8 C 172/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Ševelové a přísedících Aleny Futákové a Bc. Radka Kuchty ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně : Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 25 000 Kč s přísl. - bezdůvodné obohacení

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. ode dne následujícího po dni, kdy byla doručena žaloba žalovanému, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, dotří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl zaměstnancem , právnická osoba, od , datum, do , datum, , zaměstnancem žalobkyně byl žalovaný následně od , datum, . Okresní soud v Jičíně vede řízení pod sp. zn. , právnická osoba, 254/2021, ve kterém je projednávána žaloba žalovaného o zaplacení mzdových nároků za období červen 2020 až srpen 2020, které však žalovaný nárokuje po , právnická osoba, , nar. , datum, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Žalovaný tvrdí, že v předmětném období byl zaměstnancem právě , právnická osoba, a nikoli žalobce. V řízení je řešena předběžná otázka, zda v uvedeném období byl žalovaný zaměstnancem žalobce, a tedy pro žalobce vykonával závislou práci a vůči tomuto mu vznikly mzdové nároky, či nikoliv. Žalovaný však v předmětném období byl zaměstnancem žalobce a rovněž i pro žalobce vykonával závislou práci, mzdové nároky za uvedené období proto hradil žalovanému právě žalobce. Žalovaný však v řízení tvrdí, že pracovní smlouvě ze dne , datum, nikdy nepodepsal, a proto měl být i nadále zaměstnancem , právnická osoba, a pro tohoto práci vykonával. Žalobce nyní z opatrnosti, a to z důvodu blížících se 3 let ode dne odeslání předmětné částky na účet žalovaného, podává tuto žalobu o zaplacení částky ve výši , částka, vyplacené dne , datum, , kterou hradil žalobce mzdové nároky žalovaného. Pokud by Okresní soud v Jičíně, vyslovil, že žalovaný byl zaměstnancem , právnická osoba, , pro tohoto vykonával závislou práci a tento měl mzdové nároky hradit, došlo odesláním částky , částka, na účet žalovaného k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobce a žalobce by proto měl nárok na vrácení této částky. Pakliže v řízení vedeném Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. , právnická osoba, 254/2021 bude nárok na zaplacení mzdových nároků pravomocně přiznán, bude postaveno najisto, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobce v částce , částka, , která byla žalobcem dne , datum, odeslána na účet žalovaného č. , č. účtu, .

2. Řízení bylo přerušeno od , datum, do právní moci řízení vedeného u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. , právnická osoba, 254/2021, tedy do , datum, .

