , datum, mezi spol. , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným domáhala částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a dalšího příslušenství uvedeného ve výroku II. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, za úrok v pevné výši , částka, . Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úhradu za poskytnutí úvěru , částka, , úhradu za administrativní činnost , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , celkem částku ve výši , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , do , datum, . Žalovaný nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil , datum, . Celková dlužná částka je tvořena poskytnutými peněžními prostředky ve výši , částka, , úrokem za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště , částka, , smluvní pokutou ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud věc proto dále projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. , právnická osoba, ., a žalobkyní dne , datum, a její přílohy (seznam postoupených pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností , právnická osoba, ., přípisem ze dne , datum, . Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována., právnická osoba, procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že byla zkoumána standartním způsobem nahlížením do insolvenčního rejstříku, s tím že poskytovatel úvěru vyplnil formulář a zkoumal úvěruschopnost. Po poučení soudem o procesních povinnostech žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl podle předložené spisové dokumentace. Žádné další tvrzení k tomuto neuvedla a další důkazy již nenavrhla.

5. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ podepsané zástupkyní spol. , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, , soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , coby neúčelový hotovostní úvěr sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou úrokovou sazbou , částka, . Žalovaný se naproti tomu zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši , částka, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba při splatnosti 14 měsíců činila 8 % p.a., RPSN 272,44 %. Dále bylo sjednáno že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti, při podpisu smlouvy v místě svého bydliště.

6. Z listiny označené jako „transakční historie“ soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na předmětný závazek celkem , částka, , poslední splátku dne , datum, .

7. Z listiny označené jako „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne , datum, jakož i z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že dne , datum, odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, v němž současně specifikovala právní důvod vzniku této pohledávky. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši , částka, , zavázal se vrátit celkem , částka, , přičemž dosud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dlužné částky. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

9. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru ve znění od , datum, (také jen ZosÚ) a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Z hlediska právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).

18. Žalobkyně na výzvu soudu tvrdila, že poskytovatel úvěru standartně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Jaké však byly konkrétní poměry žalovaného a z jakých podkladů poskytovatel vycházel, zda měl žalovaný jiné dluhy, jaká byla výše splátek jiných úvěrů a způsob plnění dosavadních dluhů, zda poskytovatel úvěru ověřoval výdaje žalovaného, prověřil příslušné bankovní, nebankovní registry a centrální registr exekucí a s jakým výsledkem nebylo tvrzeno ani prokázáno.

19. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by (její předchůdkyně) splnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a provedla posouzení úvěruschopnosti řádně s odbornou péčí, tedy že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr tak byl poskytnut žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ).

20. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že pokud žalovaný obdržel úvěr , částka, a měl vrátit do 14 měsíců částku , částka, , zahrnující úhrady služeb, které spotřebitel nemohl odmítnout (poskytovatel by mu úvěr neposkytl), považuje soud takové podmínky úvěru zneužívající slabší stranu v rozporu dobrými mravy, zcela zjevně narušující veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 ZoSÚ) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

21. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný na tuto jistinu zaplatil již , částka, , vrátil celou poskytnutou částku a na jeho straně nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Soud proto žalobu v celém rozsahu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok I.).

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení.