8 C 160/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu titul Daniely Ševelové a přísedících Mgr. Martiny Hadwigerové a Ing. Kateřiny Novákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení se sídlem adresa o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru,

I. Určuje se, že okamžité rozvázání pracovního poměru žalovanou ze dne [datum], doručené žalobkyni dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala určení neplatnosti ve výroku označeného okamžitého zrušení pracovního poměru. V žalobě uvedla, že na základě pracovní smlouvy byla žalovaná jejich zaměstnancem, nástup do práce byl sjednán [datum]. Pracovní zařazení žalované bylo ve třetí skupině prací – servírka s místem výkonu práce v [obec]. Z důvodu vládních restrikcí směřujících k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci Covid 19 došlo ke dni [datum] k uzavření provozovny, kde žalovaná vykonávala svoji pracovní činnost. V důsledku znehybnění podnikatelské činnosti společnosti zůstal v činnosti pouze rozvoz jídel a všechny ostatní aktivity v režimu zavedené hostinské živnosti byly paralyzovány. Se všemi zaměstnanci se v průběhu měsíce dubna 2020 dohodli na opatření, které spočívalo v tom, že dlužná mzda bude vyplácena formou splátkového kalendáře tak, aby bylo možné zajistit omezený chod firmy. Jediným zaměstnancem, který tento návrh dohody odmítl, byla žalovaná. V průběhu měsíce dubna 2020 byl na provozovně zaveden rozvoz jídel a žalovaná byla vyzvána k nástupu do práce formou SMS komunikace, na tuto výzvu nereagovala a do zaměstnání nenastoupila. Dne [datum] se žalovaná dostavila do provozovny žalobkyně a předložila dopis, jehož obsahem bylo okamžité zrušení pracovního poměru, kde kterého chtěla pracovní poměr okamžitě ukončit z důvodu dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy nevyplacení mzdy či její části do patnácti dnů po uplynutí splatnosti. Žalovanou informovala žalobkyně o neplatnosti skončení pracovního poměru a nabídla jí uzavření dohody o skončení pracovního poměru, kterou by byly vypořádány veškeré nároky z pracovně právního vztahu. Dlužnou mzdu za měsíc březen 2020 ve výši [částka] žalované zaplatil před jednáním o skončení pracovního poměru dohodou. Dohodu žalovaná odmítla podepsat. Následně žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] navrhla společné jednání, které vyústilo v návrh další dohody o skončení pracovního poměru a vypořádání mezi žalobkyní a žalovanou. Ani toto jednání nedospělo ke smírnému řešení. Žalobkyně upozornila žalovanou, že okamžité zrušení pracovního poměru doručené dne [datum] je neplatné a považuje rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni [datum]. Ke dni [datum] nebyl naplněn důvod pro možnost skončení pracovního poměru žalovanou z důvodu nezaplacení mzdy za měsíc březen 2020, neboť nebyl naplněn formální předpoklad uplynutí lhůty splatnosti mzdy. Žalobkyně nemá zájem na dalším trvání pracovního poměru žalované u jejich společnosti a proto považuje podle § 70 odst. 2 písm. b) zákoníku práce pracovní poměr za skončený dohodou v důsledku neplatně zrušeného pracovního poměru ke dni [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, i když není pochyb o tom, že okamžité rozvázání pracovního poměru žalovanou je neplatné. U jednatele žalobkyně pod názvy jiných firem pracovala celkem 13 let. Popřela, že by jí byl předložen jakýkoli splátkový kalendář na dlužnou mzdu. Jednatel žalobkyně jí sdělil, když žádala doplatek mzdy za březen 2020, že finanční prostředky nemá, ať se zaregistruje na úřad práce. Dne [datum] jí účetní žalobkyně předkládala k podpisu listiny, s jejichž obsahem nesouhlasila a tyto nepodepsala. Navštívila proto Úřad práce v [obec], kde jí přítomný referent právního oddělení sepsal listinu nazvanou„ okamžité zrušení pracovního poměru“, kterou ten den [datum] zaslala formou doporučené zásilky žalobkyni poštou. Dne [datum] listinu doručila jednateli žalobkyně také osobně. Slíbil, že obratem zašle dlužnou mzdu za měsíc březen ve výši [částka] a na základě rozhovoru, který spolu vedli, nastoupila do práce dne [datum] na pracovní směnu. Mezitím se dozvěděla z pracovního úřadu, že sepsané okamžité zrušení pracovního poměru není po formální stránce správné a protože jí nebyla zaslána přislíbená část mzdy, zaslala dne [datum] žalobkyni další okamžité zrušení pracovního poměru. Dne [datum] jí jednatel telefonicky sdělil, ať do práce v pondělí dne [datum] nechodí, že jí doplatí dlužnou mzdu. Současně jí napsal, že dlužnou část mzdy jí zaslal poštovní složenkou, což nebyla pravda. Dne [datum] na schůzce s právním zástupcem žalobkyně podmiňoval právní zástupce podpis nějaké dohody s tím, že si převezme [částka], když doplatek za měsíc březen jí poslal jednatel žalobkyně poštovní složenkou. Dohodu žalovaná nedostala k nahlédnutí, ani jí nebyla předložena k podpisu. Žádné peníze jí nebyly vydány. Dne [datum] obdržela dopis žalobkyně ze dne [datum] a částku [částka]. Následně svému tehdejšímu zástupci [titul]. Stejskalovi sdělila veškeré informace, ten s protistranou aktivně jednal, avšak jí nepředložil žádnou dohodu a proto získala dojem, že nejedná s právním zástupcem žalobkyně v jejím zájmu. Dne [datum] se zaevidovala na úřadu práce a ukončila spolupráci se svým právním zástupcem, který s ní žádný návrh neprojednal. Nesouhlasí s tím, že k ukončení pracovního poměru došlo dohodou dne [datum], když po tomto dni se dohodli na pokračování pracovního poměru a se souhlasem jednatele žalobkyně pokračovala žalovaná ve sjednané činnosti servírky pod příslibem, že hmotněprávní důvod k rozvázání pracovního poměru nebude naplněn z důvodu úhrady doplatku mzdy. Žalobu považuje za účelovou s cílem i přes naplnění hmotněprávního důvodu neuspokojit zákonný satisfakční nárok podle § 56 odst. 2 zákoníku práce, když tento nárok nebyl splněn ani v době podání druhého okamžitého zrušení pracovního poměru. V případě druhého právního úkonu byly dodrženy nejen formální předpoklady pro jeho podání, ale i existence dlužného doplatku mzdy. Zákoník práce nevylučuje rozvázání pracovního poměru více právními úkony učiněnými postupně. Žalovaná má za to, že pokud žalobkyně trvala na tom, aby vykonávala sjednanou práci servírky i po [datum], její pracovní poměr trval dál a právní účinky skončení pracovního poměru vyvolalo až okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a to ke dni jeho převzetí. Má tedy za to, že soud by se měl zabývat platností následně podaného okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], přestože byl napaden žalobou pouze jeden z nich, neboť pouze jedno z nich může vyvolat účinky s ním spojené.