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, poukázal na řízení vedené u Okresního soudu v Jičíně, kde bylo žalovanému vůči , právnická osoba, , jako fyzické osobě přiznán nárok na dlužnou mzdu za období červen 2020-srpen 2020. V tomto řízení byly předloženy jednak dohoda o rozvázání pracovního poměru s , právnická osoba, a nová pracovní smlouva mezi žalovaným a žalobkyní, na základě které převedl žalovaného k zaměstnaneckému poměru u žalobkyně. V tomto řízení bylo prokázáno, že podpisy na obou dokumentech nebyly podpisy žalovaného. , právnická osoba, odeslal skutečně nějaké peníze v rozsahu , částka, , včetně částky , částka, , představovala úhradu na mzdové nároky žalovaného, příplatek za práci přesčas, zahraniční stravné a dlužnou mzdu za období od , datum, do , datum, na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako zaměstnancem a , právnická osoba, jako zaměstnavatelem. K tomu navrhl jako důkaz kartu řidiče. Nejednalo se o mzdové nároky za období od 06/2020 do 08/2020. Žalovaného nenapadlo, že tyto peníze nepřišly od pana , právnická osoba, , ale od od žalobkyně, tuto skutečnost se dozvěděl, až v řízení u OS , adresa, ., právnická osoba, jednání dne , datum, se žalobkyně bez omluvy nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti a přihlédl přitom k provedeným důkazům podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně č.j. , právnická osoba, 254/2021- 262, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, má soud za prokázáno, že ve věci žalobce , Jméno žalovaného, (v tomto řízení žalovaném) proti žalovanému , právnická osoba, , narozenému , datum, , IČ byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci mzdové nároky: a) , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z , částka, od , datum, do , datum, , a z , částka, od , datum, do , datum, , z , částka, od , datum, do zaplacení a b) , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z , částka, od , datum, do , datum, a z , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla zamítnuta co do částky , částka, s příslušenstvím. Žalobce požadoval neproplacenou mzdu za měsíce červen, červenec a srpen 2020 v celkové výši , částka, hrubého, neboť žalovaný mu tuto mzdu neproplatil. Soud žalovanému za měsíce červen, červenec a srpen 2020 přiznal hrubou mzdu a náhradu mzdy v celkové výši , částka, , z níž , částka, mělo být žalobci vyplaceno , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, . Žalobci byla dále přiznána náhrada mzdy za dobu dvou měsíců, 2 x , částka, , tj. , částka, hrubého. Žalobce dále žalovaného žaloval o nevyplacenou mzdu za práci přesčas a příplatky za práci přesčas za období od , datum, do dne , datum, v celkové výši , částka, , soud přiznal částku , částka, . Žalobce dále požadoval na žalovaném příplatky za práci o víkendu , částka, v měsíci červenci 2020, a příplatek za práci o svátku ve výši , částka, , soud tyto nároky žalobci jako důvodné přiznal. Žalobce dále požadoval , částka, zahraniční stravné za zahraniční pracovní cesty v období ode dne 1. 6 2020 do dne , datum, , i tento nárok soud žalobci přiznal. Pracovní smlouvou, uzavřenou účastníky dne , datum, , měl soud prokázáno, že se účastníci dohodli, že , Jméno žalovaného, bude pro , právnická osoba, , pracovat v pracovním poměru, sjednaném na dobu neurčitou jako řidič mezinárodní kamionové dopravy s nástupem do práce dne , datum, . Mzda měla být žalobci vyplácena k jeho rukám vždy nejpozději do 22. dne kalendářního měsíce následujícího. Podle mzdového listu žalobce odpracoval v květnu 2020 168 hodin za hrubou mzdu , částka, a červnu 2020 také 176 hod za hrubou mzdu , částka, . Žalovaný u OS v Jičíně předložil rovněž mzdový list vedený na jméno žalobce za měsíce červen, červenec a srpen 2020, vystavený , právnická osoba, , němž je uvedeno, že žalobce v červnu 2020 odpracoval 22 dnů, v červenci 23 dnů a v srpnu 2 dny, tj. 16 hodin. Mzda mu byla vypočtena v červnu a červenci ve výši , částka, , v srpnu ve výši , částka, , není obsažen žádný údaj o dovolené a náhradě mzdy. Soud uzavřel, že žalovaný neprokázal, že pracovní poměr žalobce k němu skončil k , datum, a dnem , datum, vznikl žalobcův pracovní poměr k , Jméno žalobkyně, ., a tedy, že pracovní poměr , jméno FO, k žalobci tedy fakticky trval i po , datum, a skončil dnem , datum, .

6. Žalobkyně k důkazu předložila pouze výpis z účtu vedeného u , právnická osoba, . na jméno , Jméno žalobkyně, ., z něhož vyplývá, že žalobkyně dne , datum, odeslala na účet č.ú. , č. účtu, částku , částka, , s popisem platby „, jméno FO, “ bez uvedení o jakou platbu se jedná ani na jaký účel byla provedena. Žalovaný rozporoval, že by se jednalo o účet žalovaného.

7. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy od dne , datum, zaměstnán u , právnická osoba, , narozeného , datum, jako řidič mezinárodní kamionové dopravy, pracovní poměr skončil , datum, . Tento zaměstnavatel řádně žalovanému nevyplácel mzdu, proto mu rozsudkem byla uložena povinnost zaplatit mzdové nároky za měsíce červen 2020 splatné , datum, , červenec 2020 splatné , datum, a srpen 2020, splatné , datum, . Žalobkyně se podanou žalobou domáhala blíže nespecifikovaného „mzdového nároku“ ve výši , částka, odeslaného na účet dne , datum, . Soud nemá za prokázáno, že by účet , č. účtu, byl účtem žalovaného, tedy že by se žalovaný na účet žalobkyně tímto bezdůvodně obohatil. I kdyby tato částka byla uhrazena žalovanému, pak se nemohlo jednat o mzdové nároky za měsíc červen 2020, neboť ty byly splatné až v červenci 2020. Z žádného důkazu nevyšlo najevo, že by žalovaný částku , částka, přijal bez právního důvodu. Nebyl tak prokázán základ nároku.

8. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení. Podle § 331 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle kterého vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

9. Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

10. Soud se nejdříve vzhledem k námitce žalovaného zabýval tím, zda nárok žalobkyně není promlčen Právo na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v peněžitém plnění přijatém zaměstnancem může zaměstnavatel za podmínek uvedených v § 331 uplatnit ve lhůtě 3 let, která počíná běžet dnem, kdy došlo k neoprávněné výplatě peněžních částek. K odeslání částky , částka, došlo , datum, , proto (kdyby šlo o účet žalovaného) promlčecí lhůta uplynula , datum, , žaloba byla podána , datum, , tedy v promlčecí lhůtě.

11. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně byla soudem poučena v usnesení ze dne , datum, , aby doplnila, jaké mzdové nároky a za jaké období dne , datum, hladila a aby prokázala, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala a k jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., se bez omluvy nedostavila.

12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je není důvodná, neboť jednak žalobkyně neprokázala, že by částka , částka, byla poukázána na účet žalovaného, tedy, že by účet , č. účtu, byl vedený na žalovaného. Měl-li pracovní poměr u žalobkyně vzniknout od , datum, , pak se mělo jednat o mzdové nároky za červen 2020, které však byly splatné podle § 141 odst. 1 zákoníku práce až po vykonání práce tedy ve výplatním termínu dne , datum, . Proto lze spíše uvěřit žalovanému, že úhradou částky poukázané dne , datum, šlo o uspokojení dlužného mzdového nároku– dlužné zahraniční stravné za období do , datum, , kdy byl žalovaný zaměstnán u , právnická osoba, fyzické podnikající osoby, propojené i svým názvem s žalobkyní jako společností a proto měl za to, že tyto nároky byly uhrazeny. Předmětem řízení u Okresního soudu v Jičíně spisové značky , spisová značka, , proto byly mzdové nároky žalovaného za červen až srpen 2020. Žalobkyně nedoplnila tvrzení a neuvedla a neprokázala jaké konkrétní nároky vyplacené , datum, byly žalovanému uhrazeny. Již toto je důvod pro zamítnutí žaloby.

14. Bezdůvodné obohacení se v pracovněprávních vztazích obecně řídí § 2991 až 3005 obč. zák. § 331 zák. práce je zvláštním ustanovením, které výrazně modifikuje ve prospěch zaměstnance jeho povinnost vydat bezdůvodné obohacení v případě, že má zaměstnanec vrátit neprávem vyplacené částky. Žalovaný uvedl, že přijal peněžité plnění v celkové výši , částka, (včetně částky , částka, ) odůvodněně za mzdové nároky vzniklé do , datum, . Podle výše uvedeného pravidla však i kdyby přijal zaměstnanec peněžité plnění (mzdu, plat nebo jejich složku či část, cestovní náhrady) bez právního důvodu nebo z právního důvodu, který odpadl, je povinen takto získané bezdůvodné obohacení svému zaměstnavateli vydat jen tehdy, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. V daném případě, žalovaný uvedl, že nevěděl a ani nemohl předpokládat, že jde o peněžité plnění ("částky") nesprávně určené nebo omylem vyplacené, měl za to, že je vyplaceno jeho zaměstnavatelem , právnická osoba, . Tedy žalovaný přijal plnění v "dobré víře", a i kdyby se jednalo o bezdůvodné obohacení (což však z provedených důkazů nevyplývá), které tímto způsobem (neprávem) získal na úkor zaměstnavatele, může si bezdůvodné obohacení, ponechat. Žalobkyně byla povinna tvrdit a prokázat, že zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Žalobkyně se svou neúčastí u jednání zbavila možnosti být poučena o svých procesních povinnostech.

15. Návrh žalovaného na provedení důkazu kartou řidiče soud pro nadbytečnost zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení úspěšný nárok na náhradu nákladů řízení, v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, , tedy ve výši , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, podání soudu , datum, , jednání dne , datum, ), a poloviční úkon , částka, za podání ze dne , datum, (souhlas s přerušením řízení), podle § 11 odst. 3 a.t. , neboť nejde o podání ve věci samé, celkem odměna , částka, . Podle § 13 odst. 4 a.t. činí zástupcem vyúčtovaná náhrada hotových výdajů , částka, za 4 úkony právní služby (3 x , částka, od , datum, 450 Kč). Cestovné zástupce k jednání z , adresa, a zpět 360km osobním vozem BMW při kombinované spotřebě vozidla 6,8 litrů NM/100 km, při ceně paliva , částka, / l a sazbě , částka, /km podle vyhl. 475/2024 Sb. činí , částka, . Dále zástupci náleží náhrada za ztrátu času stráveného cestou vyúčtovaná ve výši , částka, za 10 půlhodin po , částka, , podle s ust. § 14 odst.1, 3 a.t.. Odměna a náhrady , částka, jsou zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce , částka, , celkem po zaokrouhlení , částka, , které je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.