8 C 164/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] která měla být uzavřena mezi stranami dne [datum] (dále rovněž„ smlouva“) a na základě níž mělo žalobkyni vzniknout vůči žalovanému právo na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka], která zajišťuje povinnost vyrovnat veškeré závazky mezi stranami. Žalovaný k dnešnímu dni neuhradil dlužnou částku ve výši [částka] za poskytované služby, neuhradil částku ve výši [částka] za instalaci a aktivaci technického zařízení a ani nevrátil zapůjčené zařízení, totiž router.

2. Dokazováním provedeným u jednání konaného dne [datum] dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně, v postavení poskytovatele, a žalovaný, vystupující jako uživatel, podepsali dne [datum] listinu nadepsanou jako„ Smlouva o poskytování telekomunikačních služeb [číslo]“, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému telekomunikační služby (internet) a žalovaný se za tyto služby zavázal platit sjednanou cenu. Jejím obsahem bylo mj. ujednání o tom, že doba trvání smlouvy je 36 měsíců, po jejím uplynutí se smluvní vztah prodlužuje o stejné časové období a za stejných podmínek. Podle čl. 1 smlouvu na dobu určitou je možné vypovědět formou doporučeného dopisu bez udání důvodu, přičemž výpovědní lhůta v délce 3 měsíců začíná běžet od 1. dne následujícího měsíce po doručení. V čl. 2 smlouvy bylo dále obsaženo ujednání, že po ukončení smlouvy je uživatel povinen bezodkladně vrátit poskytovateli vše, co je majetkem poskytovatele s tím, že veškeré pohledávky a závazky plynoucí ze smlouvy vyrovnají smluvní strany nejpozději do 7 dnů ode dne jejího ukončení, a v případě, že tak neučiní, je poskytovatel oprávněn požadovat po uživateli úhradu smluvní pokuty ve výši [částka]. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně vyhotovila dne [datum] výpověď smlouvy a že dne [datum] vystavila žalovanému výzvu k platbě smluvní sankce ve výši [částka] se splatností dne [datum]. Soud naopak nemá za prokázanou skutečnost, že by žalobkyně předmětnou výpověď smlouvy žalovanému jakýmkoliv způsobem doručila nebo že by žalovanému předala telekomunikační zařízení. Z žalobkyní označených důkazních prostředků totiž nevyplývá, že by učinila pokus o doručení výpovědi žalovanému. Na výzvu soudu předložený doklad o předání zapůjčeného zařízení je potom toliko souhrnem žalobkyní vygenerovaných tabulek, tedy jistou formou tvrzení, jenž nijak neprokazuje skutečné předání telekomunikačního zařízení žalovanému.

3. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb na dobu určitou. V souladu s ustanovením § 1998 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) si strany v čl. 1 smlouvy ujednaly podmínky pro výpověď závazku sjednaného na dobu určitou. Ačkoliv právní forma výpovědi není zákonem stanovena, strany si výslovně ujednaly výpověď ve formě doporučeného dopisu adresovaného druhé (vypovídané) smluvní straně. V případě výpovědi, coby jednoho ze zákonem předvídaných způsobů zániku závazku, jde o jednostranné adresované právní jednání, jehož účinnost nastává podle § 570 odst. 1 o.z. okamžikem, kdy se výpověď dostane do sféry druhé smluvní strany (např. tím, že jí bude písemná výpověď doručena nebo ústní výpověď oznámena), čímž se stane perfektní. V posuzovaném případě nebylo žalobkyní nikterak prokázáno, že by se výpověď závazku dostala do dispoziční sféry žalovaného, tudíž nemohlo ani dojít k ukončení smlouvy výpovědí. Jelikož žalobkyně neučinila v řízení předmětem žalobních tvrzení ani jiný způsob zániku závazku, lze uzavřít, že žalobkyni nevznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty, neboť vznik takového nároku je podle čl. 2 smlouvy podmíněn ukončením smlouvy, k čemuž v dané věci nedošlo, neboť smluvní vztah uzavřený na dobu určitou byl automaticky prodloužen a doručení výpovědi nebylo prokázáno. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala nárok na smluvní pokutu ani neprokázala předání zařízení žalovanému.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady potřebné k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla.