8 C 13/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp.zn. spisová značka žalobkyně číslo číslo číslo číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 436,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 270,47 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 454,37 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 008,92 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 008,92 Kč od [datum] do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 12 532,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 230,41 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 241,37 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném jako podnikateli zaplacení původně částky 31 436,78 Kč po částečném zpětvzetí částky 30 803,03 Kč, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [právnická osoba] a žalovaným. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 14 008,92 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 241,37 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 6 822,89 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 293,96 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 313,52 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 756,12 Kč, po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 5 122,37 Kč a zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 684,78 Kč, který představuje úrok 10 % z částky 15 250,29 Kč (jistina a úrok 1 241,37 Kč) od [datum] do [datum], úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 008,92 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny a úroků, tedy z částky 15 250,29 Kč od [datum] do zaplacení. Dále se domáhala smluvní pokuty za dobu od [datum] do [datum] z jednotlivých dlužných splátek (včetně poplatků) ve výši 0,1% denně celkem 5 122,37 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 2 700 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 2 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Soud po stránce skutkové zjistil ze smlouvy o podnikatelském úvěru v hotovosti ze dne [datum], že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a věřitelem a žalovaným jako podnikatelem s uvedením IČO v rámci jeho podnikatelské činnosti. Žalovanému jako úvěrovanému a dlužníkovi byl poskytnut neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Dlužník se zavázal zaplatit úrok v celkové výši 1 444 Kč, za poskytnutí úvěru úplatu 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a za inkaso plateb v hotovosti poplatek ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč měl žalovaný hradit formou celkem 14 měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba činila při 14 splátkách 15 % p.a. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku podle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky s niž je v prodlení a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení.

5. Ze žádosti o úvěr pro podnikatele má soud za prokázáno, že žalovaný požádal o podnikatelský úvěr 15 000 Kč dne [datum], bydlí v nájmu, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, jeho příjmy z podnikání činí 45 000 Kč, měsíční výdaje 15 000 Kč, čistý měsíční příjem 30 000 Kč.

6. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku má soud za prokázáno, že žalovaný, [IČO] má od [datum] oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3.

7. Soud uzavřel, že v daném případě žalovaný jako podnikatel čerpal úvěr 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 15 % p.a., další platby spojené s úvěrem byly strukturované jako úrok 1 444 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč, celkem 12 888 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 2 000 Kč, která byla započtena na dlužnou jistinu, která činí 14 008,92 Kč a úrok, který činí 1 241,37 Kč.

8. Vzhledem k tomu, že žalovanému byl úvěr poskytnut jako podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti, nikoli jako spotřebiteli (§ 419 o.z.), nejedná se o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Poté, co soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, zabýval se otázkou, zda je oprávněná výše nákladů, poplatků a dalších plateb spojených s poskytnutým úvěrem.

10. Podle § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

12. Tedy platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Tento korektiv tedy zjevně lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků bylo zneužitím smluvní volnosti v prospěch dlužníka. Postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje.

13. V případě poplatků za administrativní činnost a inkaso plateb v hotovosti pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [insolvenční spisová značka] [spisová značka], kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši 60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše o další skrytý úrok, než o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby.

14. Dále soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který vyhodnotil poplatek za poskytnutý úvěr sjednaný ve smlouvě jako skrytý úrok, přičemž tento vede k enormně vysoké celkové roční procentní sazbě nákladů, což činí takové ujednání rozporné s dobrými mravy, a tedy neplatné.

15. Žalobkyní požadované další platby spojené s úvěrem zjevně představují skryté úroky, přestože byly vnitřně strukturované, neboť slouží pouze ke generování dalšího zisku, což je zřejmé zejména u poplatku za poskytnutí úvěru, který představuje téměř 50 % poskytnutých finančních prostředků. Takto sjednané úroky, náklady a poplatky v celkové výši 12 888 Kč představují 85 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 15 000 Kč a po přepočtu pak skutečně sjednaná úroková sazba činí přes 73 % ročně. Tuto úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

16. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úhradě za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a o poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč, je absolutně neplatné podle ustanovení § 588 o. z., neboť jejich ujednaná výše se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). V dané věci tedy skutečný úrok 73 % zcela zjevně několikanásobně převyšuje průměrný úrok u úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy a jako takový se příčí dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží se na něj jako na zjevně nemravný ve smyslu § 588 o. z. Takový úrok je proto absolutně neplatný pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.

