8 C 163/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 96 691,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 96 691,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 995,35 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 95 679,41 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 95 679,41 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 196,08 Kč od [datum] do [datum] a úroku ve výši 14,35 % ročně z částky 95 679,41 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 290 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podaným návrhem ze dne [datum] (ve znění po jeho upřesněních a doplněních provedenými podání žalobkyně ze dne [datum] a [datum]) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále také„ banka“ nebo„ předchůdce žalobkyně“) a žalovaným čerpanou, ale nesplacenou úvěrovou jistinu v částce 95 679,41 Kč (z původní čerpané výše úvěru výše 100 000 Kč) a smluvní úrok 7 995,35 Kč za dobu od [datum] do [datum] (z dlužné úvěrové jistiny 95 679,41 Kč ve smluvené úrokové sazbě 22,60 % ročně), neuhrazené poplatky v celkové částce 1 012 Kč (4 x 253 Kč za sjednané pojištění extra, účtováno měsíčně v době červen 2020 – září 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 7 196,08 Kč (za dobu prodlení od [datum] do [datum]). Tyto žalobní nároky pak žalobkyně odůvodnila tím, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu a sjednaný úvěr poskytla. Žalovaný se dostal do prodlení v 5/ 2020. Dne [datum] žalobkyně přistoupila zesplatnění úvěru a žalovanému tuto skutečnost také oznámila. K úročení požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku úrokem z prodlení pak žalobkyně tvrdila, že sazba smluvního úroku 22,60 % ročně byla ve smlouvě ujednána, a že toto její právo bylo ve smlouvě sjednáno. Podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, když v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru požadovala úrok z úvěru ve výši 22,60 % z částky 95 679,41 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř..

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]), má soud za prokázáno, že pohledávka [právnická osoba], za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na [právnická osoba] [IČO]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Z listiny„ Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet“ (ve spojení se Sazebníkem žalobkyně, základními produktovými podmínkami a Všeobecnými produktovými podmínkami banky, potažmo i ve spojení s „ vysvětlením některých pojmů ze [datum]“) soud zjistil, že tuto smlouvu spolu uzavřeli [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne [datum] Smlouva za svoji nedílnou součást označila i další k důkazu rovněž k důkazu provedené (a dále uvedené) listiny, svojí povahou obchodní podmínky. Žalobkyně se ve smlouvě zejména zavázala k tomu, že žalovanému poskytne jako úvěr finanční prostředky v celkové částce 100 000 Kč. Žalovaný se podpisem smlouvy zejména zavázal bance takto poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem 22,6 % ročně z dlužné nesplacené úvěrové jistiny a i se všemi žalobkyní v žalobě nárokovanými poplatky, RPSN 25,75 %. Při řádném splácení úvěru smlouva předvídala/stanovila splácení úvěru prostřednictvím 72 měsíčními splátkami včetně pojištění po 2 801,35 Kč (s výjimkou poslední splátky), počínaje [datum] vždy k 15 dni v měsíci. Výše pojištění 235 Kč byla zahrnuta v celkové splátce. Dále byl sjednán poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. V čl. 6 smlouvy pak bylo ujednáno pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru oprávnění žalobkyně závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru předčasně zesplatnit. Soud také zjistil, že v čl. 43 Všeobecných produktových podmínek, na které smlouva rovněž odkázala jako na svoji nedílnou součást, bylo stanoveno oprávnění banky z částek, s jejichž splacením je Klient v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, případně jiných peněžitých dluhů vůči Bance, účtovat Klientovi sjednané úroky. Úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným, a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo sjednaným smluvním úrokem.

5. Z žádosti žalovaného o úvěr ze [datum] (a potvrzení o příjmu žalovaného a listiny„ vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ žalobkyně), soud zjistil, že poskytovatel úvěru jako předchůdce žalobkyně měl v základu dostatečné informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného (a o jeho reálné splátkové morálce), a tedy i o těch příjmech a výdajích, které v této své žádosti žalovaný pro účely zkoumání jeho úvěruschopnosti ze strany žalobkyně této sdělil. Spadalo mezi ně zejména to, že žalovaný je svobodný, žije s družkou, má jednu vyživovací povinnost, příjem domácnosti uvedl 50 000 Kč (doloženo osobními doklady), žije v pronájmu, že má příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou (s průměrným příjmem za poslední 3 měsíce 24 883 Kč od společnosti [právnická osoba] – doloženo potvrzením od příjmu ze strany této společnosti), jiné dluhy ani splátky žalovaný neměl. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě disponibilní částky bylo žádosti vyhověno a poskytnut úvěr 100 000 Kč namísto požadované výše 150 000 Kč.

6. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného od října 2019 do [datum] a platební historie [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla ve smlouvě sjednaný úvěr v částce celkem 100 000 Kč, a to v celé výši dne [datum]. Z uvedené platební historie ve spojení s výpisy z úvěrového účtu žalovaného soud dále zjistil, že žalovaný z poskytnutého úvěru žalobkyni nevrátil jistinu ve výši 95 679,41 Kč, splátky byly hrazeny do dubna 2020, poslední z nich byla provedena [datum] a byla započtena na poplatek 253 Kč za„ pojištění extra“ a na úrok 1 135,52 Kč, výše nesplacené jistiny pak činila 95 679,41 Kč a v této výši se nesplacená výše úvěrové jistiny nacházela nepřetržitě od 9/ 2020. Stejně tak soud z těchto důkazů zjistil, že žalovaný skutečně neuhradil řádně a včas žalobkyní tvrzené splátky úvěru sjednané v SÚ a splatné od května 2020. Za tu dobu byly také na úvěrový účet žalovaného zaúčtovány v souladu se smlouvou poplatky ve výši 253 Kč měsíčně a ke dni [datum] činily 1 012 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni [datum] činil 7 995,35 Kč, v této výši se nesplacený úrok nacházel nepřetržitě až do výpisu ze dne [datum], úroky z úvěru byly naposledy hrazeny částečnou splátkou dne [datum], a k tomuto dni zůstával dluh na úroku 667,37 Kč. V tomto výpise je pak uvedeno, že kapitalizovaný úrok z prodlení činil 6 640,41 Kč z jistiny a 555,67 Kč z úroků. Z výpisů z úvěrového účtu tedy vyplývá, že úroky z úvěru z jistiny od [datum] až do [datum] byly v nezměněné výši 7 995,35 Kč, úroky z prodlení nebyly účtovány ve výpisech až do [datum] a začaly nabíhat až ve výpise ze dne [datum], kdy úrok z prodlení z jistiny činil 432,60 Kč a úrok z prodlení z úroku 36,20 Kč. Z uvedených důkazů jasně vyplývá, že žalobkyní požadovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] banka neúčtovala (od [datum] do [datum] zřejmě s ohledem na zákaz stanoveného v § 9 zákona [číslo] Sb). Z těchto důvodů je kapitalizovaný úrok z prodlení uvedený ve výpisech banky v celkové výši 7 196,08 Kč za dobu prodlení od [datum] do [datum], za toto období však žalobkyně ani poté co byla poučena o rozporu mezi tvrzeními a důkazy, kapitalizovaný úrok z prodlení nepožadovala a setrvala na období od [datum] do [datum]. Z těchto důvodů musel být nárok žalobkyně na kapitalizované úroky z prodlení ve výši 7 196,08 Kč od [datum] do [datum] zamítnut.

7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z [datum] (a podacího archu o jeho odeslání žalovanému dne [datum]) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že využila ve smlouvě sjednaného oprávnění pro případ porušování smluvních podmínek smlouvy, a závazky žalovaného v této výzvě specifikované výši předčasně zesplatnila k [datum]. V téže výzvě žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalobou nárokované nesplacené jistiny úvěru 95 679,41 Kč, smluvního úroku 7 995,35 Kč, všech žalobou nárokovaných poplatků v částce 1 012 Kč.

8. Z předžalobní upomínky z [datum] a podacího archu o jejím odeslání z [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval před podáním žaloby k úhradě žalované částky.