3. Soud na základě provedených důkazů, zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně je obchodní společností, která vznikla [datum], jejím jednatelem je [jméno] [příjmení]. Předmětem podnikání žalobkyně je mj. hostinská činnost. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnankyní na dobu neurčitou s tím, že sjednaným druhem práce byla třetí skupina prací servírka, den nástupu do práce byl [datum]. Mzda byla splatná po vykonání práce jednorázově do dvacátého dne v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu nebo některou její složku. Mzda měla být převáděna na účet zaměstnance u peněžního ústavu v ČR. Bylo sjednáno místo výkonu práce [obec]. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně žalované neuhradila včas část mzdy za měsíc březen 2020. Podle poštovní poukázky byla tato část mzdy ve výši [částka] na adresu žalované odeslána žalobkyní poštou až dne [datum], přestože v pracovní smlouvě bylo dohodnuto hrazení mzdy na účet zaměstnance a žalované byla doručena až [datum].

4. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] adresované žalobkyni soud zjistil, že žalovaná dává okamžité zrušení pracovního poměru vzhledem k tomu, že jí doposud nebyla vyplacena část mzdy za měsíc březen 2020. Ruší proto pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Podle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce jí přísluší náhrada mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Z nesporných tvrzení účastníků a z čestného prohlášení svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo doručeno jednateli žalobkyně [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy potvrzení o převzetí jmenovaný odmítl podepsat.

5. Z listiny nazvané okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] adresované žalobkyni soud zjistil, že jeho obsahem je okamžité zrušení pracovního poměru, které žalovaná podepsala [datum] s tím, že důvodem je skutečnost, že jí doposud nebyla vyplacena část mzdy za měsíc březen 2020, ruší proto pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Přísluší jí náhrada mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Podle dodejky odeslané dne [datum] na adresu žalobkyně byla zásilka uložena na poště dne [datum] a byla dne [datum] vložena do užívané domovní schránky.

6. Dopisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum] žalobkyně sděluje žalované, že jí jako zaměstnavateli bylo osobně předáno okamžité zrušení pracovního poměru dne [datum] s obsahem písemnosti nesouhlasí, neboť nejsou podmínky k tomu, aby mohla pracovní poměr uvedeným způsobem zrušit. Má za to, že toto jednání je zjevným zneužitím práva, proto nemá zájem jí nadále zaměstnávat. Neplatnosti rozvázání pracovního poměru se bude domáhat soudní cestou. Dále popisuje důvody, pro které nebylo možné jí mzdu vyplatit, neboť v důsledku zastavení činnosti společnosti se zaměstnavatel ocitl zcela bez příjmů. Považuje její postoj za zcela neloajální a nelze uvažovat o tom, že by mohl pracovní poměr trvat i nadále či být obnoven. Trvá nabídka k racionální dohodě k ukončení pracovního poměru a limitovanému vypořádání.

7. Z návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru datovaného [datum] se žalobkyně, jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnankyně měli dohodnout na tom, že pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] se rozvazuje k [datum]. Účastníci měli výslovně prohlásit, že nemají vůči sobě žádných nevypořádaných nároků a to finančních ani obdobných. Zaměstnankyně výslovně prohlašuje, že veškerá mzda za vykonanou práci až do dne skončení pracovního poměru jí byla zaměstnavatelem řádně vyplacena před podpisem této dohody. Žalovaná ani žalobkyně tuto dohodu nepodepsali.

8. Z návrhu dohody o narovnání z června 2020 bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnankyní, předmětem dohody bylo prohlášení zaměstnankyně, že z důvodu souvisejících s výskytem nemoci Covid 19 chtěla ukončit pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum] jeho okamžitým zrušením a dále, že učinila toto právní jednání: okamžité zrušení pracovního poměru dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro nevyplacení části mzdy za březen 2020 ze dne [datum] odeslané zaměstnavateli prostřednictvím poštovní přepravy, okamžité zrušení pracovního poměru dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro nevyplacené části mzdy za měsíc březen 2020 ze dne [datum] předané zaměstnavateli osobně dne [datum] a okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro nevyplacení části mzdy za březen 2020 ze dne [datum] odeslané zaměstnavateli prostřednictvím poštovní přepravy. Mezi účastníky je sporné, zda pracovní poměr byl okamžitě zrušen některým z právních jednáních popsaných v článku I. odst. 2 této dohody. K odstranění spornosti popsané v prvním odstavci tohoto článku tímto zaměstnavatel a zaměstnankyně ujednávají, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum] zanikl dne [datum] a to dohodou z důvodu související s výskytem nemoci Covid 19. Zaměstnavatel prohlásil, že do dne podpisu této dohody nepodal soudu žalobu, kterou by se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení a zavázal se zdržet se podání žaloby k soudu ve vztahu ke všem právním jednáním popsaným v čl. I. odst. 2 této dohody. Zaměstnankyně se zavázala zdržet se všeho co by zpochybňovalo uzavření této dohody a její obsah. V rámci smírného řešení zaměstnavatel zaplatil před uzavřením této dohody v hotovosti zaměstnankyni částku [částka] představující část čisté mzdy z pracovního poměru za období dubna 2020, dále se zaměstnavatel zavazuje zaplatit zaměstnankyni částku [částka] do deseti dnů od uzavření smlouvy představující doplatek čisté mzdy za období dubna 2020 ve výši [částka], čistou mzdu za období května 2020 ve výši [částka] a část náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené v roce 2020 ve výši [částka]. Zaměstnankyně se měla zavázat zdržet se podání žaloby k soudu na zaměstnavatele, kterou by se domáhala zaplacení zbývající části náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené v roce 2020 a 2019. Dále měla zaměstnankyně prohlásit, že nepodala žalobu k soudu na společnost [právnická osoba], kterou by se domáhala zaplacení náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené v roce 2019. Dále zaměstnankyně měla prohlásit, že obdržela potvrzený evidenční list důchodového pojištění za rok 2019, 2020, potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání dle ustanovení § 313 odst. 1 ZP, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti na formuláři úřadu práce, výplatní pásku za období duben 2020 a květen 2020. Dále měla být sjednána možnost odstoupení od smlouvy v případě, že některá ze stran poruší svůj závazek. Účastníci měli prohlásit, že vůči sobě z pracovního poměru či v souvislosti s ním a s jeho ukončením nebudou v budoucnu již ničeho požadovat a to ani jako přímý nárok či jeho příslušenství a ani jako náhradu nákladů soudního řízení; tímto ujednáním není dotčen nárok výslovně uvedený v čl. IV. odst. 1 písm. b) této dohody a jeho vymáhání pro případ, že by nebyl závazek včas splněn. Tato dohoda nebyla žádnou ze stran smlouvy podepsána.

9. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sděluje žalobkyni, že považuje pracovní poměr za skončený a žádá o vydání potvrzení o zaměstnání dle § 313 odst. 1 ZP. Zároveň žádá o výplatu mzdy za měsíc duben 2020 a náhradu mzdy, která odpovídá délce výpovědní doby a podle § 222 odst. 2 ZP žádá o proplacení dovolené.

10. Dopisem ze dne [datum] sděluje právní zástupce žalobkyně žalované, že pracovní poměr je ukončený ke dni [datum] dohodou, tedy ke dni kdy předala dopis oznamující okamžité zrušení pracovního poměru podle § 70 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. K požadavku na vyplacení mzdy za duben 2020 sdělil, že v tomto měsíci svou práci dle pracovní smlouvy nevykonávala, ačkoli byla k nástupu do práce vyzvána, tedy neshledává důvod k výplatě mzdy za toto období. Potvrzení o zaměstnání jí bude vydáno v souladu se zákonem. Vyjádřil lítost, že nereflektovala návrh dohody, kterou předložil a sepsal advokát [titul]. [jméno] [příjmení]. Potvrzení o zaměstnání je vyhotoveno dne [datum] a je zde uvedeno, že pracovní poměr žalované trval od [datum] do [datum].

11. Z emailové komunikace právních zástupců vyplývá, že žalobkyně učinila žalované návrh dne [datum], podle kterého nabídla žalované skončení pracovního poměru dohodou ke dni [datum], k úhradě mzdu za 4/ 2020 ve výši [částka], mzdu za 5/ 2020 ve výši [částka] (do [datum]) a za nevyplacenou dovolenou [částka], celkem [částka] a„ odúčtovány“ náklady řízení ve výši ½. Dohoda se netýká [právnická osoba], kterou nezastupuje, částku [částka] klient neakceptuje.

12. Z provedených důkazů a ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalované nebyla ke dni [datum] ani ke dni [datum] žalobkyní jako zaměstnavatelem vyplacena část mzdy za měsíc březen 2020. Žalovaná z tohoto důvodu na radu zaměstnance úřadu práce doručila dne [datum] žalobkyni k rukám jednatele okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu.

13. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – s ohledem na to, že žalovaná doručila žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru dne [datum] – podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31.5.2020 (dále jen„ zákoník práce“ nebo jen„ ZP“).

14. Podle § 4 zákoníku práce pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

15. Podle § 18 ZP je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

16. Podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1). Podle odst. 2 zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.

17. Podle § 70 odst. 1 ZP dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.

18. Podle § 70 odst. 2 ZP rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit. V případech uvedených v odstavci 2 nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatňovat náhradu škody. (odst. 3).