17. Soud má za to, že tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu při zachování její platnosti, tudíž jde o neplatnost toliko v této části smlouvy (srov. § 576 o. z.).

18. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu zamítl co do částky 12 532,56 Kč, neboť ujednání o úhradě za poskytnutí úvěru v nyní požadované výši 6 822,89 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru 1 293,96 Kč a inkasního poplatku v požadované výši 2 313,52 Kč je z výše uvedených důvodů neplatné dle § 580 odst. 1 o. z.

19. Soud nicméně shledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny, úroků za poskytnuté peněžní prostředky, kdy soud přiznal žalobkyni částku 15 250,29 Kč (14 008,92 Kč a 1 241,37 Kč) a požadované úroky z úvěru ve výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, neboť jsou zcela přiměřené. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 5 122,37 Kč, která byla sjednána ve smlouvě ve výši 0,1 % z dlužné částky ohledně níž je dlužník v prodlení, za každý den prodlení, soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že není důvodný nárok žalobkyně na poplatky za administrativní činnost a hotovostní režim splátek, musel tyto částky od jednotlivých splátek odečíst. Podle splátkového kalendáře činila v každé splátce 1 992 Kč jistina a úrok (na které má žalobkyně nárok) 58,96%, žalovaný uhradil jedinou splátku 2 000 Kč [datum], od [datum] byl v prodlení se splátkou 1 984 Kč z toho 58,96% činí 1 169,80 Kč, a dále pak smluvní pokuta činí: 1169,80 Kč; od [datum]; do [datum]; 35,09 Kč 2344,20 Kč; od [datum]; do [datum]; 72,67 Kč 3518,73 Kč; od [datum]; do [datum]; 109,08 Kč 4693,21 Kč; od [datum]; do [datum]; 140,80 Kč 5848,24 Kč; od [datum]; do [datum]; 181,30 Kč 7042,18 Kč; od [datum]; do [datum]; 211,27 Kč 8216,66 Kč; od [datum]; do [datum]; 254,72 Kč 9391,15 Kč; od [datum]; do [datum]; 291,13 Kč 10565,63 Kč; od [datum]; do [datum]; 306,40 Kč 11740,11 Kč; od [datum]; do [datum]; 363,94 Kč 12935,82 Kč; od [datum]; do [datum]; 388,07 Kč 14089,08 Kč; od [datum]; do [datum]; 436,76 Kč 15263,56 Kč; od [datum]; do [datum]; 228,95 Kč Celkem smluvní pokuta činí 3 020,18 Kč a v této výši byla soudem přiznána. Dlužná částka činí včetně jistiny 14 008,92 Kč, úroku 1 241,37 Kč částku 18 270,47 Kč a v této části bylo žalobě vyhověno.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1806 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Soud zjistil, že sjednání úročení úroku nebylo ujednáno. Soud proto zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 241,37 Kč, který je úrokem, tedy příslušenstvím pohledávky a částečně také kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 230,41 Kč.

22. Pokud jde o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala od [datum] do [datum] ve výši 684,78 Kč, soud tento úrok přepočítal. Ke dni [datum] byla splatná jistina, která podle splátkového kalendáře činila 54,05 % z dlužných splátek ve výši 13 936 Kč, následně se tyto splátky navyšovaly měsíčně o 1 992 Kč až do konečné částky 25 888 Kč a procentuální výše splátek se měnila a zvyšovala o 0,68% až 0,72%. Tedy soud přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % pouze z jistiny 7 532,40 Kč od [datum] do [datum], tedy 63,92 Kč, z částky 8 717,39 Kč od [datum] do [datum], tedy 73,84 Kč, z částky 9 929,47 Kč od [datum] do [datum], tedy 78,68 Kč, z částky 11 172,62 Kč od [datum] do [datum], tedy 94,63 Kč, z částky 12 443,66 Kč od [datum] do [datum], tedy 102,00 Kč, z částky 13 744,98 Kč od [datum] do [datum], tedy 41,31 Kč, celkem kapitalizovaný úrok z prodlení 454,37 Kč.

23. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky v požadované výši 15 % a na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně podle § 3 tohoto nařízení přiznal žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů.

24. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná s ohledem na požadované příslušenství a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).