8 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Daniely Ševelové a přísedících Bc. Naděždy Ulicové a Ing. Kateřiny Novákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni dopisem žalované ze dne [datum], doručené téhož dne, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 882 Kč v pravidelných šesti měsíčních splátkách ve výši 1 147 Kč, splatných vždy k prvnímu dni v měsíci předem, počínaje prvním dnem měsíce, který následuje po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala určení neplatnosti ve výroku označeného okamžitého zrušení pracovního poměru. V žalobě uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byla žalovaná jejich zaměstnancem, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum] a dodatkem došlo k prodloužení pracovního poměru do [datum]. Pracovní zařazení žalované bylo– servírka. Žalovaná dne [datum] nenastoupila do zaměstnání, přičemž téhož dne, tzn. [datum], doručila žalovaná žalobci dopis, ve kterém žalovanému sděluje, že podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ ZP“), okamžitě zrušuje svůj pracovní poměr, přičemž pracovní poměr s žalovaným ukončuje ke dni [datum]. Důvody, pro které žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr, v dopise neuvádí, pouze obecně odkazuje na zákonné ustanovení a odmítá se s žalobcem o věci dále bavit. Žalobce tedy neprodleně, doporučeným dopisem ze dne [datum], oznámil žalované, že v souladu s ust. § 70 odst. 1 zákoníku práce trvá na tom, aby i nadále konala svou práci a vyzval ji k plnění si povinností, které jí vyplývají z pracovní smlouvy. Žalovaná však této výzvě žalobce nevyhověla a do práce již nenastoupila. Žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru pouze odkázala na obecná zákonná ustanovení, tudíž řádně nevymezila zákonný důvod, pro který pracovní poměr okamžitě ruší. Žalovaná žalobci nepředložila žádný lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně- lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. Okamžité zrušení pracovního poměru je proto neplatné.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, výpověď podala na doporučení svého lékaře. O svém zdravotním stavu a blížící se operaci informovala slečnu [příjmení], která zastává funkci provozní. Při jednání uvedla, že provozní věděla, že má jít na operaci s kýlou, proto důvod neuvedla ve zrušení pracovního poměru, myslela si, že provozní vše řekne panu [příjmení]. U žalobkyně pracovala v pohostinství a zvedala těžké bečky a měla kýlu, lékař jí ústně doporučil ukončit pracovní poměr. jakmile ukončila pracovní poměr u žalobkyně nastoupila [datum] k novému zaměstnavateli.

3. Soud na základě provedených důkazů, zjistil tento skutkový stav: Z pracovní smlouvy ze dne [datum] a dodatku ke smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnankyní na dobu určitou do [datum] a dodatkem prodloužena do [datum] s tím, že sjednaným druhem práce byla servírka, den nástupu do práce byl [datum], místem výkonu práce: [ulice a číslo], [obec]. Zaměstnanec se zavázal dodržovat základní povinnosti zaměstnance ve smyslu § 38 a 301 ZP a § 106 ZP.

4. Z listiny nazvané„ okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. a) ZP“ ze dne [datum] adresované žalobkyni jako zaměstnavateli soud zjistil, že žalovaná žalobkyni sděluje, že dává„ výpověď z pracovního poměru, který uzavřela ode dne [datum]. Pracovní poměr končí dnešním dnem.“ Z nesporných tvrzení účastníků a má soud za prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo doručeno žalobkyni dne [datum].

5. Dopisem ze dne [datum] odeslaným podle podacího lístku žalované dne [datum] žalobkyně sděluje žalované, že dne [datum] obdržela dopis, v němž okamžitě zrušuje pracovní poměr. Tento přípis nesplňuje zákonem stanovené náležitosti a je proto neplatný. Důvod, který uvádí je pouze obecným odkazem na zákonné ustanovení a není nijak skutkově konkretizováno. Z tohoto důvodu nemůže dojít k platnému ukončení pracovního poměru, trvá na další zaměstnávání a vyzývá k plnění povinností, které vyplývají z uzavřené pracovní smlouvy, kdy pracovní poměr nadále trvá. Zároveň byla upozorněna, že v případě vzniku škody, bude její povinností ji nahradit.

6. Žalovaná k důkazu po poučení, aby prokázala, důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru předložila propouštěcí zprávu ze dne [datum] s tím, že nevěděla, že musí mít lékařský posudek Podle propouštěcí zprávy nemocnice [název zařízení] [obec] byla přijata plánovaně k operaci kýly s diagnózou„ kýla v jizvě bez neprůchodnosti nebo gangrény“. Žádné doporučení ohledně zaměstnání zde není uvedeno.

7. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalovaná v listině nazvané„ okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] neuvedla žádný důvod pro ukončení pracovního poměru a ke dni [datum] kdy bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru neměla k dispozici lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává a takový posudek žalobkyni nebyl žalovanou předložen.

8. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – s ohledem na to, že žalovaná doručila žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru dne [datum] – podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31.5.2020 (dále jen„ zákoník práce“ nebo jen„ ZP“).

9. Podle § 4 zákoníku práce pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

10. Podle § 18 ZP je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

11. Podle § 56 odst. 1 písm. a) ZP zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.

12. Podle § 70 odst. 1 ZP dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.

13. Podle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

14. Podle § 72 ZP, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

15. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Po zhodnocení skutkových závěrů a právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo nesporné, že jednateli žalobkyně bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalované, doručeno dne [datum], pracovní poměr měl být ukončen [datum], žaloba byla podána u soudu dne [datum], byla neplatnost rozvázání pracovního poměru uplatněna u soudu řádně ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce.