19. Podle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

20. Podle § 72 ZP, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

21. Podle § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

22. Podle § 20 ZP nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.

23. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 582 odst. 1 o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo nesporné, že jednateli žalobkyně bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalované ze dne [datum], doručeno dne [datum] osobně, pracovní poměr měl být ukončen [datum], žaloba byla podána u soudu dne [datum], byla neplatnost rozvázání pracovního poměru uplatněna u soudu řádně ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce.

27. Podle ustálené judikatury (srovn. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]): chce-li zaměstnavatel zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z okamžitého zrušení pracovního poměru provedeného zaměstnancem, musí ve lhůtě dvou měsíců (§ 72 zák. práce) podat u soudu žalobu o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné; nebyla-li taková žaloba podána, skončil pracovní poměr účastníků podle tohoto právního úkonu, i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru, a po uplynutí dvouměsíční lhůty se soud již nemůže zabývat otázkou platnosti rozvazovacího úkonu, a to ani jako otázkou předběžnou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], které bylo uveřejněno pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969). Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, které bylo doručeno zaměstnavateli, nemůže být zaměstnancem dodatečně odvoláno (zrušeno, vzato zpět); své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě dohody o narovnání uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 1997). Dohoda o narovnání musí být - vzhledem k tomu, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo učiněno písemnou formou - uzavřena písemně (srov. § 585 odst. 2 obč. zák.)“ 28. Soud s ohledem na důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, kdy mezi účastníky bylo nesporné, že zaměstnavatel část mzdy za měsíc březen 2020 žalované odeslal poštou až [datum] dospěl k závěru, že ke dni [datum], kdy žalovaná jednateli žalobkyně okamžité zrušení pracovního poměru doručila, nebyly splněny předpoklady pro možnost zaměstnance okamžitě pracovní poměr zrušit. Vzhledem k tomu, že žalované nebyla vyplacena část mzdy za měsíc březen 2020, období splatnosti této mzdy je (dle § 141 odst. 1) do konce měsíce dubna 2020. Pokud žalovaná jako zaměstnanec dokonce dubna ani v následující 15denní lhůtě, mzdu neobdržela, mohla až počínaje dnem 16. května okamžitě zrušit pracovní poměr. Pokud žalovaná okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] doručila žalobkyni k rukám jednatele již dne [datum], učinila tak předčasně, neboť tento den nebyla oprávněna pracovní poměr okamžitě ukončit. Ukončení pracovního poměru je proto neplatné. Žalovaná nemohla po té, co zjistila, že pracovní poměr nemohla okamžitě ukončit již [datum], toto okamžité zrušení pracovního poměru odvolat nebo vzít zpět, protože účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě písemné dohody mezi účastníky že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále. Taková písemná dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla. Zaměstnavatel ani písemně neoznámil žalované bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby dále konala svou práci. Naopak dne [datum] písemně oznámil žalované, že nemá zájem na pokračování pracovního poměru, a protože se účastníci písemně nedohodli jinak, platí podle § 70 odst. 2 písm. b), že její pracovní poměr skončil dohodou dnem, kdy měl pracovní poměr tímto neplatným zrušením skončit, tedy dne [datum].

29. Pokud žalovaná namítala, že soud se musí zabývat oběma jednáními, kterými žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr, pak předmětem přezkumu, nemůže být okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které žalobou nebylo napadeno. Pokud žalovaná dovozuje trvání pracovního poměru z ústní dohody, kdy jednatel žalobkyně ústně trval na tom, aby vykonávala práci servírky v rámci naplánovaných směn, proto dne [datum] nastoupila do práce, pak žalobkyně výkon práce tento den popřela. Existenci písemného oznámení žalobkyně, že trvá na dalším výkonu práce, žádný z účastníků netvrdil ani nevyšla v řízení najevo. Podle komentáře [jméno], M., [příjmení], L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 [číslo] s. oznámení zaměstnavatele, že trvá na tom, aby zaměstnanec dále konal svou práci, je jednostranným právním jednáním adresovaným zaměstnanci, pro něž se v § 70 odst. 1 větě první požaduje, aby bylo učiněno písemně; nedodržení písemné formy, které nelze dodatečně zhojit, protože jde o jednostranné právní jednání (srov. § 582 odst. 1 ObčZ a komentář k § 20), způsobuje absolutní neplatnost, neboť zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 ObčZ). Blíže se soud touto námitkou pro nadbytečnost nezabýval, neboť pro rozhodnutí v této věci o neplatnosti okamžitého rozvázání pracovního poměru je takové zjištění bez významu. Tuto námitku by soud posuzoval až v případném jiném řízení o náhradu mzdy žalované.