9. Po provedeném dokazování soud přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého spolu (po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně) banka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli k smlouvu o úvěru, na jejímž základě banka žalovanému poskytla dne [datum] sjednaný úvěr 100 000 Kč. Žalovaný své závazky sjednané ve smlouvě řádně nesplnil, když zejména neuhradil řádně a včas sjednané splátky úvěru, splatné od 5/ 2020, banka proto v souladu s obsahem smlouvy veškeré závazky žalovaného z dané smlouvy předčasně zesplatnila k [datum]. Z úvěrových účtů a platební historie vyplývá, že ke dni zesplatnění jistina činila 95 679,41 Kč, smluvní úrok 7 995,35 Kč, poplatky za pojištění 1 012 Kč (4x 253 Kč). Jejich výše odpovídá jak obsahu dané smlouvy, tak i zjištěným plněním ze strany žalovaného. V rámci smlouvy pak bylo ujednáno i to, že žalobkyně je při neuhrazení smluvních úroků z těchto požadovat úroky z prodlení, resp. to, že tyto finanční prostředky přirostou k jistině. Výše nesplacené jistiny úvěru pak byla neměnná od [datum] a činila 95 679,41 Kč, kdy na jistinu bylo podle výpisů z úvěrového účtu uhrazeno 4 320,59 Kč. Žalovaný netvrdil a v řízení nevyšlo najevo, že by na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků nebo jejich příslušenství žalovaný čehokoliv plnil. Soud nemá za prokázaný nárok na úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum] přes zákaz stanovený v § 9 zákona č. 177/2020 Sb. Z provedeného dokazovaní nevyšlo najevo, že by žalovaný na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků (resp. na jejich části uplatněné žalobou) nebo jejich příslušenství čehokoliv plnil.

10. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (od [datum]) do [datum] nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou.

17. Podle § 122 odst. 4 ZosÚ, ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinného od 24.4.2020 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

18. V daném případě soud uzavřel, že banka coby poskytovatel spotřebitelského úvěru dostála povinnostem daným zákonem o spotřebitelském úvěru, když struktura jí doložených informací k příjmům i výdajům a majetkovým poměrům žalovaného coby spotřebitele dovolovala ke dni uzavření smlouvy přijmout závěr, že žalovaný bude schopen řádně své závazky ze smlouvy o úvěru splácet.

19. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru poskytnout žalovanému sjednaný úvěr 100 000 Kč splnila. Žalovanému pak z dané smlouvy rovněž vznikly platné závazky, které spočívaly zejména ve sjednaném pravidelném měsíčním splácení úvěru (včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků), přičemž pro případ porušení této povinnosti bylo také ve smlouvě sjednáno právo banky veškeré závazky žalovaného zesplatnit. Žalovaný tyto závazky neplnil řádně (neuhradil včas a v celé výši nejméně splátky splatné [datum] až do [datum]), pak banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila v souladu se smlouvou účastníků. K tomuto dni žalovaný na nesplacené jistině úvěru dlužil žalobkyni 95 679,41 Kč, na smluvním úroku z úvěru 7 995,35 Kč (ve výši 22,60 % ročně z jistiny do [datum]) a na poplatcích za pojištění 1 012 Kč. V řízení nebylo tvrzeno a ani zjištěno, že by na tyto nároky žalovaný hradil, je proto žaloba s oporou v § 2395 o.z.. Kapitalizovaný úrok 7 995,35 Kč je podle § 2395 a násl. o.z. důvodný. Úroky byly naposledy hrazeny částečnou splátkou dne [datum], a k tomuto dni činil dluh na úroku 667,37 Kč, od této doby do zesplatnění byl z nesplacené jistiny úvěru žalovaný podle § 2395 o.z. povinen platit sjednaný smluvní úrok 22,60 % ročně, který za období od [datum] do [datum] činí 7 508,20 Kč, spolu s nedoplatkem úrok 667,37 Kč pak požadovaný úrok 7 995,35 Kč odpovídá výpočtu soudu a je podle § 2395 a násl. o.z. důvodný.

