Okresní soud v Přerově · Rozsudek

8 C 143/2025

č. j. 8 C 143/2025-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-27 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPR:2025:8.C.143.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta sp. zn. Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 105,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku , částka, (, částka, vyčerpaný úvěr, , částka, poplatek za poskytnutí úvěru) se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, zřídil si uživatelský účet. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po ověření úvěruschopnosti byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy. Žalovaný text smlouvy odsouhlasil a zavázal se uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Podle smlouvy totožnost klienta byla ověřena pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Úvěr byl čerpán odesláním na bankovní účet žalovaného. Žalovaný dosud finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .

2. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast její zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Žalovaný učinil nesporným, že si půjčku ve výši , částka, si vzal přes internet, potřeboval peníze na překlenutí složité situace Za poslední dva roky si vzal přes 30 takových půjček u nebankovních společností a většinu z nich splatil. Peníze potřeboval pro sebe na živobytí a později vykrýval novou půjčkou splátky starých půjček. Není moc zběhlý ve finančních záležitostech, má kamaráda, který mu s tím musí pomáhat. V lednu 2024 měl dlouhodobý závazek u ČSOB stavební, dříve , právnická osoba, spořitelna ve výši , částka, , zbývá mu 10 let a platí , částka, měsíčně. Dále měl jednu nebankovní půjčku ve výši , částka, u , právnická osoba, , kterou již před půl rokem zaplatil. Podniká v oboru zakázkového nábytku. Credit portal po něm chtěl občanský průkaz a bankovní identitu se svolením prolustrovat si účet. Daňové přiznání po něm nechtěli, v té době podnikal. Náklady na bydlení měl , částka, , nějaký dotazník o tom vyplňoval. Má za to, že věřiteli uvedl, že mám půjčku u ČSOB. Měl za to, že dluh splatí ze zakázek do jednoho měsíce. Příjmy z podnikání měl od , částka, do , částka, . Průměrný čistý měsíční příjem odhaduje na , částka, měsíčně, za bydlení zaplatí , částka, , žije sám a pobírá příspěvek na bydlení , částka, . Nemá vyživovací povinnosti. Své dluhy splácí měsíčně do výše své výplaty asi , částka, . Navrhnul, aby mu soud mi uložil zaplatit částku, kterou si půjčil, a to , částka, bez nějakých dalších poplatků a vysokých úroků. Smlouvu uzavřel, protože jsem byl v zoufalé finanční situaci a ten poplatek za jeden měsíc se mu zdá příliš vysoký. Požádal soud, aby mu umožnil částku , částka, zaplatit do 3 měsíců od právní moci rozsudku, protože dříve není schopen to zaplatit.

4. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky, datovaného dne , datum, , odeslaného žalovanému poštou podle poštovního podacího lístku, ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . IČ , IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a seznamem pohledávek. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o. z.

5. Podle přehledu věcí vedených proti žalovanému u zdejšího soudu je proti žalovanému vedeno dalších 5 řízení ze strany poskytovatelů úvěrů a od 11/2024 jedna exekuce.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předložila písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, kde je jako věřitel uvedena společnost , právnická osoba, ., a žalovaný jako klient, předmětem je poskytnutí úvěru ve výši , částka, na účet žalovaného za poplatek , částka, se zápůjční úrokovou sazbou 40 % p.a.. Na Smlouvě je připojeno na místě podpisu jméno a příjmení žalovaného s SMS kód 098843. Ze shodných tvrzení účastníků a ze sdělení , právnická osoba, . a potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že účet , č. účtu, , na který byla dne , datum, odeslaná částka , částka, , právnická osoba, ., je veden na jméno žalovaného jako na majitele a jediného disponenta.

7. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy prokazují zda a jakým způsobem zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.

8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, .. dne , datum, na základě smlouvy o úvěru převodem na svůj účet peněžní prostředky ve výši , částka, , které doposud ani částečně nevrátil. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

9. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy od , datum, (také jen ZosÚ).10. § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako neplatnou.

16. Soud se proto zabýval tím, zda žalobkyně poskytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, (uveřejněném na www.nsoud.cz) .....„věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit“ ...... Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.

18. V daném případě žalobkyně neuvedla žádná tvrzení o poměrech žalovaného, o jeho příjmech a výdajích, z nichž při zkoumání úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vycházel, neuvedla ani nepředložila výsledek lustrací žalovaného v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI ani jeho úvěrovou historii. Nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru porovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a posuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, zkoumala jeho výdajovou stránku, exekuční a insolvenční minulost. Žalovaný v době poskytnutí úvěru dlužil dalším věřitelům, byl v zoufalé situaci a půjčkou vykrýval splátky dřívějších půjček. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud proto v dané věci soud uzavřel, že žalobkyně také neprokázala, že splnila svou povinnost stanovenou zákonem a před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

19. V dané věci soud uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ v daném případě řádně neprovedla. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo zcela formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaný úvěr řádně nesplácel.

20. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží bez návrhu. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , kterou žalovaný dosud nevrátil, soud žalovanému uložil povinnost tuto částku zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, tedy ve lhůtě podle možností žalovaného. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

21. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

22. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť zjištěné okolnosti případu odůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění podle žádosti žalovaného.

24. Nad rámec uvedeného pak soud uvádí, že spotřebitelská smlouva je neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků 40 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů považuje soud za nemravné a smlouva je absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů vzdal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.