8 C 178/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno se sídlem adresa sp. zn. číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 8,50 % ročně od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno jméno.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o úvěru se společností právnická osoba (dále též„ původní věřitel“), a to prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů a telefonního čísla. Žalovaný požádal o konkrétní úvěr a po prověření jeho úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh smlouvy, který akceptoval a věřitel poskytl úvěr na bankovní účet ve výši 2 000 Kč se splatností datum, který dosud nebyl uhrazen. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % z dlužné částky za dobu od datum do zaplacení. Nárok byl následně původním věřitelem postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum na žalobkyni. O postoupení žalobkyně žalovaného vyrozuměla.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil. Předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž je jako zapůjčitel uvedena společnost právnická osoba a žalovaný jako vydlužitel a také klient, která měla být uzavřena prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na webová adresa Smlouva neobsahuje žádný ani elektronický podpis žalovaného, ani způsob, jak měla být žalovaným odsouhlasena. Tvrzení žalobkyně, že mělo dojít k registraci žalovaného na internetovém portálu provozovaného původní věřitelkou a ke zřízení uživatelského účtu žalovaným nebylo prokázáno, protože žalobkyně k těmto tvrzením důkazy neoznačila a nepředložila.

4. Ze sdělení právnická osoba a částečného výpisu z účtu soud zjistil, že účet na který byla dne datum odeslaná částka 2 000 Kč je veden na jméno žalovaného jako na majitele a jediného disponenta. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z přílohy smlouvy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vyplývá vyrozumění o postoupení pohledávky adresované žalovanému. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o. z.

5. Soud uzavírá, že předchůdce žalobkyně poskytl dne datum na účet žalovaného částku 2 000 Kč, neprokázal však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru či smlouva o zápůjčce.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný důkaz o právním jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo, a to ani důkaz o registraci žalovaného na webových stránkách poskytovatele úvěru a zřízení uživatelského účtu. Z tvrzení žalobkyně není zřejmé jakým způsobem měl žalovaný odsouhlasit znění smlouvy, požádat o úvěr a jak byla ověřena totožnost osoby, která takové jednání učinila, tedy jakým způsobem původní věřitel identifikoval žalovaného při takovém jednání. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli požádat o úvěr a uzavřít smlouvu o úvěru. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy.

11. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému dne datum na jeho účet zaslal částku 2 000 Kč, na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 3 dnů uvedené v upomínce a výzvě k plnění ze dne datum odeslané stejného dne a doručené podle § 473 o.s.t třetí pracovní den, tedy datum, kdy splatnost nastala datum. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.)

12. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pokud jde 2 000 Kč a s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % z dlužné částky od datum do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (neúspěch se týkal pouze příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobkyně uplatňuje i vůči dalším žalovaným postoupené nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Při určení odměny advokátovi soud proto postupoval podle § 14b odst. 1, když předmětem řízení je postoupené pohledávka a peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně podle § 14b odst. 1 bodu 1, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí 600 Kč (3 x 200) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zvýšené o 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč (výrok III.). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.