20. Vzhledem k tomu, že k prodlení žalovaného došlo se splátkou splatnou [datum], tedy po dni nabytí účinnosti zákona č. 186/2020 Sb. je nutné aplikovat § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Lhůta 90 dnů uplynula od zesplatnění [datum] dne [datum], proto poté vzniká věřiteli právo pouze na úrok, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů, tedy ve výši 8,25 % nikoli ve výši 22,60 % od [datum] do [datum], a v této výši pak byly úroky přiznány z jistiny od [datum] do zaplacení. V rozsahu úroku ve výši 14,35 % pak byla žaloba jako nedůvodná podle § 122 odst. 4 ZoÚS zamítnuta. Žalobkyně prokázala i to, že účastníci v ní (i při zohlednění § 1751 odst. 1 o.z.) sjednali poplatky za pojištění 253 Kč měsíčně, které nárokovala ve výši celkem 1 012 Kč.

21. Ze zjištěného skutkového stavu se podává, že celá nesplacená úvěrová jistina 95 679,41 Kč, se stala splatná v celé výši [datum] (kdy byly závazky žalovaného z dané smlouvy předčasně zesplatněny). Za dobu prodlení žalovaného s jejich úhradou pak věřiteli přísluší na základě §§ 1968 a 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou [datum], kterou uhradil pouze částečně a současně od [datum] do [datum] platil podle § 9 zákona č. 177/2020 Sb. zákaz plateb souvisejících s prodlením, nemá žalobkyně nárok na úroky z prodlení za toho období. Z výpisů z účtu vyplývá, že úroky z prodlení nebyly žalovanému do [datum] vůbec účtovány a začaly nabíhat až ve výpise ze dne [datum], kdy úrok z prodlení z jistiny činil 432,60 Kč a úrok z prodlení z úroku 36,20 Kč. Z uvedených důkazů jasně vyplývá, že žalobkyní požadovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] banka neúčtovala. Z těchto důvodů kapitalizovaný úrok z prodlení uvedený ve výpisech banky v celkové výši 7 196,08 Kč je za dobu prodlení od [datum] do [datum], nikoli za období od [datum] do [datum], jak žalobkyně v žalobě požadovala a na tomto setrvala, i přes poučení soudu. Žalobkyně kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 196,08 Kč nepožadovala za období, ve kterém skutečně vznikl. Z těchto důvodů soud nárok žalobkyně na kapitalizované úroky z prodlení ve výši 7 196,08 Kč od [datum] do [datum] zamítl jako nedůvodný.

22. Pokud pak žalobkyně nárokovala v zákonné sazbě 8,25 % ročně úrok z prodlení z částky 95 679,41 Kč za dobu pokračujícího prodlení žalovaného s úhradou nesplacené úvěrové jistiny od [datum] do zaplacení dluhu, je žaloba s oporou v §§ 1968 a 1970 zcela důvodná.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla úspěšná v rozsahu 93,60 %, neúspěšná v rozsahu 6,40 %, náhradu nákladů řízení v rozsahu 87,20 % (předmět řízení včetně kapitalizovaného příslušenství 111 883 Kč). Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 3 868 Kč, a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a),d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátnímu tarifu, náleží odměna za 4 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé, účast u jednání) ve výši 4 980 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 4 úkony právní služby celkem 19 920 Kč, a podle § 13 odst. 4 a.t. paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby, tj. celkem 1 200 Kč. Dále náleží náhrada za ztrátu času při cestě zástupce z [obec] do [obec] a zpět (172 km) 6 půlhodin po 100 Kč, činí 600 Kč jízdného zástupce žalobkyně k soudnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět 172 km osobním vozidlem VW [značka] podle vyhl. 511/2021 Sb. s kombinovanou spotřebou 8,2 l [číslo] km, BA 95 (8,2 x 44, [číslo] + 4,70 = 8,35 x 172= 1 436 Kč). Odměna za účast na jednání a cestovné k němu, nebyly přiznány, neboť nebyly účelně vynaloženy. První jednání muselo být odročeno na žádost žalobkyně, která nebyla u jednání připravena doplnit potřebná tvrzení, tedy vznik takových nákladů si zavinila žalobkyně, proto není možné tyto náklady přednášet na žalovaného, který jejich vznik nezavinil. Stejně tak ze stejných důvodů nebyla přiznána odměna za doplnění tvrzení, neboť potřebná tvrzení měla být uvedena v podané žalobě, za niž byla přiznána nesnížená odměna. Odměna a náhrady zvýšené o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 21 720 Kč, tedy o 4 561,20 Kč, celkové náklady činí 30 149,20 Kč z toho 87,20 % činí 26 290 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.