8 C 172/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp. zn. spisová značka proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhá zaplacení částky ve výši [částka] (dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Uvádí, že dne [datum] došlo mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku [částka]. Žalovanému bylo známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

2. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky ve výši [částka] (dlužná jistina [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Uvádí, že dne [datum] došlo mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku [částka]. Žalovanému bylo známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

3. Žalobkyně se konečně domáhá zaplacení částky ve výši [částka] (dlužná jistina [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Uvádí, že dne [datum] došlo mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku [částka]. Žalovanému bylo známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

4. Ke všem třem shora uvedeným nárokům žalobkyně shodně uvedla, že v důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále také„ původní věřitel“), společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO] (dále také„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dále uvedla, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Původní věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Pohledávky z výše uvedených smluv, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Za období od postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětné pohledávky žalobkyně ničeho uhrazeno.

5. Žalovaný se k žalobou uplatněným nárokům vyjádřil u jednání konaného dne [datum]. Po nahlédnutí do předmětných listin (smlouvy o půjčce a karty zákazníka) uvedl, že půjčku ze dne [datum] ve výši [částka] si vzal, u smlouvy ze dne [datum] má pochybnosti, zda se jedná o jeho podpis a zda půjčku skutečně čerpal, a konečně u smlouvy ze dne [datum] popřel pravost podpisu na této smlouvě i na příslušné kartě zákazníka, přičemž peníze z této smlouvy nikdy nepřevzal. Ohledně všech žalobou uplatněných nároků vnesl námitku promlčení, jelikož měly být splaceny již v roce 2015. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] a její přílohy (seznam postoupených pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv byly i s příslušenstvím postoupeny žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována.

7. Z listiny označené jako úplný výpis z obchodního rejstříku datované dne [datum] soud zjistil, že na spol. [právnická osoba], [IČO], jakožto nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající spol. [právnická osoba], [IČO]. Tato skutečnost byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum]. Téhož dne byla do obchodního rejstříku zapsána nová obchodní firma [právnická osoba].

8. Mezi stranami není sporu o tom, že žalovaný a obchodní zástupce původního věřitele podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl původní věřitel téhož dne žalovanému v hotovosti částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vč. poplatků ve výši [částka] původnímu věřiteli vrátit v pravidelných 58 týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Uvedená shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění podle ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.

9. Z listiny označené jako o půjčce [číslo] ze dne [datum] ani z listiny označené jako o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud nemá soud za prokázáno, že by si žalovaný s původním věřitelem sjednali další práva a povinnosti, tedy, že by žalovanému byly poskytnuty další zápůjčky nad rámec zápůjčky ze dne [datum].

10. Z listiny označené jako karta zákazníka datované dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil původnímu věřiteli informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech, tj. že žije v pronajatém rodinném domě, nemá žádné jiné půjčky, je majitelem motorového vozidla, má dvě nezaopatřené děti, pracuje na hlavní pracovní poměr, pobírá mzdu ve výši [částka] a další příjem ve výši [částka], výdaje tvoří nájemné vč. inkasa ve výši [částka], další výdaje domácnosti [částka] a výdaje na telefon [částka]. Takto získané údaje měly být ze strany původního věřitele ověřeny výpisem z účtu, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a dokladem SIPO, v průběhu řízení však žalobkyně tyto listiny za důkazní prostředky neoznačila, ani je soudu nepředložila.

11. Z listiny označené jako karta zákazníka datované dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil původnímu věřiteli informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech obdobně jako v případě karta zákazníka datované dne [datum] s tím, že již má aktivní půjčku u původního věřitele, což představuje pravidelný měsíční náklad ve výši [částka], nájemné vč. inkasa se zvýšilo o [částka], tedy na [částka] měsíčně. Takto získané údaje měly být ze strany původního věřitele ověřeny výplatními páskami a nájemní smlouvou, v průběhu řízení však žalobkyně tyto listiny za důkazní prostředky neoznačila, ani je soudu nepředložila.

12. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

13. S ohledem na nesporné skutečnosti jakož i zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následující závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od původního věřitele na základě písemného ujednání ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], původnímu věřiteli se zavázal vrátit částku [částka] v pravidelných 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla tedy splatná ke dni [datum].

14. Soud naopak nemá za prokázané, zda žalovaný podepsal listiny datované dne [datum] a dne [datum], resp. zda jakýmkoliv jiným způsobem vyjádřil vůli být vázán povinnostmi a požívat práv uvedených v dotčených listinách, a zda původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka] nad rámec zápůjčky ze dne [datum].

15. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

16. Podle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

17. Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

18. Podle ustanovení § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Podle ustanovení § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

20. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Toliko jde-li o nároky ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] se soud, vzhledem k procesní obraně žalovaného, zabýval zprvu tím, zda mezi žalovaným a původním věřitelem vůbec vznikl závazkový právní vztah, na jehož základě by strany byly povinny si vzájemně plnit, resp. zda původní věřitel přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. V předmětném sporném řízení bylo přitom jen a pouze na žalobkyni, aby tvrdila a především pak prokázala, zda žalovaný podepsal či jinak projevil vůli být vázán obsahem žalobkyní předložených listin označených jako smlouvy o půjčce, resp. že žalovanému původní věřitel přenechal peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. Ohledně těchto sporných skutečností, vůči nimž se žalovaný u jednání vymezil svoji procesní obranou, tížilo žalobkyni důkazní břemeno, neboť ze sporných skutečností dovozovala pro sebe příznivé právní následky (právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vč. příslušenství). Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě neúplnosti tvrzení či důkazů byla soudem vyzvána k jejich doplnění a aby jednání bylo za tímto účelem případně odročeno. Současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaný dotčené smlouvy podepsal či jinak vyjádřil vůli být vázán jejich obsahem, soud tedy neměl za prokázané, že by mezi účastníky vznikl jakýkoliv závazkový vztah, proto rozhodl na základě neunesení důkazního břemene (tížící žalobkyni) a žalobu v této části zamítl. Jelikož žalobkyně neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, nemohl být žalobou uplatněný nárok posouzen ani podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Nad rámec ovšem nutno dodat, že i pokud by žalobkyně prokázala uzavření předmětných smluv s žalovaným a následné přenechání peněžních prostředků, byly by nároky z těchto smluv, s ohledem na žalovaným vnesenou námitku, již promlčené. V případě nároku ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] totiž sama žalobkyně tvrdila, že žalovaný měl celkovou dlužnou zaplatit nejpozději dne [datum], přičemž od následujícího dne byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a původní věřitel mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Obdobně se žalobkyně vyjádřila i k nároku ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] (zde měla být celková dlužná částka plněna nejpozději dne [datum]). Za těchto okolností by tříletá promlčecí lhůta počala běžet prvním dnem prodlení žalovaného s úhradou celé dlužné částky (§ 619 odst. 1, 2 o. z.), přičemž ke dni podání žaloby ([datum]) již uplynula.

22. Co se týče zbylé části žalobního nároku, dospěl soud k závěru, že žalovaný s původním věřitelem uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 a násl. o. z. S ohledem na žalovaným vnesenou námitku promlčení se soud zprvu zabýval tím, zda nárok z uvedené smlouvy je již promlčen. [jméno] žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že žalovaný měl celkovou dlužnou zaplatit nejpozději dne [datum], přičemž od následujícího dne byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a původní věřitel mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Dnem následujícím po dni splatnosti, tj. dne [datum], počala běžet tříletá promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1, 2 o. z.), neboť právo v tento den mohlo být u soudu uplatněno poprvé, jelikož oprávněná osoba (původní věřitel, resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně věděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta tedy uplynula dnem [datum], a jelikož právo (nárok) vyplývající z dotčené smlouvy byl u soudu uplatněn (podáním žaloby) až dne [datum], nezbývá než uzavřít, že uplatněné právo je již promlčeno a žalovaný není povinen plnit (§ 609 o. z.). Pouze nad rámec nosného důvodu pro zamítnutí žaloby (promlčení práva) soud dodává, že i pokud by právo nebylo promlčeno, neměl soud za prokázané, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného a že žalovaný byl schopen spotřebitelský úvěr (zápůjčku) splácet. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že původní věřitel se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spokojil toliko s výplatními páskami, další doklady prokazující majetkové a jiné poměry žalovaného si ovšem nevyžádal. Vzhledem k tomu, že by žalobkyni v důsledku její nepřítomnosti u jednání nebylo možné ani poučit dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř, musel by soud i v tomto případě rozhodnout na základě neunesení důkazního břemene, smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] považovat ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, za absolutně neplatnou, a předmětný vztah posuzovat dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Jelikož však dle žalobních tvrzení uhradil žalovaný více, než mu bylo původním věřitelem poskytnuto, neměla by žalobkyně vůči žalovanému právo na plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení. Jak již ovšem bylo výše řečeno, tyto úvahy jsou pouze nad rámec odůvodnění, neboť nosným důvodem pro zamítnutí žaloby v části týkající se nároku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] je promlčení práva.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je poté odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.