30. Podle ustálené praxe dovolacího soudu k otázce skončení pracovního poměru více právními úkony (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]) byl přijat právní názor, že rozvázání téhož pracovního poměru více právními úkony (učiněnými současně či postupně) zákoník práce ani jiné předpisy nevylučují (nezakazují), že jednotlivé právní úkony se posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky a že skončí-li pracovní poměr na základě dřívějšího právního úkonu, má to za následek, že pozdější právní úkon o rozvázání pracovního poměru se neuplatní (i kdyby byl jinak platný) jako právní důvod zániku tohoto pracovního poměru.

31. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl, neboť okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které bylo doručeno žalobkyni k rukám jednatele dne [datum] je neplatné. Z důvodů pro které bylo žalobě vyhověno, soud neprovedl, případně nehodnotil jiné důkazy navržené žalovanou, když pro posouzení věci provedení těchto důkazů nebylo potřeba.

32. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a 150 o.s.ř. a žalobkyni, která byla v řízení úspěšná přiznal pouze částečně účelně vynaložené náklady řízení, které představují soudní poplatek ve výši [částka]. Soud má za to, že vzhledem k okolnostem na straně žalované jsou zde důvody, pro které soud nemusí žalobkyni náhradu nákladů zčásti přiznat. Soud zohlednil jednak skutečnost, že žalovaná jako zaměstnanec požívá zvýšené ochrany a mzda za březen jí byla vyplacena fakticky až [datum], pro nečinnost žalobkyně jí nebyla dosud proplacena mzda za duben a květen 2020 a úřadem práce nemohlo být včas rozhodnuto o podpoře v nezaměstnanosti, když potvrzení o zaměstnání bylo žalobkyní vyhotoveno až [datum] a doručeno [datum]. V důsledku tohoto jednání byla žalovaná celou dobu bez finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že se řídila radou zaměstnance úřadu práce, podala předčasné okamžité zrušení pracovního poměru, které nemohlo být napraveno dalším okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum], byť i k tomuto dni mzda vyplacena nebyla. Skutečnost, že se žalovaná s žalobkyní nedohodli nelze klást k tíži žalované, protože z obsahu předložených návrhů je zjevné, že nebyly v zájmu žalované, která se měla vzdát určitých nároků. Ještě [datum] jí byl odepřen nárok na mzdu za duben 2020, květen 2020, náhrada mzdy za neproplacenou dovolenou apod. Teprve až po zahájení jednání dne [datum] žalobkyně nabízí i náhradu mzdy za dovolenou [částka] (namísto původně nabízené částky [částka]), mzdu za duben a za měsíc 5/ 2020 ve výši [částka] namísto původně nabízené částky [částka]. Tedy namísto původně nabízené částky [částka], jí byly nabídnuta v červnu 2020 částka [částka] a po zahájení jednání částka [částka], aniž by jí dosud jakákoli částka byla skutečně uhrazena. Z uvedeného je zjevné, že žalobkyně mohla předvídat vznik svých nákladů řízení, které jsou s tímto řízením spojeny a namísto dohody o ukončení pracovního poměru, která by pro žalovanou byla akceptovatelná a zohlednila by veškeré nároky žalované jako zaměstnankyně, se rozhodla zahájit soudní řízení a využít k tomu služeb advokáta. Tímto jednáním si žalobkyně svým způsobem vznik nákladů zavinila. Soud chápe i složitou situaci zaměstnavatelů ve službách, kteří vzhledem k tehdejším vládním opatřením a uzavření svých provozoven přišli o možnost příjmů ze své podnikatelské činnosti. Na druhou stranu stát takto postiženým podnikatelům nabízí kompenzační programy, z nichž bylo možné mzdové nároky žalované uspokojit v přiměřené lhůtě. Vzhledem k tomu, že nelze jinak odčinit neplatný úkon než podáním žaloby, což je spojeno s úhradou soudního poplatku, byla žalobkyni přiznána náhrada pouze za tento soudní poplatek.