18. Podle ustálené judikatury (srovn. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]: <i>Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje.</i> 19. Tedy důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 byl uplatněn, ale současně tak, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr okamžitě zrušen, a že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nebude možné dodatečně měnit. V daném případě žalovaná uvedla pouze odkaz na zákonné ustanovení podle § 56 odst. 1 písm. a) ZP, tedy jejím úmyslem bylo okamžitě zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů, aniž by tento důvod konkretizovala. Žalovaná však žalobkyni nepředložila žádný lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb a neumožnila zaměstnavateli, aby ji případně přeložil na jinou pro ni vhodnou práci, přičemž v řízení vyšlo najevo, že takový posudek ani nebyl vydán.

20. Podle komentáře Nakladatelství C. H. Beck k § ust. § 56 odst. 1 Zákoník práce, 3. vydání, 2019, s. 352 - 361: M. [příjmení]: Zaměstnanec je povinen konat práci podle pracovní smlouvy, jen jestliže má pro výkon práce odpovídající (dostačující) zdravotní stav nebo jestliže výkonu této práce nebrání právní předpisy, přijaté k ochraně zdraví zaměstnance před nepříznivými vlivy určitého pracovního prostředí. § 56 odst. 1 písm. a) výslovně vychází z předpokladu, že způsobilost zaměstnance konat s ohledem na jeho zdravotní stav nebo na ochranu jeho zdravotního stavu nadále dosavadní práci u zaměstnavatele bude nejprve zkoumána (zjišťována) příslušnými orgány způsobem a postupem, předepsaným právními předpisy, a že nepříznivý zdravotní stav zaměstnance nebo ochrana jeho zdravotního stavu nejsou důvodem k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením samy o sobě (ve spojení s nesplněním povinnosti zaměstnavatele umožnit ve stanovené době výkon jiné pro zaměstnance vhodné práce), ale jen tehdy, jestliže zaměstnanec nemůže podle výsledku tohoto posouzení příslušného orgánu dále konat dosavadní práci„ bez vážného ohrožení svého zdraví“.

21. Propouštěcí zpráva z nemocnice, ani žalovanou uváděla lékařská zpráva o diagnóze, které pouze popisuje její zdravotní stav, aniž by v nich byl uveden zákonem požadovaný závěr učiněn, ani ústní doporučení lékaře, nemůže být podkladem pro tento způsob skončení pracovního poměru, a to bez ohledu na to, zda je případně zaměstnavateli (i zaměstnanci) známo, že zdravotní stav zaměstnance mu zřejmě nedovoluje dále konat bez vážného ohrožení jeho zdraví dosavadní práci. Postup podle § 56 písm. a) podle uvedeného komentáře přichází v úvahu teprve poté, co je takový lékařský posudek vydán; před vydáním takto kvalifikovaného posudku nelze podle tohoto ustanovení postupovat, i kdyby zaměstnanec„ bez vážného ohrožení svého zdraví“ (objektivně) nemohl dosavadní práci vykonávat. Výsledek posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu dosavadní práce pro zaměstnavatele má být – jak vyplývá nejen z § 56 odst. 1 písm. a) – vyjádřen v lékařském posudku vydaném„ poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ nebo v rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.

22. Soud s ohledem na obsah okamžitého zrušení pracovního poměru a skutečnosti, že žalovaná nepředložila žádný lékařský posudek poskytovatelem pracovnělékařských služeb, který ani nebyl vydán dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro možnost zaměstnance okamžitě pracovní poměr zrušit. Žalovaná navíc neuvedla konkrétní důvod, pro který okamžitě pracovní poměr ruší a učinila pouze odkaz na zákonné ustanovení. Ukončení pracovního poměru je proto neplatné. Zaměstnavatel písemně oznámil žalované bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby dále konala svou práci, pracovní poměr i nadále trvá. Soud proto žalobě vyhověl.

23. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a 150 o.s.ř. a žalobkyni, která byla v řízení úspěšná přiznal pouze částečně účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 50 % Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a odměny advokátky za 4 úkony právní služby) převzetí věci, písemné podání 2x a účastna jednání) ve výši 10 000 Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (4x 2 500 Kč), náhrady hotových výdajů ta 4 úkony po 300 Kč, tedy 1 200 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas advokátky při cestě ze [název obce] města u [obec] do [obec] a zpět 400 Kč (4 půlhodiny) podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a cestovné vlakem ve výši 164 Kč z místa sídla advokátky do [obec] a zpět. Celkem náklady řízení činí 13 764 Kč. Žalovaná uvedla, že pracuje s příjmem 23 000 Kč, má tři nezletilé děti, pobírá výživné 9 000 Kč a přídavky na děti 3 800 Kč, bydlí v penzionu, kde platí 15 000 Kč, není proto schopna náklady řízení hradit jednorázově. Soud má za to, že vzhledem k okolnostem na straně žalované jsou zde důvody, pro které soud nemusí žalobkyni náhradu nákladů zčásti přiznat. Soud zohlednil jednak skutečnost, že žalovaná jako zaměstnanec požívá zvýšené ochrany, neměla dostatečné informace o možnostech jak okamžitě zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů. Její sociální podmínky, kdy pečuje o tři nezl. děti jí podle názoru soudu bez ohrožení jejich poměrů neumožňují hradit náklady řízení v celém rozsahu. Soud proto přiznal žalobkyni pouze 50 % nákladů ve výši 6 882 Kč a umožnil je žalované splácet v šesti měsíčních splátkách ve výši 1 147 Kč.